REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Rodinný dům Maxičky: novostavba, která se cítí být rekonstrukcí

Staré zbourat a nahradit novým, zapomenout na to, co bylo? Snadný a poměrně častý přístup, který s sebou nese komplikace. Při stavbě rodinného domu v Maxičkách to zkusili trochu jinak. Starý dům sice zmizel, ale jeho moderní nástupce plně zachoval jeho původní proporce. Pro starousedlíky se tak nic nezměnilo, a citlivý přístup architektů nenarušil vazbu mezi stavbou a lokalitou.

Každý z nás dokáže představit, jak intenzivně vnímáme změny v našem nejbližším okolí. Třeba když se z ruiny starého domu stane rekonstrukcí dočista jiná stavba. Proměna je to sice radostná, protože pohled na rozvaliny není nikdy zrovna vábný, ale vždy se s ní pojí nejistoty. Jak to bude vypadat a bude se nám to líbit? Co tu vznikne jiného – obchod, restaurace, administrativní korporátní blok? Změna totiž nemusí být vždycky pozitivní.

Ve městech teď v Čechách žije více lidí než na venkově, ale možná právě proto jsou na venkově změny vnímány silněji. V rámci menší komunity je totiž její dosah výraznější. Kolem nevzhledné novostavby v Praze projít nemusíte, ale nehezký dům coby obyvatel malé vesnice neminete.

Foto: Pavel Plánička

Citlivý přístup je k nezaplacení

Venkov je, a to nejen ze stavebního hlediska, velmi konzervativní. Pufrovací schopnost prostředí vstřebávat nenadále změny je tu výrazně nižší. I proto je tak důležité, aby se k rekonstrukcím a zásadním úpravám vzhledu staveb na vesnici přistupovalo opravdu citlivě. Jde samozřejmě o zachování krajinného rázu, ale také konceptu života. Klidu a pohody. Konkrétně? Stačí se podívat na projekt komplexní rekonstrukce/novostavby rodinného domu se stodolou, nacházející se v Maxičkách u Děčína. Vesnici (je součástí statutárního města Děčín), ve které na domech napočítáte padesátku popisných čísel a jen třikrát tolik obyvatel, se totiž počítá názor každého člověka a záleží na vzhledu každého stavení. Je to neanonymní prostředí vesnice, kde každý zná každého. Byť to tak nevypadá, nestavíte tu jen pro sebe.

Když rekonstrukcí vytvoříte z domu něco nestandardního, nezapadnete. Co víc, každému z místních ukradnete a poničíte kus vzpomínek na to, jak to tady vypadalo dřív. Hned druhým dechem dodáváme, že práce architektonického ateliéru 3+1 architekti rozhodně nebyla debaklem, a dokázala naopak přesně to, co bylo v místě zapotřebí. Tedy citlivého přístupu k rekonstrukci, zachování dimenzí a vyznění původní stavby, která nerušivě vplula do ustáleného stavebního pojetí lokality. Autoři projektu, Pavel Plánička, Bruno Panenka, Barbora Urbanová, tu dokázali to, co je zde tak vzácné. Trefit tu správnou míru, vyvážit přiměřenost změny tak, aby nešla na úkor původním kvalitám. Což je v soudobé architektuře pořádný kumšt.

Foto: Pavel Plánička

Poznat, co kam patří

Dispozice místa? Rozvolněná zeleň i okolní zástavba. Keřovitá vegetace, stromy, příroda na dotek. Trochu ospalá ale velmi příjemná pohoda. A uprostřed starý dům, vedle kterého stála dřevěná stodola. Co se na tomhle uspořádání dá změnit, když je to v zásadě dokonalé? Chcete vykácet stromy kvůli krytému bazénu, strhnout stodolu a udělat z ní garáž s rovnou střechou, přidat na domek další patro? Ne, všechno je tu tak, jak má být. A vzhledem k tomu, že si klienti vážili stávajícího uspořádání, změny směřovaly jen ke zvýšení kvalit bydlení v původních dispozicích. Jak zmiňují sami architekti: „Původní dům, byl svým uspořádáním, konstrukcí a materiály natolik pevně definován, že jsme ho pro náš záměr neuměli smysluplně „přeložit“ standardní rekonstrukcí.“

To není přiznání pochybení, ale konstatování poznané reality. To, co funguje, totiž není třeba měnit. Tedy alespoň ve smyslu základního uspořádání domu se stodolou, který stojí vedle rozložité lípy. Stavba odrážela ducha místa, minulost oblasti. „A proto jsme navrhli dům nový, následujíc přitom pozičně a měřítkem přesvědčivé historické uspořádání,“ zaznívá z ateliéru 3+1 architekti. Staré tedy muselo zmizet, ale to nové zachovalo původní proporce.

Foto: Pavel Plánička

Pomalý nástup, zachovaný objem

Kde tedy začít s radikální změnou, která by nebolela a místu prospěla? Třeba u „obyčejného“ dláždění příjezdové cesty vedoucí do dvora. Může sloužit jako nekryté parkoviště, kamenné vyložení působí přirozeným dojmem. Zpevnění brány a plotu ze strany ulice s pomocí cihlových půl-sloupků také kompozici nikterak nenarušuje, stejně jako starou cihlou vyložený chodník. Je to vlastně recyklace stavebního odpadu. Od tohoto vstupu se po obou stranách nachází zahrada, s rozrostlými stromy. Výhoda? Zeleň kryje dům a stodolu za nimi, patrné z nich zůstávají jen vnější kontury. A ty se od dispozic původního domu neliší. Takže čistě vizuálně, vše po stavbě zůstalo na svém místě, pro starousedlíky se nim nezměnilo.

Stodola propojená s domem

S cihlou v roli dlažby se ještě neloučíme. Na dvoře je všude, a doprovází ji i obklady teras ze stejného materiálu. Geometrické obroubení teras a rozdělení zahrady nás připravuje na pravidelné linie domu. Ten se nyní mnohem těsněji, po funkční stránce, propojil se stodolou. Ta prošla rozsáhlou údržbou, zpevněním statiky, opět s cihlovými pilíři v rozích. Zastřešením prostoru (polykarbonátem) mezi stodolou a vlastním domem byl nastolen jejich nový, intimnější vztah. Je to vlastně taková přechodová fáze, kdy už jste na zahradě, ale pořád ještě pod střechou. Výsledkem tohoto zákroku je, že vzniklé závětří nabídlo přesun hlavního vstupu z boční fasády do štítu. A tím se otevřel prostor pro změnu uvnitř interiéru. Jihovýchodní fasáda s původním vstupem se tím také uvolnila pro užší spojení vnitřku s vnějškem.

Foto: Pavel Plánička

Otevřený a světlý prostor

To už ale musíme zmínit razantní zákrok, kterým je provedení fasády. Tou se stala dřevěná, „monochromatická kůže“ domu, jež svým provedením ladí s dřevěným opláštěním stodoly. Tuto spojitou vazbu podtrhuje i podobné provedení sedlových střech. Tmavě našedlá barva fasády se ve vztahu k dějům odehrávajícím se na dvoře a zahradě, stává jakýmsi plátnem, kulisou v pozadí. Je přítomná, ale neutrální, nenápadná. Ten dům tam prostě vždycky byl a pořád tam je. Změnu jeho odstínu už vlastně nezaznamenáte. Sám je totiž klidným pozadím proměnlivě barevných dějů kolem. Pokud tedy nestojíme ve výhledu oken, která jsou opravdu rozměrná.

Interiér? Byť sám dům působí, snad díky svému barevnému vyznění, navenek skromným dojmem (celková zastavěná plocha činí 128 metrů čtverečních), uvnitř je až nečekaně prostorný. Jeho užitná plocha činí 190 metrů čtverečních, která vznikla totálním očištěním prostoru od zbytečností.  „Oproti krásným, ale stále vlhkým masivním pískovcovým stěnám a malým místnostem mezi nimi, nám konstrukce ze současných materiálů umožnily vytvořit relativně velkorysé a dle potřeby otevřené prostory v objemu a proporcích podobných původnímu domu,“ zmiňují architekti. A skutečně, pohybujeme se tu na profilu široce otevřené haly, ze tří stran prosvětlené okny. Jídelna spolu s obývacím pokojem, knihovnou, tvoří jednolitý a kompaktní celek.

Foto: Pavel Plánička

Novostavba? Ale současně i rekonstrukce

K pohodě a komfortu obyvatel přispívají kamna, strategicky situovaná do středu objemu. Široce otevřenému prostoru neubírá ani schodiště, s širokými (ale tenkými) deskami dřeva a ocelovým lemováním zábradlí. Je to velmi vzdušné a nezastiňující provedení, charakteristické pro celý dům. Architekti dodávají, že pronajímatel domu je „sběratelem artefaktů“, který si na prezentaci vlastní řemeslné práci zakládá. Charakter domu tak dotváří tyto exponáty, spíše začleněné jako funkční prvky. Třeba staré podlahy navazující na překryv nových. Nebo stůl, který je opravdu hezkou ukázkou truhlářského díla. U spousty takových detailů se nedá říct, jestli jsou úplně nové, renovované nebo původní. Patří sem.

Dům - ačkoliv je zcela nový, je zároveň docela jistě rekonstrukcí,“ komentuje realizovaný projekt ateliér 3+1 architekti. „Protože ona vědomá návaznost na původní provedení je základem celého návrhu.“

Foto: Pavel Plánička

Údaje o projektu

Název projektu Rodinný dům Maxičky
Typ projektu: Novostavba/rekonstrukce rodinného domu
Architektonické studio: 3+1 architekti
Lokalizace: Maxičky 6, Děčín, Česká republika
Vedoucí projektu: Pavel Plánička, Bruno Panenka, Barbora Urbanová
Spolupráce: Jan Severa, Pavel Bohuněk
Dodavatelé materiálu: VELUX Commercial, Wienerberger
Klient: soukromá osoba
Zahájení projektové činnosti: 2015
Rok dokončení (finalizace): 2019
Plocha pozemku: 2850 m2
Zastavěná plocha: 128 m2
Využitelná plocha: 190 m2
Obestavěný prostor: 800 m3

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Filip Šlapal

Minimalistický dům v rozkvetlé zahradě ukrývá i tiskařskou dílnu

S jasnou představou praktického bydlení přišli do ateliéru Stempel &Tesař manželé, majitelé pozemku v Panenských Břežanech v okrese Praha východ. Chtěli nenáročný rodinný dům s tiskařskou dílnou a celoročně krásnou zahradou, kde budou jasně daná pravidla pro část pracovní a ryze soukromou, relaxační.

Foto:  Jakub Skokan a Martin Tůma / BoysPlayNice

Dům pro Markétku. Tradiční forma ukrývá moderní interiér s výhledem do kraje

Při pohledu na tuto stavbu se skoro chce zanotovat: „Stál na stráni dům…“. Stejně jako zlidověla melodie písně, působí i tento objekt příjemně důvěrným dojmem. Sedlová střecha, dřevěný obklad, tvary a proporce, vše na svém místě. Pro interiér této moderně provedené stavby to ale neplatí. A chyba to určitě není.

Foto: Adolf Bereuter

Dům kombinuje dřevo a beton. Do kraje se rozhlíží kulatými okny

I když se jmenuje Letní dům, jeho majitel s ním počítá jako s celoročně obyvatelným stavením pro celou čtyřčlennou rodinu. Dopředu rozvážil, že ne vždy bude uvnitř plno, ale dům musí mít zázemí pro všechny své obyvatele. Vybral si pro něj místo na okraji lesa, na menším rovinatém plácku, ze kterého lze bez obtíží…

Foto: Filip Dujardin

Při rekonstrukci statku nespěchali. Moderní dům připomíná staré dobré časy

Belgičani mají rádi klid a pořádek, váží si dědictví minulosti. V praxi to odráží i rozsáhlá rekonstrukce farmy na zdejším venkově, jejíž provedení je přitom velmi civilní. Do nově vytvořených i opravovaných částí byly zapuštěny původní prvky, a celkové vyznění bylo zachováno v nenápadném a formálním designu.

Foto:  Jakub Skokan a Martin Tůma / BoysPlayNice

Dům Kaštan je plný překvapení. Pod dřevěnou obálkou skrývá výživné jádro

Bez zbytečných parádiček, přímo k jádru věci. Vyzvednout to podstatné, zacílit na silné stránky a ty tvůrčím způsobem rozvést. Dům Kaštan ve své čisté podstatě oživuje to, co si spojujeme s tradiční valašskou architekturou. Soulad s přírodou, stabilitu, soběstačnost, odolnost, zapracování lokálních zdrojů. Činí tak s…

Foto: Norbert Wunderling

Přestavba statku: Z hospodářství moderní bydlení s poezií venkova

Stará zemědělská farma, složená ze tří objektů. Každý s jinou střechou. Jeden s pálenou taškou, druhý s rákosovou doškovou, třetí s obyčejnou dřevěnou, sbitou z prken. Poněkud nesourodý komplet pro 21. století. Jak tu provést rekonstrukci, a přitom nezničit to původní, hezké?

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Akce a slevy

Soutěž „Vyhraj tuhle káru“

Soutěž „Vyhraj tuhle káru“

SOUTĚŽ "VYHRAJ TUHLE KÁRU"

Vyfoť domov. HELUZ ocení vítěznou fotku tabletem Apple iPad

Vyfoť domov. HELUZ ocení vítěznou fotku tabletem Apple iPad

Společnost HELUZ opět vyhlásila tradiční fotografickou soutěž! Své snímky…

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA