Přehrát audio verzi
Jak urychlit výstavbu, hlídat kvalitu i rozpočet. Odborníci nabízejí řešení
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Podle slov Radky Vladykové, výkonné ředitelky Svazu měst a obcí ČR (SMO), spočívá řešení krize bydlení nejenom v rychlejší výstavbě nových bytů, ale souvisí též s opravami a znovuvyužitím stávajícího bytového fondu, včetně brownfieldů a dlouhodobě nefunkčních objektů. „Bydlení bude dostupné ve chvíli, kdy bude dostatek bytů v místech, kde je po nich poptávka – a tyto byty budou postavené kvalitně a chytře tak, aby byl jejich provoz co nejlevnější,“ uvedla na jedné z debat SMO, kde se společně s odborníky ze stavebních firem, developmentu a z řad architektů a urbanistů hledala vhodná a praktická řešení. Nabízíme některé ze zajímavých myšlenek, včetně znění několika tezí ČKA určených pro zástupce samospráv i drobné stavitele a podnikatele ve stavebnictví.
Proč vymýšlet každý projekt od nuly, když existuje model Design & Build
„Jedním z nejrychlejších způsobů, jak zkrátit přípravu i náklady u výstavby obecních bytů, je přestat každý projekt vymýšlet od nuly. Potřebujeme funkční, v dobrém slova smyslu baťovskou mašinu pro výstavbu dostupných nájemních bytů. Jinak se bude u každého jednotlivého projektu stále znovu a znovu objevovat Amerika. Standardizace dispozičního, konstrukčního a statického řešení dokáže ušetřit 10 až 20 procent nákladů na stavby,“ uvedl v debatě Dušan Kunovský, předseda představenstva společnosti Central Group a připomněl též smluvní model zvaný Design & Build, který spočívá v propojení návrhu a realizací do jednoho řízeného postupu [1].
„Obec by měla mít připravenou koncepční studii a pozemek, a následně v soutěži vybrat dodavatele, který projekt dopracuje, postaví a ponese odpovědnost za návrh i provedení. Nejde jen o peníze, ale též o procesní systém opřený o autorizované smlouvy pro veřejné zakázky, které dávají starostům jistotu, že postup bude zákonný a zároveň jednodušší. Přínosem je i ta skutečnost, že se práce i rizika přenášejí na dodavatele,“ dodal Dušan Kunovský.
Prefabrikovaná koupelna může z haly rovnou do bytu
Druhým pilířem dostupné výstavby je podle odborníků prefabrikace a modularita, tedy přesun části práce z otevřené stavby do řízené výroby. „Výroba panelů v řízeném prostředí snižuje chybovost a zvyšuje efektivitu. Klíčové jsou i vzorové detaily napojení, například stěn na podlahy, rohy a stropy, nebo způsob zabudování oken – právě detaily totiž rozhodují o funkčnosti a životnosti stavby,“ shodli se odborníci v debatě. Jako názorný příklad poté uvedli prefabrikované koupelny, které vznikají jako hotový celek v hale a na stavbě se pouze usadí na místo.
„Obce mohou pomocí prefabrikátů řešit kupříkladu i nedostatek kapacit ve školách a školkách. Zažil jsem realizaci přístavby mateřské školy, která zabrala pouhých deset týdnů. První skeletové prvky byly přivezeny 25. října, fasáda byla hotová 10. listopadu, dokončovací práce skončily 18. prosince a od 6. ledna již bylo možné stavbu využívat. Když má obec připravenou dokumentaci, lze na potřeby škol a školek reagovat opravdu velmi rychle,“ uvedl Tomáš Korecký ze společnosti Saint-Gobain a ukázal i další příklady modulární výstavby [2].
Dřevostavby mohou mít nově až sedm pater
Významnou roli ve zrychlení výstavby hraje podle diskutujících i změna pravidel požární bezpečnosti, která platí od srpna loňského roku. Ta rozšiřuje možnosti pro dřevostavby a hybridní konstrukce u nevýrobních objektů. V minulosti platilo, že dřevostavby mohly mít maximálně dvanáct metrů a čtyři podlaží. Nyní je možné stavět až do výšky osmnácti metrů a sedmi podlaží, při kombinované stavbě dokonce do 22,5 metru.
„Rychlejší výstavbu dřevostaveb dokládají kromě jiných i aktuální data z Českého statistického úřadu. Uvádějí, že dřevostavba se staví zhruba 33,3 měsíce, zatímco výstavba průměrného rodinného domu zabere 45 měsíců. Rozdíl je tedy přibližně dvanáct měsíců. V době, kdy je v bytové nouzi přes 160 tisíc lidí a více než 1,5 milionu osob je ohroženo ztrátou bydlení, nebo čelí vážným obtížím, má každé zrychlení výstavby přímý dopad na domácnosti i obce,“ připomněl Miloš Hutník ze společnosti Weber, nicméně společně s ostatními řečníky dodal, že rychlejší výstavba sama o sobě problém nevyřeší, pokud vede k chybám, reklamacím a drahému provozu. Podle diskutujících je dobrou cestou kombinace standardizace a férových smluvních modelů omezujících vícepráce, prefabrikace s důrazem na kvalitní detaily a otevření nových možností pro vyšší dřevěné a hybridní stavby. To vše by mělo jít ruku v ruce se zrychlením stavebních povolení.
Osm tezí v měřítku obce: od krajiny po sociální udržitelnost
Do debat o krizi bydlení výraznou měrou přispěli i zástupci České komory architektů (ČKA). Ti nabízejí své teze, jakožto praktickou oporu pro rozhodování samospráv či jako inspiraci pro individuální stavebníky a stavební podnikatele. Navazují na sedm tezí pro udržitelnou architekturu vydaných ČKA v roce 2021 a reflektují v nich aktuální změny v legislativě i stavebních technologiích a materiálech.
„Udržitelnost není jen otázkou technologií na jednotlivých domech. O tom, jak se bude obci dařit v horku, suchu, při přívalových deštích i v každodenním provozu, rozhoduje především to, jak je sídlo uspořádané – zda má kvalitní veřejný prostor, smíšené funkce a přiměřenou mobilitu, jak pracuje s vodou a jak chrání krajinu,“ podotýká Petr Lešek, místopředseda ČKA a dále představuje dokument a jednotlivé teze [3].
Dokument shrnuje osm základních principů, které mají obcím a městům pomoci nastavovat rozvoj tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a odolný. Jednotlivé teze kladou dle popisu místopředsedy ČKA důraz zejména na plánování „od krajiny“, což zahrnuje i oblast hydrologie, terénu, rizika povodní, eroze či přehřívání, přednostní rozvoj uvnitř zastavěného území a znovuvyužití existujících budov, polyfunkční strukturu sídel a dostupnost služeb v krátkých vzdálenostech, kvalitní veřejná prostranství včetně klimatické, sociální i dopravní infrastruktury, udržitelnou mobilitu, energetickou a materiálovou efektivitu, sociální udržitelnost a transparentní, předvídatelné rozhodování a také na roli sídel jako vzoru udržitelné proměny s měřitelnými cíli a sdílením dobré praxe.
Teze, jež mají sloužit jako opora pro samosprávy i veřejnou debatu, zároveň zdůrazňují, že principy udržitelnosti v měřítku sídla je možné promítat do strategických dokumentů obcí a měst, územních plánů, zadávání veřejných investic i do každodenní správy veřejného prostoru. Zvláštní pozornost věnuje dokument práci s vodou a zelené infrastruktuře, ochlazování zpevněných ploch, ochraně přírodně cenných prvků i nastavení dopravních a parkovacích režimů tak, aby nezhoršovaly kvalitu života ani veřejného prostoru. Česká komora architektů (ČKA) je zároveň připravena být obcím a městům partnerem při naplňování tezí – nabízí odborné konzultace, doporučení vhodného postupu a propojení na zkušené architekty, urbanisty a krajinářské architekty.
Sdílet / hodnotit tento článek