Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Jako ve středověku: Jeřáb na lidský pohon použili při rekonstrukci věže hradu Rožmberk

Rekonstrukce věže Jakobínka je u konce, středověká dominanta Horního hradu Rožmberk se po více než 100 letech otevírá návštěvníkům. U oprav byly přísně dodrženy historické a řemeslné metody, díky kterým rekonstrukce sloužila zároveň jako vzdělávací ukázka původních stavebních postupů pro veřejnost.

Opravy gotické věže, která je součástí prohlídkové trasy státního hradu v Rožmberku nad Vltavou, začaly v roce 2015. Ateliér Masák & Partner obnovoval interiéry i exteriéry Jakobínky. „Díky citlivému přístupu zadavatele byl dán velký prostor vědecké památkové obnově, to se promítlo na značném požadavku na čas a finance. Je to projekt velkých změn, ale výsledek stojí rozhodně za to,” hodnotí práci architekt Jakub Masák, zakladatel ateliéru Masák & Partner. V listopadu 2019 skončily venkovní práce, celková rekonstrukce byla ukončena v dubnu letošního roku.

Důraz na historické metody

Způsob rekonstrukce byl výjimečný v dodržení původních stavebních metod. „Při opravách jsme využívali tradiční historické postupy tak, jako při původní stavbě věže. Bylo použito dřevěné štenýřové lešení stoupající po šroubovici až na vrchol věže a gotický šlapací jeřáb,” popisuje Jaroslav Svěrek, architekt a specialista obnovy památek ateliéru Masák & Partner.

Jeřáb na lidský pohon a další historické stavební postupy byly použity při rekonstrukci věže.

K obnově pomohla funkční replika dřevěného jeřábu na lidský pohon, kde v kole běhal člověk, a tím celý stroj poháněl. Na jeho obsluze se podíleli tři lidé. 14 metrů dlouhý a 7 metrů vysoký jeřáb byl inspirován kresbami a plány z Codexu Atlanticus Leonarda da Vinciho. Za celou dobu obnovy nebyla použitá žádná velká technika. Výjimečné bylo také použití dřevěného lešení, které nemělo formu žebříku, jak je obvyklé, ale formu šroubovice a bylo z ručně opracovaného dřeva vytěženého v místním lese. Jeřáb byl na vrcholu věže, od podzimu 2017 do srpna 2019 přepravil 25 tun stavebního materiálu. Samotná střecha je i s makovicí vysoká 11 metrů.

Rekonstrukce sloužila zároveň jako vzdělávací ukázka. V průběhu oprav se návštěvníci mohli na věž podívat a poslechnout si výklad o středověkých stavebních metodách. „Byl to stavebně-historický experiment, jehož cílem byl i výzkum a ověřování historických stavebních a řemeslných postupů a dovedností. Současně měl projekt edukační rozměr pro žáky základních a středních škol,” přibližuje Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy Národního památkového ústavu a spoluautor rekonstrukce.    

Jako ve středověku: Jeřáb na lidský pohon použili při rekonstrukci věže hradu Rožmberk

Dlouhoteté chátrání

Ne všichni odborníci se shodují na stáří věže. Postavena byla pravděpodobně okolo roku 1300 či 1500 jako zděná helmice. V písemných pramenech se poprvé objevila v roce 1723. V té době byla nově chráněna šindelovou krytinou, která se však postupně hroutila. Až do poloviny 20. století přetrvávala snaha věž udržovat a chránit, poté se však její stav zhoršoval až k naprosto havarijnímu stavu.

Do vlastnictví získal Jakobínku Národní památkový ústav v roce 2012, krátce na to představil plán rekonstrukce. „Jakobínka byla evidovaná v seznamu nejohroženějších památek. Nejvíce poškozená byla její kuželová, z cihel zděná helmice, takzvaná přečnělková klenba, které hrozilo zřícení,” doplňuje Pavelec.

Věž je možné navštívit

Prohlídka věže je pro deset lidí, trvá půl hodiny. V interiéru jsou informace o historii Jakobínky i její model včetně lešení a jeřábu. Ředitel jihočeských památkářů Petr Pavelec uvedl, že zpřístupnění věže je letošním největším počinem mezi novinkami na státních památkách v kraji.

Rožmberk nabízí i menší změny uvnitř Dolního hradu. Na hlavním schodišti je zrestaurovaná ornamentální výmalba a vstup na prohlídkovou trasu muzeem tak získal podobu z poloviny 19. století. Kastelánka Andrea Čekanová chce takto postupně vrátit původní vzhled i dalším interiérům.

Hrad Rožmberk z poloviny 13. století patří mezi nejstarší hrady Vítkovců, předchůdců Rožmberků. Jde o komplex původně dvou hradů. Věž památkáři převzali v dezolátním stavu v roce 2012 od České pošty. Loni od ledna do října navštívilo hrad 45.374 lidí, meziročně o necelé 3000 méně. Tržby ze vstupného měl hrad loni 4,9 milionu Kč.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Stavba

Zdroj: tisková zpráva Metrostav

Rekonstrukce Nové scény Národního divadla

Rekonstrukce nezmění vnější vzhled budovy. Zachovává také všechny původní architektonicky hodnotné vnitřní prostory. Rekonstrukce by měla být zahájena zhruba do jednoho měsíce.

Věž bývalého Telecomu. Zdroj: Ústav dějin umění AV ČR a Wikipedia/Dezidor

Nový architektonický a umělecký manuál provází Prahou, pamatuje i na děti

Ústav dějin umění Akademie věd České republiky (ÚDU AV ČR) otevřel část svých archivů a vytvořil veřejně dostupnou internetovou databázi architektonického dědictví Prahy. Provází zájemce po nejrůznějších koutech města, ukazuje stavby, umělecká díla a památky, obsahuje i řadu historických…

Foto: Radek Úlehla

Rekonstrukce a modernizace vily z 30. let 20. století na Vinohradech

Projekt se zabývá kompletní rekonstrukcí a modernizací vily z 30. let 20. století v pražské čtvrti Vinohrady. Záměrem řešení bylo v dialogu starého a nového postavit proti sobě původní a současné prvky a nechat je vést dialog o nadčasovosti českého i evropského…

Zdroj: Adobestock – Cnikola

Pozor na šarže u dlažeb a obkladů. Stejný název neznamená stejný vzhled

Při výběru dlažby nebo obkladů většina stavebníků řeší především design, formát a cenu. Ne každý ví, že si musí dát pozor na zásadní problém vycházející z podstaty výroby keramiky. O výsledném vzhledu totiž nerozhoduje jen název kolekce a rozměr, ale také výrobní šarže. Právě rozdíly mezi…