REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Víte, co je lomenice nebo žudro? Objevte krásu venkovské architektury na výstavě Papírová ves

Od 30. září je otevřená v pražském Národopisném muzeu Národního muzea v Kinské zahradě výstava nazvaná Papírová ves. Návštěvníky provází světem venkovského stavitelství, které je stále nevyčerpatelnou inspirací pro stavby současné i obyčejné zamyšlení. Přijďte se podívat.
Dům severní Moravy a Opavského Slezska, Hodslavice čp. 108, okres Nový Jičín FOTO: autor neznámý, před 1934

Lidová architektura a tradiční přírodní materiály (kámen, dřevo, vlna) patří neodmyslitelně k našemu životu. Je dobré též vycházet ze znalostí našich předků a udržovat kontinuitu řemesel. V době moderních technologií a nových materiálů jsou podle slov autorů výstavy Papírová ves klasické řemeslné techniky stále více vyhledávány. Staré chalupy, roubenky a statky tak přitahují nejenom samotné badatele, ale také nejrůznější stavitele a kutily či přímo zájemce o výuční list, třeba v oboru tesař či zedník se zaměřením na lidové stavby.   

Inspirace pro všechny

„Výstava se zaměřuje především na staré i soudobé způsoby dokumentace lidových staveb v terénu. Od fotografování na skleněné desky a náčrtky do skicářů v 19. století až po laserové skenování v dnešní době. Kromě desítek 2D vyobrazení bude pět staveb představeno na historických dřevěných modelech a dvě prostřednictvím 3D tisku,“ říká na úvod jeden z autorů výstavy Jiří Woitsch z Etnologického ústavu AV ČR a potvrzuje velký zájem návštěvníků.  

Usedlost čp. 2 ve Zbožici, okres Havlíčkův Brod, bývalá rychta. FOTO: L. Koreček (1942)  

„Souvisí to někdy i s trochu romantickým hledáním vlastních kořenů a jistot v rozbouřeném světě, ale i snahou žít v souladu s přírodou, jako za starých časů. Lidové stavitelství a zejména roubenky se stávají jakýmsi hmotným symbolem zájmu o venkov, lidové zvyky a tradice či folklor,“ dodává.

Atraktivní je podle jeho slov právě to, že výstava zájemce provádí světem venkovského stavitelství včetně výše popsané dokumentace. Zavede návštěvníky na venkov 17. až 19. století prostřednictvím fotografií, plánů či kreseb, přičemž mnohé z vystavených venkovských staveb jsou opravdu unikátní, často už zničené či úplně zbourané. Podoba těchto stavení je často výsledkem dlouhodobého vývoje, jenž od konce 19. století badatelsky zachycují etnografové, architekti i umělci. Na jejich práci pak navázali vědci z Etnologického ústavu AV ČR, Národního muzea a ČVUT v Praze.

Snímek zachytil skupinu studentů architektury při exkurzi v terénu do Pojizeří roku 1926. Fotoaparátem i na papír zaznamenávali exteriéry vesnických staveb; zde statek v Mrkvojedech čp. 11, okres Jičín FOTO: autor neznámý, 1926

Krása již zapomenutých detailů

Na výstavě Papírová ves v Kinské zahradě si návštěvníci připomenou kromě různých typů tradiční venkovské architektury také názvosloví často již zapomenutých detailů, jako je například lomenice severočeských chalup, výstavní dědina z Národopisné výstavy českoslovanské, roubená stavení z Valašska či žudro, neboli klenutý přístavek používaný u vchodů lidových domů na Slovácku. Také v této části výstavy můžou návštěvníci porovnat modely lidového stavitelství, které vznikaly před sto a více lety z dřeva a papíru s těmi současnými vytvořenými pomocí 3D tisku.

„V ČR na rozdíl od většiny zemí Evropy nemáme centrální muzeum v přírodě/skanzen, kde by lidé najednou načerpali informace o původní podobě venkovských staveb. Chceme nabídnout kvalitní, ale přístupné poučení o tradiční lidové architektuře v ČR na jednom místě. Vybudovat reálné muzeum v přírodě by stálo zhruba miliardu, virtuální je výrazně levnější,“ podotýká Jiří Woitsch a dále představuje projekt VISKALIA, který motivovala snaha zdigitalizovat a zachránit co nejvíce dokumentů tradičních stavení. Běží již třetím rokem a badatelům se dosud podařilo shromáždit více než 20 tisíc záznamů, které chtějí vložit na web a vytvořit tak virtuální skanzen.

