REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Experti: náměstí a parky stále nejsou kvalitní a lidem přívětivé prostory

Česká veřejná prostranství, náměstí a parky ani 25 let po revoluci nejsou podle odborníků otevřená, přístupná a přívětivá lidem tak, jak by mohla být. Shodují se na tom odborníci na architekturu a urbanismus. Na vině je podle nich slabá politická vůle, nedostatek odvahy a vizí, ale možná i nezájem občanů, kteří nacházejí náhradu za veřejný prostor v nákupních centrech nebo i ve virtuální realitě. Mnohá náměstí dokonce i v hlavním městě čekají léta na svou revitalizaci.
Náměstí Česká Skalice

Architekt, kritik a propagátor architektury Adam Gebrian soudí, že ve veřejném prostoru stále převládá zanedbanost způsobená 41 lety komunismu. "Šlo o režim, který měl nulový zájem na pravidelném setkávání se ve veřejném prostoru a na vzájemné výměně názorů a informací," řekl. "Také si myslím, že jsme dosti nesmělý národ, který je často nerad konfrontován s překvapeními, s neočekávanými jevy a situacemi - a to je přesně definice úspěšného veřejného prostoru. Že tam k něčemu takovému může dojít," dodává.

Ale ani záhy po roce 1989 se podle architekta Igora Kovačeviče nestala náměstí přívětivějšími. "V 90. letech jsme se poddali neoliberální ideologii a veřejný prosto byl jen místem, kde lze vydělat peníze, či dokonce prostor, který se prodával soukromým subjektům. V 90. letech jako bychom veřejný prostor nepotřebovali," říká. Dnes se společnost začíná o veřejném prostoru znovu bavit a je po něm poptávka a město na ni - se zpožděním - reaguje.

"Opravujeme parky a dláždíme náměstí, ale jako celek náš veřejný prostor trpí řadou nemocí. Chybí mu bezbariérovost, je tu nemožnost výsadby stromů v ulicích, jelikož se v 90. letech zavedlo pravidlo, že každý správce sítí muže zakopat svůj kabel více méně jak mu se chce...," vypočítává architekt neduhy veřejného prostoru v Česku. Podle něj se zlepšuje jen to, co lze zlepšit jednoduše.

Kvalita českých veřejných prostranství je špatná i podle krajinářského architekta Vladimíra Sitty, který 30 let působil v Austrálii a nyní vyučuje na ČVUT. "Kromě Pražského hradu, který ovšem slouží obyvatelům Prahy jen omezeně, mne toho moc nenapadá. Zvláště pokud použijeme srovnání se zahraničím," hledá marně dobrý příklad kvalitního a lidem otevřeného prostoru.

Architektonicky jsou přitom podle něj některé pražské prostory zcela výjimečné i v mezinárodním měřítku. "Výjimečná je ale i neschopnost samosprávy něco udělat s šokující zamořeností soukromou automobilovou dopravou. Ulice neslouží lidem, ale jsou překážkovou drahou mezi bezohledně zaparkovanými auty. Přitom existuje spousta pozitivních příkladů nedaleko našich hranic," míní.

Gebrian i Sitta se shodují na dobrých příkladech z nedávné doby - jsou jimi rekonstrukce náměstí ve Frýdlantě či Gahurův prospekt ve Zlíně. Sitta dodává projekty v "české anomálii, Litomyšli"; tam se daří samosprávě spolupráce s architekty i památkáři a začlenění současné architektury do historického města. Gebrian vyzdvihuje také první část úpravy centra obce v Dobříši, centrum Znojma či na Zelném trhu v Brně. V Praze je ale podle něj situace tragičtější.

"Mimořádně důležité prostory, společensky i historicky, po revitalizaci přímo křičí. Ať už jde o náměstí Václavské, Letenské, Malostranské, Senovážné, Vítězné či Palachovo, které má potenciál být jedním z nejkrásnějších na světě, ale jeho současný stav je ostuda. Radost mi udělaly nedávné drobné úpravy Karlova náměstí pod taktovkou Institutu plánování a rozvoje," uvádí.

Blízko změně je i Malostranské náměstí, které je dnes hlavně parkovištěm. Praha chce na jeho obnovu dát 100 milionů korun. Architektonická soutěž byla už loni, opravy ale mají začít až v roce 2017. "Není třeba vůbec čekat. Stačilo by vyměnit dopravní značky, ´odtrdelníkovat´ a okamžitě by se zvedla obytná kvalita prostoru," naznačuje Sitta levnější a rychlejší možnost řešení.

Dnes se po osmiměsíční opravě otevřelo Karlínské náměstí v Praze 8. Jednalo se o poslední fázi nápravy následků povodně z roku 2002. Obnoveny byly cesty, lavičky, osvětlení, hřiště a kašna, která parku spolu s kostelem sv. Cyrila a Metoděje dominuje.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

foto: Rasmus Hjortshøj – COAST

Kodaň vrací město zpět lidem, zeleni a hlavně cyklistům

Když z veřejného prostranství vyloučíte automobilovou přepravu, nemusí tu nutně ustat i dopravní ruch. Na důležitém kodaňském náměstí se teď prohání cyklisté, kteří si s pěšími vůbec nepřekáží. A je tu i dost místa pro zeleň.

Foto: Tomasz Zakrzewski

Na místě trpícím důlním průmyslem vybudovali originální park pro děti

Brownfield je nemovitost, která již ztratila svoji funkci, nejčastěji po průmyslové činnosti, těžbě, vojenských posádkách. Kde někteří vidí jen problémy, jiní vidí příležitost. Co s areálem, který donedávna hyzdily důlní výsypky a torza hutní techniky? Polští architekti si věděli rady.

Architektonická soutěž – jak se vyhlašuje a kolik to stojí?

Architektonická soutěž – jak se vyhlašuje a kolik to stojí?

Architektonické a další podobné soutěže mohou přinést kvalitu prostředí a staveb do našich měst. I přes počáteční náklady v konečném důsledku přináší finanční úsporu. Zajímavé stavby či řešení náměstí vzešlé ze soutěží také často přitahují zájem médií i veřejnosti, což může přinést další výhody, včetně finančních.…

Park beze stromů: Místo, které si lidé zamilovali

Park beze stromů: Místo, které si lidé zamilovali

Dania Park je příbřežním parkem, relaxační zónou, umístěnou na samotný okraj zálivu Öresund, úžiny která odděluje Švédsko od Dánska. Prostor vznikl jako dílčí projekt transformace Západního přístavu a přilehlé industriální zóny. Park o rozloze 20 000 metrů čtvereční je v mnoha ohledech jedinečný. Jedná se například o…

REKLAMA