REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Dům jako splněný sen starého mládence. Motorku parkuje v obýváku, výhled do garáže je z celého domu

Staří mládenci ještě nejsou vyhynulým druhem. Byť se tedy podle posledních zpráv stáhli daleko na sever, kde žijí v jeskyních. A zrovna do jedné takové jeskyně, chlapského útočiště před nepohodou vnějšího světa, nás vede projekt litevských architektů.
Foto: Leonas Garbačauskas

Představa jeskynních mužů a ke všemu ještě svobodných mládenců, je jen vlastně jen takovou nepodloženou mediální zkratkou, hypotézou. Pravdou ale je, že projekt od Devyni Architektai  je skutečně nazvaný Man Cave, tedy Mužská jeskyně. A soudě podle absence jakýchkoliv náležitostí rodinného života, fotbálku v jídelně a veteránského/sběratelsky hodnotného auta a motorky - zaparkovaných přímo v obýváku - se dá ledacos o majiteli odtušit.

Prostor pro práci zábavu

Podle architektů jde o muže mnoha zájmů a koníčků, který – mimo jiné – miluje divokou přírodu, svůj klid, kutilské práce a domácí kuchyni. A proto jednou z největších výzev při plánování projektu jeho nového obydlí, samostatně stojícího domu, bylo: „jak to všechno dostat pod jednu střechu?“.  Překvapivě se právě tahle otázka stala vlastně i odpovědí, jež udala směr celému stavebnímu řešení.

Foto: Leonas Garbačauskas

Dům pro majitele s mnoha hobby, Mužská jeskyně, vzniknul jako ujednocený prostor, v němž se vše skutečně nachází uvnitř střechou zarámovaného prostoru. Bylo to nadvakrát příhodné, protože stavba si tak ve svých hrubých rysech mohla dovolit vypadat jako velká zabydlená stodola, mísící obytné prostory s úložnými, pokoje s garáží a dřevníkem. A tento stodolovitý objem se pak dalo velmi dobře skrýt do venkovské krajiny, kde jsou stodoly – byť zemědělské – stále hojně k vidění.

Stranou, ale komfortní

Obydlí vznikalo na katastrálním území čtyřtisícového městečka Švenčionys, ale mimo dosah vlastního sídla. Formálně těží ze své odloučené pozice, izolace na stráni u lesa, odkud je to ale vlastně jen necelých 70 kilometrů do Vilniusu. Součástí plánu architektů bylo stavbu zvnějšku ujednotit s okolní krajinou a dodat jí maximálně nerušivý vzhled.

Foto: Leonas Garbačauskas

Napomohlo tomu – kromě provedení „stodoly“ - i to, že se dům drží po vrstevnici v mírném svahu, a tak vlastně výškou svého štítu nepřesahuje strom v nedalekém lese. Ze strany přivrácené k lesu je pak budova porostlá popínavou vegetací. Neutrální až znenápadňující je i barva fasády. Ta halí stavbu o proporcích, které se nedají považovat za enormní: zastavěno bylo 80 metrů čtverečních plochy. O to větší překvapení pak skrývá u Mužské jeskyně interiér.

Jak se plní sny?

Má je každý, ale někdo o nich jen mluví, a většina lidí je neplní,“ vypráví architektka Jurgita Liubartaite, vedoucí projektu, o klientovi. „Náš klient sen měl a rozhodl se ho naplnit. Přál si mít vlastní jeskyni, místo, kde bude mít dostatek prostoru na všechny své koníčky.“

Foto: Leonas Garbačauskas

Zadání bylo netradičně vedené a tak se i ona s kolegy pustila do toho, aby podobně netradiční bylo i jeho řešení. Stavba je tedy zvláštní tím, že má nápadně otevřený prostor, interiér, který se nevymezuje ani vůči tradičním předělovým zónám. Garáž je tu jen dalším pokojem, dřevník stojí na zápraží, z ložnice jde vidět do kuchyně a z kuchyně na sběratelské kousky, dotvářející výzdobu místností v přízemí.

Nedá se vždy přesně vymezit, kde jeden uživatelský program začíná, a kde končí. V případě potřeby se celé přízemí stává řemeslnickou dílnou, anebo celé svrchní patro rozhlednou. Hranice jsou tu neostré, protože i fantazie obyvatele nezná hranic.

Foto: Leonas Garbačauskas

S ohledem na udržitelnost

Souřadností celého plánu je vizuální průnik do okolní přírody, která se připomíná za každým oknem. Ale jestli jimi budete vyhlížet zrovna z hračičkářské dílny, kde se leští motorka anebo holbuje a přitesává dřevo, je nejisté.

Pro rozšíření funkčnosti stavby bylo místo očekávatelných garážových vrat zvolen posuvný okenní systém, který v případě potřeby spojuje vnitřní prostor s řemeslnickým prostorem. To umožnilo odstranit bariéru mezi interiérem a exteriérem a učinit využití budovy, inu, všestranným.

Konstrukce vzdává hold udržitelnosti, a jde cíleně po práci s převážně místními materiály. Dřevo bylo použito z okolních dřevařských dílen a pil, pracovní sílu tu zrovna tak tvořili místní řemeslníci. Pro interiér byl zvolen překližkový materiál. Ta zdůrazňuje jednoduchost účelu a funkce budovy.

Foto: Leonas Garbačauskas

Mužská jeskyně je mile komponovaným útočištěm, domem, kde je možné skrýt se před nepohodou počasí i ruchem města. Je komfortní, a přitom naplňuje zadání. Plní sny svému obyvateli. Otázkou zůstává, kdy už konečně uvidíme nějakou jeskyni pro dámy.

Údaje o projektu

Název projektu: Man Cave
Typ projektu: rodinný dům
Architektonické studio: Devyni Architektai
Lokalizace: Švenčionys, Litva, Evropa
Vedoucí architekt: Jurgita Liubartaite
Spolupráce: Arunas Skrolis
Dodavatelé materiálu: Ruukki, Doleta, Fibo, Steico
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2022
Zastavěná plocha: 80 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Martin Gardner

Na samotě u lesa si postavili černý dům s bílým interiérem

Projekt rodinného domu pro dva stálé obyvatele je o tom, co všechno „můžete“, když už vaše děti odrostou a vyletí z hnízda do světa. Manželský pár – poněkud alergický na to, když jsou nazývání párem postarším – na ten moment života bez dětí čekal dlouho. A po celou tu dobu vyčkávání se…

foto: Bent René Synnevåg

Vila rostla pro současné potřeby, ale myslí i na budoucnost

Kanada i Norsko mají dost podobné klima, ale to je asi tak jediné, z čeho mohl Todd Saunders, šéfarchitekt ateliéru Saunders Architecture vycházet, když před lety rozjížděl svou vlastní praxi v Bergenu. Klima a adaptace na něj jsou totiž jen jedním – byť podstatným – dílkem úspěšnosti jeho práce. Jestli něco jeho…

Foto: Tuomas Uusheimo

Chtěli menší dřevostavbu ve městě. Úřadu se dům zdál malý, požadoval větší. Architekti si s tím poradili

Lokální stavební vyhlášky a nejrůznější skutečnosti, vycházející z územního plánu, většinou chápeme jako jednostranná funkční omezení. Očekává se, že kvůli nim musíte stavět méně, ne tak objemně, v nižší výšce. Architekti ve finském Kajaani řešili opačný problém. Úřadům se nepozdával rodinný dům, který byl až příliš…

Zdroj:  John van Groenedaal

Energeticky neutrální dům kryje fasáda z opalovaného dřeva

Racionální řešení, obnovitelné zdroje, udržitelnost. Rodinný dům, řešený jako dřevostavba, vyrůstal na jednoduchých principech. Ty mu ve výsledku zprostředkovaly energeticky neutrální provoz, a také velmi efektní podobu. Prkna na fasádě jsou ohořelá.

REKLAMA