Hledat
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Horolezecká chata na vlastní zahradě a svépomocí. Relax odprošený od všech technologií

Nízkonákladové řešení, minimum zastavěného prostoru, konstrukce řešená svépomocí. A přesto maximální efekt. Tahle chata totiž dodává obyčejné zahradě za domem adrenalin.
Zdroj: AR Design Studio

Skromný formát zastavěné plochy nemusí vyjadřovat nižší kvalitu projektu. O tom, že větší nemusí být nutně lepší, se už nějakou dobu ví, a architektura v tom není výjimkou. Jenže co se tak asi velice dá vytvořit na ploše 25 metrů čtverečních? Právě taková je tabulková hodnota, stanovená britskou vyhláškou pro hlavní stavbu nerozšiřující přístavky na již zastavěné ploše intravilánu, podobně jako tomu je i v české legislativě. Přesto tu architekti z ateliéru AR Design Studio dokázali vytvořit objekt, který zaujme na první pohled, a radost bude dělat ještě po generace.

Přesná lokalita tohoto projektu není definována. Nacházíme se poblíž Winchesteru a z popisu je patrné jen to, že jde o širší zahradu rodinného domu, v městečku usazeném blízko přírody. Přesněji, zahrada domu tu sousedí s listnatým lesem a přímo jí protéká malý potok. Vypadá to tu, no skoro jako v divočině. Alespoň tak to připadá malým dětem, vnoučatům, kteří sem dojíždí na prázdniny za prarodiči. A právě pro tuto situaci je primárně nastaven celý záměr. Oni prarodiče nechtěli stavebně rozšiřovat své stávající a jejich potřebám plně odpovídající bydlení.

Foto: Martin Gardner

Chata pro příští léta

Místo toho se rozhodli, že pro „hosty“ nechají vytvořit odloučenou jednotku. Malý domek, hostinské stavení. Tedy, spíše „staveníčko“, protože nad 25 metrů čtverečních rozlohy jít nesměli. Objekt má sloužit standardně k pobytu a hrám dvou dětí, kterým má zprostředkovat dojen pobytu v divočině. Kapacitně se ale musí umět vypořádat se situací, že s nimi přijedou i jejich rodiče. Takže se do malo-formátové stavby musí vměstnat ještě dva dospělí. Ulehčující pak je, že nebylo třeba do důsledků řešit kuchyňské zázemí nebo obývací pokoj. Návštěva totiž bude pobývat přes den u prarodičů, a sem zamíří jen k přespání.

Objekt má podobně sloužit i do další – delších  - let. Aby tu mohli děti, už odrostlé, pobývat třeba samostatně, potažmo se svými partnery a partnerkami. Architekti z AR Design Studio tedy pracovali se zadáním vytvořit kompaktní, samostatně postavený pomocný prostor pro hlavní dům. Idea místa, které simuluje divočinu a má zatím sloužit dětským hrám, ale byla příliš svůdná. Proto se v průběhu řešení rozhodli zvolit trochu netradiční model. Domek pojmout jako horskou (ba přímo horolezeckou) chatu, srub.

Foto: Martin Gardner

Takové pojetí umožnilo definovat základní stavební materiál (dřevo) a v podstatě „vysvětluje“ fungování stavby. Nikdo nerozporuje, že vysokohorské útulny jsou nahloučené a stísněné. A tohle prostě taková vysokohorská útulna pro horaly v divočině je. Jen se tedy nenachází nad hranicí věčného sněhu a ledu, ale v údolní nivě u potůčku nejmenovaného anglického městečka. Stylizace dodává stavbě dramatický efekt (ostatně, i ona zahrada okolo teď působí o dost divočeji), a vytváří její osobité kouzlo.

Postav si sám

Majitelé si dovolili ještě jednu libůstku. Už mají léta na to, aby nespěchali. A proto se rozhodli, že si tuto srubovou chatu postaví svépomocně. Mísí se v tom úspora peněz i chuť vyzkoušet něco, co dosud ještě nedělali. Reálných zkušeností s tím mají pramálo, a odpovídat tomu muselo i projektové zadání. Stavba musela být realizovatelná velmi jednoduše, aby ji bylo možné postavit svépomocí, s využitím jednoduchých stavebních metod a udržitelným způsobem. Tedy s pomocí materiálů pokud možno z místních zdrojů.

Foto: Martin Gardner

Určitým ústupkem od požadavku na lokálnost materiálu bylo zapracování glulamu pro nosné konstrukce. Přeci jen, stavělo se tu pro příští generace, a tak bylo třeba garantovat, že stavba něco vydrží. Do návrhu se samozřejmě neustále promítal „boj o prostor“. Při dané rozloze a požadavku na ubytování až čtyř osob to jinak nešlo. Chata tedy začala v návrhu jako krabice o rozměrech 6x4 metrů, se kterou se pak různě pragmaticky manipulovalo, aby se maximalizovala dostupná podlahová plocha.

Právě tyto posuny od kolmých rovin pak vydobývaly nejvíce místa pro její budoucí obyvatele. Na začátku byla střecha zkosena, aby vznikl prostor pro mezipatro. Poté byl zvětšen objem na jedné straně, aby vznikl prostor pro skladování bez přímého omezení podlahové plochy. Nakonec byl přední krov otočen směrem k severozápadu, aby se vytvořila plocha pro jímání pozdně odpoledního slunce. A tak vzniklo i místo pro malou, před větrem chráněnou terasu. Není jediná.

Foto: Martin Gardner

Venkovní prostor násobí rozlohu

Druhá, velká terasa obepíná boční stranu chaty a slouží k využití v teplejších měsících. Transformace objemu pak nahrávali dalším prvkům a úpravám v interiéru. Přizpůsobivý obytný prostor v přední části využívá velkého okna, zatímco v zadní části (kde jsou dvě dětská lůžka, doplněná o manželskou postel v mezipatře), se nachází menší okna. Ty poskytují výhled rámující přilehlý les. Z části s lůžky pro děti vede přímý vstup na terasu.

Konstrukčně je chata řešena jako objekt na čtyřech příhradových nosnících ve tvaru písmene A. Byly vyrobeny u dodavatele na zakázku, mimo staveniště, a dopraveny sem. Jinak je stavba kotvena podobně jako třeba stodola -  spočívající na jednoduchých základových deskách a cihlových pilířích. Interiérové obklady mají surovější podobu lešenářských desek, zatímco exteriér je ladnější, s cedrovým šindelem. Mezi nimi je silná vrstva izolace, která zajišťuje, že v chatě zůstane po celý rok teplo a minimalizují se tak nároky na vytápění.

Foto: Martin Gardner

Vybudována byla na udržitelných principech, svou přirozenou strukturu zdůrazňuje vztah k okolním lesům. Chata je sama o sobě velmi klidným a harmonickým prostorem (podobně, jako když vyrazíte do hor na dovolenou), ale přitom je zdrojem rozruchu a dramatu v místě, kde stojí. Je to – přes svou malou rozlohu – velmi působivé obydlí. Překrásný únik z každodennosti.

Údaje o projektu

Název projektu: The Climber’s Cabin
Typ projektu: netypický zahradní domek, srubová chata
Architektonické studio: AR Design Studio
Lokalizace: poblíž Winchesteru, Anglie
Vedoucí projektu: Jonathan Oswald, Andy Ramus
Glulam: Buckland Timber
Dodavatelé materiálu: Herman Miller, Smart Systems
Strukturální inženýring: AWA Engineers
Rok dokončení (finalizace): 2021
Zastavěná plocha: 25 m2
Klient: soukromá osoba

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Takeshi Noguchi

Bydlení jako v oříšku. Pasivní dům dle německé školy a japonské filosofie

V určitý moment možná dosáhnete poznání, že není až tak podstatná rozlehlost vašeho obydlí, jako to, co se vlastně nachází v těsném okolí vašeho domu a celoživotního prostoru k obývání. A tehdy nejspíš přijdete na chuť konceptu, za kterým už dlouho stojí japonský architekt Tono Mirai, jeden ze skalních zastánců…

REKLAMA