REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Dřevěný hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou

V severovýchodních Čechách v Jaroměři stojí první hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou. Chytrá řešení doplněná o potřebné technologie a hospodaření s vodou z něj tvoří následováníhodný příklad.

Když se řekne: „postavíme hypermarket“, v člověku zabývajícího se ekologickým stavebnictvím a úspory energií to žádné velké emoce nevyvolá. Ale co postavit hypermarket na místě zchátralého průmyslového objektu (brownfield), s dřevěnými konstrukcemi nosnými i fasádními, a ještě k tomu s nulovou uhlíkovou stopou? To už zní zajímavěji.

Uhlíková stopa je množství přímo či nepřímo vypuštěných skleníkových plynů, které svou činností produkujeme. Jinak řečeno je to nástroj k měření dopadů lidských aktivit na životní prostředí vyjadřovaný v ekvivalentech oxidu uhličitého CO2, a to v gramech či kilogramech.

Představíme si tedy ekologickou budovu hypermarketu v České republice.

Místní podmínky

V Jaroměři společnost Tesco Stores ČR a. s. vlastní první hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou v kontinentální Evropě. Stavba o rozloze 3 000 m2 s dřevěnou nosnou konstrukcí byla postavena na místě staré chátrající továrny, která ve městě zabírala značnou cennou plochu, působila esteticky nevábně u hlavního tahu městem a začínala ohrožovat okolí svým havarijním technickým stavem, proto bylo rozhodnuto o jejím stržení.

Doba výstavby objektu obchodu trvala 18 týdnů, celkové investice byly o necelých 30 % vyšší než u srovnatelného standardního objektu, návratnost investic je očekávána v horizontu čtrnácti let.

Pohled na vstupní průčelí prodejny

Základy

Jak již bylo řečeno konstrukce je založena na místě staré továrny, ta byla zdemolována, materiál byl po odstranění kontaminovaných částí nadrcen a použit pro podkladní vrstvy. To i za účelem, aby úroveň prodejny podlahy byla nad úrovní hladiny poslední povodně. Základová konstrukce je potom pilotová. Se založením na místě starého objektu se nevyskytly žádné komplikace.

Nosná konstrukce haly

Materiálem nosné dřevěné konstrukce je rostlé dřevo a lepené lamelové dřevo. Spojovací prostředky (svorníky) v pozinkovaném provedení. Dřevěné konstrukce jsou naimpregnovány proti dřevokazným houbám a hmyzu namáčením a následně opatřeny dle požadavku PBŘS protipožárním zpěnovatelným nátěrovým systémem Dexaryl B - transparent.

Nosnou dřevěnou konstrukci dodávala firma TESKO České dřevařské závody, Praha.

Hypermarket je navržen jako halový objekt s půdorysem tvaru obdélníku s jedním zkoseným rohem o rozměru 67,8 m × 67,4 m s přidruženou menší hmotou pro hlavní vchod. Nosný systém haly je navržen tak, že veškeré vodorovné síly působící na konstrukci jsou přenášeny obvodovými železobetonovými sloupy, ty fungují také jako ztužení celé konstrukce. Toto řešení umožňuje navrhnout vnitřní dřevěné sloupy jako kyvné stojky a tím minimalizovat jejich rozměry. Počet vnitřních sloupů na prodejní ploše je rovněž minimalizován dle požadavku investora.

Nosná konstrukce střechy je tvořena lepenými vazníky plného průřezu a vzpěradlovými vazníky. Jedná se o lepené lamelové nosníky obdélníkového průřezu. Jsou navrženy jako gerberovy nosníky o třech polích rozpětí 22,6 m přičemž u prostředního pole jsou vložené dva kloubové montážní styky. Průvlaky jsou uloženy na železobetonové a dřevěné sloupy. Kolmo na průvlaky jsou uloženy vzpěradlové vazníky na rozpětí 15,3m. Vazníky mají horní pas dřevěný, vzpěrky a táhlo jsou ocelové. Kolmo na vazníky na rozpětí 5,65 m jsou uloženy krokve ve vzájemné vzdálenosti 833 mm. Zdola jsou na krokve připevněny OSB desky jako podhled nesoucí tepelnou izolaci. Na krokve je provedeno křížem ve dvou úrovních laťování, které tvoří vzduchovou mezeru pro provětrání střešního pláště. Na latích je pak druhá vrstva OSB desek, jako pochozí podklad pro hydroizolaci.

