REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Dřevěná fasáda maskuje dům, který prorůstá lesem. Skrejš je na okraji Brna

Dům, který svými technickými parametry připomíná západ Evropy, dominantními materiály stavby východ a lokalitou realizace spíše její sever. Přesto se tahle mimořádná stavba nachází na jihu Moravy.
Zdroj: Kamil Saliba

Staronové nádraží, Náměstí Svobody s podivně tvarovanou skulpturou, na kopci se rýsující dominanta Petrova a lehkém vpovzdálí hrad Špilberk. Pokud nepatříte přímo k hrdým obyvatelům Brna, zhruba tak nejspíš vypadá vám bližší obzor jihomoravské metropole. Že mimo jeho historické jádro existují četná předměstí a regulérní vesnice při okraji, už lidé tolik netuší. Na mapu Brna bychom tak Mokrou horu, s jejími 900 obyvateli, (spadající samosprávně pod městskou čtvrť Řečkovice) nejspíš nezařadili. Nicméně aktuální realizace projektu rezidenčního objektu, rodinného domu ze studia Refuel, ji tam spolehlivě dostává

Kdo chce vidět, musí umět hledat

Nic proti Mokré Hoře, ale v širším kontextu je vnímána jako táhlý les za Brnem, oblíbený cíl rekreujících se výletníků. A právě takový „les“, tedy tříhektarová parcela ve stráni porostlé borovicemi, se stala pozemkem pro realizaci návrhu z tvůrčí dílny studia Refuel, zastoupené sestavou Jan Skoupý, Zbyněk Ryška, Libor Šupler. Architektů, o nichž teď asi budeme slýchat častěji, protože jejich předchozí práce, byť velmi povedené (z Orlického Záhoří, Chrustenic a Kostariky) nebyly zdaleka tak diskutované, jako aktuální Dům Ve Skrejši. Čím odbornou i laickou veřejnost učaroval? Možná už svým nomen omen pojmenováním, které je názvem i znamením současně.

Foto: Kamil Saliba

V zástavbě chatové oblasti, pár ulic u několika obytných domů a s výchozím bodem křížení turistické značky v okolí je totiž tahle stavba neznatelná. Byť se nachází v plynulém dotyku s civilizací a s nějakou dopravní dostupností tu nepanují pražádné obtíže, na své lokalitě se jeví být izolovaná od okolního světa a naprosto osamocená. Skrytá. Výrazně k tomu napomáhá fakt, že vzrostlé borovice „lesa“ zůstaly mimo zastavěnou plochu netknuté. Takže klienti pořád přebývají v místě, které se jejich příchodem neproměnilo, a má stále ten totožný charakter, jež si napoprvé zamilovali. A to se určitě cení.

Když zbavíte dům přílepků garáže…

Autoři projektu si dali hodně záležet na tom, aby stavební parcelu vykreslili v jejich předvěkých tónech. Zmiňují například, že údolí svažující se jižním směrem k toku potoka/říčky Rakovce je prvohorního původu, a že zdejší horniny mají svůj původ z onoho dávného pra-moře. Proč? Možná chtějí upozornit na geologicky nesporně zajímavou lokalitu, jejíž historie skutečně sahá do nepaměti. Podstatné je, že nad tímto popisem vede motivace zachovat z místa co nejvíc, a samotnou stavbou do něj příliš nezasahovat. I proto je Dům Ve Skrejši poněkud netradičně rozdělen na dvě části, dva nezávislé objekty.

Foto: Kamil Saliba

A nápad to rozhodně není špatný. Protože se tím snížil vizuální dopad zástavby, která by v opačném případě musela znásobit svůj objem. Už by nebyla tak nenápadnou a s okolím splývající. Dva objekty jsou tedy méně, než jeden. Jejich profil je také lichotivější k přírodě. Spojnicí mezi prvním a druhým stavením je kamenná zídka z bílého vápence, která překrývá základy, a objekty zasazené do hrany pozvolného svahu z ní vyrůstají. To, co jim pomáhá splynout se zalesněným okolím, je pak chytlavé provedení dřevěné fasády.

Dá se říct, že tam, kde bychom z pohledové strany v úrovni patra čekali okna, se nachází jen fasáda z dřevěných fošen. Okna domu jsou soustředěna do přízemí, a objem tažený vzhůru zůstává celistvý, bez proluk. Svislé vedení dřevěných obkladů pak ladí se štíhlým profilem borovic v okolí. Kamenný základ, prosklené přízemí a nadstavba ve dřevě vyvedeného patra dává jinak geometricky pravidelným objektům skutečně nečekaný rozměr. Určitě to není řešení typické, pro danou lokalitu, Moravu ani Česko. Tahle originalita provedení značí, že se ve studiu Refuel nebojí jít svou vlastní cestou.

Foto: Kamil Saliba

Jako na chalupě

První objekt Domu Ve Skrejši je plně uchopen jako technický blok. Od příjezdové cesty zamíříte do prostorné garáže, funkčně umístěné „v patře“, zatímco v přízemí pod ní se nachází technické provozy, kotelna. A také dílna a úložné prostory. Kutilský ruch tak neruší každodenní život domácnosti, situované do druhého objektu. Opět se tu pracuje s výškovým profilem svahu a tedy dvouúrovňovou přístupností. V obytném objektu jsou ve druhém – vstupním podlaží, zádveří, šatna, pracovna a ložnice s koupelnami. Po jednoramenném schodišti scházíme do otevřeného obytného prostoru v prvním nadzemním podlaží.

Z hlediska funkčního členění jsou tu provozy místností uspořádány podle své vnější exponovanosti – od zásadní a nezbytné kuchyně, na niž navazuje už ne až tak frekventovaně využívaná jídelna. A za ní pak příjemné posezení u krbu a salónek, kde už obyvatelé mají klid se vším všudy. To, co se navenek jeví být ukrutně moderní (modernistické) si nad očekávání zachovává uvnitř příjemně tradiční rysy. Například posezení v jídelně se zapuštěnou lavicí. „U jídelního stolu sedíme za pecí, skoro jako na chalupě,“ doplňují s nadsázkou architekti.

Foto: Kamil Saliba

Nepoznáte, kde končí les. Pokoj je všude

Celkově je parter domu velmi rozvolněný, vzdušný. Charakterizován je jako volně plynoucí prostor, dělený vlastně jen vloženým nábytkem. Těžištěm gravitace domácnosti jsou pak stabilní celky v srdci domu, na něž navazují funkčně dělené prostory (toalety, sprchy, sauna). Zarážející se může zdát množství přirozeného denního světla, které přízemní části prostupuje. Přeci jen, jsme v lese. Pozitivní sílu tohoto efektu přináší plošné prosklení (okna jsou posuvná), kterým se dům otevírá exteriéru, a se kterým tak volně splývá. Hranice mezi prostorem uvnitř, naznačenou zahradou a lesním porostem je nehmatatelný.

Je to praktický trik a další užitečná lekce od Refuel: „To proto, že zdi, které obvykle obklopují obývaný interiér, se rozestoupily.“ Když se dům nemusí tísnit na jedné straně garáží (a dílnou, technickými provozy), může se více opájet tím, co kolem něj ve skutečnosti je. I svah na východě, se kterým dům svou orientací počítá, reaguje na něj a zhodnocuje jeho potenciál. Opěrná stěna je z pohledového betonu a přechází ve stejném materiálu z exteriéru do interiéru. Na ni je posazena horizontální hmota ložnicového podlaží a vertikální hmota garáže.

Foto: Kamil Saliba

Fasáda obou hmot je tvořena dřevěným obkladem, který je v místě oken vyklápěcí. To fasáda obytného přízemí je prosklená z černých hliníkových posuvných portálů. Podlaha je kamenná z břidlice s příměsí oxidů železa a opět prochází z exteriéru do interiéru. Podhled stropu nad prvním nadzemním podlaží je z dřevěných lamel a je analogií obkladu fasády.

A ve výsledku? Realizace je příkladem nového přístupu k bydlení, při němž si obyvatelé váží hodnoty okolní krajiny natolik, že pro zachování její hodnoty jsou schopni činit nemalé stavební kompromisy. Tím ale nakonec více získávají, než tratí. Dům Ve Skrejši si pro svůj inspirativní přístup k řešení pozornost jistě zaslouží a za pohled stojí. Škoda jen, že jej nejspíš neuvidíte. Je schovaný, a nechce se nechat vidět.

Foto: Kamil Saliba

Údaje o projektu

Název projektu: Dům Ve Skrejši
Typ projektu: rodinný dům
Architektonické studio: Refuel
Lokalizace: Mokrá Hora, Brno, Česko
Vedoucí projektu: Zbyněk Ryška, Jan Skoupý, Libor Šupler
Klient: soukromý investor
Zahájení projektové fáze: 2015-2017
Realizace, finalizace: 2018-2020

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Soeren Larsen

Luxusní posed: Dům, kterému prorůstá strom ložnicí

Prapůvodní geneze tohoto projektu trochu připomíná počátek anekdoty. Co se stane, když se v dánském baru potká inženýr lesnické školy, architekt a konzultant pro cestovní ruch? Takový vtip by nicméně gradoval nečekanou pointou, protože na jeho konci stojí počátek v Evropě unikátního hotelu. Jeho příběh zatím zdá se…

Zdroj: Nora a Jakub Čaprnkovci

Dům pro kočku, psa, zajíce a jejich lidi bude zarůstat do zeleně

Železobeton si obvykle nespojujeme s citlivě hravým provedením, a přemíru zdí také vždy nechápeme jako klad. Bratislavský rodinný „dům v domě“ se ale klasickým srovnáním vymyká. Chytře zpracovaný projekt z něj činí jednu z nejnápaditějších slovenských staveb loňského roku.

Průběh rekonstrukce - bazén hotelu Thermal Karlovy Vary. Zdroj: Hotel Thermal

Jak se změní hotel Thermal? Celý rozhovor s ředitelem

Hotel Thermal prochází v současné době velmi sledovanou rekonstrukcí, modernizací. Nedávno otevřený, byť ne zcela dokončený bazén je jen malá část. Hotel prochází změnami zvenku, je čištěna fasáda, vyměňována okna, obnovován nátěr. Přestavba se týká i interiérů chodeb nebo pokojů.

REKLAMA