REKLAMA
Hledat

Fotosoutěž Otevřená Praha Pořádá ESTAV.cz a Open House Praha.

estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Domek na stromě, jaký jste si vždy přáli. Má úžasný výhled. Jeho konstrukce zaroste do stromu

Když chcete famózní výhled, musíte za ním do výšek. A někdy je ten výhled natolik mimořádný, že si chcete scenérii užívat déle než pár prchavých minut. Norský projekt Woodnest vám umožní kochat se z výšky korun stromů celý den i noc.
Zdroj: Sindre Ellingsen

Kontakt s divočinou, ale v parametrech komfortu. Už to samo o sobě zní dost protichůdně, protože se tím původní přání po autenticitě zážitku stírá. A základním zvratem tu vždy bude, že jakákoliv obytná stavba či útulna usazená na zemi svou faktickou přítomností ubírá oné tolik žádané divočině místo. Bude narušujícím prvkem. Ideálem obydlí v divočině je tedy stavba s nulovou plochou, což není možné. Nebo je? Norští architekti si kolečkem podobných úvah také prošli, a nalezli na ně svou odpověď. Rozhodli se, že onen pohodlný přístřešek vybudují nikoliv na zemi, ale ve vzduchu. Přesněji tedy, připevněný k rostlému stromu.

Proud nápadů se tím u architektů ze studia Helen & Hard nezastavil, protože „řešení stromem“ se podbízelo mnoha inovacím. Z hlediska uchycení, klimatizace, konstrukce. Byť s nulovou zastavěnou plochou v terénu si mohli dovolit vytvořit 15 metrů čtverečních prostoru k obývání, a získali tím po praktické stránce mnohem víc, než kdyby stáli na zemi. Dokonalé splynutí stavby s okolím (protože ze země patrná příliš není), maximální faktor soukromí (protože za obyvateli nikdo nepoleze) a samozřejmě, z pobytu zde plynoucí bezprostřední zážitek s hlubokou atmosférou.

Zdroj: Sindre Ellingsen

Projekt, který se nedržel při zemi

Průvodní myšlenka přitom vzešla od lesníků z městečka Odda, kteří si pochvalovali mimořádný výhled na fjord Hardanger. Pravda, výhled dost okolnostmi omezený. V celistvosti se totiž skalami a lesy zbrázděné břehy podlouhlé zátočiny daly přehlédnout jen z výšky korun stromů, situovaných na úbočí fjordu. Ve svažitém terénu, v místě, kde se stěží dalo vybudovat něco na pevných základech. Pokud by se ale dalo – bez lan a stupaček – vytvořit hnízdo s rozhlednou tady, byl by panoramatický výhled bezkonkurenční. A netrvalo to dlouho, než se našel investor, schopný tuhle „neobyčejnou senzaci z pobytu ve výškách“ komerčně zhodnotit.

Jak připouští Reinhard Kropf, člen týmu architektů, nejtěžším aspektem práce na návrhu bylo prý: „neuhnout slibu, který jsme si dali“. Technicky se totiž nabízela řada mnohem snazších a schůdnějších cest k realizaci, nicméně kritériem tu byl požadavek na chatu nesenou v podstatě jen silou jednoho stromu. Bez dalšího jištění a dodatečných kotvících prvků, bez navázání na ostatní stromy. A v pořadí druhou nelehkou výzvu pak představovalo řešení klimatizace interiéru. Který se upínal k živému stromu, a mohl být teplotními odchylkami ve svém průběhu negativně ovlivněn.

Zdroj: Sindre Ellingsen

Konstrukce, co stromům neškodí

Konstrukční řešení a odpověď na dvě zásadní výzvy přitom spočívalo v nosném tělese ocelového potrubí, rozříznutého podélně na poloviny, připevněnému ke kmeni a následnému zafixování s pomocí čtyř mohutných šroubů skrz. Což na první pohled pro strom nezní zrovna pozitivně. Pravdou je, že celý proces je poměrně dlouho ověřenou praxí, tzv. Garnierovými přívrty, schválenou dendrology i lesníky. Při zavrtávání se užívá speciální techniky a specifických upevňovacích šroubů (mimochodem, šrouby jsou sterilní, aby dovnitř stromu nezanesly infekci).

Podstatným rysem bezpečnosti je přitom tzv. kompartmentalizace, při níž dochází k úplnému utěsnění šroubů uvnitř živého dřeva. Ty následně zarostou, a stanou se součástí objemu biomasy. Poškozenou tkáň dřeva při ní nahradí nová, a strom tak může pokračovat dál v růstu. Objímka ocelového potrubí se díky tomu stane nosnou strukturou, tuhou páteří celé stavby. K ní přináleží ještě dva silnější ocelové dráty, které rozvádí zátěž horizontálně, čímž se váha celého objektu i tlak na vertikální strukturu stromu a jeho kořenový systém snižuje. Ona „roura“ pak slouží jako izolace živého stromu od prostoru obývaného lidmi, což koresponduje s požadavky na HVAC řešení.

Zdroj: Sindre Ellingsen

Hnízdo v korunách stromů

S pevnou oporou to už pak bylo snadnější: páteřní struktura pevného těžiště posloužila k upevnění dvojitě žebrovaného rámu z překližkového dřeva, který radiálně obíhá jmen a definuje tím uzavřený prostor. Zdvojená a překrývající se žebra vytváří izolační vrstvu kolem vlastního hnízda v koruně stromu, což je sice řešením o souřadném provedení materiálů, ale objekt by díky tomu stále vyčníval. Proto je tu ještě fasáda ze šindelů (vyrobených z borovicového dřeva, přezdívaného zde kongla), které dodávají objektu tmavší a ne tolik nápadný tón. Na ploše lesa je tedy stavba k přehlédnutí, alespoň pokud se za jejím prosklením nesvítí.

Pokud jde o usazení „hnízda“ do terénu, vnímat jej můžeme z různých rovin. Pokud stojíme ve stráni nad ním, nevyvyšuje se objekt na horizont a můžeme do něj bez obtíží vstoupit po dřevěném můstku. Z něj pak můžeme vnímat, že hnízdo je zavěšené ve výšce 5-6 metrů nad zemí. Ovšem strom je posazený na hraně skalistého svahu, což mu dodává výšku několika desítek metrů. A to asi nebude pro každého, kdo trpí závratěmi (anebo nemá důvěru v konstrukční řešení). Nicméně v místnosti samé se s nepříjemnými pocity trápit nemusíte. Woodnest, lesní hnízdo, je totiž naprosto stabilní, a nechvěje se ani ve větru.

Zdroj: Sindre Ellingsen

S respektem k okolí

Místnost je z vnitřní strany obložena panely z olšového dřeva, které dodávají prostoru „vřelou atmosféru“, celkově ladící s okolním prostředím. Fluidní prostor a prvky z ostění vystupujícího nábytku, posezení a lavic, přitom trochu evokují saunu. Ovšem s famózním výhledem na celý fjord. Tento výhled pak získává na kvalitě s padajícím soumrakem, kdy se rozsvítí lampy a světla v městečku Odda. Jiskřivá hra, násobená odrazem hladiny, pak přináší do hnízda nevšední prožitek blízkosti i izolovanosti. Místo, kde prožitek romantiky není instantní, ale přirozený.

Podle investora je celý projekt ukázkou velkého respektu k místní přírodě, a uznáním toho, jak jsou stromy – živé a neustupující rekreační výstavbě – důležité. Environmentální hodnoty pak podtrhují prvky v interiéru, většinou designové truhlářské kousky, z místních zdrojů.

Pro velký úspěch tu objekty hnízd ve stromech vznikly dva, nedaleko od sebe. Jenže díky tomu, že jsou disponovány v korunách stromů, nenarušují svoje soukromí a přitom si neodříkají výhledů. A současně ani nevytváří stavební stopu v divočině, kterou ponechávají netknutou. Stromový dům je místem, kam přicházíte načerpat zážitky v komfortním prostředí, aniž byste za sebou něco zanechali. A v tom je síla konceptu Woodnest.

Zdroj: Sindre Ellingsen

Údaje o projektu

Název projektu: Woodnest
Typ projektu: rekreační chata
Architektonické studio: Helen & Hard
Lokalizace: Odda, Norsko
Vedoucí projektu: Reinhard Kropf, Dag Strass, Simon Bauman
Strukturální inženýring: Oddvin Myklebust
Dodavatelé materiálu: Aaneslandfrabrikker, Nolimitation
Klient: soukromá osoba
Realizace: 2020
Využitelná plocha: 2x 15 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Solární skleník: inspirace pro vaši zahradu a možná i budoucnost světa

Solární skleník: inspirace pro vaši zahradu a možná i budoucnost světa

Šikovní architekti musí umět řešit otázky, které ne nutně souvisí jen se stavitelstvím. V tomto případě museli hloubat nad inženýrskými technologiemi a udržitelností zemědělské produkce, přičemž architektura zajišťovala funkční a zastřešující prvek.

Foto: Soeren Larsen

Luxusní posed: Dům, kterému prorůstá strom ložnicí

Prapůvodní geneze tohoto projektu trochu připomíná počátek anekdoty. Co se stane, když se v dánském baru potká inženýr lesnické školy, architekt a konzultant pro cestovní ruch? Takový vtip by nicméně gradoval nečekanou pointou, protože na jeho konci stojí počátek v Evropě unikátního hotelu. Jeho příběh zatím zdá se…

REKLAMA