Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Ze staré kamenné sýpky udělali malebný dům pro návštěvy

Pomoci přežít letité stavbě obvykle znamená najít pro ni nové, smysluplné využití. Zachovalá stará sýpka vystavěná z kamene měla už pro nové majitele hodnotu spíše jen estetickou, a tak ji přestavěli na samostatné bydlení pro návštěvy.
foto: José Campos

Slůvko lomba protugalsky znamená kopec, a ve zvlněném reliéfu provinčního Gondomaru, jen kousek od Porta, se tak jmenuje i celá jedna vesnice. Jak název napovídá, je vystavěná mezi kopci. Přesněji tedy, je sestavena ze shluků zemědělských usedlostí, jež okupují kopce a návrší kolem uzoučkého intravilánu v údolí. Nu, a na jednom z těhto nevysokých návrší stál už hezkých pár století dům pro hospodáře, vystavěný z kamene. Neopracovaných i přisekaných žulových bloků, jež byly v pozdější etapě slepeny hrubou maltou.

Stáří tohoto malého sídla si nikdo netroufal odhadnout. Stavebně totiž odpovídá stylu, jež se tu využíval prakticky odnepaměti. A protože v okolí Porta moc rušivých dějinných událostí neproběhlo, dům tu skutečně mohl stát i posledních 500 let. Památkové ochrany nepožíval, takových domků je totiž v okolí Lomba mnoho. Osudem tohohle jednoho ale bylo, že jej spolu s celou usedlostí na kopci pořídili noví majitelé. Kteří od roku 2019 usilovně řešili, co s ním udělat. Bourat jej totiž rozhodně nechtěli.

Foto: José Campos

První překvapení? Není to žádná ruina

Ve své kompaktnosti odolával stáří, byl soudržný. A vypadal pořád hezky. Zemědělská stavení v rámci hospodářství běžně prodělávají evoluci funkce, jsou využívána k různým účelům. Tady se jich dalo identifikovat hned několik. Kamenný domek bezpochyby někdy dříve sloužil jako chlév, s drobnou zobytněnou přístavbou v podstřeší pak asi i jako ubytování pro čeledíny. Mlatová podlaha vyprávěla o „zabydlení“ stavby, v níž se pravděpodobně zpracovávala úroda před zimou.

Krytina z lámané břidlice, garantující sucho uvnitř, jej usvědčovala z toho, že se později stal sýpkou. A nakonec, byla tu ještě „novější“ boční vyvýšená dřevostavba, raccard. Na kamenných sloupech usazená konstrukce, určená v tomto případě k sušení ovoce. Tyto přístavby jsou na severu regionu Portugalska poměrně typickou záležitostí, jejich vyvýšení nad zemí má sloužit k znepřístupnění interiéru hlodavcům. Schválně si povšimněte kruhových „koláčů“ mezi svrchní dřevěnou konstrukcí a sloupy – kamenné desky vytvářely převis, jež myši a krysy nedokázaly překonat.

Dám staré stavbě nové využití

Zkrátka a dobře, tenhle víceúčelový zemědělský domek z kamene měl za sebou předlouhou minulost a byl po celou dobu své existence různě využíván. Noví majitelé ale neplánovali, že by tu začali hospodařit. Hledali místo pro rodinný dům, s příjemným zázemím a dobrou dojezdovou vzdáleností do centra Porta. Domek bourat nezamýšleli, a proto se rozhodli, že jej velmi důkladnou rekonstrukcí interiéru posunou blíže současnosti, a vytvoří z něj cosi jako hostovské obydlí. Zázemí pro návštěvy a přátele, kteří k nim zavítají.</p

Foto: José Campos

Anebo, alternativně, zatím blíže nespecifikovanou pobídku pro výletníky hledající sezónní ubytování. Sami budou žít ve vedlejším, do modernosti rekonstruovaném objektu vedle, takže v kamenném „domku“ už nemusí tolik dbát na kapacitu a místo. Poptávali jeho úpravu na jedno-ložnicový dům. Zakázky se zhostili „místní“ Pedro Mosca & Pedro Gonçalves Arquitectos, kteří se od samého počátku pokoušeli zabojovat tak, aby kromě přístřeší nad hlavou vznikl i prostor důstojný, komfortní.

Bydlení v sýpce nemusí být rustikální

Z mála, které se tu nabízelo, nakonec dokázali vytlouct 90 metrů čtverečních užitného prostoru. Jejich největší zásluhou je, že to dokázali, aniž by nějak významně proměnili vnější vzhled stavby. Když srovnáte exteriér, fasádu zvenčí – a pak interiér, jsou to dva naprosto rozdílné světy. V plném záběru tak zříte, jak citlivě nejspíš museli postupovat, že kamenný objekt zůstal nezasažen zásahy a bez nějaké hrubé rušivosti dokázal proměnit své vnitřní prostory. V kontextu kraje, regionu, se to cení. Protože se tu zachovala významná stopa „selské“ historie, a přitom vytvořil atraktivní prostor pro budoucnost.