Česká chalupa vyprojektovaná Antonínem Wiehlem pro Jubilejní zemskou výstavu v Praze (1891) FOTO: z dobového tisku, Národní muzeum

Výstava Papírová ves je prvním z velkých veřejných výstupů toho projektu. Vznikla ve spolupráci s Národním muzeem a Českým vysokým učením technickým v Praze, které na výstavu poskytlo nejmodernější přístroje, jež slouží k dokumentaci staveb, a modely lidové architektury sestavené 3D tiskem. Výstava je přístupna od 30. září 2022 do 1. června 2023 v Národopisném muzeu Národního muzea v Kinského zahradě v Praze.

Slovníček některých termínů

arkýř

uzavřená nadzemní část obytného domu vyčnívající z průčelí a spočívající na podpěrách

kabřinec

půlkuželová stříška u vrcholu štítu někdejších venkovských stavení, která chránila bednění štítu před zatékáním, kukla. Ve stavebnictví pak poloslinutá nebo slinutá, velmi hutná, pevná a kyselinovzdorná cihla nebo obkládačka používaná zvláště na dlažby, fasády, zdění kanálů a podobně.

lomenice

v lidové architektuře podle typu střechy trojúhelníkový nebo lichoběžníkový prkenný štít. Prkna jsou skládána do různých obrazců a spáry kryty lištami, někdy ozdobně vyřezávanými. V dolní části bývá zakončena malou stříškou zvanou podlomenice, nahoře pak může být zakončena kabřincem či záklopovým prknem (v případě polovalbové střechy), po stranách bývají takzvaná okřídlí. Uprostřed lomenice se někdy umisťovalo vodorovné prkno se zbožnou průpovědí. Někdy byl v horní části zavěšen obrázek světce.

obrtlík

ve stavebnictví se jedná o druh kování k zajištění dvířek či oken. Může mít také tvar ohnutého vrutu s ploškou k otáčení (lidově též název lígr)

okřídlí

jsou prkna, která pod šikmými stranami lomenice překrývají střešní latě, ke kterým jsou přibita. Okřídlí je někdy zdobeno ornamenty, zejména vlnovkou nebo motivy rostlin, jindy je dekorováno řezbou. Zdobená okřídlí najdeme zejména na památkách lidové architektury 19. století v severních a východních Čechách. Kromě okřídlí střechy se hovoří také o okřídlí oken. Používá se také termín ostřeší.

prampouch 

zděný rozpěrný oblouk mezi dvěma domy v úzkých ulicích

světlík   

prosvětlovací a větrací šachta domu či střešní prosvětlovací okénko

šindel

úzké obdélníkové prkénko používané jako krytina střech, popřípadě stěn

žudro

klenutý přístavek před vchodem do stavení na Hané nebo Slovácku

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Fotolia.com

Jak prohlásit dům za kulturní památku. Návrh může podat kdokoli, majitele nelze obcházet

Možná vás napadlo, že právě váš dům vykazuje takové hodnoty, že by si zasloužil být kulturní památkou. Jak jej památkou vyhlásit? Jak zažádat a komu? Jak celý proces prohlášení stavby kulturní památkou probíhá? A jak zjistit zda právě tato stavba má šanci na zápis mezi kulturní památky? Poví nám pracovník NPÚ Matěj…

Foto: Petr Vinš

Rekonstrukce starého vodního mlýna na Chodsku je jak z pohádky

Chodsko bylo pověstné svými řemeslnickými cechy, zemitými sedláky a umělci. Charakter místních asi nejlépe vystihovaly romány Jiráskovy nebo obrazy bratrů Špilarových. Zajímalo nás, zda se tradice zachovala až do současné doby, a to i třeba v případě rekonstrukce vodního mlýna. Majitelé objektu se snažili většinu…

Pravidla stavebních zásahů do památek: Vsaďte na dobré architekty, jednejte s NPÚ

Pravidla stavebních zásahů do památek: Vsaďte na dobré architekty, jednejte s NPÚ

Řešili jsme již, jak postupovat v případě, že vlastníme stavbu v památkově chráněném území nebo kulturní památku a chceme na ni provést nějaké úpravy. Prvním krokem by měla být vždy konzultace s příslušným památkářem. Čím se však řídí památková péče v případě posuzování záměrů vlastníků? Existují nějaké obecné…

Na co má nárok majitel památkově chráněného domu? Proč chránit památky?

Na co má nárok majitel památkově chráněného domu? Proč chránit památky?

Vlastnit nemovitost památkově chráněnou nebo ležící v památkově chráněné zóně či území nebo ochranném pásmu památky může být starost i radost zároveň. Starosti vyplývají ze samotné podstaty památkové ochrany, a tedy jistých omezení a souvisejících investic. Má vlastník památky nárok na nějaké kompenzace a dotace od…