REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Obchodní centra mohou být kvalitní architekturou, většinou ale nejsou

Zatímco obchodní domy z první republiky, ale i stavby z 60. či 70. let jsou dnes kulturními památkami a dodnes některé z nich slouží svému účelu, nová nákupní centra za svou architektonickou podobu obdivována nejsou. Svou roli sehrála změna životního stylu, ale také neochota samosprávy vycházející i z nezájmu občanů o to, jak se mění podoba měst. Přesto jsou i dnes nejen v zahraničí, ale i v ČR příklady toho, jak do města dobře zapadne klasický obchodní dům, shodli se experti.
Obchodní centra mohou být kvalitní architekturou, většinou ale nejsou

Je jím třeba Omega na náměstí Svobody v Brně, říká historik architektury Rostislav Švácha. Dům od studia Kuba Pilař architekti stojí v historickém prostředí už skoro deset let. Skleněná fasáda, na níž se střídají tmavé prvky s šedozelenými plochami, které v noci září, Brňany zprvu provokovala, ale dnes už ji klidně míjejí.

Podle architekta Petra Leška ze studia Projektil mohou i dnes být obchodní domy kvalitní architekturou. "Musí ale k tomu být osvícený investor nebo alespoň osvícená samospráva. Příkladem prvního je rakouský řetězec M-Preis, jehož obchodní domy navrhovali špičkoví mezinárodní architekti," říká. Ale i obchodní řetězce, které "sekají krabici za krabicí", mohou zvolit kvalitní přístup, dodává.

"Příkladem je Baumax v Záhřebu od architektů Njiric-Njiric nebo Billa v Litomyšli od architektů Rusín a Wahla," uvádí Leška. V případě Litomyšle, která dbá na veřejný prostor a soulad své historické podoby s novými stavbami, si město stanovilo podmínku kvalitního architekta. "Čekali sedm let, ale vyplatilo se jim to. Problémem je tedy zejména to, že obchodní řetězce u nás neoslovují špičkové architekty. Jediný, kdo je k tomu může donutit, jsou samosprávy," připomíná Lešek, který jako člen České komory architektů apeluje na častější zadávání architektonických soutěží.

Obchodní domy dříve vznikaly výhradně v centrech měst, bylo tomu tak ještě v 80. letech. "Změna u nás nastala v 90. letech, kdy tato centra opustila kontext města a začala se stavět na volných prostranstvích. Tam už není nutné přemýšlet o tom, jaká forma je pro město vhodná, nároky na ni slábnou skoro automaticky," říká Švácha. Dnešní nákupní střediska jsou podle něj spíše unifikované kontejnery než architektonická díla s rozeznatelným autorstvím.

Pokud ale zůstane takto velké obchodní centrum ve městě, například Velký Špalíček v Brně nebo pražské Palladium, počíná si tam jako "vetřelec ze suburbie" a jeho přítomnost městu škodí ve všech možných ohledech. "Zvlášť zoufalý se mi z tohoto hlediska zdá být dnes Liberec, do jehož jádra proniklo několik obchodních center najednou," míní historik, který se výrazně angažoval pro to, aby se pražský Máj stal kulturní památkou - to byla podle iniciátorů návrhu jediná cesta k tomu, aby si stavba zachovala svou podobu.

"Obchodní řetězce rychle pochopily, že je nikdo ke kvalitě nenutí a že ušetří unifikací projektů," říká Lešek. Jako problém vidí to, že se i historické kvalitní obchodní domy bourají a nahrazují unifikovanými "krabicemi". Příkladem je právě Liberec, kde na místě obchodního domu Ještěd reprezentujícího brutalistní architekturu 70. let a zbouraného přes protesty odborníků vyrostla banální novostavba.

Firmy vlastnící obchodní centra samy o kvalitní architekturu usilovat nebudou, nemají k tomu důvod, shodují se odborníci. "Naopak velké prostředky vydávají na analýzy psychologie nakupování. Mají pocit, že speciální světla, uspořádání zboží a výběr hudby jim zajistí daleko lepší poměr investice a zisku než kvalitní architektura," říká Petr Lešek. Vadí mu, že aktuální stav se vnímá jako norma a nikomu nepřijde divné, že budovy nákupních center nevytvářejí kvalitní městské prostředí. "Než nám to dojde, vznikne ještě řada 'krabic', které tu s námi nějaký čas vydrží. Příklady ze zahraničí mne ale naplňují optimismem," uzavírá architekt.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Památkovou ochranu Kotvy ministr zrušil, řízení se opakuje

Památkovou ochranu Kotvy ministr zrušil, řízení se opakuje

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) zrušil prohlášení obchodního domu Kotva za kulturní památku. Na dotaz to uvedla mluvčí ministerstva Martha Häckl. Podle úřadu tak učinil proto, že během řízení, které o přidělení památkové ochrany rozhoduje, se změnil vlastník domu. Ministerstvo o změně neinformoval původní ani ...

Bílá labuť otevřela před 80 lety. Byla nejmodernějším obchodním domem v Praze

Bílá labuť otevřela před 80 lety. Byla nejmodernějším obchodním domem v Praze

Původně zájezdní hostinec a pivovar a později i proslulý šantán a jeden z prvních pražských kabaretů stávaly kdysi na místě v pražské ulici Na Poříčí, kde byl před 80 lety, 18. března 1939, otevřen obchodní dům Bílá labuť. Až do roku 1975, kdy byly otevřeny další domy - Kotva a Máj, byl tento funkcionalistický palác ...

Dřevěný hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou

Dřevěný hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou

V severovýchodních Čechách v Jaroměři stojí první hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou. Chytrá řešení doplněná o potřebné technologie a hospodaření s vodou z něj tvoří následováníhodný příklad.

Stavbou roku 2014 se stala lanovka, obchodní centrum i rodinný dům

Stavbou roku 2014 se stala lanovka, obchodní centrum i rodinný dům

Stavbami roku 2014 jsou Středoevropský technologický institut CEITEC v Brně, lanová dráha na Sněžku, rodinný dům „LF“ v pražských Nebušicích, letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi a obchodní centrum Šantovka v Olomouci. Výsledky dnes vyhlásila ABF - Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, která ...

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA