REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Unikátní škola vyžaduje unikátní interiér. Tabuli a lavice tu nehledejte

Povinnou školní docházkou prošel každý. Každý si ještě dnes vzpomene na zvonění ohlašující začátek vyučování v 8 hodin ráno, na svého spolužáka, se kterým sdílel místo v lavici, nebo na nepříjemné čtvrtletní písemky z matematiky. Děti z hloubětínské školy Vela ovšem nic z toho neznají. Škola, která zde v roce 2018 vznikla, se vymyká všem zažitým představám o způsobu vyučování. Zcela unikátní koncept výuky je zde navíc neoddělitelně spjat s architektonickým řešením prostorů školy.

Žáci zde nesedí v klasických lavicích ve třídách s tabulí a nedrží se pevného školního rozvrhu, který by byl stejný pro celou třídu. Místo toho má každý žák svůj individuální studijní plán. Učí se tam, kde mu to zrovna vyhovuje, místnosti jsou spíše klubovnami než běžnými třídami. Křídu a tabuli byste zde také hledali marně. Místo toho žáci využívají současnou technologii v podobě tabletů a velkoplošných obrazovek. Tyto a mnohé další specifické aspekty výuky ve škole Vela si vyžádaly také velice specifickou podobu interiérového řešení.

Inspirace v zahraničí dala vzniknout originální české škole

Prostory školy navrhl architekt Jiří Junek v úzké spolupráci s provozovatelkou školy, Evou Dittrich Sanigovou, která měla o konceptu od začátku jasnou představu a pro kterou se jednalo o již druhou takovouto realizaci. Každý architekt potvrdí, že s takovým zadavatelem je radost spolupracovat.

Podle architekta předcházela samotné realizaci podrobná bádání především v zahraničí. Autoři konceptu navštívili zahraniční konference i budovy škol ve Skandinávii, Londýně či Amsterdamu. Mluvili s řediteli, učiteli, knihovnicemi či vrátnými a ptali se, co jim vyhovuje a co by si představovali jako ideální řešení. Tyto nápady a postřehy posléze konfrontovali s českými legislativními požadavky na školní budovy a dali vzniknout řešení, které v České republice nemá obdoby.

Mobiliář v hale, která se nachází hned za recepcí u vstupu.

Škola sídlí v posledním patře domu služeb, který zde vznikl jako součást sídliště Hloubětín v roce 1965. Je rozprostřena jen na jednom podlaží a, jak poznamenávají spokojení rodiče, její obyvatelé tak mají k sobě blíže.

Škola jako barevná plachetnice

Programem stavby je škola jako žádná jiná. Důraz byl kladen na velkorysé a otevřené, dalo by se říci transparentní, prostory. Interiér je plný pečlivě vybraných barev, které mimo jiné slouží i jako označení jednotlivých místností. „Děti tedy nechodí do 1.A nebo 3.B, ale do Rubínové nebo Pomerančové,“ popisuje ředitelka školy Kateřina Kuberová. Velká okna přinášejí do prostoru množství světla a široké parapety v barvě přírodního dřeva umožňují u oken sedět a studovat. V interiéru lze nalézt také množství průlezů a „zašíváren“ v podobě mezonetů kompletně pokrytých kobercem. Oblíbeným místem mladších žáků je síť v družině, na které lze relaxovat. Zároveň tak trochu koresponduje s názvem školy – vela totiž znamená v italštině plachetnice.

Křída a tabule patří do 19. století, ne sem

Hodně stěn je pokryto magnetickými popisovatelnými foliemi, takže dokážou suplovat nástěnku či tabuli. Klíčovým prvkem pro výuku jsou ovšem velkoplošné obrazovky ve třídách. Také informační systém je vytvořen na míru tak, aby korespondoval s programem školy. Včetně originální nástěnky přítomnosti.

Jedna z učeben.

Nábytek je uzpůsoben stylu výuky, takže je možné ho libovolně přesouvat a přizpůsobovat aktuálním požadavkům. Snahou architekta bylo vytvořit prostředí maximálně multifunkční a snadno kombinovatelné. Použité materiály byly voleny s ohledem na odolnost a dlouhodobou použitelnost. Příjemným detailem jsou například desky stolu v přírodní barvě dřeva, která koresponduje s parapety oken a která vnáší jakousi přirozenost. Nic zde není samoúčelné.

Žáci formují prostor. Prostor inspiruje žáky

Podle slov ředitelky se děti ve škole cítí dobře a váží si interiéru a vybavení. Aby taky ne, mohou sami ovlivňovat, jak bude prostředí vypadat. Formují ho. Každý žák je vítán s vlastním návrhem na zvelebení školy a jeho hlas má stejnou váhu, jako hlas vyučujících. Prostředí, ve kterém následně tráví několik hodin denně, naopak formuje je. Za necelé dva roky existence tak škola nezaznamenala zásadní opotřebení interiéru, kromě běžného ošoupání omítek a koberců v místech s větším pohybem osob. Nepochybně je to výsledkem nejen zodpovědného přístupu dětí, ale i kvalitou návrhu, který nebyl pro architekta Jiřího Junka prvním takovéhoto typu.

Prostory umožňující naprostou volnost.

Své zázemí zde mají pochopitelně také zaměstnanci, kteří si prostředí neméně pochvalují. Ti mají možnost vypůjčit si prostory školy i pro své vedlejší aktivity. Kromě pracovního prostředí jim škola poskytuje také prostory pro odpočinek či pro ranní setkání s kolegy nad šálkem kávy.

Škola sama o sobě složí jako inspirace – pojetí prostorů, způsob, jakým se ve škole o prostředí pro vzdělávání uvažuje i samotný koncept přivádí do školy návštěvy z řad odborné i širší veřejnosti.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Kancelářská budova v Holešovicích má školku a běžeckou dráhu na střeše

Kancelářská budova v Holešovicích má školku a běžeckou dráhu na střeše

Trend zdravého pracovního prostředí v kancelářských budovách se netýká jenom vybavení konkrétních kanceláří, ale začíná především u správného návrhu celé budovy z hlediska osvětlení, větrání, vegetace. Investice do příjemného pracovního prostředí se firmám vrací v podobě vyšší výkonnosti a spokojenosti zaměstnanců.…

Školka pro nejmenší, která má děti inspirovat k učení

Školka pro nejmenší, která má děti inspirovat k učení

Posledním diskutovaným projektem architektonického studia Bourne Blue Architects se stal realizovaný záměr na výstavbu „školy pro nejmenší“ na předměstí Newcastle v australském Novém Jižním Walesu. Specifika zadání vycházela jak z požadavku na celodenní umístění skutečně těch nejmladších dětí batolecího věku (0-2…

Fotogalerie: Základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích

Fotogalerie: Základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích

Velkorysá architektura, funkční dispozice a technické řešení zaměřené na udržitelnost, to je Základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích. Budovou v pasivním standardu, která je již rok v provozu, nás provedl její spoluautor Dalibor Borák. Stavba se umístila na prvním místě v soutěži Energy Globe Award a hovoří…