Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Budování nejvyšší stavby světa jde zatím podle plánu

Chystaná nejvyšší budova světa v Dubaji je již ve výstavbě. Jak bude vysoká zatím nikdo přesně neví. Stavba základů již dosáhla za svoji polovinu. Souběžně se také rozbíhají stavební práce, související s výstavbou Dubai Creek Harbour.

Na konci letošního ledna navštívil staveniště v dubajské zátoce Mohammed bin Rashid Al Maktoum se svými ministry, aby osobně zkontroloval průběh stavebních prací. Zda byl tento výlet součástí PR projektu, anebo jen u stávajícího nejvyššího představitele Dubaje převládla zvědavost, není zřejmé. Provedená inspekce ale potvrdila, že stavba nejvyšší budovy světa jde zatím přesně podle plánu.  Prvních 50 % základů už je vlastně hotovo.

Al Maktoum si prohlídku dobře načasoval, momentálně totiž dosahují betonové základy svého „vrcholu“.  A na tom se už dá stavět. S jejich konstrukcí se přitom začalo v září loňského roku, a jsou považovány za technicky nejnáročnější část celé realizace. Mnohavrstvé základy, provázané ocelí a zanořenými nosníky, nyní vystupují dvacet metrů nad povrch. Vyžádaly si 25 000 kubíků betonu, a překrývají svou hmotou 145 nosníků, sahajících do hloubky 72 metrů.

Betonový box v sobě nese také 12 000 tun superodolné oceli. Definitivní základy ještě nejsou zcela hotovy, a podpůrný systém počítá s dalšími 25 000 kubíky betonu. V polovině roku 2018 by už měl být tento plán splněn. Dubaj, ať už šejk Al Maktoun, developeři z Emaar Properties nebo architekt Santiago Calatrava, nechtějí riskovat chyby. Na konstrukci základů proto průběžně dohlíží 450 kontrolních techniků, kteří proměřují každý detail stavby.

Sama „stavba do výšky“ má pak být záležitostí měsíců. Už nyní ale překonává první rekordy: v Dubaji použitá ocel zatím trumfla hmotnost Eiffelovy věže dvakrát, a beton už váží tolik, co polovina kanadské CN Tower. A další zpráva nepotěší ochránce přírody: stavební areál totiž částečně zasahuje do příbřežního písčitého mokřadu u Ras Al Khor. Ohroženo stavbou by tak teoreticky mohlo být až 67 ptačích druhů. Al Maktoum ale hodlá na místě rezervace vybudovat přírodní park, který dá ptákům nový domov.

Souběžně se také rozbíhají stavební práce, související s výstavbou Dubai Creek Harbour. Nákupní seznam stojí za to: odhadem 110 kilometrů kabelů (vážících 18 000 tun) a 240 000 kubíků betonu (tedy 40 000 plných náklaďáků). Jak připouští inženýři: „Betonu tu brzy bude tolik, že bychom mohli udělat chodník z Barcelony do Londýna.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Gilbert McCarragher

Pro balíky si musíte na pevninu, jinak ale bydlení na Tiree nemá chybu

Těm zchátralým kamenným zídkám se tu říká byre, a kdysi sloužily jako nosné konstrukce chlévů a kravínů. Krajina Tiree je jimi docela posetá, protože v ostrovním klimatu se zemědělství příliš nedařilo. Vždy se tu hospodařilo spíš pastvou. Časy se ale proměnily, a s nimi…

Foto: Pexels

Nový evropský Bauhaus hledá cesty k uskutečnění cílů Zelené dohody pro Evropu

Mezi vyhledávané evropské projekty patří interdisciplinární iniciativa nazvaná Nový evropský Bauhaus (New European Bauhaus). S odkazem na legendární výmarskou školu umění (1919–1933) si klade za cíl propojit moderní technologie s tradičními řemesly, s uměním, architekturou a designem a pomoci…

Foto: BoysPlayNice

Schodiště se zlatým třpytem v Mexické restauraci

Mexická restaurace je vestavěna do objektu bývalého měšťanského pivovaru v pražských Holešovicích. Do převýšeného prostoru varny bývalého pivovaru jsou vkusně vestavěny dvě patra ochozů, které doplňuje výjimečné několikaramenné schodiště prosvětlené třpytícím se zlatem.

Foto: Reiulf Ramstad Arkitekter, Hundven Clements Photography

Komunitní kostel z Knarviku spojuje nebe se zemí

Chrámy, katedrály a kostely, před nimiž se lidé věřící i nevěřící skláněli úžasem. Takové bylo dříve standardní pojetí sakrální architektury, božích domů. Dnes by se skoro mohlo zdát, že už jako bychom zapomněli, jak se taková díla staví. Komunitní kostel v norském Knarviku to ale připomíná.…