Přehrát audio verzi
Splněný sen po více než sto letech. Mezi parkem a městem vyrostlo nové bydlení
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Jméno Theodora Fischera není na katedrách architektury neznámé, ale mimo ně se příliš neobjevuje a společenskou debatou moc nerezonuje. Což je trochu škoda. Je totiž spojené s bavorským průkopníkem moderního urbanismu, člověkem, který si zakládal na plánování měst budoucnosti. Ne tedy nějak snílkovsky, ale docela rozvážně a v současném kontextu bychom řekli, že i rozumně.
Fischer totiž razil cestu zeleným pásům zahradních měst. Co to bylo? Idea, že sídla na předměstích by měla být od centra i od sebe navzájem oddělena předěly zeleně. Jistě, byla to utopie. Ale nahrávající soběstačnosti, udržitelnosti, ekologii. Takže dnes by docela byla v trendu.
INFO: Udržitelnost ve stavebnictví? Skutečná praxe, realizované projekty, využívané přírodní a recyklované materiály, tipy pro vaši stavbu a bydlení. Přihlašte se hned na konferenci Kroky k udržitelnému stavebnictví 2026.
Theodor Fischer se k takovým závěrům propracovával postupně, jeho počátky byly o cosi skromnější. Původně spíše napodoboval historizující styly architektury, ale snažil se najít směr co nejbližší německé „lidové“ městské tradici. Prováděl přitom řadu urbanistických studií, aby v řadě německých měst nalezl ke svému nemalému překvapení spoustu smaragdových pokladů. Starých zahrad ve vnitroblocích. Mocně ho ta záplava svěží zeleně ovlivnila při jeho dalších pracích. Vegetace na dosah obydlím se stane jedním z jeho výrazných tvůrčích motivů.
Proč tuhle historickou vsuvku uvádíme? Někde na půli cesty mezi fascinací starými zahradami a zahradními městy, mezi lety 1893–1902, vypracovával Fischer návrh urbanistických plánů pro Mnichov. Urbanista Fischer psal své návrhy, které mnohdy posloužily jako vodítko pro stavební předpisy v nemálo částech Mnichova až do 70. let 20. století.
Pro různé části města, včetně oblasti Altschwabing. A právě tady, v okolí kostela Sankt Silvester a přilehlého parku se nachází „nový“ projekt, o kterém bude řeč.
Bydlení pro poklidnou čtvrť
Tady, v klidné rezidenční ulici v mnichovské čtvrti, mezi Münchner Freiheit a English Garden, si totiž klient architektonického studia David Chipperfield Architects zakoupil nemovitost. Atypickou nízkopodlažní budovou, postavenou na konci 20. let 20. století. A tu koupi okořenil i developerským zájmem. Jeho cílem bylo vybudovat tu nový bytový dům.
Proto také na projektu už od počátku s Davidem Chipperfieldem spolupracovalo Studio Mark Randel, přičemž projekt vedl právě Mark Randel. Šlo totiž o záměr s širokým přesahem. Proč? Stačilo jen vyhlédnout do ulic. I když se čtvrť a její demografické složení v posledních desetiletích výrazně změnilo, Schwabing si stále uchovává jakousi uměleckou uvolněnost a svobodnou atmosféru. Čtvrť je pulzujícím místem se „starými“ hospodami, místními i mezinárodními restauracemi, kiny, galeriemi, zavedenými divadly, denními centry a školami. Zkrátka, je to místo lidské a velmi živé.
Ta nízkopodlažní nemovitost se přitom nachází přibližně uprostřed ulice (na Ursulastrasse 6), která se vyznačuje převážně neporušenými budovami z 19. až začátku 20. století. Některé jednotky v přízemí jsou obsazeny restauracemi, kavárnami a obchody, ale i přes živou gastronomickou scénu má krátká dlážděná ulice poklidnou atmosféru. Panuje zde pocit zavedené komunity a sousedských vztahů. A zasadit „jen tak“ do téhle selanky novostavbu, surový novotvar bez uvážení, by asi rozumné nebylo.
Pro smysluplný návrh, který by neškodil, bylo třeba obrátit se k minulosti. K plánům rozvoje, které se této čtvrti týkaly. A právě tady na architekty „vykouknul“ původní návrh oblasti, připravený kdysi Theodorem Fischerem.
Poselství z minulosti
Byla to víc než jen maličkost, libůstka a zpestřující drobnost. Byla ro návaznost na minulost, původní nedokončený plán. Architekti se totiž rozhodli onu budovu rozvíjet tak, aby s přilehlým pozemkem tvořila ucelený městský blok, a vizuálně byla navázána i na park a blízký kostel.
Jak architekti sami uvádí, ta cesta do minulosti s původními plány byla fantastickým zážitkem. Jejich výchozím bodem byl tzv. „pavilonový plán“, v němž objevili mnoho kvalit, které jsou stále relevantní pro současný urbanistický rozvoj. Protože zeleň, zahrady a blízkost parku pro něj už tehdy znamenala nikoliv překážku, ale přidanou hodnotu projektu.
Ten zmíněný Pavilonový plán přitom v místě dnešního nízkopodlažního domu předpokládá dvě obytné budovy ve tvaru písmene U, které dohromady tvoří městský blok se společným vnitřním nádvořím. Z plánů a rozkresů lze vyčíst příjezdové cesty lemované stromy mezi bloky, dvoupatrové kočárovny v zadní části porušující fasády u silnice. Tudy se také měly otevírat se výhledy do polosoukromých prostor. Mělo to něco do sebe.
S inspirací starými plány
„Rozhodli jsme se následovat Fischerův koncept a dokončit tehdejší urbanistické plánování, byť tedy o více než století později,“ říká k tomu šéf-architekt Mark Randel. Projekt tedy vedl charakter místní zástavby a starý plán. Půdorys a tvar střechy budovy byly přitom brány jako dané. Přeci jen, jsou přesnou replikou sousední budovy, a tím naplňují tu původně zamýšlenou urbanistickou formu.
Nové řešení samozřejmě nebylo jen překreslením starého návrhu. Třeba už proto, že původní návrh Fischera počítal s jinou výškou stropů, a obecně se přidržoval parametrů typických pro 18. a 19. století. Bylo třeba ty někdejší závěry poněkud aktualizovat. Nejen tedy vyrovnáním výšek podlah a okapů, aby nová budova dotvořila městský blok.
„Naštěstí to náš klient viděl stejně a obešel se bez dalšího patra,“ dodávají architekti. Takže se nakonec našlo místo i pro podzemní garáže v suterénu, do nichž se vozy dostanou pomocí výtahu pro automobily. Auta se tak nevrší při chodníku, a ponechávají ten poklidný charakter čtvrti. K té sousedské pohodě samozřejmě přispívá „povýšený“ objekt na 6 Ursulastrasse i jinak. Tak jako se sluší obejít sousedy, když se nastěhujete do nového, i tato budova chtěla ke své čtvrti něco přispět.
Tím prvním vřelým gestem je kavárna v přízemí, která se velkoryse otevírá do ulice, stává se součástí uličního prostoru a naplňuje ho životem. A zadruhé pak oživuje veřejný prostor trvale instalovanou lavicí, která zve lidi k praní prádla v kteroukoli denní i noční dobu a nabízí kolemjdoucím i obyvatelům místo na večerním slunci.
Budova, která se umí uvést
Fasáda budovy vyvolává pocit trvalosti a ochrany, zatímco plasticita a vnímaná těžkost tesaného betonu splývá s hrubě omítnutými budovami v sousedství. Hra světla a stínu ve starých budovách se zrcadlí v ručně vytvořené nerovnosti betonového povrchu. Stopy ruční práce, viditelné v pronikajícím světle, dodávají budově zvláštní lidský nádech.
„Zvláštní pozornost jsme věnovali umístění a velikosti oken,“ vysvětlují architekti. „Zatímco výška místností odpovídá sousední budově, okna v nové budově jsou výrazně větší.“ Nízké zábradlí a využití plné výšky místnosti totiž zvětšují výhled ven, světlost interiéru. Okolí se tak stává určující součástí interiéru a slunce proniká hluboko do místností.
Blízkost protějších budov a stromů posiluje pocit spojení s oblastí a její historií a dodává obytným prostorům zvláštní atmosféru klidu. V zadní části parcely se nachází krytý dvoupatrový kočárový dům s vlastní zahradou. Tak, jako si to namaloval Fischer. Průchod spojuje soukromou zahradu s hlavním vchodem a v budoucnu nabídne možnost vstupu do malého kostelního parku zahradní brankou.
Protože napojení na zeleň, to je přidaná hodnota každého rezidenčního projektu, nikoliv překážka. Alespoň tak to v Mnichově chápou, a znovu si to díky chytře oživenému návrhu z minulého století připomínají.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Ursulastrasse 6 |
| Typ projektu: | přístavba, bydlení |
| Architektonické studio: | David Chipperfield, Studio Mark Randel |
| Lokalizace: | Ursulastrasse 6, Altschwabing. Mnichov, Německo |
| Vedoucí architekti: | Mark Randel |
| Vedoucí projektové fáze: | Christoph Michael |
| Vedoucí realizační fáze: | Philipp Kring |
| Projektový tým: | Gunda Schulz, Hans Buhl, Judith Engel, Max Werner, Alexandr Minkin, Mari Takahashi |
| Konzultace: | David Chipperfield |
| Strukturální inženýring, hydraulika: | TBU Ingenieurbüro, Karlsfeld, TBU Ingenieurbüro |
| MEP: | A-engineering, München; ITG, Eching, A-engineering, ITG |
| Krajinářský návrh: | Levin Monsigny, P-38 Landschaftsarchitekten |
| Spolupráce: | Weickenmeier, Kunz + Partner |
| Stavební dozor: | PMI, Unteraching |
| Dodavatelé materiálu: | Boehmler, Cinca Mosaic, Renner Bau, Soreg Glide, Wigglesworth Weider |
| Klient: | |
| Zastavěná plocha: | 2 453 m2 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2022 |
Sdílet / hodnotit tento článek