Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Dům jako tři psí boudy. Poskytuje ale skvělé bydlení se skandinávským minimalismem a výhledy na moře

Jak málo už je příliš a kolik nejméně je tedy akorát? Tuhle odvěkou hádanku o optimu užitné plochy znovu řeší projekt dánských architektů. Jimi navržené výměrou skromné bydlení nahrazuje prostornost přirozenou pohodou. Přestože se dovnitř vejde až sedm spáčů.
Foto: Hampus Berndtson

Může se na první pohled zdát, že Strandvejen 35 - projekt architektů ze studia Jesper Kusk Architects – to nejspíš moc netrefil. Trojice stříšek podobně disponovaných propojených objemů, řazených v odstupu vedle sebe, totiž skutečně působí dojmem tří rozměrnějších psích kotců. A byť ani okolní zástavba na pobřeží Følle Strand neoplývá nějakou mohutností, ta skromnost zavání až nedostatečností.

Jenže když tomu dáte pohled druhý a třetí, začne se obraz Strandvejen 35 projasňovat. A stávat sympatičtějším i z hlediska vyjádřeného prostoru. Odstupňování trojice stavebních objemů mu totiž na místu neubírá. Naopak násobí využitelnost exteriéru, který vyniká prostornou terasou. Prostornou, protože prakticky násobí zastavěnou plochu. Odstup dává prostor skromné zahrádce – dobré k tomu, aby zastínila přímý vhled do interiéru z ulice – a také tu vytváří místo pro jedno venkovní parkovací stání.

Foto: Hampus Berndtson

To, co zprvu vypadá jako tři zbytnělé psí boudy, tak začíná víc a víc dávat smysl. Co se jevilo být neúměrnou snahou kontrolovat prostor, ve skutečnosti chytře optimalizuje 46 metrů užitné plochy, a pracuje s nimi velmi smysluplně. Nakonec je to povedené dílko, které ke scenérii zástavby kolem zátoky Kalø vlastně patří. Jesper Kusk Architects si pro tenhle návrh prý vzali inspiraci od tradičních rybářských domků. Které též nevynikali bohatstvím prostoru, ale jeho chytrou organizací.

Jako dánští rybáři

„Chtěli jsme vytvořit zmenšené a dobře přizpůsobené zastavěné prostředí, které nabídne pohodlí jiného druhu, a skloubí je s působivými výhledy,“ uvádí architekti. Proč se do něčeho takového pustili? „Budoucnost si žádá nejvyšší možnou kvalitu na co nejmenších metrech čtverečních. Pokud máme vůbec něco nového postavit, musíme si zvyknout na stavbu menších domů s chytrými a kreativními řešeními.

Foto: Hampus Berndtson

Strandvejen 35 je designován tak, aby byl v případě potřeby zázemím až pro sedm spících hostů. Proto se zde okna a jejich výklenky stávají obytnými plochami, proto posuvné dveře mezi střídavými objemy budovy umožňují oddělení vnitřních prostor. Objekt může být fluidním, ale také děleným podle potřeby, když třeba členové rodiny potřebují najít svůj vlastní osobní prostor a nerušeně si odpočinout s dobrou knihou.

Jesper Kusk Architects si byli dobře vědomi toho, že tíživost stísněného prostoru zdaleka nedoléhá na obyvatele domu tak silně, když ji kompenzuje denní světlo a výhledy do přírody. Proto se tyto prvky staly základními principy designu. Díky nim se i 46 metrů čtverečních zdálo větší. Strategicky umístěné světlíky zajišťují prostup denního světla, umožňují zdravé vnitřní klima s přirozeným větráním.

Foto: Hampus Berndtson

Vysoké stropy fungují ku prospěchu realizace tak, že poskytují dostatek krychlových metrů vzduchu v jinak malém obytném prostoru. Hlava vás tu nerozbolí, po čerstvém vzduchu lapat nebudete. Ani za nepříznivého počasí, kdy to s větráním interiéru nebude valné. Ochuzení o kontakt s vnějším prostředím tu nebudete, velká okna rámující přírodu ve Følle Strand.

