REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Kodaň vrací město zpět lidem, zeleni a hlavně cyklistům

Když z veřejného prostranství vyloučíte automobilovou přepravu, nemusí tu nutně ustat i dopravní ruch. Na důležitém kodaňském náměstí se teď prohání cyklisté, kteří si s pěšími vůbec nepřekáží. A je tu i dost místa pro zeleň.
foto: Rasmus Hjortshøj – COAST

Hlavní město Dánska reprezentuje absolutní světovou špičku zelených inovací, sdílených ve veřejném zastavěném prostoru. Není snad environmentální novinka nebo eko-trend, který tu nevynalezli nebo aspoň nepřevzali a nezavedli do praxe. Kodaň je prostě po všech stránkách moderní a udržitelnou metropolí, sehrávající úlohu vzoru ostatním evropským městům „jak by to tak si mohlo jednou vypadat“. Pochopitelně, že ne vše, co je v Køpmannæhafn k vidění, má svou absolutně univerzální platnost. Ale inspirace se tu najde pro každého. Třeba v řešení otázky dopravní obslužnosti a infrastruktury města, ve vztahu k alternativním dopravním prostředkům. Což je dnes dost palčivé téma.

Pěšky jako za vozem

Pokud jej akceptujeme z pohledu klimatické krize, zkrátit jej můžeme na výtah o nevyhnutelnosti změn, například v sektoru přepravy. A můžeme pak dlouze diskutovat, jestli je lepší vůz hybridní nebo na EV baterie, jejichž výroba má ale k nějaké ekologii hodně daleko. Případně se můžeme přít o to, že osobní přepravě ve městech už v souladu s novými trendy dávno odzvonilo, a míč je teď jednoznačně na straně přepravy hromadné. Z čehož by asi vyplynula další hádka o tom, v čem prospívá a škodí životnímu prostředí a lidskému zdraví systém metra, případně jak neforemně v uliční síti fungují autobusy…

Foto: Rasmus Hjortshøj – COAST

Tohle v Kodani naštěstí moc neřeší. Přes 40 % ze zdejších 600 000 obyvatel v jádrové (a dohromady 2,7 milionů v metropolitní) zóně se pravidelně v rámci města dopracuje na kole. V počtech cyklistů by to nejspíš Kodani natřel nizozemský Amsterodam, ale Dánové už teď preventivně vrací úder. Tím, že prozatím na ploše 21 415 metrů čtverečních vrací část veřejného městského prostoru lidem. A zvláště pak těm, kteří se jednostopě pohybují šlapáním do pedálů. Náměstí Karen Blixens Plads se tak stává jedním z prvních rozsáhlých prostor ve středu měst, kde se už s auty definitivě nepočítá.

Dánská cesta je originální

Můžete pochopitelně namítnout, že náměstí bez aut se teď v Evropě vyrojilo, jako hub po dešti. Jenže projekt od architektů ze studia Cobe je v mnoha ohledech svého provedení jiný. Pionýrský, progresivní, environmentálně a sociálně laděný. Prostě „kodaňského střihu“, se vším všudy. Zatímco jinde se s vyloučením motorové přepravy setkáváme tradičně v zónách s dávno již omezenou průjezdností, v lokálním rozsahu a s řadou výjimek, případně na místech v historických centrech, kde se soustředí turisté… Karen Blixens Plads je náměstím relativně novým, v Kodani největším a silně frekventovaným. Vymezuje ho kampus Kodaňské univerzity a areál Dánské královské knihovny, což samo o sobě počítá s dopadem na 20 000 zdejších studentů a zaměstnanců.

Foto: Rasmus Hjortshøj – COAST

Dvouhektarová plocha, na které k radikální změně uspořádání došlo, v praxi demonstruje sny řady dalších progresivních měst. Konkrétně? Z hlediska cílené dostupnosti se sem jinak, než po svých nebo na kole nedostanete. I hromadná doprava vás vysadí na kraji náměstí. Není tu asfalt silnice, krajnice, parkoviště. Přesto nové uspořádání neznamená negaci průjezdnosti. Sanitka nebo hasiči sem pohodlně zajedou a mohou volně manévrovat (což je u jiných autům nově zapovězených celků častým provozním neduhem). Současně pak toto uspořádání neznamená automatickou dominanci jízdných kol ve zdejším provozu, byť pojezdové a pochozí plochy tu nejsou definovány povrchem/dlažbou, ale spíše vytvořeným reliéfem.

