REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Stodola v Alpách ukrývá bydlení v japonském stylu

Dům určený k obývání, nebo spíš architektonická studie v terénu? U projektu Alpine Loft, na kterém spolupracovali architekti studií Office Haratori a Office Winhov, se prostě Východ potkal se Západem. Toto setkání dvou různých kultur vyústilo v netradiční realizaci – rekonverzi staré švýcarské stodoly do podoby alpské chaty. Interiér ale nezapře japonskou inspiraci.

Současné Švýcarsko a dávná historie šógunskými válkami zmítaného Japonska má k sobě díky práci architektů ze studia Haratori Office nečekaně blízko. Šéfarchitekt týmu, Nahoko Hara, dokáže totiž svými myšlenkami a praktickými postřehy překlenout nejen ohromné kontinentální vzdálenosti, ale i rozpětí celých věků. Přesvědčte se sami. Na jeho poslední realizaci, objektu Alpine Loft, je znát odkaz tradiční lidové architektury Ostrovů vycházejícího Slunce, stejně jako ryzí praktičnost a odolnost pevného švýcarského vysokohorského stavení. Toto splynutí východu se západem má přitom velmi příjemné provedení. Nečekaně moderní interiér se nezříká inspirace japonskou funkčností a jednoduchostí, v kombinaci s působivou „skanzenovou“ alpskou stavbou.

Příběh zapomenutého stavení z Alp

S čím tedy v Alpine Loft počítat? Bílé omítky, neupravené dřevěné obklady, moderní okna. Ložnici v ryze japonském stylu (matrace na vyvýšeném roštu, posuvné dveře s papírovou výplní), rustikální koupelnu (potrubí v mědi, které vypadá téměř původně) s betonem opleteným proutím, přiznané stropní a stěnové trámy, a designově na míru šitý nábytek. Jak se k tomu ale architekti dopracovali? Spisovatel Dino Simonett věnoval projektu Alpine Loft dokumentární publikaci čítající 192 stran, a tak poskytl dostatek materiálu pro popis celé situace, jak ji vnímali architekti Zeno Vogel a Nahoko Hara:

Foto: Office HaratoriFoto: Office Haratori

Byla to jen obyčejná dřevěná stodola, polorozbořené a rozpadající se stavení. Zbytečné a nevyužívané. Jenže jeho demolicí by se otevřel prostor, který by nebylo možné ekvivalentním způsobem zaplnit. Prázdné místo by vytvořilo nepatřičnou mezeru, díru v tkanivu celé vesnice. Co s tím? Objekt už dávno pro svůj chatrný stav nesloužil domácímu zvířectvu ani k uchovávání a sušení ječmene. Přesto tato stavba nesla potenciál. Disponovala „prostorovými kvalitami“, které vycházely z pradávné typologie vesnického stavení. Ve své současné podobě neměla další důvod pro existenci, ale její kořeny byly dobrým základem. I když se zvolna sesouvala, pořád byla otevřena k dalšímu využití.

Původní vnější obálka stavení byla vybudována z dnes již velmi letitých a místním klimatem „nahlodaných“ trámů. Mezery bez výplně, sloužící k tomu, aby původní sušírna byla profukována čerstvým povětřím, se pochopitelně u objektu nyní určeného k obývání jevily jako problém. Jenže zásah, například zateplení, by vedl k narušení charakteru stavby. Nahoko Hara a jeho kolega Zeno Vogel se proto rozhodli ponechat vnější strukturu nedotčenou, a místo toho budovat stavbu zevnitř. Původní historická stavba se tak sama stala zastřešeným stavebním místem.

Foto: Office HaratoriFoto: Office Haratori

Vzdušný prostor jako nosný prvek

Myslíme, že tím stavba označovaná v němčině jako Luft a holandsky Lucht, dostála plně svému původnímu významu,“ soudí lidé z Haratori Office. S pomocí prosklených stěn a dřevěných výplní se tak podařilo interiér uzavřít, aniž by do něj vmezeřené průhledy v trámech po obvodu přestaly přivádět denní světlo. „Je to jako okno po obvodu celé budovy, které tu je a současně není,“ popisují architekti. A opravdu, pokud zaostříte zrak, můžete mezerami sledovat život ve vesnici, svah sjezdovky, lesy nebo masiv hor. Záleží jen na vás, jestli budete toto okolní divadlo sledovat. 

Stojíte v pozici neviděného diváka, který se sám může rozhodnout. Tato „otevřenost“, při které však není nijak omezeno soukromí obyvatel, prý poskytla architektům nebývalý pocit volnosti a tvůrčí svobody. A samozřejmě, nebyl by to Nahoko Hara, kdyby to projektu nevnesl trochu dávné poezie. Vzpomněl si totiž na muže jménem Kamo-No-Chōmei, kterého bychom podle současných kulturních měřítek dnes označili nejspíše za poustevníka.

Foto: Office HaratoriFoto: Office Haratori

Historie japonského podivína?

Žil mezi lety 1155-1216 v Japonsku, kde se „otočil zády k válkám, úpadku Kjóta a přírodním katastrofám“ a dál žil lehce podivínským životem básníka, muzikanta a filozofa ve své „Chýši dlouhé a široké deset stop“. Pro Haru ale bylo podstatné, že tento dávný poustevník dokonale popsal své minimalistické obydlí. Zachytil, kolik místa si vyčlenil ke spánku a kolik k práci, bez ohledu na minimální prostor svého obydlí.