Z místních zdrojů

Řada cíleně skromných a prostor optimalizujících (čtěte „prostor zmenšujících“) projektů ke své vlastní škodě vypouští z chvályhodných úvah o udržitelnosti podstatu původu užitého materiálu. Ne tak Strandvejen 35, kde byly všechny materiály vybírány tak, aby minimalizovaly celkovou uhlíkovou stopu budovy. Primárním stavebním materiálem je tu dřevo. Architekti jej chápou jako udržitelný, snadno zpracovatelný, snadno přenosný a obnovitelný zdroj.

Foto: Hampus Berndtson

Prakticky všechny konstrukce jsou dřevěné, fasády a střecha jsou navíc opláštěny pravým dánským dubem, barevně i materiálově ladící s místem. Z regionálních zdrojů pochází vše, co tu bylo nějakým způsobem využito. Architekti si to ověřili i tím, že ke zhodnocení Strandvejen 35 přizvali i inženýry z atelieru Artelia, aby jim spočítali LCA analýzu.

Tedy zhodnocení uhlíkové bilance po celou dobu životního cyklu, od stavby přes užívání po demolici. Výsledkem je vypočtená míra emisí CO2 6,7 kg CO2-e/m2 za rok. Tím se tato skromná stavba řadí mezi špičkové projekty dánské nízkoemisní kategorie. I malý projekt zkrátka může dosáhnout velkého úspěchu.

Foto: Hampus Berndtson

Údaje o projektu

Název projektu: Strandvejen 35
Typ projektu: rekreační objekt, letní chata
Architektonické studio: Jesper Kusk Arkitekter
Lokalizace: Følle Strand, Rønde, Dánsko
Vedoucí architekt: Jesper Kusk
Inženýring, LCA: Peter Hesselholt | Artelia
Dodavatelé materiálu: Dinesen, Bregentved, In-Sign, Krone Vinduer A/S
Klient: soukromá osoba
Užitná plocha: 46 m2
Zahájení projektové fáze: 2022
Rok dokončení (finalizace): 2023

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Ruben Beilby

Působivý vikýř s komínem do rodinného domu přivádí světlo

Když se řekne komínový efekt, nemusí být nutně řeč jen o fyzikálním jevu. Dokládá to zajímavě řešený rodinný dům, který vyrostl u našich německých sousedů. I když respektuje všechny náležitosti a přidržuje se měřítek okolní zástavby, vyniká velmi svérázným protaženým štítem. S vikýřem –…

Foto: Lina Adinavičienė

Dům na předměstí připomíná klády přitesané sekyrou

Tvarem připomíná položené klády, přitesané sekyrou. Materiály upomíná na to, že sice leží v moderním městě, které má ale k lesům blízko. Nezapomíná na kontext a okolní zástavbu. Je přitom natolik neobvyklý, že si skoro nevšimnete, na jak neoptimální parcele leží. Rodinný dům ve Vilniusu je zkrátka…

Foto: Robert Žákovič, www.robertzakovic.com

Dva domy na Hané: Tvoří jeden celek a tmelí rodinu

Nízkoenergetická stavba v úrodném moravském kraji na Hané má svá specifika. Chce se přiblížit lidovým tradicím rodinných sídel, která vytvářela svébytný prostor pro společná setkávaní velkou terasou s vůní dřeva, bylin a vína tak, jak je známe třeba z italských vesnic.

Foto: Jakub Nanowski – perspektywa

Domy s výhledem na jezero vypadají jako dvojčata

Národní park Tucholské Bory patří v Polsku k těm mladším. Jeho zařazení do výkladní skříně chráněných území si ale rozhodně zaslouží. Zdejší krajina protkaná jednadvaceti jezery je totiž unikátní. A stejně tak unikátní je i projekt, který se přímo na břehu jednoho z těchto jezer podařilo realizovat. Dvojitá parcela…