REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Nový dům jim nepovolili, nahradit starý ano. Prostor našli pod zemí. Hobití noru nečekejte, dům je plný světla

Povolovat nové stavby v blízkosti přírodních rezervací je něco, co vám v nizozemském Eindhovenu jen tak neprojde. Přesto si tu mladá rodina nechala postavit dům. Dvoupodlažní, s výměrou 170 metrů čtverečních. A prošlo to. Protože jejich bydlení neleží na povrchu, ale pod zemí.
Foto: Rob van Esch, Stijn Poelstra

Vezmeme to postupně. V Nizozemsku se v blízkosti přírodních rezervací nesmí povolovat nové stavby. Ale nahrazovat novými ty staré, které tu už leží, to povoleno je. V té konkrétní lokalitě u Eindhovenu, v místech, kde les přecházel v louku, už jedna stará stavba stála. Šlo o malou hospodářskou stavbu, v podstatě jen kozí chlívek. Do map katastru nicméně zaznačen byl. A proto si jej mohli dovolit noví majitelé pozemku nahradit jinou novou stavbou.

Ovšem tedy s výměrou, na povrchu odpovídající zastavěnou plochou tomu kozímu domečku. Problém s tím neměli. To prostorné a velmi atraktivní bydlení si totiž vytvořili pod povrchem. Na povrch ta novostavba nevystupuje výraznějším profilem, než starý kozí chlívek. Takže je i z legislativního hlediska všechno v nejlepším pořádku.

Foto: Rob van Esch, Stijn Poelstra

Těžko si to vykládat jako újmu na životním prostředí, zvlášť když hlavním kritériem obyvatel byl šetrný vztah k životnímu prostředí. Těžko také odhadnout jak by to dopadlo, kdyby vás současní majitelé pozvali na návštěvu. Ani přesná adresa vám totiž na pohled moc nenapoví, kde přesně se ten nový dům nachází. Tím, že se rozhodli značnou část stavby zapustit do země a vyčnívající část zakrýt umělým pahorkem, se dům skryl před zraky veřejnosti a splynul s krajinou.

Najít klid pod zemí

Majitelé tohoto domu o sobě prozrazují, že vedou velmi intenzivní a bouřlivý pracovní život. Takže když dorazí domů, chtějí odpočívat. A dostávat stoprocentní dávku toho, co považují za nezbytné pro relax. V noci chtějí spát za úplné tmy, nerušené hlukem z ulice, nočním osvětlením nebo světelným smogem. A pod zemí té tmy mají skutečně plnou dávku. Zrovna tak je pro jejich pohodu ně důležitá „hojivá síla“ přírody. V jejich novém bydlení ta příroda skutečně začíná na zápraží, a obaluje celý jejich dům.

Foto: Rob van Esch, Stijn Poelstra

A co denní světlo, slunce? Ani o to nejsou ochuzeni. Architektura díla je přichystána tak, že dům zajišťuje i přirozené denní světlo, soukromý venkovní prostor. Podzemní dům je tedy místem klidu, které mají jen pro sebe, užívají si slunečních paprsků a výhledů na oblohu a koruny stromů.

Stavět do země, to je výzvou pro materiál. Proto tu podlahy, stěny a stropy mají betonový obklad. Tato nenápadná volba materiálů podtrhuje krásu okolí a pomáhá oživit přírodu. Fasádní materiály, tedy tam, kde je fasáda vidět, jsou bezúdržbové. Tím přispívají k prodloužení životnosti.

Vnější obklad je vyroben z přirozeně stárnoucího dřeva, dveře a okna mají hliníkové rámy. Díky přírodnímu obkladu, zelené střeše a své zvláštní poloze dům dokonale ladí se svým okolím. „Žije a dýchá čtyřmi ročními obdobími,“ jak poeticky popisují jeho obyvatelé.

Foto: Rob van Esch, Stijn Poelstra

Projekt byl pro architekty zpočátku trochu hádankou, inženýrskou a konstrukční výzvou, a posléze přehlídkou inovativních řešení. Za jeho úspěšné rysy považují vytvoření zakřiveného tvaru, díky němuž se podařilo omezit výšku nad terénem. Oblouk zatlačuje dům na jedné straně do země a na vyšší straně vytváří strop pro obytný prostor, pod nímž je schodiště a prázdnota.

Oblouk, tvarovaný jako masivní skořepina a vyrobený z litého betonu, přechází ve svislou stěnu, která tvoří prázdnotu a odhaluje ne jedno, ale dvě podlaží hlouběji pod úrovní terénu. Délka zakřivené střechy se otevírá do přírodního prostředí a na druhé straně se stáčí dolů. Přirozené světlo, které kaskádovitě stéká přes oblouk, zve k sestupu do nižších pater.

Foto: Rob van Esch, Stijn Poelstra

S přírodou nadosah

Po příchodu do prvního podlaží se ocitnete v obývacím pokoji s výhledem na záplavu květin na louce. Přesunem o další úroveň níže se dostanete do ložnice, kde si díky vstupní úrovni šest metrů pod zemí skutečně připadáte jako v podzemí. Denní světlo sem stále proudí úzkou dutinou, skleněným schodištěm a skleněným výtahem shora, což vám umožní procházet se tu bez potřeby umělého osvětlení.

To bylo klíčové opatření, které tento projekt odlišilo od jiných podzemních domů. Přirozené denní světlo tu není v nedostatku, ani pod v nejnižší úrovni. Díky tomu, že centrální dutina byla navržena jako výtah se skleněnou plošinou, je celý tento dům kvůli vertikálnímu uspořádání bezbariérový a odolný vůči životnímu prostředí. Podlaží jsou otevřená, plánovaná bez zbytečných chodeb a prahů.

Foto: Rob van Esch, Stijn Poelstra

Také další chytrá rozhodnutí udržují dům prostorný, otevřený a bezpečný. Zvláště pro děti. Například dřevěný rám, který se při otevření posune před posuvné dveře nad spodní zahradou. Dům je kompaktní a má velmi malou půdorysnou plochu. Respektive to, co bychom půdorysnou plochou asi jindy nazývali. Tady se zastavěná plocha téměř zcela rovná ploše zazeleněné. Není to jako už klasická zelená střecha, ale zelený pahorek. Překryv horizontu dům v krajině zcela anonymizuje, neubírá z prostoru přírodě.

Tím, že je dům zahlouben pod zem, získávají obyvatelé benefity velmi efektivní přirozené izolace. Chlad a mráz do podzemí v zimě neprostoupí, v létě je vedro k zalknutí nenutí zapínat klimatizaci. Nepotřebují ji, protože masa zeminy chladí. Dům pod zemí poskytuje už principu své existence vysokou energetickou účinnost. Teplo se tu získává ze země, s pomocí tepelného čerpadla.

Foto: Rob van Esch, Stijn Poelstra

Nabízí se teoretická otázka, proč vlastně není do země zahlouben úplně celý dům. Ale i na to existuje odpověď. Bylo by to kontraproduktivní. Tím, že částečně postaven pod zemí, zvyšuje se tepelně akumulační schopnost domu, což vytváří příjemné a stálé vnitřní klima. Navíc je pak na povrch vystupující střecha součástí bohatě porostlé krajiny, a sama tak přispívá k vysoké biodiverzitě blízké chráněné přírodní oblasti.

Foto: Rob van Esch, Stijn Poelstra

Údaje o projektu

Název projektu: The House Under the Ground
Typ projektu: novostavba rodinného domu, v podzemí
Architektonické studio: WillemsenU
Lokalizace: Eindhoven, Nizozemsko
Vedoucí architekt: Frank Willems
Stavební dozor: Van Oers Weijers
Hlavní dodavatel stavby: BurgtBouw
Strukturální inženýring: Adviesbureau Van de Laar
MEP, HVAC: Nelissen Ingenieursbureau
Osvětlení: Lichtmeesters
Krajinářský návrh, úpravy terénu: Bert Huls
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2023
Užitná plocha: 170 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Dřevostavby

Realizace opláštění prvního patra experimentální budovy. Zdroj: Ecokit a UCEEB

Dřevostavba od českých vynálezců. Inovativní konstrukce vypadá jako 3D puzzle

Rámové konstrukce jsou v oboru dřevostaveb poměrně tradičním konstrukčním systémem. Obvykle jde o lehké nebo těžké skeletové konstrukce. Rámovou konstrukcí je ale také systém tuhých rámů skládající se z rámových sloupů, rámových příčlí a ztužujících prvků. S tímto systémem se u nás…

Foto: Ruben Beilby

Působivý vikýř s komínem do rodinného domu přivádí světlo

Když se řekne komínový efekt, nemusí být nutně řeč jen o fyzikálním jevu. Dokládá to zajímavě řešený rodinný dům, který vyrostl u našich německých sousedů. I když respektuje všechny náležitosti a přidržuje se měřítek okolní zástavby, vyniká velmi svérázným protaženým štítem. S vikýřem –…

Foto: Herta Hurnaus

Minimální vila. Skvělá vídeňská práce na pětatřiceti metrech čtverečních

Ještě za časů předcházejících první republiku, a nejspíš i dlouho poté, se tomu říkalo „vídeňská práce“. Šlo o obecně zažitý termín, popisující kvality nějakého produktu nebo díla, zpravidla tedy rakouské provenience. Vykreslili jste jím něco propracovaného, elegantního, překvapivě chytrého…