REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Budova radnice je zároveň mostem, který spojuje lidi mezi sebou i s přírodou

Architekt Ósbjørn Jacobsen z dánského studia Henning Larsen’s dokázal zkombinovat ryze funkční prvek, most, s užitečnou stavbou, radnicí. Jeho originální projekt komplexně řeší vztah historie a kulturního dědictví architektury Faerských ostrovů v současnosti.

Na půl cesty mezi Islandem a Norskem se nachází v moři rozptýlené Faerské ostrovy. Celé souostroví čítá na 18 ostrovů jedenáct ostrůvků a několik stovek skalnatých výběžků a ostrých útesů, které by pro většinu námořníků byly spíše dobrým důvodem se této zemi vyhnout. Pokud tedy nebyli rybáři. Ti tu nalezli ráj na zemi, tedy spíše na vodě. Okolní moře se počítá mezi nejvydatnější evropská rybolovná území. Není divu, že sem Dánsko, pod které autonomní oblast spadá, dnes soustředí prakticky celou svou flotilu. Faerské ostrovy už dnes nejsou zemí Vikingů a pirátů, ale hlavně rybářů. I když na to rádi vzpomínají.

Jedna radnice pro pět vesnic

Část zdejších obyvatel, drsných seveřanů přivyklých životu na moři, pak osidluje tzv. Východní ostrov, Eysturoy. Díky vesnicím Norðragøta, Leirvík, Gøtueiði, Gøtugjógv a Syðrugøta patří mezi ty nejhustěji osídlené. Některé mají i přes 500 duší! To jsou na zdejší poměry skoro metropole. Proto se místní v roce 2009 rozhodli, že si ve vesnici Norðragøta zřídí nové administrativní centrum, a vytvoří nový správní okres zvaný Eysturkommuna. V tom by žádný problém jistě nebyl. Vesničanům z nového okresu ale ke štěstí a administrativní nezávislosti pořád něco chybělo. Vlastní radnice. Jedna společná, pro všech pět vesnic a několik dalších menších osad v regionu. Nic zásadního. Jenže postavit solidní a přitom reprezentativní budovu, to na Faerských ostrovech není jen tak.

Foto: Nic Lehoux

Respekt k přírodě

Jednak se příslušníci nově vzniklé Eysturkommuny museli trochu vytáhnout před sousedy, kteří si z nich pro jejich separatismus tropili legraci, a pak tu byla otázka vztahu k životnímu prostředí. Lidé z Faerských ostrovů nemají kvůli tradičnímu lovu kulohlavců u evropských ochránců přírody zrovna dobré jméno, ale na ekologii tu lidem opravdu záleží. Jejich kus souše je ukázkou mimořádné krajiny, které lidé po staletí museli projevovat přirozený respekt. Jinak by tu nejspíš nemohli přežít. Místní navíc mají historickou zkušenost s „překotnou zástavbou“, tedy s narychlo budovanými objekty. Doky, sklady nebo přístavní mola jsou samozřejmě nezbytností, ale průmyslově laděný střih takových staveb znehodnocuje zdejší krajinný ráz.

Touha po autentičnosti

Tuhle chybu, kterou Faerské ostrovy udělaly v sedmdesátých letech, na Eysturoy opakovat nechtějí. Norðragøta je zelenou perlou, a všichni by to rádi zachovali. Proto měli místní jasno, že plánovaná radnice musí po všech stránkách ladit s okolní přírodou, charakter zasídlení. A jak je i v Dánsku zvykem, musí splňovat požadavky na udržitelnost a energetickou efektivitu. Neměli bychom pominout ani lehce konzervativní přístup obyvatel ostrovů, kteří si na novoty příliš nepotrpí.  Plánovaná radnice by tedy ze svého principu měla nějak odrážet „původnost místa a autentickou architekturu“. A ještě jedna maličkost: poté, co před časem v Norðragøta vystavěli fotbalové hřiště, neměli už na realizaci dostatek volného prostoru. Pokud by tedy nechtěli stavět na úpatí zdejších hor anebo přímo v přístavu. Takže co s tím?

Foto: Nic Lehoux

Je libo zelenou střechu?

Detaily tvoří celek, a je jistě velkým štěstím, že byl s místní realitou architekt Ósbjørn Jacobsen dobře obeznámen. Je to ostatně zdejší rodák, který úzce spolupracuje s architekty ze studia Henning Larsen’s. A tahle partnerská spolupráce se ukázala být jako klíčová. Jacobsen totiž dokázal prokličkovat úporným bludištěm společenských vztahů Eysturkommuny, a vytýčit projekt, který si nakonec pochvalovali všichni. Že přitom musel využít spíše svých diplomatických zkušeností, než znalostí z aplikované architektury, je nasnadě. Výsledek je díky tomu po vizuální stránce naprosto strhující, a zrcadlí ve své podobě odpovědi na všechny hledané otázky. Nevěříte?

Například o nejstarší zelenou střechu, tedy opravdovou vegetací pokrytou střechu na světě, se léta pře Island a Faerské ostrovy. Není to zase tak podstatné. Nám pravda nejistá datace archeologů brání zvolat stejně jako Jacobsenovi: „Co je pro Faerskou ostrovní architekturu tradičnější, než zelená střecha?“. Nepochybuje o tom, že je tenhle prvek na ostrovech jako doma. A tak má městská radnice Norðragøta zelenou střechu. Pokrývá plochu 750 metrů čtverečních, a je určitě jednou z největších v celém regionu. Místním se obojí líbí (tradice i fakt, že mají nějaké prvenství). Podobně „jednoduše elegantní“ pak bylo i řešení umístění stavby.

