REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Chátrající i chráněné obchodní domy z éry socialismu, část druhá: Osud po roce 1989

Jak bylo zmíněno v předchozí části, československé obchodní domy z přelomu 60. a 70. let minulého století byly nepochybně fenomén, který přetrvává s jistým sentimentem do dnešních let. Mnohdy, ač někdy stranou pozornosti, dokonce představují poměrně zajímavé svědectví o vývoji architektury 20. století a přístupu k navrhování obchodních domů.

„Jednotná organizácia riadenia a prevádzky obchodných domov Prior“

První moderní poválečné obchodní domy u nás vyrostly v Bratislavě (1964–68), Košicích (1965–68) a v Plzni (1965–68) a byly jakousi případovou studií pro ověření konstrukčních a provozních řešení. Výsledné poznatky z prvních hotových projektů využili autoři publikace Jednotná organizácie riadenia a prevádzky obchodných domov Prior (Bratislava, 1973), která se stala směrnicí následné výstavby.

Tento dokument například rozděloval obchodní domy podle prodejní plochy na tři velikosti (2000–4000 m2, 4000–7000 m2 a 7000–10000 m2), z nichž každá měla předepsanou jistou úroveň vybavení. Rozdělení do devíti produktových sektorů, z nichž největší plochu zabíral sektor textil a oděvy (50 %), dále průmyslové zboží (40 %) a potraviny (10 %), měly obchodní domy všech velikostí společné. Zpravidla disponoval obchodní dům třemi až čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím, tak, že potraviny byly vždy umístěny v přízemí, ve 2. NP průmyslové zboží a ve 3. NP oděvy. V nejvyšších podlažích se pak nacházelo zázemí, případně restaurace. Technické provozy se nacházely v 1. PP. Výjimkou nebyla ani nabídka služeb jako např. kadeřnictví.

Jedním z příkladů družstevních obchodních domů je Družba na Václavském náměstí, kterou dodnes vlastní Svaz českých a moravských výrobních družstev. Foto: Tomáš Kovařík

Dle Jednotné organizácieměl být pohyb zboží, zaměstnanců a zákazníků vzájemně oddělen, vertikální komunikační prvky, tedy eskalátory, výtahy a schodiště, nesměly zasahovat do prodejní plochy. Samotná prodejní plocha měla být obdélníkového půdorysu s minimem svislých konstrukčních prvků, které by omezovaly přehlednost prostoru. Zajímavostí je, že dnešní koncepce navrhování maloobchodních prodejen je zcela opačná.

Konstrukcí obchodních domů byl železobetonový skelet o minimálním modulovém poli 9x9 m a minimální světlé výšce prodejního prostoru 3,6 m. U větších obchodních domů se ovšem preferoval skelet ocelový, který i přes horší dostupnost a horší protipožární vlastnosti umožňoval přesnější montáž, poskytoval subtilnější konstrukci a v neposlední řadě neutrpěl důslednou typizací jednotlivých prvků.

Bývalý OD Prior v Plzni v roce 2017, kdy řetězec Tesco prodal budovu společnosti Amádeus Real, a.s. Foto: Tomáš Kovařík

Za pozornost jistě stojí technické zařízení tehdejších obchodních domů, jako například klimatizace, umělé osvětlení, vytápění, v prostorách bez přirozeného větrání ventilace nebo vnitřní rozhlasový okruh. V interiéru i exteriéru nechyběla umělecká díla od předních umělců, což umožňoval zákon ukládající povinnost uplatnit 1–4 % rozpočtu na uměleckou výzdobu stavby.

Osud po roce 1989

Do roku 1989 fungovalo pod značkou Prior přibližně 60 obchodních domů. Některé, například Prior v Plzni nebo Máj na Národní třídě, byly v roce 1992 a 1993 odkoupeny americkou společností Kmart, která síť obchodů provozovala do roku 1996, kdy se rozhodla trh opustit. Provozovny v tomto roce přešly do vlastnictví britského řetězce Tesco, který budovy, často již v dosti neuspokojivém technickém stavu, donedávna využíval.

I Tesco ovšem nyní mění svou strategii pro středoevropský trh a příliš velké či nevyhovující budovy bývalých Priorů prodává. Posledním, který je stále ve vlastnictví řetězce Tesco a k jehož prodeji společnost přistoupí, bude Prior v Pardubicích. Ten se zákazníkům uzavře v říjnu tohoto roku a v rukou nového majitele jej bude čekat rozsáhlá rekonstrukce.