Heterogenita dříve plochého prostoru

Můžete namítnout, že taková masa lidí, převážně studentů, bude potřebovat k odstavení svých bicyklů plochu v podstatě srovnatelnou s parkovištěm pro osobní vozy. A ano, stojany tu jsou a je jich nemálo. Jenže nejdou vidět, jsou skryté pod terénními vlnami. Takže místo patrové garáže tu vzniklo nějaké hybridní úložiště kol? Zase špatně… stání pro kola jsou součástí hypogeálních struktur uměle navršených a vyskládaných kopců. Světlých, prodyšných, bezpečných. A v takových detailech Karen Blixens Plads dokonale vyniká. Nesnaží se totiž potírat lidskou potřebu po mobilitě, není nahodile vzdorným projevem anti-automobilismu. Je ukázkou řešení.

Foto: Rasmus Hjortshøj – COAST

Která začínají tím, že „anulovaný“ stavebně uvolněný veřejný městský prostor autoři vedou postupnou evolucí k harmonii mezi pěšími a cyklisty. To, co by na běžné dopravní komunikaci nejspíš nefungovalo, tu mohlo vzniknout vcelku a najednou. Žádný postupný přechod od chodníku ke krajnici, pruhu pro kola, mopedy, pomalá a rychlá auta, nákladní vozy, sanitky, hromadnou dopravu, elektromobily. Díky nimž by se silnice rozrůstaly v šíři donekonečna. Ne. Jen prostor pro lidi a kola. A také zeleň. Protože když z dvouhektarového pásma vyřadíte asfalt silnic, parkoviště pro automobily a jeho napojení na komunikaci (a zároveň dovedně skryjete i ona stání pro jízdní kola), máte ve veřejném prostoru rázem spoustu místa. I na vegetaci, která je dnes velmi žádanou komoditou.

Kontext klimatické změny a potřeby přiměřené adaptace/mitigace. Ztráta zeleně a krize biodiverzity, vytvářející z metropolí přírody zbavený prostor. Otázky kvality života ve městech, čistoty vzduchu, zdraví obyvatel metropolí. Debaty o ekologičtějších formách přepravy osob, pohled na inovace i osvědčené jistoty. To vše tímhle projektem rezonuje. Stejně jako celé tohle vizuálně přitažlivé a organickými tvary nabité prostranství, zaplněné multifunkčním designem. Chytlavé je to, že umělým zvrásněním reliéfu se tu otevřely nové úrovně pro využití na povrchu i pod ním. A taková heterogenita se podbízí rozmanitému využití. Není to jen cesta/náměstí. Může to být prostor relaxace, prezentace umění, univerzitního auditoria pro 1000 posluchačů. Vše v patřičném zeleném profilu.

Foto: Rasmus Hjortshøj – COAST

Projekt Karen Blixens Plads, který autorsky vedl Dan Stubbergaard (ve spolupráci s EKJ Consulting Engineers) dal Kodani zase něco nového. Ukázku možné budoucnosti dopravy ve městech. Jestli se jeho dílem inspiruje někdo další, se ještě uvidí.

Název projektu: Karen Blixens Plads Public Square
Typ projektu: stavební úprava veřejného prostranství
Architektonické studio: Cobe
Lokalizace: Karen Blixens Plads, Kodaň, Dánsko
Vedoucí projektu: Dan Stubbergaard
Spolupráce: M. J. Eriksson
Inženýring stavby: CN3, Vind-Vind
Dodavatel stavby: Steffen Sten
Klient: Danish Building and Property Agency, město Kodaň
Rok dokončení (finalizace): 2019
Počet podlaží: 2
Zasažená plocha: 21 145 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Náměstí Česká Skalice

Experti: náměstí a parky stále nejsou kvalitní a lidem přívětivé prostory

Česká veřejná prostranství, náměstí a parky ani 25 let po revoluci nejsou podle odborníků otevřená, přístupná a přívětivá lidem tak, jak by mohla být. Shodují se na tom odborníci na architekturu a urbanismus. Na vině je podle nich slabá politická vůle, nedostatek odvahy a vizí, ale možná i nezájem občanů, kteří…

REKLAMA