REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Biofilie: Rostliny, budovy a lidé více o tématu

Přírodní prvky a zeleň v moderní architektuře mají stále větší význam. Zeptali jsme se krajinářských architektů

O významu krajinářské architektury a designu nelze pochybovat. Dlouhá léta podceňovaná disciplína prochází znovuzrozením. Krajinářská architektura je součástí takřka každé větší stavby, součástí širších týmů jsou nejenom samotní architekti a urbanisté, ale často i botanici, případně i další přidružené profese dle charakteru objektu. Hovoříme o biofilní architektuře a designu.
Zdroj: TERRA FLORIDA

Pojem biofilní architektura a design nabývá na aktuálnosti právě v době klimatické a energetické krize. Představuje důležitý fenomén zahrnující opětovné spojení lidí s přírodou a přírodním prostředím; je nezbytným doplňkem k takzvané zelené, ekologické či celostní architektuře, jenž snižuje dopady staveb na životní prostředí. Zahajuje tak multidisciplinární dialog pro řešení současné enviromentální a společenské krize a připomíná, že člověk nemá s přírodou bojovat, ale má s ní žít v harmonii.

V anketě jsme oslovili několik aktivních architektek a architektů a zeptali se jich na současné vnímání a praktikování krajinářské architektury v českých podmínkách a na obeznámení terénu s pojmem biofilní architektura a design.

Ferdinand LEFFLER, Ateliér FLERA

Jak hodnotíte úroveň české krajinářské architektury?

Ze své perspektivy krajinářského architekta, který občas cestuje po Evropě a za její hranice, považuji českou krajinářskou architekturu za nadstandartní. Termín je to ale velmi široký… V městském intravilánu vnímám jako sympatický trend stále častější přidávání zeleně a práci s modrozelenou infrastrukturou. Funkce zeleně je dnes v rámci města vyzdvihována, společnost si uvědomuje, že zeleň spoluurčuje kvalitu našeho života a vyžaduje její začleňování. V našem ateliéru nejčastěji spolupracujeme na větších developerských projektech. Obytné soubory mají často část prostranství propustnou i pro okolí a tady vnímám ten silný pozitivní trend… Developeři si uvědomují, že zeleň může být právě gamechangerem, který projektu i obyvatelům přinese něco nového, opravdu něco navíc. Dobře navržený exteriér zlepšuje prodej a developeři si to uvědomují. Je to důležitý prvek architektury, na který jejich klienti slyší.

V extravilánu dochází k obnově alejí, výsadbě remízků, v řadě míst k jakémusi rozparcelovávání obrovských polí na menší plochy dělené alejemi nebo remízky, což je skvělé i po stránce estetiky. Krajina, na místo monolitické plochy, získává, řekl bych, design farmářské krajiny, kde se člověk cítí jako vítaný host. Například kolem Koněpruských jeskyní vídám spoustu nových alejí. Na druhé straně vidím v krajině růst i nové průmyslové haly a logistická centra. Jsou součástí našich moderních životů a já vnímám jako příznivý trend, že se stavitelé zajímají, jak těmito stavbami krajinu zatížit co nejméně.

Bratislava_Portum Towers Zdroj: Ateliér FLERA

Rád bych ale ukázal i jedno zahraniční řešení, město Kodaň, kde jsou dneska k vidění v rámci městského prostředí záhony, které mají vyvažovat zpevněné pochozí plochy. Záhony jsou řešené tak, aby byly jednak zelené a též, aby vyžadovaly minimální péči nebo péči vůbec žádnou. Není dobré navrhovat ve městě záhony, které potřebují na údržbu každý měsíc partu zahradníků a hromadu chemie a vody. Je třeba si připustit, že zelený ostrov v rozpáleném městě máme vyžadovat zelený, ale nechtějme už od něj, aby dvakrát ročně vykvetl, když nás to bude stát hromadu energie, vody a chemie navíc. A chcete-li špatný příklad současné krajinářské architektury, to je každý developerský počin, který se na začátku tváří jako udržitelný, plný velkých plánů a myšlenek, ale na jehož konci jsou právě ty udržitelné prvky škrtnuté, jako něco zcela zbytného.

Stále častěji se začíná prosazovat termín biofilní architektura a design, na projektech se pracuje v širších týmech (včetně botaniků). Máte i vy takovouto zkušenost?

Podle mě by toto již mělo být naprostou samozřejmostí, společně s prací kvalitního krajinářského architekta a jeho týmem. My jsme tu od toho, abychom korigovali designéry a architekty, my máme umět nabídnout řešení v kontextu krajiny a všech jejích obyvatel. Zajímat se o biofilní architekturu nepovažuji za trend, ale jako naprosto elementární součást práce každého krajináře. Pokud si nejsem něčím jist, doptám se kolegů specialistů.

Brno Vídeňská Zdroj: Ateliér FLERA

Jaký je zájem a informovanost investorů, obcí, měst i soukromých osob?

Lidé, ať už z města, kraje nebo majitelé zahrádek si za mnou pro radu chodí, poradenství je moje práce. Neumím proto objektivně říct, jaký je o informace zájem, ale zájem o naše poradenství rozhodně roste. Řeším soukromé zahrady, městské parky, zámecké parky, volnočasová projekty i hřbitovy. V mé „bublině“ informace o zdravější krajině kolem nás zajímá všechny. Komunikujeme s médii a snažíme se (v printu i online) lidi informovat a vzdělávat. Moje osobní téma je učit a dostávat k lidem více informací z našeho oboru.

Představte, prosím, krátce některé své aktuální projekty v oblasti krajinářské architektury.

V našem ateliéru pracujeme ročně na několika desítkách projektů. Aktuálně se dokončuje výrazný architektonický počin Portum Towers v Bratislavě; byli jsme opět pozvání na jeden zajímavý projekt do Kanady. V Česku mohu zmínit developerské projekty Modřanský cukrovar, Modřanské pekárny, ojedinělý je i park ve Vratislavicích, začlenění logistických center P3 do okolní krajiny, brněnský komplex Vídeňská nebo zajímavá studie na Máchově jezeře.

Máchovo jezero Zdroj: Ateliér FLERA

Štěpánka Endrle Šmídová, ŠMÍDOVÁ LANDSCAPE ARCHITECTS

Jak byste hodnotila úroveň české krajinářské architektury?

Úroveň se rozhodně zlepšuje, hlavně v posledních několika letech. Hodně tomu napomáhají architektonické soutěže, zájem veřejnosti o architekturu. Na druhou stranu je třeba přiznat, že krajinářská architektura je u nás zatím málo etablovaný obor, takže máme před sebou hodně práce.

Pomáhají státní dotace ke zlepšení stavu krajiny?

Obecně ano, nedokážu však posoudit efektivitu vynakládaných prostředků. Obecně ovšem nejvíce pomáhá informovanost lidí.

Jaký je zájem a informovanost investorů, obcí, měst i soukromých osob?

Informovanost se hodně zlepšuje, ovšem mezi jednotlivými subjekty jsou až propastné rozdíly. Městští architekti nebo odborná pracoviště jako IPR v Praze, KAM v Brně či MAPPA v Ostravě v tomto dělají nesmírně důležitou práci.

Stále častěji se začíná prosazovat termín biofilní architektura a design, na projektech se pracuje v širších týmech (včetně botaniků). Máte i vy takovouto zkušenost?

Ano, máme stejnou zkušenost. Ekologa máme v týmu už několik let a meziobororovou spolupráci jsme vlastně vždy prosazovali. Projektům prospívá vícevrstevnatost i diskuse z pohledů různých profesí.

Představte, prosím, krátce své aktuální projekty v oblasti krajinářské architektury.

V současnosti realizujeme park Bedřicha Smetany v Roudnici nad Labem, dále projekt Hagibor nebo rekonstrukci podzámecké zahrady v Kroměříži. Těšíme se na projekt Mostu přes řeku Svitavu v Brně nebo Židovského muzea Mehrin také v Brně, kde jsme s týmem obstáli v mezinárodních architektonických soutěžích.

Zdroj: ŠMÍDOVÁ LANDSCAPE ARCHITECTS

Adam Vostárek, PlanRadar

Jak byste hodnotil úroveň české krajinářské architektury oproti jiným státům?

V červnu 2022 provedla naše společnost průzkum ve 12 zemích (Česká republika, Slovensko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Spojené arabské emiráty, Španělsko, USA a Velké Británie) se zaměřením na budoucí trendy, priority a strategie v oblasti urbanismu a architektury. Informace čerpala z veřejně dostupných údajů od odborníků, nezávislých institutů, profesních sdružení a vládních orgánů v jednotlivých zemích. Nejstarší zahrnuté zdroje pocházejí z června 2020 tak, aby bylo možné vyloučit předpandemické prognózy. Je patrné, že domov je úzce spjat s osobní identitou, ambicemi i pocitem, že někam patříme. Otázka dostupnosti a způsobu bydlení tedy dramaticky ovlivňuje životy nás všech. Cílem realizovaného průzkumu bylo popsat, jaké faktory aktuálně bydlení ovlivňují a jak se tyto trendy již brzy promítnou do podoby našich domácností.