Foto: Nic Lehoux

Dům? A proč ne hned most

Aby nemusela být radnice vsazena do zahuštěné zástavby, nebo situována do svahu, byla vybudována na „nula metrech užitečné půdy“. Tedy nad zde do moře ústící ledovcovou říčkou Serpugerði. Výrazně se tím ušetřilo na budování energetické infrastruktury, a umlčelo to hlasy kritiků záboru stavebních pozemků. Pokud ji budete chtít hledat, je v tom i trocha filozofie: radnice je fyzicky, formálně i společensky mostem. Spojuje lidi, doslova, z různých břehů. A Norðragøtaští nemohou tvrdit, že radnice je jenom jejich.

Slouží dalším čtyřem vesnicím, a svou pozicí na vodním předělu tak nějak patří i jim. Symbolicky pak stavba propojila Leirvík a Gøtu v jeden funkční celek. Na nedostatek návštěvníků si tu rozhodně stěžovat nemohou, budova tvoří pěší propojení, vede přes ní chodník. Mosty jsou úplně samostatným prvkem architektury, soudí architekt. Nejsou prý jen o tom, překonávat vodní živel a dostávat se z jedné destinace do druhé. „Jsou to místa setkávání, komunikace, řešení. Je to svébytný prvek, který formuje celá města. Podívejte se třeba, jakou energii daly mosty Florencii, Praze nebo Benátkám.“

Foto: Nic Lehoux

Budova se okny otevírá krajině

Nikterak nezakrývám, že řada charakteristických rysů návrhu radnice přímo kopíruje stavební prvky tradiční faerské architektury,“ přiznává bez mučení Jacobsen. „Přišlo mi mnohem více přínosné hledat exitující vzory v místě plánované stavby, než přinášet něco nesourodého a nepatřičného. Z hlediska uplatnění mi vazba na společnou minulost vycházela jako dobrý směr pro budování nové tváře regionu.“ A místní dávají tomuto přístupu za pravdu. Radnice stojí na samém ústí řeky do moře, a kontaktu s námořní historií se tedy rozhodně nezříká. Ani kontaktu s přírodou, který tu Jacobsen dokázal vtáhnout přímo do konceptu a učinit z něj niternou součást stavby.

Je to o citlivém uchopení vztahu obyvatel Faerských ostrovů k přírodě,“ říká Jacobsen. „A příroda pro ně končí tam, kde začínají dveře jejich domu. Tady jsme to živé pustili trochu dál, a vevnitř radnice je každý divákem přírodní scenérie. Ta prochází zdánlivě netečnou stavbou. Pořád ale vidíte, jak pod vámi ubíhá voda, po nebi plynou mraky, nebo jak se v průběhu roku krajina mění.“ Architekt nepřehání. Celostěnné okna, průhledy v podlaze i stropní světlíky tento bezprostřední kontakt skutečně zprostředkovávají. Radnice je díky tomu opravdovou součástí svého prostředí. „Severská (nordická) architektura je odlišná, a je potřeba to respektovat. A tohle je projekt, zrozený z respektu.“

Foto: Nic Lehoux

Prezentace minulosti v moderní radnici

Ósbjørn Jacobsen, jehož nemalý tvůrčí příspěvek například vynesl architektonickému studiu Henning Larsen’s nejednu cenu za koncertní halu Harpa v Reykjavíku, nebyl jediným profesionálem. Design interiéru je rovněž příspěvkem místního umělce Jens Ladekarl Thomsena, také několika malířů. Ti společně vytvořili v radnici prostor pro spektakulární prezentaci tradičních rukodělných výrobků, odkazů na minulost ostrova a jeho obyvatel. A ti ji tak mají během průchodu radnicí neustále před očima. Stejně jako krajinu, ke které vnitřně patří. Kruhová okna, která malinko připomínají kivas v domech jihoamerických indiánů, jsou také jejich návrhem. „Jsou to místa, kterým budova promlouvá ke krajině,“ říká Thomsen.

Údaje o projektu

Název projektu: Town Hall Eysturkommuna
Typ projektu: projekt výstavby radnice
Architektonické studio: Henning Larsen North Atlantic
Lokalizace: Oyran 2, FO-512 Norðragøta
Vedoucí projektu: Ósbjørn Jacobsen
Projektový tým: Henning Larsen Faroe Islands
Dodavatel stavby: KBH
Inženýring stavby: Spenn, Veri-Con, SMJ
Spolupráce: Rók-EL, Z. Leitisstein, Signar á Fríðufløtum, ÁWAY
Hydraulika: Klima, Stokholm
Krajinářský design: Henning Larsen North Atlantic
Rok zahájení projektové činnosti: 2016 (vyhlášením soutěže návrhů)
Rok dokončení (finalizace): prosinec 2017
Slavnostní otevření veřejnosti: 2018
Zastavěná plocha: 50 m2
Využitelná plocha: 750 m2
Zelená (vegetační) střecha: 750 m2
Klient: Eysturkommuna

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Malostranské nájměstí, přestavba, rekonstrukce, parkování

Obnova Malostranského náměstí získala stavební povolení

Dlouho plánovaná přeměna Malostranského náměstí v Praze získala stavební povolení. Stavební úřad Prahy 1 to zveřejnil na své úřední desce. Pokud se v 15denní lhůtě nikdo neodvolá, nabude rozhodnutí ...

REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist

14.11.2018 konference TZB-info o bytových domech

Připravujete rekonstrukci bytového domu? Jak na úspory za energie a zhodnocení domu? Jak plánovat opravy a finance? Unikátní publikace pro účastníky. Těšíme se na vás v Praze.

Program a přihláška