REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Konopný beton a dřevo jako základní materiály pro dům v Chřibech. Terasu má všude kolem sebe

Netradiční materiál, zajímavé stavební pojetí, výrazné sepjetí s přírodou. Silné stránky tohoto projektu by vydaly na celou knihu. Ta by jen rozšířila novodobou historii tohoto zvláštního místa.
Foto: BoysPlayNice

Chřiby, zalesněný hřbet na půli cesty mezi Kyjovem, Uherským Hradištěm a Kroměříží, patří k velmi zvláštním lokalitám jihu Moravy. Co nedohání kopci, skalami, studánkami a světlými bukovými porosty, to zhodnocují v podobě nepřeberného množství místních legend. Předvěké příběhy a dávné historie vztažené ke starým Slovanům a pouti jejich Velkomoravské říše ke křesťanství; vyprávěnky ryze hradní a středověké, loupežnické; až ke kapitolám druhé světové války, stavbě říšské dálnice a činnosti partyzánských oddílů. Dá se říct, že o minulost to doslova zakopáváte na každém kroku.

Vrchovina Chřibů je nejen regionálně považována za magické až mystické místo, s neopakovatelnou atmosférou. Jež se sice navenek jeví vlídná, ale skrývá se za ní nejedno nevyřčené tajemství. A právě do této krajiny se rozhodla architektka Lina Koníček Bellovičová zasadit projekt klienta Ondřeje Koníčka. Projekt, který by se jinde zdál být atypickou podivností (po stránce skladby, provedení, volbě materiálu), ale u nějž vzhledem k tomu, kde se nachází, nad ním vlastně jen mávnete rukou. Protože Chřiby jsou „podivností“ plné, ne?

Foto: BoysPlayNice

Materiál na stavbu vyrostl na poli

Tradičně-netradičně pojatý LO House si nicméně plnou dávku pozornosti zaslouží. Není totiž jen vzdorným výkřikem projektu, který se staví proti zažitým normám a konvencím, ale ukázkou díla s velmi inspirativním nábojem. Už proto, že stavební ekologie je dnes trendem skloňovaným ve všech pádech, a tento objekt s výměrou zastavěné plochy 195 metrů čtverečních byl vystavěn z konopného betonu (hempcrete). Alternativním stavebním materiálu, který je často v kontextu udržitelnosti často zmiňován. A s nímž se pojí litanie chvály i výrazné kontroverze.

Čistě technicky se jedná o biokompozit, tedy materiál funkčně spájející dohromady organickou složku s anorganickou. Přesněji, je směsí konopné vlákniny (pazdeří), vápenného pojiva a vody. Z jeho výhod se dá určitě vyzvednout velmi nízká stavební hmotnost, jež je proti betonové klasice přibližně osminová. A také poměrně univerzální přístup k aplikaci, protože z něj můžete bez ohrožení statiky stavby vytvářet stěny, podlahy i střechy. Nanášet se přitom dá litím do bednění i nástřikem, lze z něj vytvářet stavební dílce nebo cihly.

Foto: BoysPlayNice

Proti preciznosti organický charakter

Chvála nadšenců však má své meze, a euforie ekologických stavitelů vyprchá, když si spočítají, že v konopném domě mají pětinu váhy vápenného cementu (což skutečně takové objekty k vyšší udržitelnosti nevede), nehledě na to, že procesní zpracování rostlinné složky, její mělnění a úprava, také není zrovna „bio“. Nic z toho ale neubírá této zajímavé alternativě na síle a popularitě, a nejrůznější bio-betony dnes zažívají ohromný boom. Snad jen, že dostupných informací o kladech/záporech tohoto materiálu a práci s ním nejsou v Česku zrovna snadno dostupné.

V praxi se o tom přesvědčila i architektka, která připouští, že v případě LO House a jeho materiálu zprvu „trpěla“. Její předchozí praxe v Japonsku a Švýcarsku jí totiž navedla směrem precizní stavební kázně a technicky dokonale parametrizovaných staviv. A nyní musela řešit materiál, který měl nelehce postihnutelné dimenze. „Byl to boj a pro mě současně další skvělá škola,“ zmiňuje k tomu s lehkým odstupem Bellovičová. Na hempcrete, konopný beton, přitom rozhodně nezanevřela. „Materiál mě fascinoval svými vlastnostmi, i tím, že si jej člověk dokáže vyprodukovat sám,“ dodává. A zcela nepochybně i dlouhou historií, jejíž kořeny se dají dohledat 6000 let nazpět. 

Foto: BoysPlayNice

Unikátní stavba pro unikátního klienta

Z praktického hlediska se pak dá doplnit, že schopnosti „pórovitého“ konopného betonu vyniknou v tepelné izolaci, recyklovatelnosti, odolnosti vůči běžným škůdcům, ohni i plísním. Pokud tedy, jako v tomto případě, jde povaha materiálu v tvůrčím souladu se samotným projektem. Jen u dobře vystavěné konstrukce (zde založená na difuzně otevřeném principu) totiž dokáže stavba správně dýchat.

Zajímavým rysem, který ale bude těžko prakticky v Chřibech ověřit, je pak postupné zrání konopného betonu, vedoucí k jeho petrifikaci. Tedy „kamenění“, spojeného s fixací atmosférického oxidu uhličitého. Přínos tohoto efektu je samozřejmě v jednotlivosti jedné stavby naprosto přehlédnutelný, v kontextu stabilní stavební praxe by ale mohl měnit mnohé. Proč ale volba tohoto zatím tak unikátního materiálu? Ta vychází jak z unikátního místa, ke kterému má klient velmi osobní vztah, tak i z jeho prý originální povahy.

Foto: BoysPlayNice

Rodinný dům, chata i výminek

Ondřej miluje lesy a přírodu, je to samorost,“ popisuje architektka. „Dokud neměl děti, byl novodobým nomádem.“ Jenže s dětmi se člověk už potřebuje navázat k nějakému místu stabilněji, a proto si klient zvolil lokalitu, která mu byla milá a důvěrně blízká. Jeho podmínky pro stavbu chaty/domu se fakticky omezovaly jen na to, aby dům byl v co největším kontaktu s přírodou, aby byl ekologický, a aby v něm byla fotokomora, kde rád tráví zimní večery. Když si tyto představy zasadíte do rámce vykresleného mystickou krajinou Chřibů, fantazie začne pracovat. A realita tentokrát překonala očekávání.

Dům LO je koncipován jako dva svébytné perforované kameny, mezi nimiž vzniká vymezený volný prostor. To vše je ukryto pod jednou velkou deskou ploché střechy. Kolem obytného prostoru se nachází 2 ložnice s koupelnou se vstupem do domu. Okna v obytném prostoru se zasouvají do předstěny v interiéru tak, aby se bezbariérově propojil interiér a exteriér. Dům je, své pozici navzdory, podsklepený. V suterénu, do něhož se vchází odsunovací terasou, se nachází technická místnost, společenská místnost, fotokomora a sklad.

Ekologický design podporuje nosná konstrukce a rám střechy vyvedené ze dřeva. Klasický beton spoluvytváří základovou desku a obvod suterénu, zatímco konopný beton je vyhrazen stěnám a oběma „blokům“. Podlaha je z anhydridu, dodávajícího pocit stálosti. Interiér je veden s útulnou nenáročností, vesměs v březové překližce, kterou v kuchyni doplňuje válcovaná nerezová ocel.

Z touhy klienta trávit venku co nejvíce času i za deště, má dům terasu schovanou pod střechou po celém svém obvodu. Střecha je přikryta zeleným kobercem, aby dům co nejlépe splýval s přírodou, a zároveň byl izolován. Dům je navržen tak, aby bylo maximálně využit jeho prostor a aby minimálně narušoval okolní přírodu svojí přítomností, postupem času by rád srostl s okolím. „Bude sloužit jako rodinný dům pro rodinu s dvěma malými dětmi, později jako chata a nakonec jako dům pro dva seniory,“ uzavírá architektka.

Foto: BoysPlayNice

Údaje o projektu

Název projektu: LO House
Typ projektu: rekreační obydlí/rodinný dům
Architektonické studio: Ateliér Lina Bellovičová
Lokalizace: Dlouhá Řeka, Chřiby, Česko
Vedoucí projektu: Lina Koníček Bellovičová
Klient: soukromý investor
Zastavěná plocha: 195 m2
Hrubá podlahová plocha: 160 m2
Užitná plocha: 160 m2
Stavební parcela: 20 000 m2
Realizace, finalizace: 2018

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Dřevostavby

Foto: Soeren Larsen

Luxusní posed: Dům, kterému prorůstá strom ložnicí

Prapůvodní geneze tohoto projektu trochu připomíná počátek anekdoty. Co se stane, když se v dánském baru potká inženýr lesnické školy, architekt a konzultant pro cestovní ruch? Takový vtip by nicméně gradoval nečekanou pointou, protože na jeho konci stojí počátek v Evropě unikátního hotelu. Jeho příběh zatím zdá se…

Zdroj: Nora a Jakub Čaprnkovci

Dům pro kočku, psa, zajíce a jejich lidi bude zarůstat do zeleně

Železobeton si obvykle nespojujeme s citlivě hravým provedením, a přemíru zdí také vždy nechápeme jako klad. Bratislavský rodinný „dům v domě“ se ale klasickým srovnáním vymyká. Chytře zpracovaný projekt z něj činí jednu z nejnápaditějších slovenských staveb loňského roku.

Foto: NPÚ, Toulcův dvůr a Institut pro památky a kulturu

Venkovská architektura v Toulcově dvoře

Každoročně připravuje Národní památkový ústav (NPÚ) ve spolupráci s dalšími organizacemi celostátní odborný seminář zaměřený na problematiku poznání, ochrany a obnovy lidového stavitelství a vesnických sídel. Jedná se už o 28. ročník, který se tentokrát uskuteční v Praze v Toulcově dvoře 2. a 3. září.

REKLAMA