
Nejviditelněji se v tomto směru projevuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR ČR), které každoročně shrnuje a hodnotí dostupnost bydlení na Dashboardu bydlení. Portál sleduje vývoj počtu dokončených bytů ve městech a obcích, analyzuje data o cenách, vydává vlastní indikátory dostupnosti bydlení a nejrůznější metodiky, nabízí i mezinárodní srovnání. Datových výstupů využívá k formulaci cílů, přípravě dotačních titulů a vhodných finančních nástrojů pro žadatele. Aktuálně je ministerstvo zapojeno také v Iniciativě pro dostupné bydlení (IDB), která se prezentuje jako iniciativa s cílem vytvořit praktický a funkční systém pro zlepšení dostupnosti bydlení. Chce sdílet odborné znalosti a data se Státním fondem podpory investic (SFPI), Svazem měst a obcí (SMO) a jednotlivými samosprávami tak, aby se urychlila výstavba, eliminovala bytová nouze a vzrostla nabídka cenově dostupných bytů a domů pro města a obce. Lidé, kteří nemohou dosáhnout na hypotéku, dostanou šanci získat nájemní bydlení za nižší částku než v komerčním bydlení. Obce navíc získají nástroj, jak motivovat mladé lidi a lidi pracující v určitých profesích, aby v určité lokalitě zůstali nebo se do ní nastěhovali. Další baterii nástrojů nabízí Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV ČR) v rámci projektu Podpora sociálního bydlení a jeho systémové zavádění v ČR. V Národním kontaktním centru sociálního bydlení (NKC) najdou lidé, kteří se ocitli v těžké životní situaci, radu a pomoc. Aktivní je také Hospodářská komora ČR, která nabídla platformu pro předvolební diskuse a stanovila účinné recepty.
Výstavba bytů roste, rostou i náklady na bydlení
Podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla v květnu stavební produkce meziročně o 11,6 %, meziměsíčně byla vyšší o 2,3 %. Meziročně bylo zahájeno o 5,2 % bytů méně, dokončeno bylo o 4,9 % bytů více. Orientační hodnota staveb, na které bylo v květnu vydáno stavební povolení, dosáhla 32 mld. Kč, přičemž meziročně klesla o 39,6 %.
„Stavební produkce u nás zaznamenala dvouciferný růst, když byla meziročně vyšší o 11,6 %. Tento růst probíhal v inženýrském i pozemním stavitelství a zčásti k němu přispěla nízká srovnávací základna. Produkce v pozemním stavitelství se meziročně zvýšila o 10,8 % a inženýrské stavitelství meziročně vzrostlo o 13,1 %,“ vysvětluje Petra Kačírková z oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
„Byla zahájena výstavba 2 673 bytů a tento počet meziročně klesl o 5,2 %. V květnu bylo dokončeno 3 051 bytů, což znamenalo meziroční růst o 5 %. Růst se odehrával v segmentu úprav stávajících budov, nová výstavba byla v útlumu,“ dodává Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Graf 1 Index stavební produkce (meziroční indexy). Zdroj: ČSÚ
Každoročně sledované a hojně diskutované jsou v ČSÚ rovněž náklady na bydlení, tedy nájemné či úhrada za užívání bytu, elektřina, plyn, fond oprav, společné služby pro celý dům, ústřední vytápění a teplá voda, vodné a stočné, odvoz odpadků, paliva, pojištění domu nebo bytu a další náklady. Nezapočítávají se splátky hypotéky nebo úvěru na pořízení bytu, které jsou považovány za investice. Stejně tak sem nepatří cena bytu či domu. Zde vychází, že od roku 2008 do roku 2013 náklady na bydlení vůči příjmu kontinuálně rostly, protože v tomto období rostly příjmy pomaleji než náklady na bydlení.
„Nejvyšší zátěž byla v roce 2013, kdy domácnosti vydaly na náklady spojené s bydlením v průměru 18,6 % svých čistých příjmů. Poté, vzhledem k tomu, že příjmy domácností rostly rychleji než náklady, zátěž náklady na bydlení postupně klesala až na úroveň 14,4 % v roce 2021. Následně opět poměrně rychle vyskočila na hodnotu 16,7 % v roce 2023, kdy byl silný nárůst nákladů na bydlení doprovázen pomalejším růstem čistých peněžních příjmů. Ačkoli se tedy v roce 2023 nejednalo o nejvyšší podíl z čistých nominálních příjmů za sledované období, byl v populaci velmi intenzivně vnímán, neboť šlo o velmi prudký nárůst během dvou let,“ komentuje níže uvedený graf Štěpánka Brabcová z Oddělení příjmů, výdajů a životních podmínek domácností ČSÚ.
Širší role měst a obcí a nutná detoxikace systému
„Pro zlepšení dostupnosti bydlení v ČR musí každý rok vzniknout nejméně 25 000 nových veřejných nájemních bytů. Náklady ročně dělají minimálně 100 miliard Kč – na tyto investice nebude mít veřejná správa nikdy dostatek volných financí,“ shodují se přednášející na půdě Hospodářské komory ČR, přičemž za hlavní důvody bytové krize označují pomalé plánování, přebujelou regulaci a zdlouhavé povolovací procesy.
„Pokud se nezmění přístup k výstavbě, bude situace za pár let ještě horší. Současný systém je příliš komplikovaný, nepružný a nekoordinovaný. Povinnosti, normy a byrokratické nároky jsou často zbytečně složité a v některých případech až absurdní. Je třeba zrychlit procesy, snížit nákladovost a nastavit rozumnou míru regulace,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček a připomněl také zastaralost systémů územního plánování a chaotické legislativní prostředí.
„Změna územního plánu v menší obci trvá dva až tři roky, ve větších městech pět až sedm. V Praze se nový plán připravuje už čtvrté volební období. Výsledkem je nevyužitý rozvojový potenciál, právní nejistota pro obyvatele i investory a narůstající frustrace. Obce nemají v daném systému motivaci lákat nové podniky ani občany. Je třeba posílit jejich roli jakožto vlastníků a provozovatelů nájemních bytů a vytvořit nástroje sociální podpory pro ohrožené skupiny obyvatel,“ dodal Zdeněk Zajíček a představil konkrétní návrhy komory.
Zástupci Hospodářské komory ČR, odborníci i politici se na předvolebním setkání shodli, že Česko má v rukou řešení – ale bez odvahy zjednodušit pravidla, zrychlit plánování a otevřít prostor pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru zůstane dostupné bydlení pouze na papíře. Jako dobrý aktuální příklad pak závěrem uvedli program Dostupné nájemní byty, který funguje od jara 2025 a program Dostupné byty na prodej od června 2025. Označeny jsou jako systémy DESIGN‑BUILD, dají se kombinovat a nabízejí komplexní metodiku, zadávací podmínky i vzorové smlouvy. Jsou určeny pro samosprávy, které mají zájem na svých pozemcích zajistit výstavbu dostupných bytů určených na prodej.
„Nazval bych ho efektivním baťovským systémem výstavby. Je využitelný pro výstavbu bytů na pronájem i prodej. Investorovi stačí mít pozemek a vypracovaný záměr. Za podrobný návrh, projekt i vlastní realizaci pak veškerou odpovědnost nese dodavatel vybraný ve veřejné soutěži. Zásadní výhodou je pevná cena závazně garantovaná už před zahájením výstavby, a to bez víceprací. Díky komplexní metodice, vzorovým zadávacím podmínkám a smlouvám je celý systém bez jakýchkoliv právních rizik a možných problémů pro investora. Systém přináší výrazné úspory při výstavbě i následném provozu a zásadní režijní úspory pro investora,“ upřesňují zástupci s tím, že od 30. června 2025 je dočasně pozastaven příjem nových žádostí, a to do doby, než dojde k navýšení rozpočtu programu. Ubezpečují, že opatření je pouze přechodné a vyzývají města a obce, aby pokračovaly v přípravě projektů dostupného nájemního bydlení.
Literatura:
Návod možného postupu pro zadavatele při realizaci výstavbových projektů metodou dodávky DESIGN‑BUILD se zaměřením na minimalizaci nákladů (ke stažení zde)
Kontaktní místo pro bydlení (KMB) je určeno všem, kteří potřebují pomoci či poradit při řešení bytové situace s cílem udržet si stávající standardní bydlení či hledat nejúčinnějších řešení bytové nouze. Více informací na stránkách Sociální bydlení a YouTube kanálu.
Senát schválil zákon o podpoře bydlení a čeká se na podpis prezidenta. Zákon by měl by být platný od 1. 1. 2026. Jeho konečné znění Zákon č. 175/2025 Sb.
Sdílet / hodnotit tento článek