Jak to dopadlo? Najdeme někde výsledky?

Konkrétní výsledky jsou na stránkách naší společnosti. Nicméně, jedním ze zásadních aspektů, které se podepsaly na aktuálním vývoji bydlení, je bezesporu pandemie covidu-19. Ze dne na den začaly miliony lidí využívat své domovy i k práci – tedy ne výlučně k trávení volného času, spánku a stravování. Po generace byli lidé zvyklí, že se práce odehrává mimo domov; a proto šlo nyní pro řadu z nich o výrazný obrat. Ale časy před průmyslovou revolucí, kdy se nemalá část hospodářských činností vykonávala právě doma, nejsou zase tak moc vzdálené… To, jak domov chápeme a jak si své bydlení organizujeme, se neustále proměňuje. Jeho význam i účel musíme brát jako dynamický koncept, který ovlivňuje vládní politika, spotřebitelské trendy, ekonomické tlaky, technologické inovace i kulturní proměny ve společnosti.

Začněme tedy trendy v interiérovém designu. Které z nich si nyní získávají na oblibě? Promítá se už sem biofilní design?

Ano. Měnící se vkus v oblasti bytového designu neodráží jen krátkodobé módní výstřelky, ale reflektuje také významné společenské změny a obavy, což výsledky výše zmiňovaného průzkumu jednoznačně potvrzují. Mezi novodobé trendy určitě patří udržitelnost a biofilie. V sedmi z dvanácti zemí se projevuje biofilie více – snaha o větší napojení člověka zpět na přírodu a reálný kontakt s okolním světem. V architektuře je patrná především ve zvýšeném využívání rostlin, vodních prvků i dalších přírodních materiálů. Současně čtvrtina zemí včetně České republiky očekává, že velkým trendem budou biomateriály. Zatímco Rakousko, Francie a Spojené arabské emiráty vnímají jako hlavní trend „eko-šik“, tedy kombinaci atraktivního stylu s udržitelným provedením. Spotřebitelé po celém světě se obávají klimatické krize a rozhodně mezi nimi panuje zájem o design, který tento globální problém reflektuje. Udržitelnost bude podle všeho ovlivňovat i výběr domácího nábytku. Důraz na recyklované či udržitelné materiály použité při jeho výrobě rezonuje v nadpoloviční většině zemí (celkem 8 z 12). Navíc třetina zemí vnímá jako prioritu využívání lokálních zdrojů.

Často hovoříte o hybridním pojetí domovů. Co tím přesně myslíte?

Jak jsem již řekl, naše vnímání domova bezpochyby proměnila pandemie koronaviru: ze dne na den se pro mnoho lidí stal místem, kde také pracují. Sedm z dvanácti zemí nyní uvádí jako klíčový trend právě hybridní pojetí domácností a multifunkční využití těchto prostor. V pracovní době poslouží jako kancelář, ovšem ve volném čase se opět navrátí k tradičnímu využití – například jako obývací pokoj či ložnice. Současně s tím vzrůstá i zájem o flexibilní nebo modulární nábytek. Nicméně ke změnám již dochází také ve fázi projektování rezidenčních novostaveb. Již v pěti z dvanácti zemí (v USA, Německu, Rakousku, Francii a ve Velké Británii) se aktuálně při navrhování nových projektů počítá přímo se zahrnutím pracoven do bytů či rodinných domů.

S tím souvisí i již dříve propagovaný důraz na propojení interiéru s exteriérem…

Zcela jistě. Tvrdé lockdowny a omezení pohybu obyvatel během pandemie měly dopad na preference lidí i v dalších ohledech. Čtvrtina zkoumaných zemí nyní klade zvýšený důraz na dostatek venkovního prostoru jako součást vlastního bydlení, ať už formou teras, balkonů či předzahrádek. V USA, Rakousku, Francii a ve Velké Británii lidé také vyjádřili větší zájem o společné komunitní prostory. Velmi pravděpodobně šlo právě o důsledek izolace během lockdownů, které nám připomněly, jak velký vliv na nás má nedostatek sociálního kontaktu. Státy jako Česká republika, Slovensko a Francie také projevily jasný zájem o více přirozeného světla v domácnostech: prostřednictvím většího využití oken a světlíků anebo právě balkónů a teras.

Posílil tím zájem o koncept takzvaných chytrých domácností?

Částečně ano. Ale s rozumem tak, aby zvyšoval naše pohodlí a šetřil provozní náklady. Největší zájem je o pokročilé systémy osvětlení (uvádí 11 zemí) či chytré termostaty a domovní zabezpečení (shodně zmiňuje 10 zemí). Tyto technologie jsou již nyní poměrně rozšířené, ovšem podle očekávání se v domácnostech po celém světě postupně stanou normou. Takto rychlý a globální průnik nových technologií do privátní sféry znamená obrovskou proměnu v tom, jak lidé žijí v porovnání s ještě nedávnou minulostí. Navíc interakcí s moderními technologiemi bude neustále přibývat. Z průzkumu mimo jiné vyplývá, že roste obliba řemeslně vyrobeného nábytku s implementovanými chytrými technologiemi. V osmi z dvanácti zemí se také zvyšuje zájem o využívání hlasových asistentů v domácnostech. A současně roste poptávka po chytrých zařízeních na domácí práce. Třeba robotické vysavače budou brzy běžné v sedmi z dvanácti zemí, stejně jako robotické ledničky. 

Čekají nás tedy další změny v designu a architektuře směrem k biofilii?

Určitě. Biofilní design a architektura jsou na vzestupu. Pojetí domova se proměňuje, proměňují se, kancelářské prostory, rezidenční objekty i uvažování lidí. To, jak svůj domov využíváme, uspořádáváme a vůbec kolik v něm máme prostoru, prochází v průběhu dějin vždy nějakou proměnou. O to více to platí dnes, když se společnost adaptuje na nové vlivy, technologie i módní preference. Z výsledků průzkumu je patrné, že aktuální trendy nejvíce ovlivnila pandemie koronaviru společně s klimatickými změnami. Lidé projevují zvýšený zájem o různé varianty domácích pracovišť, zvýšenou flexibilitu a stejně tak udržitelnost. Dalším aspektem jsou samozřejmě nové technologie, které se velmi rychle vyvíjejí a stále častěji implementují do našich domácností. S tímto na zřeteli mohou realitní profesionálové navrhovat a stavět opravdu vysoce kvalitní rezidenční projekty, které skutečně odpovídají současným potřebám a přáním lidí.

Lucie Vogelová, TERRA FLORIDA

Jak byste hodnotila úroveň české krajinářské architektury? Můžete uvést některé dobré a špatné příklady.

Úroveň české krajinářské architektury je určitě rok od roku vyšší a já z toho mám upřímnou radost. V současné době budoucí krajinářské architekty vzdělávají tři univerzity, a to Mendelova univerzita, Zahradnická fakulta v Lednici na Moravě, v Praze ČVUT Fakulta architektury, na České zemědělské univerzitě Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Krajinářský architekt je akreditovaný obor, který lze provozovat pouze jako vázanou živnost pod dohledem České komory architektů, která pak tuto vysokou úroveň dále garantuje. To vše přispívá k tomu, že zájem o tento obor vzrůstá, a to mě těší dvojnásob. K vysoké úrovni samotných realizací pak přispívá vypsání architektonické soutěže, v jejíž porotě zasedají odborníci, nezávislí architekti. No a ve finále je důležité, aby vítěz soutěže skutečně dostal zakázku k realizaci. To je cesta, jak dosáhnout toho, že ona vysoká úroveň naší krajinářské architektury se projeví i v krajině a obecně ve veřejném prostoru. O to ostatně jde především. Nicméně, není vůbec jednoduché posoudit projekty, uvést dobré a špatné příklady, aniž bychom znali širší souvislosti, věděli o všech podrobnostech, za jakých podmínek projekt vznikal, nebo jak je dále udržován, stejně tak, jako je tomu v každém jiném oboru. Zdařilá díla z oboru krajinářské architektury prezentujeme na portále DO PARKU, ukazujeme tuto oblast v širších souvislostech a věřím, že přispíváme k tomu, aby se u nás zvyšovala i obecná úroveň povědomí o krajinářské architektuře.

Emauzy Zdroj: TERRA FLORIDA

Stále častěji se začíná prosazovat termín biofilní architektura a design, na projektech se pracuje v širších týmech (včetně botaniků). Máte i vy takovouto zkušenost?

Pokud chápeme biofilní architekturu a design jako snahu o napojení člověka zpět na přírodu, je takovou krajinářská architektura ze své podstaty. Krajinářská architektura má jako jednu ze svých složek i řešení vegetace, která je ve správně navrženém prostoru samozřejmě propojená se systémem zadržovaní dešťové vody, tak v urbanizovaném prostoru přispívá k ochlazování měst. Tím, že se vegetace dynamicky mění během celého roku životního cyklus, není prostor nikdy identický, stejně jako je tomu v přírodě. Tohle jen samotná architektura nikdy nabídnout nemůže. Krajinářský architekt v rámci vedení pracovního týmu spolupracuje s dalšími odborníky, jako jsou dopravní inženýr, vodohospodář, lesní inženýr, statik, ekolog, sociolog, umělec, historik apod. V případě komplexní úlohy, například krajinářsko-urbanistického zadání, spolupracuje s rovnocennými partnery v rámci autorského týmu – urbanistou nebo architektem.

Motolka Zdroj: TERRA FLORIDA

Jaký je zájem a informovanost investorů, obcí, měst i soukromých osob?

Zájem bohudík roste a informovanost investorů, obcí, měst i soukromých osob se jednoznačně zlepšuje. Obor krajinářské architektury je dnes na vzestupu a osvícení investoři již chápou, že krajinářští architekti jim pomohou vytvářet kvalitní a udržitelné projekty. Děje se to i díky probíhající klimatické změně, kterou zaznamenáváme všichni. A právě webový portál DO PARKU je místo, kde najdete příklady zdařilých realizací nebo také co se právě v oboru krajinářské architektury děje a co všechno vlastně krajinářská architektura je.

Waltrovka Zdroj: TERRA FLORIDA

Představte prosím krátce své aktuální projekty v oblasti krajinářské architektury.

Dovolila bych si tedy vybrat Park Waltrovka – Praha 5. Park je na pozemku bývalé továrny Walter/Motorlet v Praze 5 – Jinonicích. Navrhovali jsem ho ve spolupráci s 2ka krajinářskými architekty ze Slovenska. Společně jsme projekt řešili jako jeden celek – veřejný i poloveřejný prostor, ulice. Tento přístup je vždy velice přínosný. Záměrem návrhu bylo vytvořit funkční park s vlastní identitou, využitelný co největším okruhem lidí z nové i původní zástavby, a zároveň v něm zachovat trvalou připomínku proslulé továrny Walter/Motorlet, která se na tomto území nacházela. Park je volně přístupný, realizovaný v roce 2017. Určitě zajímavý je i Rajský dvůr Benediktinského opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích, Praha 2. Navrhovaná podoba rajského dvora Emauzy vychází z dochovaných pramenů s důrazem na tradiční výraz a modulové členění prostoru. Prostor je rozdělen tradičním křížovým uspořádáním cest v osách situovaných podle světových stran s kruhovým centrálním prostorem, ve kterém je umístěna dominanta kříže.

Rajský dvůr vznikl podle návrhu Antonína Wagnera z našeho ateliéru, realizovaný byl v roce 2017–2018, je přístupný v rámci prohlídky kláštera. Navrhujeme i reanimaci celé klášterní zahrady, která se právě realizuje a snad by mohla být v příštím roce otevřená pro veřejnost. A na závěr bych uvedla ještě studii parku Motolka – Praha 5 – Motol, kde je vidět unikátní přístup, kdy jsme rozsáhlou studii s návaznostmi na širší území vytvářeli na workshopech za účasti zástupců spolků, kteří prezentovali názor obyvatel dotčeného místa, zastupitelů z městské části i Magistrátu, pracovníků oddělení životního prostředí, IPRu, správců prostoru a to, Technických služeb, Lesů hl. města Prahy. Studie zahrnuje krajinářsko-architektonické řešení parku a přilehlých komunikací, návrh práce s vodním tokem a rybníky, návrh retence dešťových vod.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Biofilie: Rostliny, budovy a lidé

  1. Přírodní prvky a zeleň v moderní architektuře mají stále větší význam. Zeptali jsme se krajinářských architektů
  2. Biofilie a její uplatnění v architektuře
  3. Vliv biofilního designu na psychiku lidí v interiéru
  4. Jak rostliny ovlivňují zrakovou a zvukovou pohodu v interiéru
  5. Biofilní architektura pohledem vědy a techniky
  6. Rostliny v interiéru: Jak s nimi pracovat, kam je umístit?
  7. Květinové stěny: Jak ovlivní kvalitu vzduchu nebo naši pohodu? V Brně udělali experiment na studentech

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA