REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Největší parkoviště pro cyklisty na světě. Kolik pojme kol a kde stojí?

Cestování na kole po městě se zdá jako ideální způsob přepravy v dopravou přetížených městech. Je to rychlé, bez hluku a bez zápachu. Nicméně když je cyklistů příliš, opět vznikají problémy. Což o to, kolize s chodci lze vyřešit vyhrazením speciálních pruhů. Následně ale musíte řešit otázku klasika: Kam s ním? Jedno zaparkované kolo moc místa nezabere, ale kolik místa potřebuje 22 000 byciklů?

Na 17,1 milionů obyvatel Nizozemí připadá 22,5 milionů jízdních kol. Někomu to přijde jako ideální stav, ale obyvatelé koly přehlceného Amsterodamu to tak nevnímají. Revoluční způsob nenáročné osobní přepravy je tu deformován minimální možností parkování. V Utrechtu stejnou chybu udělat nechtějí.

Cyklistika je solidní odpovědí na pochyb jednotlivců ve městech, a v Nizozemí je více než módou. Za posledních osm let narostl počet jízdních kol v Haagu o 10 %, v Rotterdamu o 12 % a cyklo-boom zažívá i Utrecht. Jak ale říkají místní radní, rozhodně nechtějí jít cestou světové cyklistické metropole, Amsterodamu, která slušně řečeno zaspala vývoj. „I naše město se po stránce infrastruktury prakticky neproměnilo do roku 1989, a pokud trend vzestupu cyklistiky setrvá, může se i naše město stát přesycené jízdními koly.“ Jak tomu zabránit? Nestačí jít s dobou, ale myslet dopředu.

Foto: City of Utrecht

Martijn van Es, mluvčí cyklistické organizace Fietsersbond, proto spolu s městskou radou už do roku 2015 pracuje na tom, jak město na jízdní kola připravit. Například podrobnou analýzou toho, co vlastně majitelé kol od svého města čekají. Van Es například zjistil, že většina pojížděk cyklistů po městě nepřesahuje svou délkou 7,5 kilometrů, a že lidé kola využívají stejně jako auta, hlavně proto, aby se dostali do práce. Jiné formy pojížděk (na nákupy, na výlet) s větší nebo menší kilometráží jsou spíše víkendovou záležitostí. A že lidem se výrazně nedostává napojení cyklistické infrastruktury na stěžejní body městské dopravy.

Utrecht a jeho městská rada zareagovala na tyto argumenty vstřícně, a rozhodla se zafinancovat výstavu dosud největšího podzemního cyklo-parkoviště, které je přímo napojené na hlavní železniční stanici. Dosud tu existovala neuspokojivá kapacita 6000 míst (s dalšími dvě stejně velkými cyklo-parkovišti poblíž), ale tento model se nezdál být do budoucna životaschopný.  Nebylo to komfortní ani bezpečné. Do hry proto vstupují nizozemští Ector Hoogstad Architecten tak vypracovali projekt třípatrové podzemní garáže pro kola, která dokáže v první fázi zajistit 12 500 parkovacích míst, a v druhé fázi až 22 000.

Foto: City of Utrecht

Už tímto prvním krokem se zařízení (vybudované ve spolupráci s železničními společnostmi ProRail, NS) v Utrechtu stává největší na světě. Dosavadní šampion, cyklo-garáže v tokijském Kasai, totiž dokázaly pojmout „jen“ 9400 kol. Utrechtské garáže pro kola nabídnou čtyřiadvacetihodinový servis, digitální systém navigace na volná místa, opravnu a prodejnu s cyklo-doplňky. Parkování je rozděleno na „krátkodobé“, jednodenní, které se počítá mezi nejfrekventovanější. A pak na dlouhodobé, a místo z odložení „atypických“ kol, dvoukol a tříkolek. Potěší, že celý systém parkování, který má zabránit přehlcení ulic odstavenými koly, je kompletně zdarma.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Dopravní stavby

Pražské metro - foto: Jiří Zilvar

Před 55 lety začala výstavba metra. Původní projekt byla podzemní tramvaj

Úvahy o vybudování podzemní dráhy v Praze se objevily už na konci 19. století a konkrétnější plány pak na sklonku první republiky, stavět se ale začalo teprve koncem 60. let minulého století. Za oficiální zahájení výstavby je považován 7. leden 1966, kdy se v Opletalově ulici zanořilo do země pneumatické kladivo v…

Dálnice, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia.com

Příprava dopravních staveb by od letoška měla zrychlit

Přípravu dopravních a energetických staveb by měla od letoška urychlit novela liniového zákona. Ta počítá například s rozšířením tzv. mezitímního rozhodnutí, což by umožnilo začít stavět dálnice a železnice okamžitě, jakmile stát získá přístup k pozemkům v rámci stavebního povolení. Nebude už tak nutné čekat na…

Železniční most - zdroj fotolia.com

V ČR vyžaduje 319 železničních mostů zásah, stát na ně dá miliardy

Stát chce v příštích deseti letech investovat do zlepšení kvality železničních mostů téměř deset miliard korun. V současnosti vyžaduje stavební zásah 319 mostů, což je 4,7 procenta z celkového počtu železničních mostů v ČR. I tak se ovšem jejich situace v posledních letech zlepšuje, na přelomu tisíciletí byl podíl…

Plzeň hlavní nádraží

Historickou budovu nádraží v Plzni čeká oprava za 720 milionů

Historickou památkově chráněnou budovu hlavního vlakového nádraží v Plzni čeká od příštího roku kompletní rekonstrukce. Správa železnic vyhlásila výběrové řízení na zhotovitele oprav, s nimiž by se mělo začít v březnu 2021. Trvat by měly dva a půl roku a předpokládané celkové náklady jsou 721 milionů korun, sdělila…

REKLAMA