REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Dům na předměstí připomíná klády přitesané sekyrou

Tvarem připomíná položené klády, přitesané sekyrou. Materiály upomíná na to, že sice leží v moderním městě, které má ale k lesům blízko. Nezapomíná na kontext a okolní zástavbu. Je přitom natolik neobvyklý, že si skoro nevšimnete, na jak neoptimální parcele leží. Rodinný dům ve Vilniusu je zkrátka originál.
Foto: Lina Adinavičienė

Avantgardní architektura, nekonvenční řešení, přehlídka kreativních návrhů. A také schopnost komplexního pohledu na problematiku; vytváření funkčních, uživatelsky přívětivých a snadno rozpoznatelných budov. To mají být ty charakteristické rysy, které vám napoví, že máte co dočinění s projekty Architectural Bureau G.Natkevicius & Partners. Jedním z těch chvalně proslulých architektonických studií v Litvě.

Musí se nechat, že jméno pana Gintautase Natkeviciuse je v pobaltských zemích skutečně pojmem. Zmiňováno není jen v případě architektury – hotelů, rezidencí anebo krematoria – ale také u praktického designu či návrhů nábytku. Stojí za trochu přemýšlení, jestli by se současná česká produkce dala též spojit s nějakým „velkým“ jménem, na kterém by se všichni shodli. Ale než se pouštět do takových nebezpečných úvah, raději k poslední realizaci litevského profesionála, usazené ve Vilniusu.

Foto: Lina Adinavičienė

Jde o projekt rodinného domu – s výměrou užitné 249 metrů čtverečních – stojících na jednom z klidných předměstí hlavního litevského města. A že s ním něco není v pořádku, tedy že vypadá jinak než by se asi čekalo, je jasné na první pohled. Dům je totiž dost nestandardní. Ostatně, to i sama stavební parcela. Nabývá totiž tvaru písmene L, nešikovně ční do prostoru, na dlážděnou komunikaci navazuje užší stranou.

Najít si vlastní ideál krásy

Není to zkrátka ideální místo pro novostavbu. A ona sama pak působí dojmem, že si na neoptimální lokalitě vytváří svůj vlastní ideál. Zmínit je třeba i to, pro koho byl takový dům vytvořen. Jde o rodinu litevského umělce – rodinu, která se v umění pohybuje už po několik generací. Takže to vnější a nekonvenční, extravagantní pojetí, klientům výsostně sedí.

Foto: Lina Adinavičienė

Je třeba podchytit realitu lokality, respektive samotného Vilniusu. Metropole, která stěží dotahuje na 600 000 obyvatel, a která si uchovává příjemnou atmosféru maloměsta. Zmínit je to zapotřebí už proto, že to osvětluje povahu dominantních stavebních materiálů, užitých při stavbě rodinného domu umělce. Je to kombinace dřeva a skla.

Mohlo by se zdát, že zrovna dřevo k městu příliš nesedí, ale Vilnius má zkrátka k lesu a venkovu o něco blíž. Přechod z rušného centra města k autentickým dřevěným přízemním domům s balkony a vyřezávanými dřevěnými povrchy, ten se tu odehraje v pár minutách jízdy autem. Natkevicius se tedy rozhodl stavbě přiřknout selský materiál – dřevo – které povýšil městsky industriálním materiálem, sklem.

Foto: Lina Adinavičienė

Dbal přitom na to, aby dům plynule zapadnul do celkového autenticky maloměstského kontextu a přitom splňoval památkové nároky. To proto, že pozemek sousedí s významným historickým a kulturním objektem, starým hřbitovem. Bylo toho zkrátka vzít do úvahy mnoho. Výsledek, který na vše zmíněné přináší odpovědi, však přesto překvapuje.

Dům má ostré hrany, téměř neviditelně propojené trojúhelníkové formy. Vyniká moderními tvary a jemnými barvami. Svou kompozicí skutečně připomíná velký kus dřeva, zdánlivě přitesaný sekerou. Tam, kde na domě vidíte hrany skla, probíhají ony pomyslně otesané části. Řezy, svítí sklem, jsou ale ve skutečnosti velká okna. Prosvětlují prostor, vpouštějí dovnitř zeleň prostředí, proměny okolní přírody.

Foto: Lina Adinavičienė

Tyto prosklené výřezy dodávají domu zajímavou strukturu, vytvářejí uvnitř domu malé prostory, lákavé výklenky a mini-terasy. Budova samotná se skládá z masivní dřevěné stěny, střecha je dřevěná. Výřezy fragmentují a zaměřují pohled na tyto zářezy – různé pohledy se odhalují i uvnitř – a vytvářejí velmi rozmanité atmosféry, diktované hrou světla a stínů.

Při sestavování fasády architekt nešel do hlubších detailů. Dal přednost tomu, aby místo architektonických kudrlinek převládl jednotný vzor.

Foto: Lina Adinavičienė

Druhé patro jednopodlažního domu?

Struktura domu je zajímavá tím, že ačkoliv je v celém svém objemu vedena jako jednopodlažní, její část – ta s hlavní ložnicí – je vyvýšená nad terén. Umožňuje tím širší výhled z oken. Přízemí je z větší části obsazeno společnou kuchyní a obývací částí, se vstupem na obě boční terasy.

Architekti uvnitř navrhli nábytkový blok, který odděluje kuchyň a obývací pokoj, a rovněž šatní skříň se zrcadlovými dvířky a kuchyňský nábytek. Pracovní plochy v interiéru jsou nápadné tím, že jsou vyrobeny z oceli. Do „patra“ domu se vstupuje po betonových schodech. Na úrovni hlavní ložnice se nachází ještě další koupelna a šatna.

Víceznačný objekt, který tu odhaluje více anonymních dřevěných stěn – a při jiném úhlu pohledu se nebál ukázat sklem prozářené části – je skutečně neobvyklý. Jako rodinný dům ale slouží svým obyvatelům skvěle. Architekt ukázal, že i nekonvenčními cestami se dokáže dobrat velmi efektivního řešení.

Foto: Lina Adinavičienė

Údaje o projektu

Název projektu: House in Vilnius
Typ projektu: novostavba rodinného domu
Architektonické studio: Architectural Bureau G.Natkevicius & Partners
Lokalizace: Vilnius, Litva
Vedoucí projektu: G. Natkevičius
Projektový tým: E. Spūdys, A. Rimšelis
Spolupráce: M.Jucius, T.Jūras
Strukturální inženýring: A. Sabaliauskas, D. Amolevičius
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2023
Výměra užitné plochy: 249 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Dřevostavby

Foto: Francesca Iovene

Stará venkovská škola jako rodinný dům

Zbourat půlku chráněné budovy a v daných parametrech k ní přistavět celodřevěnou novostavbu? Není divu, že takové podání vzbudilo pozornost úředníků památkové ochrany. Jak se ale ukázalo, architekt tu spíše napravoval to, co se dříve příliš nepovedlo. Ochranu hodnotné architektury měl pořád na…

Foto: Cyrille Weiner

Až skončí Olympijské hry: Sektor E v Paříži je ukázkou nového modelu udržitelnosti

Adrenalin, pozoruhodné výkony, překonávání rekordů a rozdávání medailí na stupních vítězů. Velká sláva a mediální pozornost. Olympijské hry jsou zkrátka zásadní událost, na níž chce být Paříž náležitě připravena. Architekti, členové realizačního týmu, ale u toho musí přemýšlet nad tím, co bude…

REKLAMA