Architekti vyšli z toho, co tu vytvořily ruce předků. Tedy, že tu již existovalo členění na dvě oddělená podlaží. Jen tam, kde dřív stály pytle s obilím a možní i žernov na mletí dnes stojí kuchyně. Kuchyně, napojená na obývací pokoj s jídelnou. I když jde o jednu spojitou místnůstku, a kuchyňská linka je tu řešena jako vsazený blok kuchyňského koutu (který svým týlem kryje schodiště vedoucí do patra), vypadá to hezky. Prostorně a světle. To proto, že se tu podařilo zpřístupnit místnost světlu.

Foto: José Campos

Původní prvky uchopení jinak

Z vnějších okenic se staly „dveře“, které překryly rozšířená a zvýšená okna. Do kuchyně pak přichází světlo ještě z druhé strany, skrze malou niku. Dřevěná podlaha z fošen byla nahrazena plovoucí. A do patra se pak přesunulo obytné zázemí. Soukromí poskytující ložnice a koupelna. Ložnice je pak „vylepšená“ průhledy oken, a také malým balkonem ústícím do dvora. „Naším hlavním záměrem bylo reinterpretovat prvky, které se vyskytovaly v takových tradičních stavbách, ale chtěli jsme je použít současným způsobem,“ říká Pedro Mosca.

Okolí přitom často samo napovídalo, jak si počínat. „Rozhodli jsme se použít červenou barvu, protože bývala charakteristickou barvou přítomnou v tomto typu staveb; stejně jako břidlicový kámen, který jsme použili na schodišti, byl odkazem na materialitu původní břidlicové mlatové podlahy,“ vypráví architekti. Přepracovali některé tradiční prvky, jako jsou uprostřed rozdělené dveře v přízemí, i malou „branku“ ve dveřích, kterými se vstupuje po schodech zvenčí do ložnice. Dlouho řešenou záležitostí byla debata nad vhodnou krytinou. Nakonec padlo rozhodnutí, že bude lepší nerozvíjet původní motiv štípané břidlice, a raději byla osazena nová pálená taška.

Foto: José Campos

Největší práci měli s okny, které se musely – kvůli kvalitě bydlení – nutně rozšířit a zvětšit. Přitom kladli důraz na zpracování okenních a dveřních otvorů, aby odpovídaly místnímu stylu. Výsledek jejich práce je, už na pohled, uspokojující. Zemědělský objekt, kamenný domek hospodářského stavení, z místa zmizet nemusel. Přečkal tu už tak dlouho, že by to byla zbytečná škoda. A díky úpravě se dočkal naděje na další pokračování své existence. Už ne jako sýpka nebo chlév, ale jako důstojné obydlí.

Údaje o projektu

Název projektu: JS House (Casa JS)
Typ projektu: refubrishment, rekonstrukce
Architektonické studio: Pedro Mosca & Pedro Gonçalves Arquitectos
Lokalizace: Lomba, Gondomar, Porto, Portugalsko
Vedoucí projektu: Pedro Mosca, Pedro Gonçalves
Dodavatel stavby: Eusébio Engenharia
Inženýring stavby: ASPP Engenheiros Associados
Dodavatelé materiálu: Batista-gomes, Blum, CIN, Hafele, Weber
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2020
Užitná plocha: 90 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

foto: Alina Lefa, Alexandros Fotakis

Ubytování na ostrově, pokoj uprostřed zahrady. Dá vám ochutnat to pravé Řecko

Kea, nebo také Tzia - podle toho, jaké formě názvu dáte přednost - se v Egejském moři neztratí. S dvacetikilometrovou délkou a poloviční šířkou patří v Kykladském souostroví k těm větším kouskům souše. I když se zprvu nezdál mít výrazný turistický potenciál, dokázali si místní obyvatelé poradit.

foto: Salva López

Dům majitelce splnil sen o životě ve slunné Itálii

Pro formální stránce je to vlastně klasická rekonstrukce postaršího obydlí, spojená se zajištěním statiky, opravami a nezbytnými úpravami vnitřních prostor. Směřujícími k proměně uživatelského programu, posunu stávajících dispozic, modernizaci – prostě klasika. Jinak je ale projekt Casolare Scarani příběhem o důvěře…

Foto: Stefan Ivković

Změna, které neuvěříte. Domek rozšířili a přestavěli na moderní bydlení

Ve střední Evropě, zrovna tak i jako na Balkáně. Problémy lidí, kteří se vydávají pro radu z architekty, jsou všude podobné. Ostatně, charakter zástavby v Srbsku se od Česka moc neliší. I tady se po dlouhá léta řešily stavební problémy nejrůznějšími nahodilými improvizacemi. A i tady už dospěli do bodu, kdy touží…

Foto:  Arménio Teixeira

Zchátralé kamenné stodoly přestavěné na příjemné prázdninové bydlení

Nahradit devět opuštěných a lehce zchátralých venkovských domů stejným počtem turistických obydlí si vyžádalo od portugalského architekta Andrého Tavarese invenci. Necitlivý zásah by totiž mohl pozměnit charakter celé vesnice, který ze sezónního cestovního ruchu těží. Kamenné domy se díky promyšlené přestavbě staly…

REKLAMA