Současná podoba obchodního domu Máj na Národní třídě v Praze. Foto: Tomáš Kovařík

Ne všechny Priory ovšem získal v rámci privatizace americký řetězec Kmart. Část Priorů odkoupila tehdejší největší obchodní firma v ČR – Interkontakt Group. Ta v roce 2010 zanikla a její aktivity, včetně pronajímání budov Priorů, se rozpadly do několika dalších společností. Poslední třetinu obchodních domů vlastní a pronajímá společnost Le Cygne Sportif. Zcela stranou stojí OD Kotva, který byl prodán v rámci tzv. velké privatizace a který svého majitele již několikrát změnil, prošel rekonstrukcí a v letošním roce i dosáhl na status nemovité kulturní památky.

Samotná značka Prior s koncem minulého režimu nezmizela. Společnost Le Cygne Sportif ji i nadále provozuje jako maloobchodní řetězec, jehož pobočky najdeme v budovách téže společnosti například v Jihlavě, Českých Budějovicích, Mostě nebo Náchodě.

Hodnota budov dnes díky minimálním investicím do údržby ovšem spočívá především v pozemcích a lokalitách, kde jsou umístěny, v důsledku čehož není rekonstrukce chátrajících budov, které svými dispozicemi navíc neodpovídají dnešním požadavkům, pro investory zajímavá. Těžiště maloobchodu se přesunulo do nákupních center na periferiích a bývalé výkladní skříně „socialistické hojnosti“ stíhá tzv. „secondhandizace“, kdy vlastník poskytuje prodejní plochy drobným prodejcům a obchodní domy tak přetváří v ekvivalent tržnice s levným zbožím.

I přesto lze najít příklady bývalých Priorů, které byly úspěšně adaptovány podmínkám 21. století a mezi zákazníky se těší popularitě. To je i případ Prioru v Olomouci, který je dnes známý jako Galerie Moritz. Architektonické studio Atelier-r navrhlo v roce 2012 zásadní rekonstrukci, při které byl mimo jiné nahrazen brutalistní plášť budovy. I přes radikální změnu fasády se v návrhu podařilo odrazit logiku a ducha místa, zklidnit předprostor přilehlého kostela a za využití prosklené fasády odhmotnit masivní hmotu stavby.

Na závěr lze pro zájemce o hlubší poznání historie obchodních domů doporučit publikaci Kotvy máje: České obchodní domy 1965–1975, v níž kolektiv autorů výše zmíněné i mnohé další informace čtivě shrnul.

Tomáš Kovařík

Ztotožňuje se s citátem H. Holleina „všechno je architektura“. Možná proto, navzdory ekonomickému vzdělání, má k architektuře blízko, často ve spojitosti s fotografováním, které ho naučilo rozhlížet se kolem sebe. Tyto dvě záliby daly v roce 2018 vzniknout výstavě fotografií zobrazující významné stavby z let 1948 až 1989. Středobodem jeho zájmu jsou stavby ve stylu brutalismu, technicismu, konstruktivismu a funkcionalismu. Zajímá ho problematika brownfields a skandinávská architektura, za kterou také rád cestuje.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Tomáš Kovařík

Transformační stanici přestavují na centrum umění. Brzy se otevře veřejnosti. Navštívili jsme ji

Sedmý ročník festivalu Open House Praha 2021 otevřel návštěvníkům 79 běžné nepřístupných prostorů, kterými je provedlo na 350 dobrovolníků. Během festivalového víkendu 7. 8. – 8. 8. 2021 bylo možné navštívit mimo jiné i nově vznikající centrum umění Kunsthalle na Klárově v budově bývalé trafostanice. Nahlédněte s…

cs:ŠJů, CC BY-SA 3.0  , via Wikimedia Commons

Komora architektů nesouhlasí se zástavbou piazzetty u Intercontinentalu

Česká komora architektů (ČKA) nesouhlasí se zástavbou volného prostranství u hotelu Intercontinetal v centru Prahy, jak to plánuje majitel objektu. Piazzetta nesoucí od roku 2018 jméno náměstí Miloše Formana není podle ČKA prolukou nebo parcelou určenou k zastavění, je nezastavitelným veřejným prostranstvím ve…

Současná podoba obchodního domu Máj na Národní třídě v Praze. Foto: Tomáš Kovařík

Obchodní dům Máj: Chystaná přestavba se nelíbí Klubu za starou Prahu

Klub Za starou Prahu protestuje proti zamýšlené přestavbě obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě, který je kulturní památkou. Přestavbu kritizuje v otevřeném dopise, který zaslal ministrovi kultury Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD) a pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi (Piráti). Podle klubu navrhované úpravy stavby…

"Architekturu osmičkových roků" v Plzni představil Den architektury

"Architekturu osmičkových roků" v Plzni představil Den architektury

V Plzni se o program v rámci širší akce DEN ARCHITEKTURY postaral místní spolek Pěstuj prostor, který se dlouhodobě věnuje osvětě v oblasti architektury a veřejného prostoru. Za doprovodu Petra Klímy a Kateřiny Klímové se zde 29. 9. asi padesátka zájemců zúčastnila vycházky nazvané „Architektura osmičkových roků“,…