Tato jednopokojová chýše byla vlastně archetypální ukázkou sdíleného obytného prostoru, který poskytoval úkryt před nepřízní počasí a umožňoval jeho obyvateli tvůrčí práci. A právě po vzoru obydlí Kamo-No-Chōmei jsme se rozhodli sestavit kompozici interiéru Alpine Loft.“

Foto: Office HaratoriFoto: Office Haratori

Programové využití? Definice nečekejte

Nahoko Hara dodává: "Z hlediska celé transformace jsme se proto podle tohoto vzoru zdráhali přiřknout Alpine Loft jednu konkrétní funkci, jedno programové využití. Nechtěli jsme se omezovat tím, že bychom budovali „prázdninové obydlí“ nebo „celoročně obývaný dům“. Je to prostě místo, kde můžete být. Ano, může sloužit jako kancelář, dílna nebo ateliér. Ale především vždy bude místem tiché a klidné koncentrované práce. Opravdu jsme se po celou dobu drželi stranou, když přišlo k řešení konkrétní využití. Chtěli jsme prostor otevřený, transparentní, nedotčený. Který ale dokáže vyhovět požadavkům každodenní rutiny."

Zeno Vogel, spoluautor návrhu, připouští, že takové splynutí japonské a švýcarské tradice nebylo snadné. Rozdíly vychází nejen z rozdílné typologie a konstrukčních nároků. „Kamo no Chōmei a jeho odkaz je vlastní Japonsku, a pochopení jeho myšlenek tady, v jiném kulturním prostředí, je prakticky nemožné. Po čase ale zjistíte, že odlišné jsou výrazové prostředky, ale nikoliv potřeby obyvatel. Chýše v japonských mlžných horách a obytná stodola ve švýcarském kantonu Graubünden může vznikat na stejných základech.“ Výsledkem je tedy stavba, která je ve své podstatě jednolitým prostorem, ve kterém se překrývají jednotlivé funkční prostory.

Foto: Office HaratoriFoto: Office Haratori

Údaje o projektu

Název projektu: Alpine Loft
Typ projektu: adaptivní rekonstrukce
Architektonické studio: Office Winhov, Office Haratori
Lokalizace: Mathon, Grisons, kan. Graubünden, Švýcarsko
Vedoucí projektu: Nahako Hara, Zeno Vogel
Hlavní dodavatel stavby: Theophil Petrig, Martin Lippuner
Strukturální inženýring: Juerg Conzett, Chur
Statik: Mario Bleich, Zurich
MEP: Ralf Zimmermann, Martin Riedhauser, Urs Tillessen
Tesařské práce: Domenic Mani
Zapevnění dřevěné konstrukce: Ralph Kuenzler, Andreas Garbely
Střecha: Symen Günther
Práce se dřevem v interiéru: Toni Mani
Okna na míru: Urs Frei, Thomas Knechtli
Kamna: Egon Maissen, Raumbau
Koupelna Koya-maki: Hinoki Soken
Posuvné dveře s papírovou výplní: Mitsuo Hara
Klient: Office Haratori, Zurich
Rok dokončení (finalizace): 2016
Zastavěná plocha: 152,0 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Foto: Gustav Willeit

Ubytování v horách, které poskytuje výhled ale i splývá s přírodou

Letní bydlení v domě na svazích Alp poskytuje překrásné výhledy do okolí všem ubytovaným. Zároveň zachovává soukromí ve všech pěti bytech a ve zdejší přírodě působí velmi přirozeně. Architekti při návrhu vycházeli především z estetiky tradičních venkovských domů. Přesto se jim povedlo vytvořit moderní bydlení pro ...

Foto: Thomas Jantscher

Stodolu rozebrali, přestěhovali, přestavěli a moderně zabydleli

Realizovaný projekt rekonverze ve švýcarských Alpách, vedený pod taktovkou architektonického studia Savioz Fabrizzi Architectes dokládá, že nic není nemožné. Stará stodola se díky jejich práci změnila na příjemné a komfortní obydlí, které navenek dovedně „klame“ svým vzhledem.

Roubenku zachránili kombinací starého řemesla s novým

Roubenku zachránili kombinací starého řemesla s novým

Rumunský architekt Mihai Racu bojuje za zachování tradičních roubených venkovských staveb. Ne ve skanzenech, ale v běžném užívání. Proto se s radostí pustil do projektu transferu a rekonverze staré roubenky z Maramureše, a její opětovné výstavby spojené s modernizací u Vultureni.

Horská chata ze staré stodoly: Zvenku stará, uvnitř nová

Horská chata ze staré stodoly: Zvenku stará, uvnitř nová

Pokud se vám líbil náš článek o  přeměně stodoly ve víkendový dům , určitě oceníte i tuto realizaci ze Slovinska. K ní architekti přistoupili jinak - zachovali původní vnější vzhled staré stodoly, ale vevnitř vytvořili dřevěný interiér horské chaty.

Starou stodolu přestavěli na útulnou chatu

Starou stodolu přestavěli na útulnou chatu

S trochou fantazie se i stodola může změnit na unikátní bydlení. Dokládá to i příklad rekonverze „dřevěné boudy“ ve švýcarském Sarreyer. Na to abyste si dnes mohli pořídit luxusní chatu mezi letovisky údolí Bagnes, by nejspíš museli začít šetřit už vaši prarodiče. Jenže když už máte nápad a práce se chopí sehraný tým ...

REKLAMA
REKLAMA