REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Místo jedné velké rozhledny v Krkonoších architekti navrhli čtyři malé

Krásy přírody jako celek každý vnímáme jinak, jejich přirozenost chápeme odlišně a působí na nás subjektivně. Divoce zarostlá džungle někoho vábí a jiným přijde zoufale neuspořádaná. Takže zatímco jedni docení les v kontextu pralesa bez cest a značek (a hlavně bez dalších lidí), jiní preferují značené cesty pro pěší turistiku nebo kola a další by si nejraději dojeli na vrchol po asfaltu.
Foto: OBA creators

Přírodu přitom mají rádi všichni, proto sem míří… ale najdou se tací, kteří si výlet do ní neumí představit bez stříšky s posezením nebo boudou s občerstvením v cíli. A z této nejednotnosti toho, co by v přírodě být mělo nebo nemělo, pak pramení ohnivé debaty. Většinou zbytečné.

Ani před 174 lety to nebylo jiné…

Ty se ostatně vedly i poté, co na vrcholu kopce Stráž pustili architekti ze studia Mjölk do realizace unikátního projektu Hlídka na Stráži. Byť si ho dnes můžeme pochvalovat za nápadité a kvalitní moderní provedení, nemůžeme pominout to, že v prvotních fázích bylo kolem záměru až nehezky živo. K osvětlení záměru a pozadí debat se přitom můžeme ponořit trochu do historie, do jiných časů a od Rokytnice nad Jizerou, kde Hlídka stojí, na ne až tak vzdáleném kopci. Dvaadvacet kilometrů odtud, v Příchovicích u Kořenova, totiž existuje na 958 metrů vysokém kopci dočista jiná rozhledna.

Foto: OBA creators

Už se jí sice neříká Stephanshöhe, ale hezky česky Štěpánka. A je to jedna z nejstarších rozhleden v západní části Krkonoš. S její stavbou se započalo už v roce 1847, k opravdu velké nelibosti místních. Kteří ji považovali za naprosto zbytečný rozmar rozhazovačného knížete Rohana. Byť tehdy byly okrašlovací spolky v trendu, budovat kamennou stavbu na v lesích ztraceném kopci, se jevilo být naprosto bláhové. Ty peníze přeci mohl pan kníže vynaložit mnohem účelněji, ne? Debaty místních se navíc přiostřily poté, co se dostavby zhostil kořenovský horský spolek. Představa lesy se toulajících nedělních výletníků někomu prostě neseděla. Což nemají lidé nic lepšího na práci?

Stejně se tam dá chodit jen přes léto, jinak je to naprosto zbytečné. To se nemůžou lufťáci dívat do kraje jen tak, z výšky? A když se tam nahoře někdo zraní, půjde je snad zachraňovat hajný? Jistě si dokážete představit i debaty spojené s celkovým provedením Štěpánky. Masivní sokl obložený kamenem a jehlanovitý tvar věže se zdál v lese tak rušivě nepřirozený, nehezký. Takový hnus v lese? A stavba se vlekla nekonečně dlouho! Když to zkrátíme, čtyřiadvacet metrů vysoká Štěpánka dnes nad Kořenovem stojí, a je považována za chloubu, ozdobu, s níž se místní mohou chlubit. Když už ne celému světu, tak aspoň sousedům. Po startovních kontroverzích už dnes není ani památky.

Foto: OBA creators

Kopec, který hlídá údolí

A teď už můžeme zpátky ke Stráži, nebo také Strážníku, Wachtbergu či Wachsteinu. Kopci, na jehož vrcholu podle místních legend od nepaměti „vartovali“ obránci hranic, aby s pomocí ohňového signálu mohli varovat vnitrozemí, že se blíží vpád nepřátel. Za pravdivost této historky se vám nikdo nejspíš nezaručí, ale jisté je, že tu s přispěním místních a turistického spolku na skalistém vršku před lety vznikla „přírodní“ vyhlídka. Jednoduché posezení z dřevěných kuláčů u nehoblované lavice, zábradlí a pár schůdků, bezpečnostní řetězení.

Solidní a možná postačující, ale ne úplně se shodující s novodobým ideálem investorů města Rokytnice nad Jizerou. Ti měli ambicióznější záměr, na rozhlednu pevnější, vyšší, zajímavější. Plán, který svým způsobem navazoval a protínal se s prací architektů ze studia Mjölk. I když, ne úplně v původním podání. Jak se totiž ukázalo, morfologie vrcholu kopce stavbu jedné velké rozhledny moc neumožňovala. A nebyla to ani tak otázka podloží, jako spíš situace s výhledy při standardní výšce. Zkoušky s dronem naznačily, že tohle místo mezi lesy prostě 360° lidem jen tak nenabídne. To bylo v roce 2014.

Foto: OBA creators

Chtěli jednu. Dostali čtyři.

Mjölk naštěstí razili vlastní cestu, a místo jedné velké vrcholové rozhledny rozpracovali vizi sérii menších vyhlídek, které by dokázaly rozhled po scenérii rozparcelovat na jednotlivé úseky. Místo jedné velké tedy čtyři menší, provedených jako alternativní zastavení podél cesty, která by je spojovala a lemovala celý kopec. V podstatě tedy ucelený koncept, vyhlídkový lesopark, který by formou veřejnosti snadno dostupných staveb zpřístupnil lidem okolní přírodu. Po zveřejnění záměru pak nastala ona smršť, kterou už vlastně známe z minulosti Štěpánky. Někomu neseděl zásah do krajiny, někomu zacílení financí, jiní byli plně spokojení s tím, jak to na Stráži vypadalo dosud a další by tam radši neviděli nic, nebo tu jednu velkou rozhlednu. Dnes, respektive od 15.7 2021 už Hlídka na Stráži stojí a je veřejnosti plně přístupná. A zdá se, že už lidem dělá jen radost.

Architekti načerpali inspiraci nejen v krajině, kterou si dobře prochodili, ale také v archivu. Proto čtyři vyhlídková zastavení nesou pojmenování Liška, Medvěd, Ovce a Horník. Vychází totiž ze symboliky erbů obcí, které se spojili a před dávnými časy vytvořili Rokytnici. Jako tiší a dozírající patroni z lesů teď stráží kraj pod sebou. Vyprofilované jsou jako lehké stavby z oceli (celkem jí bylo třeba 12,5 tun) a dřevěného opláštění, z materiálů vytrvalých a odolných. Nabízí jasný a čitelný design, tvar s trochou fantazie odkazující k jejich názvům. Zvědavá Liška, vystrčená nad hranu propasti, rozložitý Medvěd, na němž se dá dobře posedět, malá Ovce, připomínající spíš prolézačku pro děti a nakonec tvarem i provedením komplikovanější Horník. Umístěné nejsou daleko od sebe, takže není problém je při jedné túře obejít všechny.

Foto: OBA creators

Rozhledny, na které můžete koukat i z druhé strany

Od prvotního nápadu po samotné slavnostní otevření uběhlo sedm let. Překážky byly nejen na straně nutných povolení (stavba je financována z dotací Evropské unie, navíc se nachází v chráněné oblasti Krkonošského národního parku), ale také na straně přírody. Otázku účelnosti nebo vkusu si musí každý za sebe vyřešit sám, ale po stránce provedení jde Hlídce na Stráži těžko co vytknout. Místo zážitku z jedné rozhledny toho nabízí čtyřikrát víc. Je to nevšední architektonický projekt, který ohromuje svou různorodostí. A má ty nejlepší předpoklady pro to, stát se velkým lákadlem pro výletníky.

Hodí se ještě doplnit, že Hlídka na Stráži je součástí projektu s názvem Česko-polská Hřebenovka – západní část – Rokytnice a Piechowice s výhledem na Krkonoše. V polském partnerském městě Piechowice vznikla vyhlídková plošina Złoty Widok (Zlatá vyhlídka), z které je výhled na Krkonoše z druhé strany, než jaký nabízí Hlídka na Stráži. Takže kraj kolem Rokytnice se vám jen tak neokouká.

Foto: OBA creators

Údaje o projektu

Název projektu: Hlídka na Stráži
Typ projektu: rozhledny vyhlídkového lesoparku
Architektonické studio: Mjölk architekti
Lokalizace: Stráž, Rokytnice nad Jizerou, Krkonoše, Česko
Vedoucí projektu: Jan Mach, Jan Vondrák
Zhotovitel stavby: STRIX Chomutov, a.s.
Klient: město Rokytnice nad Jizerou
Zahájení projektové fáze: 2014
Rok dokončení (finalizace): 2021 (slavnostní otevření 15.7 2021)
Dotační podpora: Program Interreg V-A Česká republika – Polsko 2014–2020
Náklady: 9 004 360,18,- Kč

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Yifan Liu

Rozhledna, ve které lze bydlet. Chata jako periskop sledující krajinu

Kostra z ocelových příhradových nosníků, kůže fasády vyrobená z tepelně ošetřeného dřeva, interiér v běleném dubu. Materiálově tedy určitě rekreační objekt Pill není žádnou nepřístojností. Pozornost ovšem vzbuzuje svým podivným tvarem a výškou. I navzdory tomu si může hovět na okraji lesa…

foto: Stephen Ball, courtesy of Bovis-Koala JV

Skywalk: vyhlídka na rozhraní dvou kontinentů

Příroda jako součást turistické atrakce? Rozpačitý popis ve skutečnosti vystihuje mimořádný projekt, konstrukci vyhlídkové plošiny na naprosto unikátním místě. Přijměte pozvání na procházku s nebem na dosah ruky.

REKLAMA