REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Chaloupka jak malovaná. V horském podnebí žijí pod doškovou střechou

Nízkoenergetický dům organických tvarů s doškovou střechou určitě nepřehlédnete. Stojí v obci Smolné Pece obklopený nádhernou přírodou Jindřichovické vrchoviny. Hlavními požadavky majitelů byly zdravé bydlení, přírodní materiály a došková střecha. Architekt jim jejich přání splnil bez kompromisů.
Zdroj: Oldřich Hozman, Studio ARC

Zpracováním projektu pověřili zkušeného architekta Oldřicha Hozmana, který se věnuje převážně ekologické a organické architektuře. Byl nejblíže ke splnění jejich představ. K dispozici měl krásnou přírodní lokalitu (518 m. n. m.) a téměř ideální dostatečně velký jižní pozemek pod lesem s nádherným výhledem do údolí. Architekt nejprve doporučil společnou tvorbu modelu, kde si mohli majitelé pozemku vyzkoušet modelaci měkkých zaoblených tvarů a doškové střechy, poté společně hledali vhodné umístění domu a jeho orientaci ke světovým stranám. Koncepce měla obsahovat také principy feng shui, kde je jedním z hlavních kritérií (kromě zaoblených hran) i natočení delší strany domu ke slunci, k jihu.

Umístění stavby a dostatek světla  

Stavbu umístil architekt k severnímu okraji pozemku blíže k lesu, zahradu do jižní části. Příjezd a vstup na pozemek se nachází v jihovýchodním rohu, garáž je zapuštěna do svahu. Z pohledu od domu není vůbec vidět, viditelné je pouze zaoblené přírodní schodiště navazující na pěší cestu přes pozemek k domu. „Proto jsem také umístil hlavní vstup viditelně na jižní fasádu domu. Přál jsem si, aby byly hlavní dveře dobře vidět, vstup byl jasně opticky rozpoznatelný a garáž schovaná,“ vysvětluje architekt. Podstatné je to i z hlediska dostatečného proslunění a dostatku světla v prostorné předsíni i v dalších navazujících místnostech.

Zdroj: Oldřich Hozman, Studio ARC

Do domu se vstupuje hlavními vstupními dveřmi, které mají boční prosklení. Dostatek světla je v předsíni i zádveří. Pokračuje se přes vnitřní prosklené příčky do obývacího pokoje a jídelny, dále do navazující chodby a na schodiště. Již z prosklené vstupní předsíně vidí návštěvník vše, co je pro přízemí důležité – jídelní stůl, pec, kuchyni i vstup na vnitřní schodiště. Podvědomě se může spojovat hned při vstupu s tím, co pro něj vytváří pocit útulného domova. Nespornou výhodou je tvar pozemku a jeho orientace širší stranou k jihu. Všechny hlavní pokoje tak mají dostatek světla. Dojem venkovského domu podporuje jižní přesah střechy v přízemí se specifickým charakterem zápraží: „V létě, když je slunce hodně vysoko, lze vysedávat ve stínu a v zimě, když je slunce nízko, proniká až do jižních oken a dům mírně přihřívá…,“ vyjmenovává výhody architekt a ukazuje tvar půdorysu domu, kde je jeho vnější rozměr vepsán do poměru zlatého řezu (obdélník s poměrem stran 1:1,618). V přízemí se na jihovýchodní straně nachází dětský pokoj, který může být i domácí pracovnou poblíž vstupu. V severovýchodním rohu najdeme ložnici s hlavním oknem k východu a malá kulatá okénka směrem k severu. První patro obsadily na východě dva dětské pokoje a směrem k jihu orientovaný centrální halový prostor. Na severní straně domu je dále umístěno masivní dřevěné schodiště, malý sklad v 1. patře, technická místnost, spíž, koupelny a záchod.

Přírodní materiály a vnitřní klima

Dalším důležitým přáním majitelů byla stavba výhradně z nezávadných materiálů s prodyšnými konstrukcemi bez jakýchkoli parozábran v nízkoenergetickém standardu. Oldřich Hozman proto navrhl hlavní obvodovou stěnu z tepelně izolačních cihel, zvolil venkovní izolaci z prodyšné minerální vlny ve dvou vrstvách a prodyšnou minerální omítku. Vnitřní příčky jsou hrázděné z dřevěných trámků a vyzděné nepálenými cihlami, stropy jsou celodřevěné z masivních trámů, ve stropech ani v základové desce se nenachází žádný železobeton. Pro základy domu a podezdívku se využívá místní kámen, sokl z vnitřní strany je izolován pěnovým sklem. Stejná izolace se nachází i v celé ploše přízemí na základové desce. Kromě kvalitní doškové střechy stojí určitě za zmínku příznivé vnitřní klima či práce architekta se světlem a zvukem. Příjemnému klimatu napomáhají hliněné omítky, dobrým řešením je tepelná akumulace příček, které se v zimě během dne nahřejí a v noci, když je topení vypnuté, vydávají sálavé teplo. V létě udržují tyto masívní příčky příjemnou teplotu, akumulují v sobě chlad z nočního větrání. Dům má navíc velké přesahy střech, které brání tomu, aby se interiér v létě přehříval. Jako hlavní zdroj vytápění zvolil architekt společně s majiteli tepelné čerpadlo vzduch/voda a umístil ho v severní části domu v technické místnosti pod schodištěm. Veškeré vytápění v domě je sálavé, obytné místnosti jsou vyhřívané stěnovým topením, koupelny a chodby podlahovým topením. Doplňkovým zdrojem tepla je nádherná pec na dřevo se dvěma topeništi. Jedno slouží jako sporák na vaření a je otočené do kuchyně, druhé topeniště míří do obývacího pokoje a k jídelnímu stolu.

Zdroj: Oldřich Hozman, Studio ARC

Došková střecha jako výzva

Velkou výzvou pro architekta byla konstrukce krovu a realizace doškové střechy. Oldřich Hozman popisuje do detailu precizní spolupráci s realizační firmou a tesařem, který se na podobné stavby specializuje. Od počátku bylo třeba všechny tvary vikýřů i přesahy střech pečlivě konzultovat. Doškové střechy vyžadují sklon minimálně 45°, ve větrných oblastech minimálně 50°, tvarové přechody mezi vikýři musejí být plynulé. Střecha nad velkými okny jižních vikýřů je v tomto případě vytažena skoro až k hřebeni střechy, krokve těchto vikýřů sahají až na vaznice umístěné vysoko pod hřebenem. Vaznice jsou z interiéru viditelné a nesou většinu váhy střechy.

„S majiteli jsme si přáli, aby uvnitř v podkroví byl co nejvíce otevřený prostor. Tak jsou obě hlavní vaznice pod hřebenem uprostřed krovu podepřeny šikmými sloupky, které tvoří vzpěry. Tyto šikmé vzpěry roznášejí váhu do stran k obvodovým zdem. Tím se prostor uvnitř opticky uvolnil,“ vysvětluje architekt a ukazuje na otevřenou část stropu poblíž pece, kde je v přízemí dřevěný sloup, na který v 1. patře navazují další dva sloupy podpírající vaznice pod hřebenem. Skvělé řešení, které spoluvytváří estetický a uměleckořemeslný charakter domu. Další samostatnou kapitolou k obdivu jsou doškové rákosové snopy ručně vázané k hustým střešním latím. Před utažením jsou ručně hutněné k sobě i do potřebného sklonu povrchu. „Celková síla došků je 40 centimetrů. Pod nimi je ještě směrem do interiéru doplněno mezi krokve 16 centimetrů minerální vlny. Střešní tepelná izolace má dohromady tloušťku 56 centimetrů. Krov je podbit prkny. Na prknech je nasponkovaná rákosová rohož a na ní jsou hliněné omítky v síle dvou centimetrů,“ upřesňuje architekt této ojedinělé stavby v obci Smolné Pece v nádherné krajině Jindřichovické vrchoviny nedaleko Karlových Varů.

Zdroj: Oldřich Hozman, Studio ARC

Místo: Smolné Pece
Plocha pozemku: 3 215 m2
Zastavěná plocha pozemku celkem: 203,6 m2 (dům 134,9 m2, garáž 68,7 m2)
Užitná plocha obou podlaží: 179,1 m2 (přízemí 98,3 m2 a patro 80,8 m2)
Architekt: Oldřich Hozman, Studio ARC, atelier celostní architektury (www.arc.cz)

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: akad. arch. Oldřich Hozman, Studio ARC Praha

Pozoruhodná hrázděná dřevostavba z čistých materiálů na okraji křivoklátských lesů

V části obce Lány s převážně tradiční výstavbou volně stojících rodinných domů se nachází i pozoruhodná nízkoenergetická hrázděná dřevostavba s velkými přesahy mansardové střechy a vnitřními příčkami vyzděnými z nepálených cihel navržená v souladu s principy celostní ekologické architektury. Pojďte se podívat.

Zdroj: TRI.ŠTRNÁST architekti

Jesenická dřevostavba: Dům pro rodiče je o splněných snech

Minimální stopa v terénu, zužitkování materiálu z původní stavby, dobře propracované napojení objektu na bezprostřední okolí, chytře vystavěný projekt a kouzelné provedení. A jako bonus ještě stavba v nízkoenergetickém standardu. Co víc by si obyvatelé mohli přát? Snad jen, aby si tenhle sen mohli splnit o pár let…

Zdroj: Bram Delmee Photography

Lněný modulární dům je příkladem udržitelného stavitelství

Udržitelnost je v Holandsku víc než jen reklamní motto, nebo krédo, kterým se zaštiťují ředitelé stavebních firem. Je tu už naplno součástí stavební reality, v podstatě nezbytnou součástí podmínek realizace. Lidé se tu nesnaží držet při zemi, a při jejich naplňování se spíš v termínech udržitelnosti, soběstačnosti či…

Dřevěný dům inspirovaný makovým květem

Dřevěný dům inspirovaný makovým květem

Sen o úsporném ekologickém bydlení v rodinném domě s měkkými zaoblenými hranami a pecí na dřevo v srdci stavby se uskutečnil mladým manželům v Chrustenicích u Prahy. Inspiraci hledali v přírodě a v celostní organické architektuře.

Foto: Oldřich Hozman

Dům poskytuje rodině bydlení v přírodních materiálech a formách

Oldřich Hozman patří mezi architekty, kteří vnímají stavbu v souvislostech. Preferuje celostní a organickou architekturu a na projektech nízkoenergetických a ekologických budov pracuje společně se svými klienty. Dům v pražských Nebušicích plně respektuje přání svých majitelů, kteří sdílejí jeho přístup a hodnoty.

Přírodní dům ze dřeva a slámy na experimentální stráni

Přírodní dům ze dřeva a slámy na experimentální stráni

Setkání s organickou architekturou je u nás stále vzácnost. Autorem jednoho takového domu je akademický architekt Oldřich Hozman, který se zabývá celostní architekturou, baubiologií a projekty trvale udržitelných staveb. Vychází ze znalostí principů feng-shui, geomantie a sakrální geometrie.

REKLAMA