REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Jak vypadá nejdražší letiště světa: Představuje se pekingský Daxing

Dne 26. září přistálo vůbec první civilní letadlo na nově otevřeném letišti v pekingském Daxingu, jedné z nejostřeji sledované stavbě posledních let. Monstrózní projekt, který nás zaujal především nevšedním organickým pojetím centrálního terminálu z návrhářské dílny slavné architektky Zahy Hadíd, toho však v sobě chová mnohem víc. Co jste o tomhle nejmodernějším letišti světa nejspíš nevěděli?

Milion metrů čtverečních, nebo rozloha 97 fotbalových hřišť. Vyberte si, který údaj o rozloze centrálního terminálu Mezinárodního letiště v pekingském Daxingu je vám bližší. Každopádně je to ohromná stavba. Celkovou rozlohou zastavěné plochy sice netrumfne třeba areál londýnského letiště Heathrow, ale v současnosti je největší single-letištní budova světa. Překoná i istanbulský terminál.

Zatímco jiné letištní areály nás mohou ohromit množstvím svých terminálů, Daxing je jen jeden. Doslova. Jeden jediný centrální terminál s halou o rozloze 700 000 metrů čtverečních, který odbaví všechny domácí i mezinárodní lety. Na zdejších digitálních tabulích s výpisy letů to ale bude zatím poněkud monotónní. Přes 90 % letů odbavuje letecká společnost China Southern Airlines (a jí místně partnerská KLM a Delta Air France). Brzy se má počet leteckých společností vyšplhat na 15.

Foto: Hufton+Crow

Přistávací plochy, startovní ranveje, sklady zboží, hangáry, přepravníky, parkovací domy, ubytování personálu. I když na nás nejvýraznějším dojmem působí objekt centrálního terminálu, letiště Daxing okolo pokrývá plochu 47 kilometrů čtverečních. Pro názornost: je to letiště podobně rozlehlé, jako celé České Budějovice.

Drahé, dražší, nejdražší…

Vizuálně strhující centrální terminál Daxing momentálně drží rekord ve výši stavebních nákladů. Přišel na 12 miliard dolarů, což z něj zatím činí nejdražší stavbu letištní budovy na světě. Donedávna „dražší“ byl jen Hongkong za 10 miliard. Rekord padne prý nejdříve v roce 2027, kdy v Dubaji dokončí svůj mega-projekt za neuvěřitelných 34 miliard dolarů.

Foto: Hufton+Crow

Pekingské letiště je i ne zrovna favoritním „šampionem“ ve vícenákladech. Původně měla centrální budova totiž stát jen 8 miliard. Nedostatky v plánování projektu navýšily jeho cenu dodatečně o 33 %. Což asi není něco, s čím by se Čína chtěla chlubit. Problémy byly v průběhu celého plánování. Do poslední chvíle nebylo jasné ani, kolik ranvejí by letiště mělo mít. Jednat se začalo o jedenácti, skončilo se u sedmi. Šest výhradně pro civilní přepravu. V současnosti jsou otevřeny čtyři.

A jen tak mezi námi, pokud bychom započítali k sumě na dostavbu letiště i tuto přidruženou dopravní infrastrukturu, která se musela vybudovat, dobrali bychom se částky 23,6 miliard dolarů. Ano, funkční napojení letiště na metropoli bylo dražší, než terminál samotný.

Foto: Hufton+Crow

U peněz se můžeme ještě chvíli zdržet: jak už víme, ústřední terminál přišel na 12 miliard dolarů. Letiště (tj. ranveje, hangáry, věže řídící letový provoz) na 17 miliard. Napojení na město, hezkých 23,6 miliard. A stavby na areálu letiště, od demolic po úpravy pozemku až po rozvod sítí a asfalt na chodníku - 46,2 miliard. Do rovných 100 miliard dolarů nám ještě pár milionů chybí, ale je to těsné.

Ekologie ne zrovna ekologického provozu?

Za projektem celého konceptu terminálu stála malířka a dáma světové architektury, Zaha Hadíd. Bohužel nás opustila v roce 2016, ale odkaz jejich nespoutaných vizí tu bude žít dál. Terminál letiště v Daxingu se rozbíhá do šesti ramen, a proto svým designem trochu připomíná mořskou hvězdici. Organické tvary měla britsko-irácká architektka opravdu ráda.

Udržitelnost je tu na prvním místě. Architektonické vedení projektu umožňuje, že 85 % rozlohy budovy centrálního terminálu je osvíceno denním světlem. Přitom systém izolace snižuje požadavky na vytápění/klimatizaci o 60 %. Specifické materiály zapracované do konstrukce snižují další spotřebu energií o 10 %, a hned 8 % energie terminál získává z vrtů tepelných čerpadel. Sympatických 10 MW generují solární elektrárny, umístěné na pozemcích letiště.

Foto: Hufton+Crow

Letiště v Daxingu funguje jako obrovská houba: pohyb milionů pasažérů znamená ohromné teplotní výkyvy a kondenzaci vodních par. Jsou tu také řeky, jezera a mokřiny v okolí letiště. Zaha Hadíd vypracovala koncept jímání, přečištění a meliorace, který se v zacykleném režimu musí vypořádat s 2,7 miliony kubíků vody, aby nedošlo k zaplavení.

