Členové České komory architektů na XXXIII. valné hromadě zvolili nové zástupce do samosprávných orgánů – představenstva, dozorčí rady a Stavovského soudu. Představenstvo se následně sešlo na svém prvním zasedání v novém složení a zvolilo vedení České komory architektů. Předsedou zůstává Jan Kasl, který funkci zastává již od roku 2019. První místopředsedkyní se stala Markéta Zdebská, druhým místopředsedou David Mateásko.
Zvolené vedení ČKA, v němž došlo k obměně na pozici 2. místopředsedy, vstupuje do dalšího období s důrazem na prosazování stabilních podmínek pro výkon profese a na posilování role architekta při utváření kvalitního vystavěného prostředí. Komora se chce v následujícím období soustředit nejen na legislativu a každodenní podmínky praxe, ale také na širší témata, jako jsou dostupné bydlení, klimatická odolnost sídel, kvalita zadávání veřejných zakázek, digitalizace nebo využití umělé inteligence v oboru.
„Česká komora architektů musí i nadále vystupovat jako sebevědomá samosprávná organizace a současně jako důvěryhodný a spolehlivý partner státu, samospráv i veřejnosti. Vedle odborných a legislativních témat chceme dál prosazovat kvalitu vystavěného prostředí jako hodnotu, která má význam pro celou společnost,“ uvedl předseda ČKA Jan Kasl.
Programové priority ČKA pro následující období
Jednou z hlavních priorit ČKA zůstává snaha o zlepšování podmínek pro výkon profese architektů, urbanistů a krajinářských architektů. Komora se chce v tomto směru zaměřit zejména na stavební legislativu, rekodifikaci územního plánování a digitalizaci, stejně jako na připravovanou novelu zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Významným aktuálním tématem je rozsáhlá novela nového stavebního zákona, která je projednávána v Poslanecké sněmovně. Česká komora architektů se k ní aktivně vyjadřuje a usiluje o úpravu problematických ustanovení tak, aby změny přispěly ke stabilnějšímu právnímu prostředí a neoslabovaly kvalitu projektové přípravy ani postavení autorizovaných osob. Důležitým tématem zůstává rovněž snižování přeregulovanosti ve výstavbě a jednání se zástupci politické reprezentace o dopadech dlouhodobé nestability stavebního práva na profesi i na kvalitu prostředí.
Vedle legislativy bude ČKA dále aktualizovat profesní standardy. Součástí priorit je rovněž rozvoj celoživotního vzdělávání, prohlubování spolupráce se školami architektury, větší pozornost rovným příležitostem v profesi i otevřená debata o proměně oboru v souvislosti s nástupem umělé inteligence.
Dalším velkým okruhem je péče o kvalitu vystavěného prostředí, architekturu sídel a krajiny. ČKA chce i nadále prosazovat architektonické soutěže jako legitimní a efektivní nástroj pro výběr kvalitních návrhů a usilovat o to, aby se důraz na kvalitu promítal také do dotačních titulů. Pokračovat bude i podpora městských a krajských architektů a snaha otevřít širší debatu o systémové roli státního architekta či vládního zmocněnce pro architekturu. Pozornost bude nadále věnována také prosazování a uplatňování vládní strategie Politika architektury a stavební kultury, a to napříč všemi zainteresovanými institucemi.
Sdílet / hodnotit tento článek