REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Rekonstrukce bytu z první republiky: Sondy, bourací práce, pohledové zdivo

V předešlém článku tohoto seriálu jsme se zabývali koupí prvorepublikové nemovitosti, předpokládaným rozsahem rekonstrukce či přípravnými projekčními pracemi. V tomto díle se již pustíme do vlastní rekonstrukce, která začala postupně zodpovídat spoustu předem nevyjasněných záležitostí. Podívejte se na demoliční práce před samotnou rekonstrukcí.

Předem nutno podotknout, že hlavním záměrem rekonstrukce bylo zachování dobových hodnot a jejich propsání do interiéru. Neméně důležitým aspektem má být však také moderní uživatelský komfort a kvalitní, odolné materiály. Začneme tím nejdestruktivnějším a nejprašnějším, přesto pro mnohé paradoxně nejzábavnějším - demoličními pracemi.

Začátek demoličních prací, sondy konstrukcí

V den převzetí nemovitosti se noví majitelé na chvíli posadili do sedací soupravy ve stylu Art Deco a užívali si svůj nový krásný byt. Většina nových majitelů by si zřejmě tento pocit užívala v klidu jistě déle než přibližně 5 minut. Profesní deformace se vzrušením z nové životní etapy se však u mladého páru architektů projevila rychle. Jejich zvědavost je první den dovedla až ke kompletnímu rozebrání truhlářských konstrukcí ve skladech a sondy do podlahy v hlavním obytném prostoru. V bytě byl však v tu dobu ještě dochovaný nábytek, proto muselo být natěšení na další práce poněkud mírněno. Primárně tedy bylo nutné zajistit vystěhování tohoto vybavení.

Jasanové parkety - rozebrání

Aby se mohly začít vyjasňovat otázky finálního projektu, bylo zapotřebí provedení množství sond. Na nástěnku sdružení vlastníků jednotek (SVJ) se tedy vyvěsila informace o započetí rekonstrukčních prací a mohlo se začít. Sondy se realizovaly v podlaze (přesné skladby), ve stropě (umístění dřevěných nosníků a materiál vlastního stropu) či v omítkách (materiál omítek a odhalení vazby cihelného zdiva). V rámci sondáže byl také zhodnocen stav stávajících dřevěných špaletových oken. A co zjistili?

Podlahy

Skladba podlahy bytu se v zásadě rozdělovala na dvě části. Část bytu je nad vjezdem do dvora. Zde se nacházela železobetonová nosná konstrukce, přibližně 16 cm zásypů (škvára a stavební zbytky), betonová mazanina a na ní nalepená betonová dlažba, charakteristická pro prvorepublikové období. Mazanina pod betonovou dlažbou ve skutečnosti však moc cementu neviděla, z toho důvodu byla dlažba nerovná a prošlapaná. V prostoru původního obývacího pokoje byla namísto dlažby použita skladba dřevěné podlahy - bačkory se zásypem, prkenný záklop z fošen a přibíjené jasanové parkety. V ostatních prostorách /nad vytápěným spodním bytem/ byla již skladba charakteristická pro celý činžovní dům. Jednalo se o dřevěné trámy se sádrovým podhledem, na trámech přibitý prkenný záklop, a pak již opět bačkory se zásypem a přibitými fošnami. V obytných místnostech byly přibíjené jasanové parkety. V kuchyni a pokoji pro hospodyni ponechán pouze prkenný záklop (v kuchyni doplněn linem). V koupelně byla použita opět betonová dlažba. Celkově byly podlahy nerovné a nestabilní, dlažba poškozená, přibíjené jasanové parkety vrzaly. Majitelé se tedy rozhodli pro kompletní rekonstrukci podlah.

Protože však pár nechtěl původní kvalitní materiály zničit a vyhodit, rozhodl se pro složitější cestu - opatrné rozebrání dřevěné podlahy i betonových dlaždic. Kdo má vlastní zkušenost s demontáží přibíjených parket, jistě ví, o jak zábavný proces se jedná. Zvláště pokud byly parkety opravdu drobné - o velikosti 20 x 4 cm. O zábavu bylo tedy postaráno. A to především ve chvíli, kdy nová majitelka našla pod soklovou lištou podlahy schované staré známky. Hned bylo jasno, že je novou milionářkou. Již pomalu začala zařizovat roční dovolenou, aby bylo posléze zjištěno, že hodnota známek je poněkud nižší. Nejvzácnější artefakt se dal prodat přibližně za 15 korun. Bylo tedy nutné se vrátit nohama na zem a pokračovat v původních plánech.

U betonových dlaždic se nejednalo o moc jednodušší proces, a to především kvůli spojení pevných dlaždic a měkké podkladní vrstvě. Aby se dlažba při demontáži nepoškodila, musela se před odlomením podkopat. Nakonec se však povrchy podařilo rozebrat dle představ a z množství zájemců o tyto dobové materiály se majitelé dohodli s párem z Plzně, který právě rekonstruoval jiné prvorepublikové stavení. Náročný proces tedy vyvážila spokojenost na obou stranách.

Demoliční práce

Výměna původních oken?

Záměry SVJ vyměnit původní okna bytů směřujících do ulice, tedy do městské památkové zóny, se poprvé objevily v době, kdy pár byt kupoval a ještě neměl složený rezervační poplatek. Důvody zájmu o výměnu oken byly zřejmé. Okna byla ve velmi špatném stavu. Byla ztrouchnivělá, netěsnila, nedala se dovřít a některá ani otevřít. Jakmile však mladí architekti zjistili, že ze strany SVJ se reálně uvažuje o odstranění původních špaletových oken a jejich nahrazení jednoduchými dřevěnými či dokonce plastovými okny, začali se o tuto výměnu ihned aktivně zajímat. Den po podpisu rezervační smlouvy proběhlo místní šetření se zástupkyní památkové péče města. Názory na renovaci oken se zásadně lišily. Oproti zájmu SVJ o jednoduchá okna si památková péče města naopak představovala pouze repasi oken. Tedy zachování původních oken, která měla být zbroušena, tmelena a nalakována. Z pohledu architektů byla však reálná jediná možnost. Tou měla být replika původních špaletových oken s umístěním izolačního dvojskla do venkovních křídel. Okna by si tedy zachovala historizující výraz, ale zároveň by byl zajištěn uživatelský komfort z hlediska tepelného a akustického. Samozřejmě nebylo jednoduché obhájit tento názor před celým SVJ, zvláště pokud se u replik špaletových oken jedná o nejvyšší náklady ze všech dříve zmíněných možností. Nakonec však byli architekti úspěšní a ostatní vlastníci bytů začali také vnímat důležitost estetiky a zachování dobových hodnot při současném zajištění uživatelského komfortu. Po přibližně dvou až třech měsících se architektům podařilo i za pomocí truhlářského posudku na okna zajistit pozitivní stanovisko památkové péče na výměnu špaletových oken do městské památkové zóny.

Šestice oken bytu směřujících do dvora byla samostatnou kapitolou. Zde již předešlí majitelé provedli částečnou výměnu. Na této fasádě se objevují tři plastová okna, dvě původní dřevěná jednoduchá okna a jedno původní okno špaletové. Noví majitelé však nechtěli, aby jejich byt fungoval jako výstava různých typů oken. Proto se nakonec rozhodli obětovat vyšší náklady a všechna okna vyměnit za dřevěná.

Demoliční práce

Hlavní demoliční práce

Hlavní demoliční práce spočívaly především v kompletním vybourání příček z dutinových škvárových tvárnic. Přestože se jednalo o nenosné konstrukce, byla provedena konzultace se statikem a vlastní zkouška průhybu stropní konstrukce při postupném odbourávání příček. Na tomto základě mohlo být přistoupeno k opatrné demontáži dobových dveří a zárubní a následné kompletní demolici příček. Díky materiálu příček vše zabralo pouhý jeden den. Původně členěný byt se tedy otevřel do dvou velkých prostorů oddělených vnitřní podélnou nosnou stěnou.

V tomto období se mimo jiné vyjasňovaly finální záměry se stávajícími omítkami. V místech, kde chtěli majitelé ponechat obnažené původní zdivo, nebyl o kompletním odstranění omítek pochyb již dříve. Na základě nesoudržnosti omítky a jejím poškození od prosakujícího dehtu z původních komínových průduchů však bylo nakonec rozhodnuto o odstranění všech omítek. Nahradit je měla sádrová strojně nanášená omítka. Z toho důvodu bylo nutné kvalitně očistit i nepohledové zdivo. Odstraněním omítek se odkryla původní řešení konstrukcí nad otvory v nosných zdech. Byly použity nízké klenby či ocelové nosníky uložené na pískovcové bloky. Jeden takovýto blok zůstane odhalen ve vstupním prostoru nového bytu.

Demoliční práce

V rámci hlavního vyčištěný bytu byla vyvážena také většina podlahových zásypů. Záměrem bylo vyvézt veškerou škváru a stavební odpad. Naopak část zásypů z prosívané omítky měla být použita pro následné dorovnání podlah. Majitelé odhadují, že z bytu bylo vyvezeno cca 26-28 tun stavebního materiálu.

Instalatérské rozvody, vytápění, elektroinstalace

Kanalizace byla v původním bytě převážně litinová. Lokálně byla neodborně upravena plastovým potrubím. Litinová byla také vana. U vodovodu se použilo oceli, olova a při průběžných úpravách také plastu. Plyn byl do bytu zaveden v pohledovém ocelovém potrubí. Z hlediska zdravotechnických rozvodů, elektroinstalací či sanitárního vybavení nezůstalo v bytě prakticky nic. Zachováno bylo pouze stoupající potrubí dvojice větví kanalizace a vodovodu. A zde ještě nutno dodat, že v rámci rekonstrukce bude zařízena také výměna nepovedeně napojovaných větví z litiny a plastu, která v průběhu doby prosakovala. Navíc neměla dostatečnou dimenzi pro napojení potřebného sanitárního vybavení. Takovýto byt si zaslouží dvojici toalet a napojení do původního stoupacího potrubí by bylo velkým rizikem.

Očistění stěn

Stávající otopný systém byl řešen pomocí atmosférického kotle a sestavy litinových či plechových radiátorů umístěných v centru dispozice. Toto řešení bylo pro moderní byt nevyhovující. Odpojení kotle, bojleru či plechových radiátorů bylo pouze jakousi rozcvičkou před odstraněním radiátorů litinových. Zde by mladý pár po své zkušenosti ostatním rád doporučil přesnější propočítání váhy těchto prvků. Byli přesvědčeni, že váha největších otopných těles nepřesahuje 200 kg. Radiátory také nabízeli k odvozu případným zájemcům. Udal se však pouze nejmenší prvek. Vzhledem k vysoké váze musela být tělesa nakonec rozřezána. Po jejich dopravení do výkupu sběrných surovin bylo zjištěno, že litinové radiátory vážily 280 kg a 310 kg.

Původní elektrorozvody v bytu byly hliníkové. Kompletně byly odstraněny. Menší komplikaci způsobily v místě pohledového zdiva, kde kvůli jedné zásuvce v bývalé ložnici bylo poškozeno velké množství cihel. Elektroměrový rozvaděč byl přesunut mimo vlastní byt. Tato změna souvisela s plánovanou kompletní rekonstrukcí elektroinstalací společných prostor činžovního domu.

Pohledové zdivo - budoucí vstupní prostory

Pohledové zdivo

Zde se jednalo o poměrně specifické demoliční práce, a proto by si možná zasloužily trochu více prostoru. Pohledové zdivo či klenby hodnotných prvorepublikových bytů architekti navrhovali již ve svých předešlých projektech. Jejich perfekcionismus jim však zavelel, aby si pohledové zdivo v jejich vlastním bytě zrealizovali sami. Důvodem bylo zajištění co nejmenšího poškození původních cihel a samozřejmě co nejlepší výsledný efekt. Na základě sondy během prvních demoličních prací se potvrdila kvalita zdiva a použité cihelné vazby. Pokračovalo se tedy s kompletním otlučením vápenopískové omítky. Množství písku v původních omítkách a maltě značně převyšovalo množství pojiva – vápna. Původní hmoty byly tedy značně nesoudržné. Spáry tedy musely být proškrábány do potřebné hloubky, aby mohly být uzavřeny potřebnou vrstvou nové odolnější spárovací hmoty. Několik cihel bylo poškozených. Většina z nich díky původní elektrickým rozvodům. Pohledové části těchto cihel byl odsekány. Z dochovaných cihel ze stavby byly nařezány pásky, které byly následně lepeny na tato odsekaná místa. Pohledové stěně bylo takto možné dát původní nepoškozený vzhled. Veškeré cihly byly očištěny kartáčem a nečistoty spár vyluxovány. Vše bylo tedy připraveno na finální spárování, pro které byla zvolena jemnozrnná jádrová cementová omítka. Pevnost materiálu a velikost zrna, která zaručovala hladký povrch, byla pro tento případ ideální. Nové vedení elektroinstalace bude uloženo do hloubky cihelných spár a bude následně zaspárováno.

Zde se již dostáváme k vlastní realizaci záměru, která měla po výše zmíněných demolicích přijít. Více detailům z následujících prací se budeme věnovat v dalších dílech tohoto seriálu.

Ing. arch. Štěpán Lajda

V roce 2013 dostudovat obor Architektura a stavitelství na FSv ČVUT v Praze. V současné době působí na Katedře architektury FSv jako odborný asistent. Po pětileté praxi v architektonické kanceláři začíná v roce 2015 vlastní praxi a počátkem roku 2016 zakládá se svou přítelkyní a kolegyní Ivetou Mandíkovou architektonické studio SLIM.

Ing. arch. Iveta Mandíková

Absolvovala obor Architektura a stavitelství na Fakultě stavební ČVUT v Praze, a sice roku 2012. Již od prvních let studia měla možnost získávat zkušenosti v oboru, zejména díky spolupráci s několika pražskými architektonickými kancelářemi. Je spoluzakladatelkou architektonického studia SLIM, kde působí společně se svým přítelem a kolegou architektem Štěpánem Lajdou. Počátkem roku 2017 se stala členkou České komory architektů.

Sdílet / hodnotit tento článek

Čtěte i další díly seriálu

  1. Rekonstrukce bytu z první republiky: Koupě a plánování úprav
  2. Rekonstrukce bytu z první republiky: Sondy, bourací práce, pohledové zdivo

Přečtěte si více k tématu Stavba

Zdroj: AdobeStock-Kristyna_Schwarzova

CHKO Třeboňsko zabránilo stavbě přehrady, tlak investorů sílí

Vedení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Třeboňsko zabránilo v posledních letech stavbě přehrady u Veselí nad Lužnicí, fotovoltaických elektráren i průmyslové zóny. Zhruba 95 procent žádostí ale schválí. S infocentry se snaží odlehčit hlavním cyklotrasám. Řekl to Miroslav Hátle, vedoucí Správy CHKO Třeboňsko, která si ...

Vnitřní kanalizace: větrací potrubí

Vnitřní kanalizace: větrací potrubí

Úkolem větracího potrubí je odvádět vzduch z kanalizačního potrubí do ovzduší mimo budovu. Větrací potrubí zahrnuje trubky a tvarovky a větrací hlavici.

Zdroj: AdobeStock- stock56876

Nezapomeňte před zimou seřídit a opravit plastová okna

Podzimní měsíce představují ideální čas pro jednu nepříliš lákavou, ovšem velmi důležitou činnost, a sice údržbu plastových oken. Pravidelným servisem například předejdete rychlému opotřebení oken i zbytečným výdajům za vytápění způsobených špatným těsněním. Stačí před nástupem zimy provést pět důležitých kroků.

Zdroj: AdobeStock-Roman Milert

Vnitřní kanalizace: svislé odpadní potrubí neboli "stoupačka"

Tomuto potrubí vnitřní kanalizace se říká také stoupací, stoupačka. Pro potrubí musí být použity správné materiály, průměry a musí být řádně upevněno. Začíná u nejvýše položené odbočky a končí u patkového kolena. Těchto potrubí může být vedeno v budově několik v závislosti na velikosti budovy, počtu a druhu ...

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Partner tématu

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Akce a slevy

Střešní systém Lindab SolarRoof

Střešní systém Lindab SolarRoof

Střešní systém Lindab SolarRoof

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA