REKLAMA

Dům nad vodní hladinou v minimalistickém stylu. Chodí k němu po padacím mostě

Lyonští architekti ze studia AUM, vedení vizí Pierra Minassiana, dokázali přesvědčit svého klienta, aby své sídlo nechal vybudovat na hladině jezera. A klient rozhodně nemá důvod svého rozhodnutí litovat.

Architekt Pierre Minassian vstoupil do projektu White Snake House vlastně ještě o něco dřív, než si klient byl schopen v roce 2009 vybrat místo ke stavbě. Respektive, klient, který v pozemkovém řízení získal blíže nespecifikovaným způsobem majetek v podobě čtyřiceti hektarů dubových lesů kdesi v okolí Boise u Lyonu, byl rozhodnut, že si v jejich hlubinách nechá vystavět reprezentativní a moderní sídlo. Minassian, obeznámený s místní situací, mu ale v dobrém poradil. Součástí pozemků totiž bylo i dvacetihektarové jezero, a tak (stále ještě ne klientovi) navrhl, aby své sídlo raději zbudoval „na hladině jezera“. A poněkud záhadného klienta, který si nepřál ani zveřejnění konkrétní lokace projektu, tato myšlenka oslovila. Natolik, že vypracováním projektu byli pověřeni právě lidé ze studia Pierre Minassian architecte jeho lyonští kolegové z AUM.

Stavba na vodě

Dál už všechno šlo jako na drátkách. Tedy za předpokladu, že „umíte stavět na vodě“. Pierre Minassian to ale evidentně ovládá. Nosnou hodnotou celého zadání bylo „maximální zachování původního vzhledu krajiny“, a platilo to i v případě jezera. První stavební počin tak nabýval podoby zbudování rozlehlé obdélníkové hráze, která oddělila stavební pozemek uprostřed jezera od vodní masy. Voda byla z vystavěného bloku vyčerpána, a dnový substrát byl vytěžen (jeho bahnité části až na sypké podloží) a ty byly s pomocí betonové injektáže zapevněny pro stavbu základů. Teprve pak se přistoupilo k vlastní stavbě. Hráz byla po finalizaci stavebních činností rozebrána, a White Snake House tak skutečně stojí uprostřed vody. Fragment původní stavební hráze se dochoval v několika místech, tam, kde je nyní zřízen bazén navazující na jezero. Jenže co dál?

Foto: Studio Erick Saillet

Na pevných základech se dá stavět, a tak Pierre Minassian přistoupil k další fázi. Dům je v jeho prvotních nákresech rozložen jako sendvič, respektive, je tvarován dvěma masivními betonovými částmi. Spodní navazuje na základy, je výrazně silnější, a také svým profilem více proměnlivá. Vykresluje křivky vymezující tvar objektu, místy mírně stoupá nad horizont stavby, tvoří i sloupoví, aby umožnila širší rozvrstvení místností mimo jednu linii. Svrchní betonová vrstva, horní část sendviče, je tenká.  Ve své podstatě jen zakrývá střešní část místností, s minimálním přesahem nad terasu či hladinu. A přestože je tvar celé stavby podobný hrotu šípu nebo obrácenému písmenu L, a navíc je návaznost jednotlivých místností podřízena působivým křivkám a obloukům, sendvičový model vytváří zdání rovných linií.

Čistě a jednoduše

Celkový vzhled stavby odráží pozici pozorovatele. Záleží prostě na úhlu pohledu a také slunečním osvitu. V některých chvílích dům na hladině září bílou barvou a leskem skel, jindy spíše šedne a jako nepříliš nápadné skalisko splývá s hladinou. Míra slunečního osvitu a orientace ke světovým stranám pak předurčila rozdělení dispozic interiéru. Může to znít zvláštně, ale klient (který si přál vystavět reprezentativní sídlo na hladině jezera) si nežádal mimořádných forem a zpracování. Jeho požadavkem bylo spíše minimalistické provedení. „Čisté a jednoduché, jak jen to bude možné,“ říká Pierre Minassian, který má tento model rád. A tak se výběr materiálů omezil na „surové a nenáročné“ prvky. Z 370 metrů čtverečních užitné plochy tak pozorovatel vidí jen beton a sklo, maximálně tak ještě dřevo „palub“ pochozích teras.

Foto: Studio Erick Saillet

Dům byl stylizován jako sídlo pro dva obyvatele, pár, který spolu žije bez dětí,“ konkretizuje zadání Minassian. „Požadavek počítal s vytvořením dvou oddělených ložnic, společného relaxačního prostoru, na který by navazovala kuchyně a jídelna, a dále dvě samostatné pracovny/kanceláře.“ Vzhledem k tvarovým dispozicím tak Whiste Snake House tyto dva funkční programy využití – prostor pro práci a prostor pro obývání – odděluje do dvou křídel, a místnosti pro společné využití sune ke středu těžiště. Počet místností (včetně šatny, tělocvičny a hygienického zařízení) se zvýšil na deset, přičemž jediná místnost „technického zázemí“ byla přesunuta do podzemí, respektive pod hladinu vody.

