REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Rekonstrukce roubenky v Trávníčku s úctou k lidové architektuře a tradicím

Rekonstrukce Beranova hostince v malebné obci Trávníček na Liberecku získala nejvyšší památkářské ocenění zvané Patrimonium pro futuro. Využijme pozvání místního spolku Dubáci a podívejme se na tuto zajímavou stavbu.
Zdroj: spolek Dubáci

Vesnice ležící v údolí řeky Mohelky si zachovává svoji historickou urbanistickou strukturu bez výrazných novodobých zásahů a ukazuje tak v plné míře krásu lidové architektury i folklorních tradic Českodubska a Podještědí. Místní spolek Dubáci chce vrátit národní památce její původní účel a hodlá zde vybudovat i regionální kulturní centrum a muzeum. Objekt by měl podle slov realizátorů představovat důležitý hmotný pramen pro poznání vývoje stavebních zvyklostí a využití venkovských staveb lidové architektury v tomto regionu.

Rekonstrukce hostince i tradic

Výjimečnost rekonstrukce Beranova hostince spočívá právě v jeho komplexnosti. Zahrnuje totiž nejenom samotnou záchranu cenné stavby, ale pamatuje též na pokračování zdejších tradic včetně prospěšného návratu doprovodné funkce hostinců. Vychází z dobových fotografií a četných zápisů; rekonstrukce se striktně drží tradičních řemeslných pravidel a postupů. Cílem obnovy bývalé zemědělské usedlosti je uvést ji do podoby na přelomu 19. a 20. století, kdy prožívala období největší prosperity, zdařilých přístaveb a cenných stavebních úprav. Rekonstrukce počítá se zachováním všech použitelných prvků původních konstrukcí a s oživením specifických dekorativních maleb a nádherných řezbářských dekorů.

Zdroj: spolek Dubáci

Poselství lidové architektury

Lidová architektura je z hlediska památkové ochrany a kulturního dědictví cenným svědectvím o životě našich předků. Stavby mají svůj vnitřní řád a představují řemeslné postupy předávané generacemi od jednoduchých forem až po ty složitější. Ve stavebně historickém průzkumu architekta Jana Pešty se uvádí, že Beranův hostinec je cenný právě svými stavebními a řezbářskými detaily, roubenými stěnami, záklopy stropů, hliněnými omítkami a specifickými malbami charakteristickými pro tento kraj.  Částečně roubený patrový dům ve tvaru písmene „L“, který dále rozšiřuje boční světnička s přiléhající předsíní a záchodem, je rozdělený na obytnou a hospodářskou část.

Přízemí je zděné z lomového kamene, řezbářsky zdobená konstrukce podstávky i patra je z masivního dřeva. V přízemí se nachází prostorná světnice, síň, komory, černá kuchyně, menší světnička, předsíň, záchod a chlévy, v roubeném patře pak obytné komory, pavlače a dvě podkrovní místnosti. Interiéry zdobí dekorativní dlažba, specifická šablonová výmalba, hliněné a jílové omítky. Střecha asymetrického sklonu s přesahem nad pavlačí a zadní zešikmenou stěnou komor je kryta cementovým taškami. Dispozice se podle informací místopředsedy spolu Dubáci Petra Pivoňky nezměnily ani o centimetr: „Maximálně věrně replikujeme původní stav a původní technologické postupy. Stavebně jsme jeli na dvě etapy, nejdříve obytná, pak hospodářská část,“ říká náš průvodce stavbou a ukazuje všechny půdorysy a fotografie.

Račte vstoupit, máme otevřeno

Dlouhodobě neudržovaný objekt se opravdu změnil k nepoznání. Podobu tehdejšího Hostince pod Lipami se zvýšeným podkrovím a novou střechou dokládá Petr Pivoňka na historických pohlednicích. Světnice je zde pečlivě upravena pro provoz hostince, pyšní se novou podlahou, secesními kachlovými kamny, dřevěným obložením stěn s lavicemi pro hosty a bohatou šablonovou výmalbou stěn. Modernizován byl také výčep piva s ručním tlakováním. Celý objekt i nadále sloužil zemědělským a obytným účelům, rozsáhlejší úpravy na přelomu 19. a 20. století se týkaly pouze hostinského provozu. Vše pak bylo pečlivě udržováno až do smrti původního majitele Antonína Berana. Pozdější prodej pak vedl k postupnému chátrání celého objektu, zavřena byla restaurace i sál.

Zdroj: spolek Dubáci

Hostinec jako kulturní památka

Architekt Jan Pešta zpracoval posudek stavby, podal návrh na prohlášení kulturní památkou a pomohl se zápisem (podle § 4 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči vláda ČR). Zajímavé je, že historickou rešerši, která je nedílnou součástí stavebně-historického průzkumu, zpracoval jeden ze současných majitelů objektu, předseda spolku Dubáci, Jan Havelka, který je vystudovaný historik.

„Nejtěžší bývá začít, najít energii, odhodlání, přesvědčit investora o nutnosti obnovy, o důležitosti zachránit autentické detaily a konstrukce. V případě Beranova hostince to bylo velmi jednoduché, investoři sami překypovali energií a byli od počátku připraveni zachovat vše použitelné a restaurovat každý sebemenší detail. Věřím, že devětadevadesát procent investorů by objekt raději srovnalo se zemí,“ podotýká Jan Pešta a dále připomíná krásu všech zachráněných stavebních detailů.

Zdroj: spolek Dubáci

Velmi si cení toho, že zůstaly přesně zachovány vnitřní dispozice obytného domu, které vycházejí z trojdílného uspořádání s dvoutraktovým rozdělením komor v hospodářské části. Ocenil také rekonstrukci specifické malované výzdoby, dymníkovou kuchyň i celkovou podobu interiéru v duchu eklektických slohů. Historickým skvostem jsou již zmíněné roubené stěny a záklopy stropů opatřené hliněnými a vápennými omítkami, šablonové výmalby obytných prostor, které doplňují charakteristické kazetové dveřní výplně a obložky stěn v hostinské místnosti, za zmínku jistě stojí i cementová dlažba s geometrickým a rostlinným dekorem v síni či roubené komorové patro přístupné z podstřeší domu po pavlači…

Obdivuhodné je, že zemědělská usedlost zůstala zachována jako celek a k tomu ještě skvěle obnovena, a to včetně zdejších tradic. Každý z detailů je pak bonusem navíc, taková třešnička na dortu. I bez toho by byl výsledek naprosto skvělý. Cenu Patrimonium pro futuro 2020 si Beranův hostinec rozhodně zasloužil,“ říká na závěr architekt Jan Pešta a připomíná i další restaurátorské aktivity spolku Dubáci (např. opravy Božích muk, křížů, kapliček či soch) a s nimi též oživení tradičních místních zvyků (např. masopust, dožínky, poutě, jarmarky, vánoční a velikonoční tradice). „Přijeďte se podívat a posedět,“ zvou zástupci spolku.   

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Kombinace dřeva a hlíny v moderním stavebnictví - historické stavby

Kombinace dřeva a hlíny v moderním stavebnictví - historické stavby

Častým úkolem současné stavební praxe je rekonstrukce stávajících objektů ve stáří dosahujícím 100 i více let. Jedná se o objekty, ve kterých je obvykle použita kombinace dřeva a hlíny. Správná oprava či rekonstrukce takovýchto objektů musí respektovat přirozené chování těchto materiálů při zachování současných…

Roubenku zachránili kombinací starého řemesla s novým

Roubenku zachránili kombinací starého řemesla s novým

Rumunský architekt Mihai Racu bojuje za zachování tradičních roubených venkovských staveb. Ne ve skanzenech, ale v běžném užívání. Proto se s radostí pustil do projektu transferu a rekonverze staré roubenky z Maramureše, a její opětovné výstavby spojené s modernizací u Vultureni.

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Partner tématu

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Akce a slevy

Zdroj: Rigips.cz

Zapojte se do Rekonstrukční výzvy a získejte materiál v hodnotě 150 tis. Kč

Soutěž - získejte materiál na konstrukce suché výstavby značky Rigips a ISOVER

Zdroj: IVAR CS

Akce IVAR DAB Studená voda

Akce IVAR DAB Studená voda

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA