REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Tajný vchod do knihovny, kuchyně připomínající jeskyni. Umělci stvořili byt k obrazu svému

Na ploše cca 200 m2 se zde rozehrává hříčka, ne nepodobná divadelní scéně, výstavě s galerijními prvky, s překvapivými průhledy a zákoutími, jež tvoří částečné tajemno celé výrazné realizace. Je to experiment s různými stylovými prvky a hranicemi mezi soukromým a veřejným prostorem.
Foto: BoysPlayNice
Výjimky jsou vždy početnější než pravidla.
Murphyho zákon

Experiment s různými stylovými prvky a hranicemi mezi soukromým a veřejným prostorem

Na ploše cca 200 m2 se zde rozehrává hříčka, ne nepodobná divadelní scéně, výstavě s galerijními prvky, s překvapivými průhledy a zákoutími, jež tvoří částečné tajemno celé realizace. Vše je limitováno pouze plochou, obvodovými stěnami a stávajícím skeletem. Pak už ničím, jak se sami přesvědčíte. Tajný vchod do knihovny, trůn nebo kuchyně jako jeskyně vytvářejí hravý potenciál pro další tvůrčí procesy sdíleného prostoru. Spolutvůrci, přátelé, umělci i designéři se zapojili do tvorby kreativního konceptu a tvořili tak trochu pro sebe sama, protože místo slouží jako výstavní prostory, útočiště investorky, místo adjustace tvorby, názorů i rozličných setkání. Vše zarámováno scénograficky do fantaskních snových podob zákoutí, jak kdo touží. Je to zároveň hra materiálů, tvarů, stylů, nápadů a názorů.

Z toho pochopíte, že sdělení o hledání hranice mezi prostorem soukromým a veřejným není nadnesené. Jak zde působí denní a umělé osvětlení, mění se i scéna a v každé denní době získává netušené rozměry, barevnost i hru světel a stínů. Je to dobře nebo vás to odrazuje? Máte pochopitelně na výběr, nicméně je to tak. Celý koncept je nesmírně zajímavý a je tak trochu o rozličnosti vidění těch, kteří prostor vytvořili, těch, kteří ho sdílejí a pohybují se zde, i těch, kteří sem zavítají naživo nebo jako hosté tohoto povídání. Prověří se zde zároveň váš smysl pro hru, nadsázku i míra tolerance pro takováto řešení. Není to běžný koncept a výjimečně zde nalezneme mimo architektů jako tvůrců prostoru také nezvyklou roli, jíž je kreativní koncept. Dříve se takováto role ukrývala pod scénářem rozličných počinů ve veřejném prostoru jako ideologický nástin toho, co se v projektu odehraje. Lhostejno zda výsledkem byla výstava, dům nebo třeba urbanistický koncept. Dnes se se scénářem setkáváte u filmů či divadelních představení, ale mluvíme v podstatě o tomtéž.

Je dobré vidět pestrost v názorech, tvorbě i v pojetí prostoru netradičním způsobem. Kdo čeká učesaný prostor, striktně vymezené funkce a jasné členění, může být zklamán. Anebo taky ne. Máte jako vždy na výběr. Ale to je na každém z nás.

Centrální společenský prostor. Foto: BoysPlayNice

Základní popis

Rekonstrukce bytu jako živá scénografie proměnlivých a stálých kulis.

Rámec, který bude doplňován, aktualizován, používán pro bydlení a pořádání výstav nebo eventů.

Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu

Autorská zpráva
Kreativní koncept (Tereza Porybná)

Celý život mě zajímá propojování lidí a zkoumání prostupnosti různých hranic – mezilidských, kulturních, žánrových, druhových. Baví mě hrát si na pomezí. Stejně tak i v rámci designu Ovenecké 33 jsme experimentovali s různými stylovými prvky a hranicemi mezi soukromým a veřejným prostorem. Věděla jsem hned, že chci vytvořit prostor, který je sdílený, otevřený a prostupný, a zároveň se v něm dají objevit skrytá zákoutí a tajemství. Prostor, v němž se nikdy nemusíte vracet zpět stejnou cestou. Prostor, který je svébytný, ale přesto pořád proměnlivý jako galerie nebo divadelní scéna, nebo jako já. Měla jsem štěstí, že jsem našla architekta, který mým představám rozuměl. Zpočátku jsem pro inspiraci poukazovala na tvorbu Luise Barragána, Valentiny Schlegel či Bijoye Jaina, ale postupně se architektonický návrh od těchto velkých inspirací odpoutával a byt nacházel svůj vlastní hlas a výraz.

Do minimalistického základu jsme zasadili různé divnosti a zhmotněné dětské sny; třeba domácí trůn, kuchyň, co vypadá jako jeskyně nebo tajný vchod v knihovně. Měla jsem možnost do našeho eklektického hraní zapojit různé spolutvůrce, designéry, umělce a přátele a podílet se na jejich intervencích. Právě díky těm drobným zážitkům, jako probírání se kusy kamenů, ze kterých pak vznikl obraz na terrazzové podlaze, barvení přízí do jacquardu, sestavování sklíček do skleněné mozaiky, jsem mohla lépe pochopit různé tvůrčí procesy a řemesla a také porozumět předmětům, které mě nyní v mém domově obklopují. Je pro mě důležité znát příběh mého bytu, abych jej mohla sdílet a zvát tvůrce na rezidenční umělecké pobyty, skrze které se byt dále mění.

Centrální společenský prostor. Foto: BoysPlayNice

Architektonické řešení (Objektor architekti)

Přicházíme do prázdného prostoru s podlahovou plochou kolem dvou set metrů čtverečních. První pocit z bytu je čistě horizontální. Z historického domu zbyly obvodové stěny a z novodobé přestavby jen masivní betonový skelet. Ten je oporou, bez které by se prostor doslova zřítil. Zmizelá historie domu a jasná horizontalita otevřeného prostoru nabízí nezatížený prostor pro imaginaci.

Rekonstrukci jsme pojali jako živou scénografii proměnlivých a stálých kulis. Tvoříme rámec, který bude doplňován, aktualizován, používán. Pohybujeme se na hraně návrhů výstavních opor a adjustací jednotlivých artefaktů. Statickým betonovým skeletem rytmizujeme vloženou obíhací dispozici s variabilními vstupy a překvapivými průhledy. Energie bytu se mění v denní době, pohybu slunce, ve štukových kresbách stěn. Některé atmosféry jsou prchavé, mizející v čase, jiné jsou statické, jistě prožitelné a spojené s fyzickým pohybem.

Centrální společenský prostor. Foto: BoysPlayNice

Byt dnes poskytuje zázemí pro tvorbu rezidenčních umělců. Slouží jako prostor pro výstavy, společenské akce, ale také jako útočiště pro investorku s tímto netradičním zadáním – přistoupit k návrhu bytu jako k výtvarné instalaci, vytvářet scény a zákoutí, které si uživatel vybírá podle nálady.

Slunný prostor vstupu ovládají tektonicky výrazné figury nárožního štukového pítka a vestavěného tkaného trůnu. Neutrální barevnost oživuje sytě zelené podbarvení z přilehlé koupelny. Přísná geometrie knihovny graduje průchodem skrze průvlak do obytného prostoru. Materialita podlah a stropních kreseb napovídá o členění dispozic na tři části – na společenský prostor, rezidenční prostor s ateliérem a na ložnici majitelky bytu. Soukromí je zajištěno přísným oddělením ložnice od společenské části a pozvolna mixuje tři atmosféry. Štuková ložnice s odkládacími nikami přechází přes klenutou koupelnu až do vertikální lamelové šatny s tajným průchodem do vstupní chodby.

Centrální společenský prostor – kuchyňka. Foto: BoysPlayNice

Ostatní zóny bytu do sebe plynule vstupují, hranice mezi nimi je rozvolněná. Soukromí lze regulovat vertikálními posuvnými prvky. Koupelna ateliéru je pojata v přísném modulu čtverce. Jeho strohost rozptyluje vitráž propouštějící barevné odrazy světla. Z neutrální bílé barvy se tak stává pestrobarevná stínohra.

Těžiště hlavního společenského prostoru ovládá terrazzová kompozice s betonovým barem. Ten je doplněn volně posouvatelnými prvky. Materialita štuků, jilmového dřeva, podlahové stěrky a betonů dává vyniknout vloženým artefaktům.

Nejlepší projekty vznikají se skvělými klienty. Jejich nejcennější vlastností je velkorysost, která umožňuje porušovat zaběhlá pravidla. Vše je jinak, a přitom tak stejné. Děkujeme za příležitost.

