REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Stát podceňuje investice do protipovodňových opatření

Na protipovodňová opatření v Česku šla v letech 2016 až 2018 jen třetina předpokládaných investic, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Více než polovina ze 135 opatření, která ministerstva životního prostředí a zemědělství navrhovala na léta 2015 až 2021, tak podle kontrolorů do konce roku 2021 ani nezačne. V Česku se podle nich zároveň nedaří prosazovat přírodě blízká protipovodňová opatření
Povodeň, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia.com

V roce 2010 odhadla ministerstva životního prostředí a zemědělství, že na ochranu před povodněmi by bylo ročně potřeba zhruba 4,2 miliardy korun. Tento odhad resorty potvrdily i v roce 2015. Ve skutečnosti ale v letech 2016 až 2018 vynaložila obě ministerstva na ochranu před povodněmi průměrně jen 1,4 miliardy korun ročně, zjistil NKÚ.

"Ochrana před povodněmi se protahuje především kvůli pomalému čerpání peněz," konstatoval Petr Neuvirt, který kontrolu NKÚ vedl. Roli podle něj může hrát fakt, že od posledních velkých povodní uběhla dlouhá doba a tlak na provádění opatření už zeslábl. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce se ale čerpání dotací z Operačního programu životní prostředí nijak nezpožďuje. A to ani v kapitole protipovodňových opatření.

V Česku se podle NKÚ nedaří budovat zejména přírodě blízká stavební opatření. Státní podniky, které mají jednotlivá povodí na starosti, dávají ale podle kontrolorů přednost čerpání peněz na technická opatření, jako jsou stavby hrází, stabilizační úpravy toků a podobně.

Ministerstvo životního prostředí v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že s podniky povodí i resortem zemědělství opakovaně jednalo, aby čerpaly dotace na přírodě blízká povodňová opatření. Žadatelé ale k podávání žádostí na realizaci projektů donutit nemůže, uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Budování protipovodňových staveb brání podle NKÚ také zdlouhavé pozemkové úpravy. Od roku 2008 přitom platí novela vodního zákona, která dává možnost vyvlastnit pozemky pro tyto stavby. Ministerstvo zemědělství v důvodové zprávě počítalo s tím, že do roku 2015 vznikne 10.000 hektarů zátopových území. Do začátku roku 2019 ale přibylo jen 3000 hektarů, zjistili kontroloři.

Dalším problémem, se kterými se Česko při ochraně před povodněmi potýká, je výstavba v záplavových územích. NKÚ zkontroloval čtyři desítky stavebních projektů dokončených v letech 2015 až 2018 v místech ohrožených povodněmi a zjistil, že se staví přímo v aktivních záplavových zónách. Ministerstvo životního prostředí chce proto podle své mluvčí jednat s ministerstvem pro místní rozvoj, aby zajistilo nápravu.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Nejnovější redakční zprávy

Ilustrační obrázek, zdroj: fotolia

Cena plynu pro evropský trh roste po opětovném uzavření Hormuzského průlivu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od rána roste. Reaguje tak na opětovný nárůst napětí na Blízkém východě a nové uzavření Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází pětina světových dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc kolem 7:45 SELČ ve…

Ilustrační obrázek, zdroj: Fotolia

Cena plynu pro evropský trh po počátečním růstu klesla o více než pět procent

Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh dnes navzdory počátečnímu růstu klesla. Reagovala tak na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu…

Průmyslový palác, archivní snímek, zdroj fotolia.com: milkovasa

V Průmyslovém paláci se dokončují interiéry, otevřít by se měl na konci září

V Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti se dokončují interiéry a technologické vybavení, venku se pracuje na terénních úpravách. Kolaudace je naplánovaná na léto a otevření na konec září. První akci by měl palác hostit začátkem října. Sdělila to mluvčí městské firmy Výstaviště Praha Linda Antony. Rekonstrukce…

Ilustrační obrázek, zdroj: nordroden, AdobeStock

Konec těžby uhlí v ČR: Ve Stonavě vyvezli z dolu poslední vozík

Horníci dnes z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku vyvezli poslední vozík s uhlím. Symbolicky tak téměř po 250 letech ukončili dobývání černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru i v celé České republice. Slavnostnímu ceremoniálu přihlížely desítky hostů.

Ilustrační obrázek, zdroj: fotolia, mike-fouque

Zpomalování výstavby solárních elektráren pokračuje. Přibývají naopak baterie

Úbytek nových instalací solárních elektráren loni v Česku zrychlil, přibývat naopak začaly baterie. V loňském roce bylo nově připojeno 27.298 fotovoltaických elektráren, meziročně o 17.295 méně. Celkový výkon nových zdrojů klesl o téměř třetinu na 696 megawattů (MW). Postupně naopak přibývá zařízení k akumulaci…

Ilustrační obrázek, zdroj: fotolia

Kdy za náledí před domy a na cestě ručí obec a kdy majitelé domů?

Za škody způsobené náledím na chodnících před domy ručí ve většině případech obec. Výjimkou je, pokud zledovatění vznikne kvůli závadě na budově, tedy například když kvůli netěsnícím okapům odtéká voda na chodník, kde následně zamrzne. V takovém případě za bezpečnost ručí majitel nemovitosti, a to i když chodník…

REKLAMA