Hlavní nosnou konstrukci stěn tvoří železobetonové. sloupy propojené na horním konci železobetonovým ztužidlem a u země soklem. Do soklu a ztužidla jsou připevněny dřevěné sloupky.

Masivní dřevěné konstrukce, stejně jako subtilní ocelové jsou vnímatelné z interiéru

Skladba obvodových plášťů

Veškeré obvodové pláště i výplně otvorů byly navrhovány s ohledem na energetickou úsporu na lepší než normou doporučované hodnoty.

Skladba střechy tvoří od interiéru OSB desky, parozábrana, izolace z minerálních vláken tl. 280 mm, PVC folie.

Stěna je od interiéru sestavena jako sádrokartonová předstěna, následně parozábrana, izolace z minerálních vláken tl. 220 mm, difúzní folie, dřevěný pohledový rošt z modřínového dřeva bez povrchové úpravy.

Energetická opatření, technologie

Veškeré systémy a stavební opatření znázorňuje schema.

Soběstačnost budovy zajišťují dvě kogenerační jednotky, které produkují dostatek energie pro celkový provoz hypermarketu. Jako palivo je v nich využit čistý řepkový olej, ze kterého jednotky vyrábějí nejen elektrickou energii, ale také teplo pro vytápění a chlad pro chlazení objektu.

Řepka je obnovitelný zdroj, vyrábějící při svém pěstování kyslík, pomáhá také při výpočtu uhlíkové stopy. Někdo bude tvrdit, že spalujeme plodinu, kterou musí někdo vypěstovat – to znamená zasít, obdělávat stroji (spotřebovávat naftu), hnojit, sklízet. Je to hledání cesty. Zkusme to například porovnat s huntováním nerostného neobnovitelného bohatství naší země, ukusováním české krajiny, se složitou těžbou a pálením celých vlaků materiálu v elektrárnách.

Na šikmých světlících střechy jsou nainstalovány solární kolektory. Jak kogenerační jednotky, tak solární kolektory jsou napojeny na absorpční výměník, který slouží pro přeměnu teplé vody na chladnou, pro objektové chlazení v letním období.

K úsporám energie dochází i díky dalším opatřením. Ve střeše jsou umístěny šedové světlíky umožňující přirozené osvětlení prodejní plochy. Díky jejich severnímu nasměrování však nedochází v letním období k nežádoucímu přehřívání objektu. Osvětlení prodejní plochy je stmívatelné, reaguje na zisky denního světla a automaticky upravuje intenzitu umělého osvětlení tak, aby bylo dosaženo požadované hladiny osvětlenosti. Kde nebylo možno využít světlík, je osazen světlovod.

Dešťová voda z parkoviště je přes odlučovač ropných látek odváděna do kanalizace. Voda ze střechy je však odváděna do podzemní nádrže o objemu 60m3, poté je použita na splachování WC, mytí střechy, jako technologické voda pro kondenzátory potravinářského chlazení a na úklid.

Budova nebyla certifikována žádným ze známých postupů (LEED, SBTool apod.). Proč, to vysvětluje tiskové oddělení společnosti Tesco Stores ČR: „Vzhledem ke skutečnosti, že jsme objekt stavěli pro vlastní potřebu a nesnažili se jej prodat jinému finálnímu uživateli, pro nás zmíněná certifikace nepředstavovala přidanou hodnotu. Finanční prostředky, které by na její získání bylo potřeba vynaložit, jsme se proto rozhodli raději investovat do technologií. Potřebné interní potvrzení týkající se energeticky nulové uhlíkové stopy zajistil náš garant, se kterým dlouhodobě spolupracujeme v rámci koncepce zaměřené na snižování uhlíkové stopy společnosti Tesco jako celku.“

Pár slov na závěr

Hypermarket v Jaroměři je po obchodě v Ramsey ve Velké Británii dalším krokem směrem k naplnění celosvětových strategických cílů Tesco, které si v oblasti ekologie a přístupu k životnímu prostředí společnost vytyčila. Ambiciózní cíle, mezi něž patří celkově emisně neutrální provoz do roku 2050, začala společnost plnit v letech 2000 až 2008 ve Velké Británii, kde se podařilo snížit spotřebu energie o polovinu na čtvereční stopu. V roce 2010 byl otevřen první hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou právě v Ramsey. V České republice zákazníci od roku 2007 nakupují v ekologicky úsporném hypermarketu v Žatci, o rok později byl otevřen podobný obchod v Říčanech. Nyní tedy podobně jako ve Velké Británii, obchod s nulovou uhlíkovou stopou.

Hypermarkety podporují konzumní způsob života, když už však v našem světě dostanou místo, měli bychom se snažit, aby to bylo v duchu představené stavby. V Dánsku nebo Německu by to asi málokoho překvapilo. Ale u nás jsou takové projekty zatím bohužel jen průkopnické. (Proč tomu tak je, můžeme pouze spekulovat – konzervativnost stavebnictví, neochota investovat do věcí s delší návratností, ale i často problematická legislativa?)

Jak je vidět, dá se na ekologickém přistupu založit i celá marketingová strategie, a není na tom nic špatného. Řetězec se tím v Jaroměři velmi zviditelnil, odlišil. Svým neobvyklým vzhledem i dřevěným interiérem stavby s denním světlem přitáhl zákazníky. Tento hypermarket byl totiž ve třináctitisícovém městě již v pořadí čtvrtým, přitom všechny leží na hlavním průtahu městem a jeden konkurenčí dokonce sousedí na dohled přes ulici

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Ing. Arch. Eva Truncová

Dejte šanci brownfieldům, říká mladá architektka

Území, kde stávala proslulá brněnská továrna Kras, by mohlo dostat novou šanci. Vítězný projekt studentky architektury Evy Truncové s názvem Dva tisíce osmdesát čtyři nabídl funkční alternativu k developerskému záměru výstavby běžného polyfunkčního bytového komplexu. Vítězku soutěže jsme požádali o rozhovor.

fotoarchiv ke 40. narozeninám v roce 2015, zdroj: TESCO

Obchodní dům MY na Národní třídě dnes slaví 41.narozeniny

Pražský obchodní dům MY oslaví 21. dubna čtyřicátéprvní výročí ode dne, kdy byl na křižovatce ulic Spálená a Národní třída poprvé oficiálně otevřen veřejnosti. Ve své době technologicky, technicky i architektonicky nadčasová stavba se stala jedním z nevýznamnějších zástupců české architektury 70. let 20. století a i…

Starou stodolu přestavěli na útulnou chatu

Starou stodolu přestavěli na útulnou chatu

S trochou fantazie se i stodola může změnit na unikátní bydlení. Dokládá to i příklad rekonverze „dřevěné boudy“ ve švýcarském Sarreyer. Na to abyste si dnes mohli pořídit luxusní chatu mezi letovisky údolí Bagnes, by nejspíš museli začít šetřit už vaši prarodiče. Jenže když už máte nápad a práce se chopí sehraný tým…

Obchodní centra mohou být kvalitní architekturou, většinou ale nejsou

Obchodní centra mohou být kvalitní architekturou, většinou ale nejsou

Zatímco obchodní domy z první republiky, ale i stavby z 60. či 70. let jsou dnes kulturními památkami a dodnes některé z nich slouží svému účelu, nová nákupní centra za svou architektonickou podobu obdivována nejsou. Svou roli sehrála změna životního stylu, ale také neochota samosprávy vycházející i z nezájmu občanů…

REKLAMA