Chodba. Foto: BoysPlayNice

Doplňující informace

Autor Architektonické řešení:
Studio Objektor architekti s.r.o.
[Jakub Červenka, Václav Šuba, Vojtěch Šaroun]

Kreativní koncept:
Tereza Porybná
Adresa studia U Santošky 9, 150 00 Praha, Česká republika
Umístění projektu Ovenecká 33, 170 00 Praha
Země projektu Česká republika
Rok projektu 2021
Rok dokončení 2023
Hrubá podlahová plocha 209 m2
Užitná plocha 191 m2
Klient Tereza Porybná
Fotografie BoysPlayNice, info@boysplaynice.com, www.boysplaynice.com
Spolupráce Autoři vestavěných objektů:
Terrazzo: Aleksandra Vajd
Trůn: Daniela Danielis
Závěs: Evy Jokhova
Skla, svítidla: Dechem
Jídelní stůl: Jiří Krejčiřík
Skla: Michal Ullrich

Realizace stavby: KKS Building s.r.o.
Vestavěný nábytek: Simply Cotto s.r.o.
Realizace terrazza: Olexton s.r.o.
Materiály Seznam použitých materiálů
beton – stávající průvlak, betonový bar; terrazzo; jilmové dřevo – vestavěné prvky; dubové dřevo – podlahy; štuk – stěny, stropy; keramika – obklady, dlažby; textil – trůn, posuvná stěna
Značky Seznam použitých značek
svítidla – Vitra; židle Dining Chairs II (ateliér) – Studio Mumbai for MANIERA; koberec – Patricia Urquiola; židle Pampa S – Studio Pastina for CHAIRS & MORE; obklady – Muttina; zrcadlo – Sabine Marcelis; obraz – Julius Reichel
O studiu Bližší informace

Studio Objektor architekti s.r.o. vzniklo v roce 2017 jako platforma pro spolupráci v oboru architektury a jí příbuzných disciplín během studií na pražské UMPRUM. Od té doby máme za sebou řadu projektů různých měřítek a typologií. Spolu s týmem spolupracovníků se dnes věnujeme jak drobné architektuře, tak i větším zakázkám.

Klient je pro nás partner, kterému nasloucháme a sdílíme s ním nadšení z tvůrčího procesu. V každém zadání hledáme témata, která vystihují jeho individuální podstatu a posouvají hranice očekávaného výsledku.

Na projektech pracujeme od návrhu, přes zpracování dokumentace pro stavební povolení, dokumentace pro provedení stavby až po autorský dozor při realizaci. Pro své klienty zajišťujeme také inženýrskou činnost a zastupování při jednání s úřady.

Tereza Porybná je kreativní producentka, vizuální antropoložka a kurátorka. Pracovala v mnoha oborech – jako programová ředitelka festivalu Jeden svět, na humanitární misi v Etiopii, šest let byla ředitelkou Českého centra v Londýně. Jako kurátorka spolupracovala například s Victoria and Albert Museum v Londýně, Cermodern v Ankaře, BOZAR v Bruselu, Nonriservato v Miláně atd. V současnosti se věnuje mezioborovému projektu Les, který propojuje umění, péči o krajinu a neurovědu. Učí management umění na Vysoké škole umělecko-průmyslové. V roce 2022 založila rezidenční prostor Ovenecká 33, v rámci kterého organizuje umělecké rezidence, poskytuje lekce jógy a v budoucnu plánuje i bytové výstavy. V době covidového lockdownu se naučila vykládat tarot. Poslední dobou ji nejvíce baví sázet semínka a pozorovat, jak rostou.

Použité podklady:

  • Citáty – http://www.citaty.net
  • Fotografie – BoysPlayNice, info@boysplaynice.com, www.boysplaynice.com
  • Fotografie, část textů a tisková zpráva – Studio Objektor architekti s.r.o. a kreativní producent Tereza Porybná a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: BoysPlayNice

Dispozice ve tvaru kříže s unikátním výhledem

Dispozice ve tvaru asymetrického kříže, kde v každém rameni se nachází jiná funkce. Jídelní kout kupříkladu nabízí posezení u okna s výhledem završeným siluetou Sněžky. Točité schodiště, v místě protínání os, propojuje společenskou část přízemí s klidovou částí v prostorách podkroví.

Nový návrh Hlavního nádraží v Praze, historická fantova budova vlevo, uprostřed magistrála, vlevo část nového zastřešení. Zdroj: CAMP

Nová éra železnice v Praze: Proměny tří nádraží budí emoce

Změna je život. Proměnou procházejí též ikonické stavby hlavního města. Ne vždy se ovšem nápady renomovaných architektů těší veřejné podpoře. Pojďme se podívat na proměny Hlavního, Masarykova a Smíchovského nádraží.