REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Chytré parkování pro chytrá města

Osobním automobilem najede průměrně každý občan České republiky ročně 6 500 km. To znamená, že denně ujede jen něco kolem 18 km. Z této vzdálenosti přibližně 4 km připadá na hledání vhodného parkovacího místa. Řidiči tedy musí dennodenně řešit nejen složité dopravní situace v přeplněných centrech měst, ale i to, kde rychle a bezpečně zaparkovat svůj automobil. A jsou mezi námi i lidé, kteří kvůli svému pohybovému hendikepu potřebují najít parkovací místo bezpodmínečně co nejblíže cíli cesty.
Chytré parkování pro chytrá města

Společnost Siemens pod hlavičkou Siemens Smart Parking nabízí navigaci na volná parkovací místa prostřednictvím čidel umístěných ve vozovce. Tato síť senzorů dokáže řidiče s pomocí mobilního telefonu nejen navigovat na volné parkovací místo, ale svede třeba i navigaci k lékaři.

Naváděcí systém rovněž zbavuje řidiče obav z nezaplaceného parkovného. Vhodná aplikace v mobilním telefonu nebo jiném chytrém zařízení připojeném k internetu totiž umožní za parkování i zaplatit, případně prodloužit parkovací dobu. Přidanou hodnotu však tento chytrý systém přináší i samotným poskytovatelům parkovacích služeb. Monitoring a včasné upozornění na nezaplacené parkovné umožňuje provozovateli dosahovat vyšší efektivnosti a zákazníky vede při využívání parkovacích míst k vyšší ukázněnosti.

Odolný proti nejrůznějším vlivům

Bezdrátový parkovací senzor si dokáže velmi dobře poradit i s nejrůznějšími rozmary počasí. Pracuje na principu infračerveného záření, přičemž v případě, že dojde k zakrytí infrasenzoru, v zimních měsících například sněhem, probíhá detekce prostřednictvím elektromagnetické indukce. Odolnost proti teplotním výkyvům se pohybuje v rozmezí -10 °C až +55 °C.

© Fotolia.com - leungchopan

Bezdrátový přenos informací z/do senzoru zajišťuje interní anténa. Životnost zařízení je relativně dlouhá, baterie dokáže udržovat senzor v provozu po dobu 5 – 7 let (v závislosti na způsobu používání), poté ji lze samozřejmě vyměnit. Senzor dokáže dobře vzdorovat i mechanickým vlivům. Jeho kupolovitá část byla s pozitivním výsledkem testována na zátěž až 10 000 kg. Ploché provedení celého zařízení navíc eliminuje nebezpečí jeho fyzického poškození při zimní údržbě.

K dalším významným funkcím tohoto systému patří kupříkladu integrovaný RFID čip, jehož prostřednictvím lze zajistit zvláštní parkovací povolení pro invalidy či rezidenty. Důležitá je rovněž flexibilita a dynamičnost výběru parkovacích poplatků, které senzorická síť skýtá. Dobu parkování či výši poplatků tak lze průběžně upravovat v závislosti na aktuální dopravní situaci ve městě. Nové parkovací systémy, které uvádí do praxe společnost Siemens, tak nejenže méně zatěžují peněženku parkujícího, ale přispívají také ke snížení emisí a k plynulejšímu dopravnímu provozu ve městech.

Monitoring parkovacích míst umožňuje:

  • Přesné statistiky o obsazenosti parkovacích míst
  • Přesné statistiky o platební morálce řidičů (ve vazbě na el. platby)
  • Přesné informace o řidičích, kteří porušili stanovený režim parkování – doba parkování, omezení vjezdů
  • Méně personálu v ulicích města
  • Použití mobilní aplikace i pro navádění na volná místa
  • Navigační tabule s uvedením počtu volných míst
  • Zlepšení využití stávajících parkovacích míst
  • Analytický nástroj pro definování dalšího rozvoje

© Fotoliam.com - moonrise

Budoucnost chytrého parkování

Vývoj však pokračuje, o čemž svědčí projekt „chytrého parkování“, který nese název Siemens Advanced Parking Management. Jak by měl tedy tento nový parkovací systém fungovat v městském provozu? Do lamp pouličního osvětlení nebo na fasádách budov budou umístěny radarové senzory, které budou neustále sledovat parkovací plochy a podávat informace o jejich obsazenosti. Městská správa pak bude tyto informace shromažďovat a předávat je řidičům.

Princip celého systému je jednoduchý: senzory zhruba o velikosti pěsti dospělého člověka vysílají mikrovlny do předem stanoveného prostoru. Pokud vlny narazí na překážku, odrazí se zpět k senzoru, který je zachytí. Speciální algoritmus následně vypočítá, zda se zjištěný objekt nachází na místě pro parkování, a pokud ano, jak je velký a v jaké je pozici. Radarové senzory tohoto systému mají nižší rozlišení než běžné monitorovací kamery, to je však v tomto případě výhodou, protože tak lze získávat pouze schematické zobrazení, takže není dotčeno právo na ochranu osobních údajů. Tyto senzory také nejsou příliš ovlivnitelné nepříznivým počasím a jejich provoz je i ekonomičtější, než je tomu v případě senzorů zabudovaných do země.

Pilotní projekt systému byl spuštěn v září 2015 v Berlíně, ve kterém senzory umístěné ve veřejném osvětlení mapují 250 metrů dlouhý úsek ulice. Systém je současně napojen na multifunkční plánovač tras, takže když není ve sledovaném úseku žádné volné místo, plánovač okamžitě poskytne doporučení kde zaparkovat a jak se na dané místo dopravit prostřednictvím veřejné dopravy.

Informace ze senzorů bude v budoucnu možné využít k optimalizaci rozmístění parkovacích ploch po městě a také k flexibilní diferenciaci parkovacích poplatků, zohledňujících vytíženost parkovišť v konkrétní denní dobu či den v týdnu. Vedení města by následně mělo být na základě vyhodnocení těchto údajů schopno rozložit parkování mezi různé části města.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Dopravní stavby

Nový návrh Hlavního nádraží v Praze, historická fantova budova vlevo, uprostřed magistrála, vlevo část nového zastřešení. Zdroj: CAMP

Nová éra železnice v Praze: Proměny tří nádraží budí emoce

Změna je život. Proměnou procházejí též ikonické stavby hlavního města. Ne vždy se ovšem nápady renomovaných architektů těší veřejné podpoře. Pojďme se podívat na proměny Hlavního, Masarykova a Smíchovského nádraží.

Libeňský most, archivní záběr, foto: Jakub Kopecký

Zavřenou část Libeňského mostu odborníci doporučili zbourat

Odborníci doporučili zbourat nyní uzavřený tzv. inundační most u pražské Palmovky, který je součástí Libeňského soumostí. Silničáři počkají na platné stavební povolení a pak zahájí demolici mostu. Práce by mohly začít letos v dubnu. Dnes to řekla mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková.