REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Vila Tugendhat – perla funkcionalismu s pohnutým osudem

Její výstavba byla zahájena před 90 lety, 1. června 1929: Přesto stále vila Tugendhat od funkcionalistického architekta Ludwiga Miese van der Rohe nepřestává inspirovat a udivovat architekty i širokou veřejnost. Jelikož je do konce roku vila vyprodaná a zřejmě se tak do ní o prázdninách již nedostanete, přinášíme vám informace alespoň v dnešním článku.

„Účel stavby jí dává vlastní smysl. (…) Obytný dům má sloužit pouze bydlení. Místo stavby, poloha ke slunci, prostorové rozvržení a stavební materiály jsou podstatné faktory pro tvorbu obytného domu. Z těchto podmínek je třeba skloubit stavební organismus.“

Tuto reflexi vyslovil Ludwig Mies van der Rohe v roce 1924 a plně ji uplatnil v brněnské vile.

Architektonický styl

Vila patří mezi jedinečné příklady meziválečné funkcionalistické architektury. Bývá označována za stavbu, která určila nová měřítka moderního bydlení a patří k základním dílům světové moderní architektury.

Jedinečná funkcionalistická stavba je už od poloviny 90. let národní kulturní památkou, v roce 2001 byla vila zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO jako jediná památka moderní architektury v ČR. V domácí odborné anketě o nejlepší stavbu 20. století navíc obsadila vila Tugendhat druhé místo, předstihl ji jen vysílač a hotel na Ještědu od architekta Karla Hubáčka.

Vila Tugendhat při pohledu z ulice. Nenápadná jednopodlažní hmota, Fotografie: David Židlický

Projekt a tvůrce

Vilu vyprojektoval v roce 1928 významný německý architekt Ludwig Mies van der Rohe (1886 až 1969), který je považován za otce moderní architektury 20. století. Jeho předchozí světově známé dílo je pavilon pro světovou výstavu v Barceloně. Tento pavilon nezapře svoji souvislost s vilou v Brně. Některé prostorové prvky, konstrukční řešení i vybavení interiéru byly do vily Tugendhat přímo převzaté.

Spolupracovat s architektem jako byl Mies van der Rohe nebylo zřejmě jednoduché. Součástí interiéru hlavních obytných prostor jsou vysoké dýhované dveře od podlahy až ke stropu. Na námitku stavebníků, zda je to nutné, zda tyto dveře nebudou zbytečně drahé údajně architekt odvětil: „Bez vysokých dveří, neprojektuji“.

Stavba začala vyrůstat na mírně svažitém pozemku v Brně – Černých Polích v červnu 1929. Majitelé se nastěhovali v prosinci 1930.

Vila ze zahrady - velká okna lze stáhnout a zasunout do strojovny v suterénu pod terasou. Systém je i dnes funkční. Fotografie: David Židlický

Převratnost návrhu

Objekt je proslulý zejména proskleným hlavním obytným prostorem se zimní zahradou, jen náznakově děleným volnými stěnami. Architekt v projektu vdechl život své myšlence obyvatelného kontinuálního prostoru, prosklenými zdmi do domu vstupovalo okolí. Některá okna bylo možno zcela spustit do podlahy, což umožnilo ještě působivější splynutí interiéru s přírodou v zahradě. Objekt měl i originální vybavení, vedle nábytku i řešení koupelen, záchodů a topných těles.

Stavba je přitom navenek nenápadná, do ulice ústí vlastně jen garáž a vstupní část. Hlavní obytný prostor, který je podle architektova návrhu jen náznakově dělen, se otevírá do zahrady. Vila totiž vznikla na pozemku, který se svažuje na jih a jejím obyvatelům se tak nabídl ojedinělý výhled na Brno. V úrovni ulice navrhl Mies kromě vstupu do domu i ložnice pro manžele, děti a vychovatelky, v suterénu bylo technické zázemí domu včetně laboratoře vášnivého fotografa Fritze Tugendhata. Nejdůležitější část vily, obrovský obytný prostor o rozloze téměř 250 metrů čtverečních, se nachází uprostřed.

Onyxová příčka dělí velký obytný prostor. Pokud se do stěny opře slunce skrze velká okna, stěna je místy průsvitná, což bylo překvapení i pro samotného architekta, který se o získání tak velkého kusu drahého kamene pro vilu velmi zasloužil Fotografie: David Židlický

Tomuto prostoru vévodí velká onyxová příčka. Medově žlutá hornina s bílou kresbou, vytěžená v pohoří Atlas v tehdejším francouzském Maroku v severní Africe, je ve skutečnosti aragonitový sediment (uhličitan vápenatý). Když se dodatečně ukázalo, že kámen je průsvitný a že určitá místa kresby na zadní straně rudě září, jsou-li zepředu osvětlena zapadajícím sluncem, bylo to i pro Miese radostným překvapením.

Světlo může do vily pronikat přes obrovská okna směřující do zahrady. Zajímavostí je, že tato okna lze (i dnes) otevírat. Na svou dobu převratné technické vybavení vily totiž umožní velká skla zasunout do suterénu budovy. Celý hlavní obytný interiér se tak otevře a z obytného prostoru se stává otevřená terasa s výhledem na Brno plná světla a vzduchu.

Jen okna vyžadovala samostatnou strojovnu. A to výčtem technických zajímavostí nekončíme. Mezi nejvýznamnější patří řízené větrání s úpravnou vzduchu, které mělo zajišťovat ideální vnitřní prostředí, teplotu i vlhkost díky pilinovým filtrům či sprchové komoře. Objekt měl i elektronický zabezpečovací systém.

Stavebníci nedali při projektování architektovi žádný finanční limit, chtěli dokonalou stavbu od nespoutaného umělce. Nákladná ale nebyla jen samotná výstavba objektu ale i jeho provoz. Jelikož dům nebyl plánován jako úsporný (dnes bychom řekli nízkoenergetický či pasivní) protopil se v ústředním topení i jeden vagon kvalitního koksu za zimní sezónu.

Vila i zahrada byly projektovány v souladu. Fotografie: David Židlický

Konstrukce

Volně stojící dům má tři podlaží, z nichž každé má odlišný půdorys a průčelí. Budovu tvoří ocelový skelet a stropy pater nenesou zdi, ale jen subtilní kovové pilíře s chromovaným obložením.

Původní vlastník

Vilu si objednal majitel brněnské textilní firmy Fritz Tugendhat (1895 až 1958). Jeho rodina tam bydlela jen osm let, tedy do roku 1938. V obavě před nacisty pak emigrovali do Švýcarska a následně do Venezuely.

Zahrada vily je pro Čechy a Slováky známá především jednáním Václava Klause a Vladímira Mečiara o rozdělení Československa. Zdroj: AdobeStock-Romanple

Po odchodu majitelů vila chátrala

Objekt za války zabrali Němci. Byl porůznu pronajímán, přestavován, ale také zdevastován vojáky. Po válce sloužil různým účelům, mimo jiné zdravotnictví. Počátkem 80. let přešel do majetku města Brna a začal sloužit k reprezentaci i k ubytování hostů. V 80. letech byla vila rekonstruována, podle expertů ne příliš šťastně. Mimo jiné přišla o řadu prvků původního vybavení. V období 2010 až 2012 prošla vila citlivou rekonstrukcí. Během náročné obnovy, jejímž cílem bylo vrátit dům do původního stavu za použití původních technologií, objevili restaurátoři řadu původních prvků. K významným nálezům patří například část původní půlkruhové makasarové (ebenové) stěny, která ve vile ohraničovala jídelnu a již se podařilo najít v menze brněnské právnické fakulty.

Zajímavé události ve vile

Vila vstoupila do povědomí veřejnosti především v roce 1992, kdy v jejích zdech tehdejší český a slovenský premiér Václav Klaus a Vladimír Mečiar podepsali dohodu o rozpadu československé federace.

Vilu ročně navštíví na 30 000 lidí. Letos v březnu měl premiéru film Skleněný pokoj režiséra Julia Ševčíka natáčený ve vile Tugendhat. Snímek je inspirovaný dramatickými událostmi 20. století a vznikem architektonického skvostu.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

zdroj: Ekodům o. s.

Rodinný dům ze dřeva a slámy postavili mezi vzrostlé stromy

Na počátku příběhu stavby slaměného domu v Horním Jelení, byla potřeba přestat řešit nekonečné a finance pohlcující opravy dvou starých, vysoce energeticky náročných domů, zcela nevyhovujících svým rozvržením. Každý plán, jak jeden dům opravit prodejem druhého byl kompromisem, který nemohl splnit sen o prosluněném, ...

Foto: Jaime Navarro, Sergio López

Cihlový dům připomíná chrám. Stojí na prameni vody

Tenhle prázdninový dům je důkazem, že s pomocí několika promyšlených prvků je možné dosáhnout vyváženého vztahu mezi architekturou a přírodou, a že konstruktivní pořádek není v rozporu se zřejmým chaosem. Naopak, že je možné obojí harmonicky spojit. A je připomínkou, že jednoduchost bude vždy elegantní.

Foto: Mike Schwartz Photography

Ze staré autodílny vykouzlili díky rekonstrukci moderní loftový byt

Pokud by nám někdo nabídl bydlení ve vybydlené autodílně, asi bychom zdvořile odmítli. Byť by to bylo v Chicagu. Nebo spíš právě proto: zimy jsou tady na americkém severu skutečně tuhé, a představu velké vymrzlé haly nevyhřeje ani optimismus ze získaného prostoru. Dá se vůbec takový prostor civilizovat? Architekti ...

REKLAMA