Požární bezpečnost je v tak obří stavbě naplněné lidmi noční můrou. Problémy tu jsou: zatímco standardní úniková vzdálenost (z hlediska požární bezpečnosti) činí u veřejných budov v průměru 76 metrů (mezi interiérem/exteriérem), tady je to kolem 206 metrů. Technici z Arup proto museli vypracovat novou „materiálovou studii“ pro nehořlavé provedení celého terminálu.

Oblohu nad hlavami pasažérů nese 170 000 ocelových podpěr. Vypočítávat tu nosnost a statiku byla noční můra techniků: na ploše hyperboloidu střechy o rozměru 350 000 metrů čtverečních v celkem 38 sekcích se tu nachází 420 různých kombinací a překryvů.

Foto: Hufton+Crow

Rychlost na prvním místě

Chytrý fraktálově-paprskový design je praktický, a napomáhá lepší organizaci. Takže od vstupní dvorany se tu dostanete k jakékoliv přepážce za 8 minut, od nejvzdálenějšího bodu vás vždy dělí 600 metrů. Odbavení a výdej palubních lístků bude plně automatizovaný, počítá se s identifikací pasažérů skenováním obličejů. Zavazadla budete podávat samoobslužně u jednoho z 256 portů. Co to znamená?

Že za méně než 30 minut máte kompletně hotovo, a můžete zamířit ke své odletové bráně, dalších 8 minut pěší cesty (kterou vám ještě urychlí posuvné pásy v podlaze). Za 50 minut od příchodu na letiště už sedíte na svém sedadle v letadle. Čas vymezený bezpečnostní kontrole pasažérů tu bude údajně snížen na 30 vteřin. Stávající rekord přitom činí dvě minuty.

Z každého ramene „hvězdice“ terminálu bude možné současně realizovat nástup do 6 různých letounů. Celkový počet nástupních bran je v Daxingu 79.

Foto: Hufton+Crow

Velmi praktický přístup se zračí z napojení letiště na okolní dopravní infrastrukturu. Je tu možnost volby metra, rychlovlaku, dálnice. To vše přístupné z podzemní haly pod terminálem, o rozloze 80 000 metrů čtverečních. Do samotného centra Pekingu se tak po příletu můžete dostat za 20 minut, respektive, za půl hodiny po přistání. To je také světový unikát. Zmíněný rychlovlak tu bude už za tři léta jezdit na magnetickém polštáři rychlostí 250 km/h.

Rekordy současné i budoucí

Pekingské letiště Nanyuan Airport (109 let staré letiště, nejstarší v Číně a Pekingu) je v současnosti druhé nejvytíženější na světě. Nově otevřený Daxing, který jej má nahradit, má ale vyšší aspirace. Nyní bude schopen odbavit 40 milionů pasažérů ročně, s výhledem, že od roku 2021 se bude počet letů i cestujících zvyšovat.

V roce 2040 už bude „novou normou“ rovných 100 milionů pasažérů, a 20 milionů tun nákladu. Daxing je totiž současně letištěm pro lety nákladní, a o čem se moc nemluví, i pro lety armádní. Letiště se vždy staví s nad-plánem, s kapacitním přesahem. Současný projektový strop využitelnosti Daxingu je u 200 milionů pasažérů ročně. Zatím tu může přistávat 620 000 letadel ročně.

Foto: Hufton+Crow

Na stavbě se „přímo v terénu“ podílelo 40 000 dělníků. Přes 8000 dalších expertů bylo na místo stavby svezeno z celé Číny na státní útraty, aby byl projekt dohotoven podle plánu a v termínu.

Jak jistě víte z hollywoodských filmů, stavět na indiánských pohřebištích nosí smůlu. V tomhle případě nejde o pohřebiště indiánská, ale ta z čínské historie. Během výkopových prací byly nalezeny stovky hrobů z období dynastie Čching, spadající do 16. století. Proto se to tu během stavby základů hemžilo pracovníky pekingského Úřadu pro kulturní relikty a pozůstatky. Stěhovat se museli nejen mrtví pod zemí, ale i živí. Místo pro letištní areál vzniklo demolicí 11 vesnic a relokací 20 000 obyvatel.

Čína v současnosti obhospodařuje 235 civilních letišť, které ročně dohromady přepraví 1 miliardu a 265 milionů osob ročně. Jen 37 z těchto letišť ale překonává roční bilanci 10 milionů pasažérů. Zjevná neproporční vytížení je patrné hlavně v Pekingu, což je důvod, proč tu v roce 2014 kývli na výstavbu Daxingu. Jinak ale země plánuje do roku 2020 dokončit dalších 75 nových letišť.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Pavol Štofan

Rekonstrukce malé slovenské chaty spustila velkou debatu

V průvodním provedení to rozhodně nebyl objekt, který by někoho inspiroval k rekonstrukci. Padesát let stará áčková chata byla ve stavu – slušně řečeno: jako po padesáti letech bez údržby. Slovenští architekti a současně majitelé objektu, se ale rozhodli dát stavbě druhou šanci. A dobře udělali.

zdroj: Pedro Cavaco Leitão

Stísněný historický domek rekonstruovali na moderní bydlení v bílém

Malé domky v centru velkých měst často neoplývají prostorem ani dostatkem světla. Při plánování rekonstrukce jsou architekti a majitelé svázaní celou řadou problémů: Památková ochrana, statika domu, omezená možnost přístavby, zachování původního vzhledu a další. Jak tedy zařídit moderní bydlení v historickém domku? ...

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Akce a slevy

Střešní systém Lindab SolarRoof

Střešní systém Lindab SolarRoof

Střešní systém Lindab SolarRoof

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA