Má betonové základy, jinak je ale možné dům v holandském Slotenu (části Amsterodamu) považovat za dřevostavbu. Obecně je celý rodinný dům veden v nízkoenergetickém provedení, s důrazem na maximální návratnost. Dobré zateplení, zemní výměník pro předehřev vzduchu k větrání s rekuperací. K úsporám nedílně přispívá i třicítka solárních panelů, instalovaná na střeše. Dům je tedy „plně elektrický“, a po stránce zdrojů si téměř ničeho jiného nežádá.
Dřevo, jako základní stavební materiál, tu má být odpovědí na „společensko-kontextuální reakci“ estetiky a funkčnosti. Výsledek se samozřejmě počítá, ale někdy i cesta, jakou se k němu architekti dobrali, stojí za zvážení. Příkladem může být série inspirativních úvah architektů ze studia Julius Taminiau Architects, které se rodily z konfliktu s myšlenkou hudebního velikána.
Johan Wolfgang Goethe měl prý kdysi totiž napsat, že: „Architektura je zamrzlou hudbou.“ I když se takovému pojetí nedá upřít poetika, holandský architekt Julius Taminiau s takovým podáním nesouhlasí. Sám tvrdí, že architektura v pravém slova smyslu není zamrzlá či statická.
Architektura hudby, melodie architektury
„Naopak, je velmi dynamickým procesem. Když vstoupíte dovnitř budovy a pohybujete se jí, vidíte neustálou hru stínů, proměny, tvarů a siluet,“ říká Taminiau. „Občas vidíte za okny padat déšť a jindy listí. V oknech samotných pak vidíte pohyby mraků po obloze, lidé žijící uvnitř jí dodávají energii a s každým pohybem, otevřením dveří, se děj posouvá někam dál. Architektura je konstantní změnou.“ A k tomu ještě doplňuje úvahu: „Jaký je vlastně vztah mezi hudbou a architekturou?“ Podle něj je hudba ve své nejširší definici organizovaným zvukem, přičemž pak architektura je ve své nejčistší podobě „organizovaným světlem“.
Protože hudba stejně jako architektura zachycuje proporci, skladbu, kompozici, strukturu. A zrovna tak architektura potřebuje rytmus, melodii a duši. „Architektura je tedy hudbou vnímanou jinými smysly,“ uzavírá Taminiau. Květnaté debaty je ale třeba podtrhnout činy, a ztělesněním těchto myšlenek je projekt rodinného domu z Amsterodamu. Domu Rytmu, jehož podstatou je, že samotná stavba se tu stala hudebním nástrojem, na kterou hraje slunce.
Materiál s minulostí
Projekt architektů se dívá na stavbu rodinného domu jiným pohledem, vnímá její proměny v průběhu čtyřiadvacetihodinového rytmu, stejně tak v kontextu čtyř ročních období. Jednotlivé pokoje, chodby, schodiště – všechny jsou chápány jako stupnice notové osnovy, do kterých se propisují změny světelných poměrů a „hrají“ svým osobitým způsobem. Přirozený rytmus stavby zajišťuje dřevěné obložení, melodické umístění malých oken, místy zdvojená výška stropů, dynamický přechod mezaninu k balustrádám, podtrhujícím výšku tóniny domu.
Dům o celkové výměře užitné plochy 200 metrů čtverečních je navržen tak, aby se dobře vypořádal s narůstající letní teplotou (která už začíná být v Amsterodamu, uvyklém spíše na chlad, problém) a to formou otevíratelných oken. Čímž se pochopitelně redukuje potřeba uměle dodávané a energeticky na provoz náročné klimatizace. Křížová ventilace, umožňující pasivní provívání domu i v podvečer, přitom patří v Holandsku k dosud poměrně unikátním rysům. Současně jsou ale okna situována tak, aby obyvatele Domu Rytmu nezbavovala jejich soukromí a zaslouženého klidu.
Flexibilní fasáda, dynamický provoz
Obkladovým materiálem je dřevo, ale v kompozitu a vyrobené na zakázku. Prý proto, že architekti nikde nenalezli odpovídající profil, a tak přišli s vlastním designem. V podstatě se jedná o odpadní dřevo z plantáží cukrové třtiny, upravené a ošetřené, nařezané na menší kusy a uchycené na hliníkové rámy. Výsledkem je zajímavá a charakteristická „stopa“ na těle stavby. Výhodou navrženého systému je, že nyní se za obložením mohou částečně skrýt okna, podobně jako za okenicemi. Vzdušnými a prodyšnými. Můžete tedy větrat, a přitom stínit. Jsou to jen detaily a drobnosti, které ale rozhodně potěší: když už nic jiného, fasáda má nádech udržitelnosti, recyklace a byla také poměrně levná. S tím, že domy s dřevěnou kůží jsou dnes rozhodně v trendu.
Dům, který se skutečně umí přizpůsobit
Abychom se ale příliš nevzdalovali od hudebních myšlenek a rytmu: architekti si zakládali na tom, aby se dům dokázal pohotově přizpůsobovat požadavkům obyvatel. Sami při jeho popisu používají termín „superflexible“ a rozhodně nechtějí, aby to znělo nadneseně. Proces maximální adaptace na jakékoliv počínání uvnitř má garantovat nezvyklá výška zdvojeného stropu (která v místě nad schodištěm dosahuje výšky 5 metrů), a přispívá k přirozené cirkulaci energie uvnitř domu. Zajímavé to začíná být ve výšce 2,5 metrů, kde výstupek stěny a naznačeného patra kryje ocelové nosníky, upevňovací body.
Do nich totiž můžete jednoduše zaklapnout předchystané trámoví a položit podlahu/strop. Z předělu mezaninu tedy můžete v domě vykouzlit hned několik dalších místností, byť hotový dům dávno stojí. Zdá se to podivné, ale smysl to dává dokonale: potřebujete rozšířit své stávající bydlení o malý prostor pracovny, kanceláře? Čekáte další dítě, nebo starší děti odrostly společnému pokoji a potřebují trochu více soukromí? Řešit nemusíte skoro nic, protože potřebnou místnost vytvoříte za jedno odpoledne. Aniž by se to dalo považovat za stavební zásah, nebo to negativně ovlivnilo fungování domácnosti. Je to prostě prostor pro pohotovou interní rekonstrukci.
Dům Rytmu tak v sobě může hostit i několik generací obyvatel, než se funkčně a kapacitně přežije. A vzhledem k tomu, že už nyní nabízí v patře tři ložnice, jen tak to nebude. Po celou dobu ale bude dům hrát v proměnlivých tónech světla, a zachycovat zvučnou krásu neustále proměnlivé architektury.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Rhythm House |
| Typ projektu: | Dřevostavba rodinného domu |
| Architektonické studio: | Julius Taminiau Architects |
| Lokalizace: | Sloten, Amsterodam, Holandsko |
| Vedoucí projektu: | Julius Taminiau |
| Projektový tým: | Stefani Vozila, Tom Martin, Claire Besset, Agauste Gasperaityte |
| Krajinný návrh: | Architaco |
| Dodavatelé materiálu: | Foreco, Librecad, Veermand De Rijp B.V. |
| Inženýring stavby: | Olde Hanter Bouwconstructies |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2020 |
| Počet podlaží: | 2 |
| Užitná plocha: | 200 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek