Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Staleté duby museli pokácet. Využili je pro konstrukci domu. Stromy místo neopustily

Dřevo stromů nuceně vykácených by řada z nás považovala za odpad, nebo v lepším případě laciné palivo. Nizozemští architekti však viděli ve starých dubech vítanou příležitost, jak oživit své venkovské stavení o moderní víceúčelovou stodolu.

Je vcelku formální záležitostí, že většina zemědělských usedlostí v nizozemském mikroregionu Meierij (Severní Brabantsko, ´s Hertogenbosch) disponovala v jednom stavení kromě obytných částí také „úložným prostorem“ skladu všemožného užitného materiálu a přístřeškem pro hospodářská zvířata. Generacemi demonstrovaná praxe rovněž vypovídá o tom, že propojený víceúčelový blok domu se po čase stal natolik přeplněným a nepraktickým, že si jeho obyvatelé vystavěli ještě jednu stodolu, přímo naproti vstupu. Toto charakteristické uspořádání trojčetného obydlí doprovázeného boční stodolou je pak pro zdejší usedlosti stejně typické, jako třeba pro jihočeský venkov sedlácké dvorce.

Staré stromy, nová příležitost

A ještě drobné doplnění: tyto univerzální stodoly obvykle vyrůstaly z nastřádaného lokálního stavebního materiálu, a svým stylem často přebíraly vzhled i uspořádání hospodářského stavení, u kterého vznikaly. Proč tato kulturně-historická vložka nizozemské venkovské architektury? Protože přesně ta se stala inspirací architektům ze studia HilberinkBosch Architecten.  Kde začít? Nejlépe v roce 2017, kdy se Annemariken Hilberink a Geert Bosch dozvěděli, že některé stromy u jejich rodinném domku v Berlicum jsou v havarijním stavu a potřebují nutně skácet. Nebavíme se ale o nějakém křoví: dům obrůstala hezká alej stoletých dubů. Bohužel, šest z nich muselo k zemi.

Foto: René de Wit

Stromy patří k místu

Samozřejmě, že Hilberinková a Bosch mohli nechat stromy pokácet odborníky, a dřevo odprodat papírenskému průmyslu, jak je tu obvyklé. „Něco nám ale říkalo, že by to nebylo správné,“ prozrazují společně. „Přišlo nám, že tyhle stromy by, ani po svém skácení, neměly tohle místo opustit. Patřily sem. A tak jsme se rozhodli trochu oživit původní tradici a vystavět u našeho domu víceúčelovou stodolu, tak jako se to dělalo dřív.“ Nizozemští architekti evidentně neváží od slov k činům dlouhou cestu, a tak brzo  Berlicum zastavila mobilní pila, která dřevo z kácení šesti velikánů dokonale a bezezbytku zpracovala na stavební materiál. K naplnění původního záměru chyběly ještě dva stromy, ale ty se naštěstí našly na usedlosti v nedalekém Wambergu.

Vlastní cestou inspirovat ostatní

Hilberinková a Bosch jsou profesí architekti, a tím je prý řečeno, proč u jejich domu nevyrostla obyčejná dřevěná bouda, ale velmi inspirativní záležitost. „Opravdu jsme neusilovali o vytvoření jakési koláže lepených budek, polosesutých stodol, ale chtěli jsme vytvořit modelové zařízení, které by mohlo posloužit za vzor pro další podobná obydlí. A vzhledem k celkovému výzoru našeho domu jsme tedy novostavbu stodoly pojali jako monumentální záležitost. Nezřekli jsme se přitom původní řemeslné práce a přírodních materiálů,“ vysvětlují oba architekti. Co se tedy pod pracovním názvem The Sixteen-Oak Barn skrývá?

Foto: René de Wit

Praktická dispozice stodoly

Příčná stodola se čtyřmi masivními vazníky, spojená podélnými nosníky. A také střecha podepřená krokvemi, která má poněkud asymetrickou, vychýlenou geometrii. Na jedné straně má větší spád, než na druhé. A uvnitř? Prostor rozdělený do tří částí: garáže, univerzálního skladu a dílny. Prostor dílny (kde je otevřeným podkrovím zvýšený strop) současně slouží jako pracovna či zasedací místnost nebo ateliér. Svým moderním pojetím se minimálně tahle část nebrání jakémukoliv z navržených typů užití. To vše na přibližně 126 metrech čtverečních, zasazené mezi zbývající duby. I proto se stavba jmenuje Sixteen-Oak, byť jich šest bylo poraženo. Své místo v aleji díky zajímavému projektu nikdy neopustily.

Stromy zpracované v místě stavby

Výhodou přistavení mobilní pily bylo, že veškerý materiál pro stavbu vznikal opravdu v místě stavby. Čerstvě pokácené jmeny se hned měnily na stavební materiál, ať už pro základní rám, střechu nebo prkna fasády. Nejkvalitnější zachovalé části dřeva z vnitřního řezu bylo užito na trámoví, zatímco méně kvalitní kousky a odřezky byly využity při finální úpravě. Mulč z kůry se tak nachází na podlaze garáže, delší rovné odřezky najdete v krycích lamelách oken a dveří. Měkké dřevěné desky byly využity jako bednění pro betonové základy (na kterých vytvořily „potisk“), zatímco z krátkých svrchních částí byly zhotoveny šindele. Jejich drsnost prý zaručuje, že tahle neopracovaná střešní krytina přetrvá několik desetiletí.

Foto: René de Wit

Souznění materiálu a jejich historie

Neupravené dřevo, beton a sklo, tři základní stavební prvky celé víceúčelové stodoly, se „téměř nepředvídatelně“ propojily, a vytvořily v podstatě líbivé dílko. Nepravidelné rozměry dřeva a drobné nerovnosti betonového povrchu mají k dokonalosti daleko. Ale ta ani nebyla zamýšlena. Dimenze náhodnosti je smýšlení  HilberinkBosch Architecten mnohem bližší, než zbytečná pravidelnost. Za velmi zajímavý prvek, který dokresluje atmosféru interiéru, považují například deformace dřeva, způsobené druho-válečnými šrapnely a zarostlým ostnatým drátem. Rez spolu s kyselinou taninovou z neopracovaného dřeva vytvořila zvláštní barevné úkazy, které syrovost celé stodoly podtrhují.

Ano, estetika stodoly je silně ovlivněna náhodou,“ říká Hilberinková. „Ale tím že slučuje staré a nové, dává prostor novému vyznění takových objektů u moderních budov. Je to stavba, která přitáhne vaši pozornost a už ji svými drobnými detaily nepustí.“ Duby, jako součást stavby, tu mohou stát dalších sto let.

Foto: René de Wit

Údaje o projektu

Název projektu: The Sixteen-Oak Barn
Typ projektu: víceúčelová stodola
Architektonické studio: HILBERINKBOSCH architects / HilberinkBosch Architecten
Lokalizace: Berlicum, Holandsko
Vedoucí projektu: Annemariken Hilberink, Geert Bosch
Dodavatel stavby: Dick van Hoff Ontwerpen, HIMMEE, Zandenbouw, d-line
Spolupráce: Frenske Wijnen
Dodavatelé materiálu: Zandenbouw, Aarle-Rixtel
Mobilní pila: Brabant Hout
Klient: Hilberink&Bosch
Rok dokončení (finalizace): 2018
Zastavěná plocha: 126 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Kyrre Sundal, Nadia Norskott

Dřevěná chata na strmém svahu. Ypsilonka je ztracená v lese

Chata Ypsilonka, Y cabin, stojí na poměrně strmém úbočí, v jistém odstupu od norského městečka Ringerike. Vykukuje zpoza borovic, a za sebou nechává masiv pohoří Vikerfjell. Její exteriér harmonicky splývá s okolím. Je vestavěná s ohledem na životní prostředí i peněženku majitele.

Foto: Soeren Larsen

Luxusní posed: Dům, kterému prorůstá strom ložnicí

Prapůvodní geneze tohoto projektu trochu připomíná počátek anekdoty. Co se stane, když se v dánském baru potká inženýr lesnické školy, architekt a konzultant pro cestovní ruch? Takový vtip by nicméně gradoval nečekanou pointou, protože na jeho konci stojí počátek v Evropě unikátního hotelu. Jeho příběh zatím zdá se…

Zdroj: Tõnu Tunnel, Priidu Saar

Dřevostavba skytá v lesích. Hotýlek nominovaný na Evropskou cenu za architekturu

Evropská cena za architekturu, Mies van der Rohe Award, co dvě léta rozčeří stojaté hladiny kontinentální architektury, aby ze vzniklého vlnobití vystoupilo na světlo pár šampionů. Který ze 449 momentálně vybraných projektů nakonec v roce 2022 zvítězí, je zatím nejisté. Už teď je ale patrné, že nominace odhalují…

Maličký domek ze dřeva slibuje velkolepý pobyt v zahradě

Maličký domek ze dřeva slibuje velkolepý pobyt v zahradě

Nápaditý francouzský domeček La Petite Maison je třeba chápat v kontextu svého okolí. Nemusí být větší, protože plně využívá okolí. Dětským i obývacím pokojem se může stát zahrada, louka a hřištěm i nedaleká ves. Lehce odstíněné dění v okolí je pro něj zásadní, ale příjemně překvapuje i zevnitř.

Foto: Charles Davis Smith, FAIA

Domu na malé parcele dominuje komín a stromy. Dřevo je na fasádě i na stropě

Úsloví „domeček jako malovaný“ ve Státech nepoužívají, říkají spíše „vyřezaný“. A jak takový vypadá? Navenek vychází z tvarů typických spíše pro chatu nebo venkovské stavení, byť stojí ve městě. Nádhernému rodinnému domu mezi stromy dominuje dřevěná fasáda a výrazný komín.

Foto: Åke Eson Lindman, James Silverman

Starý mlýn rekonstruovali do podoby romantického ubytování

Početná rodina získala do vlastnictví historickou zemědělskou usedlost, a její objekty dnes přestavují do nové podoby. Ze starého rozpadajícího se mlýna se rozhodli vytvořit romantické útočiště. A po vzoru japonských čajových ateliérů z něj vytvořili místo pro dokonalý „rituál sauny“.

Foto: Laura Stamer

Dřevostavba stará 115 let stojící v chráněném území je jako nová

Zachovat z původní dřevostavby, co se jen dá, a přitom nekompromitovat její historický styl. Tedy alespoň zvenčí, kde turistická chata Bakkedraget vypadá stejně jako před sto lety. Uvnitř je to ale o něčem jiném: překvapí vás útulný a vzdušný interiér moderního obydlí, který nezklame ani ty nejnáročnější obyvatele.

REKLAMA