Pokud jde o konkrétní výběr stavební parcely na hladině, měl s ní Minassian trochu více práce. „Jezero totiž dosahuje maximální hloubky sedmi metrů, a bylo zapotřebí vybrat místo s rozumnou hloubkou.“ Ke konkrétnímu rozhodnutí přispěl fakt, že nynější pozici vévodí na břehu dva 150 let staré duby. „Ty vytváří přirozený vstup do objektu, jsou vstupní bránou.

Foto: Studio Erick Saillet

Nechybí ani padací most

Příměr se vstupní bránou je u White Snake House, který navíc disponuje i velmi funkčním vodním příkopem, je jistě na místě. Dům totiž disponuje i padacím mostem! Tedy teleskopickou lávkou na břeh. „Bez pozvání se dovnitř nikdo určitě nedostane,“ říká s úsměvem Minassian. Soukromí a klid obyvatel je tedy dobře demonstrovanou prioritou. Autor projektu také upozorňuje, že v době pořizování snímků z místa (ve fotogalerii) bylo nečekané sucho, a hladina vody byla až o 80 centimetrů níž. „Ve skutečnosti opravdu dům „pluje“ na vodě.“ Dynamickému vzhledu napomáhá i zmíněná podložní betonová deska, která osciluje a vytváří prostorové rozdíly v horizontu domu. „Během přípravy projektu jsme se co nejvíce snažili „očistit“ linie domu, abychom udrželi požadavek jednoduchosti a čistoty, a současně zajistili architektonickou sílu záměru. Prakticky nic z implementovaných materiálů nemělo zasahovat do čtení a vnímání architektury.“

A dalším, z hlediska tvůrčí práce komplikovaným bodem, bylo provedení zasklení. „Bylo předmětem velmi komplexní a dlouhodobé studie,“ říká Minassian. Proč? Okna kopírují křivky profilu stavby. Jenže k dispozici byly jen unifikované rovné průmyslové produkty. Sáhnout se tedy muselo k zakázkové výrobě. „Práce na realizaci zasklení byla do značné míry řemeslná a experimentální, a nakonec nebyl použit žádný z průmyslových výrobků, vyjma těch, které byly původně určeny k jiným cílům.“ Skla pochází ze švýcarských dílen Glaströsch, laminovaná a zaoblená pochází z Německa.  Doufejme, že majitel domu „neťukne“ do největšího skla v domě, tedy zaobleného okna o výšce 3,1 metrů a délce rovných šest. Náhradní díl by sháněl těžko.

Foto: Studio Erick Saillet

Nízkoenergetické provedení

Bezrámová okna nezastávají jen prostorový a estetický prvek, ale jsou také funkční. Část z nich je umístěna na pojezdných kolejničkách, a současně slouží jako dveře na terasu. Závěsy jsou ovládány centrálně, zastínit můžete jednu místnost, ale prakticky i celý objekt. A v detailu? Zajímavým prvkem je kov zapracovaný do fasády, v části postavené prosti břehu. Řezané dvoucentimetrové ocelové desky kryjí vstup do technického zázemí v suterénu, a současně dodávají objektu futuristický vzhled.

Zanořený bazén je čištěn a filtrován, a také chemicky ošetřen. Aby nenarušoval okolní ekosystém, je oddělen „neviditelnou“ zdí hráze. Za normálního hladinového stavu tak působí téměř nekonečným dojmem, protože opticky „přetéká“ do jezera. I když se před námi White Snake House staví jako masiv betonu a skla, dosahuje (podle parametrů z roku 2012) požadavků na plně funkční nízkoenergetický dům.  Přispívá k tomu především fakt, že je vyhříván geotermálním čerpadlem (získává 50 kW/m2, určených na otop či ochlazování domu) v kombinaci s „kanadskou“ studnou a solárními panely. V létě je pak dům ochlazován vodou čerpanou přímo z jezera. Pro zanořené části základů a další podvodní struktury byl užit „voděodolný“ beton B35, který bývá využíván i na stavbách hrází vodních nádrží.

Foto: Studio Erick Saillet

V interiéru pak zdařile pokračovala myšlenka minimalistického provedení. Dekorace je strohá. Bílé betonové podlahy se nachází ve většině místností, s výjimkou ložnice, studovny a vstupní části, kde jsou podlahy obloženy dřevěnými deskami.

Údaje o projektu

Název projektu: White Snake House
Typ projektu: dům na vodě
Architektonické studio: AUM Architecture / Pierre Minassian architecte
Lokalizace: Boise, Lyon, Francie
Vedoucí projektu: Pierre Minassian
Design bytových doplňků : Bisazza, Boffi, Silent Gliss
Sklo, okna : Glaströsch
Klient: soukromá osoba
Zahájení projektové a stavební činnosti: 2009
Rok dokončení (finalizace): 2012
Počet podlaží: 1+1 (suterén pod hladinou)
Využitelná plocha: 370 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Z kategorie Architektura si přečtěte

Znovu obnovená tržnice v průhledu tradičních stánků na Zelném trhu

Venkovní i krytá tržnice oživila centrum Brna

Krytá městská tržnice na Zelném trhu v Brně se probudila opět k životu po letech, kdy byla s despektem trpěna jako „umouněná Popelka“ historického náměstí. Náročná rekonstrukce po letech chátrání ...

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist