REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Plzeňsko ukázalo své industriální dědictví a zpřístupnilo staré doly

V červnu se návštěvníkům na jeden víkend na Plzeňsku představil premiérový ročník festivalu industriální kultury, Industry Open. Ten pro zájemce otevřel zajímavé průmyslové památky a místa, kam se běžně nelze podívat.

Plzeň má bohatou průmyslovou tradici, na kterou bychom měli být hrdí. Už dávno nejsme jen šedivé průmyslové město. Naopak jsme městem, které se postupně  snaží navázat na odkaz světoznámých značek, jako jsou Plzeňský Prazdroj a Škodovka. Také v dnešní době u nás najdeme celou řadu zajímavých firem a vývojových center, které patří mezi nejlepší ve svém oboru. Málokdo však o nich ví anebo tuší, jak výroba za branami jejich areálu vypadá“ vysvětlil primátor města Plzně Martin Baxa.

Na komentovanou prohlídku mohla veřejnost vyrazit mimo jiné do spalovny odpadu ZEVO Plzeň, Výzkumného a zkušebního ústavu Plzeň, plzeňské vodárny, do výrobny dlaždic RAKO LASSELSBERGER v Chlumčanech nebo do Centra stavitelského dědictví v Plasích. Na mnoha místech byly návštěvy zdarma, na některých bylo potřeba si i kvůli omezené kapacitě předem zakoupit vstupenku. Do programu se také zapojily Plzeňské městské dopravní podniky, které oslavují 120. výročí fungování a které tak umožnily návštěvníkům nahlédnout do vozoven na Karlově a na Slovanech a svézt se také několika kusy historické techniky. Milovníci hornictví si přišli na své ve štole Prokop ve Stříbře a v kaolinovém dole v Nevřeni.

Centrum Caolinum Nevřeň

Zmíněná Nevřeň je malá vesnice 15 km na sever od Plzně. V lese nedaleko této nenápadné obce se ovšem skrývá zcela unikátní technická památka, jejíž význam dalece přesahuje hranice tohoto drobného sídla.  Touto památkou je bývalý kaolinový důl, který byl v provozu v letech 1870 až 1897 a jehož mimořádně zachovalé podzemní chodby mohou nyní návštěvníci obdivovat jak v rámci proběhlého festivalu, tak pravidelně o víkendech.

Že je historie obce spjata s těžbou připomíná i nová budova Centrum Caolinum, která svým návštěvníkům umožňuje do této historie nahlédnout. Ta zaujala místo po bývalé hospodě, hasičské zbrojnici a kulturním domě, které v březnu 2012 poničil požár. Stavbu navrhli architekti Jakub Chvojka a Radek Dragoun jako multifunkční prostor, který lze dle potřeby využít pro celou škálu různých funkcí. Primárně je zde instalována multimediální expozice hornictví. Mimo to je součástí také nová hasičská zbrojnice, takže celá budova se stala jakýmsi novým těžištěm obce. Celkové náklady 15 milionů korun pokryla z velké části evropská dotace a umožnila tak obci Centrum v roce 2014 otevřít návštěvníkům.

Stavba jako taková vychází z tradičního venkovského půdorysu protáhlého obdélníku, pohledový beton a odvážně tvarované komíny nad oběma štíty dávají ovšem jasně tušit, že jde o stavbu novodobou. Nosnou konstrukci tvoří dřevěné lepené vazníky, které jsou uvnitř přiznané a vytváří tak zároveň samotný design interiéru. Zajímavá je práce se světlem, které do budovy vstupuje střešními okny rozmístěnými podél hřebenu střechy.

Hlubinný kaolinový důl

V rámci festivalu se nyní návštěvníci také mohli poprvé podívat do podzemního labyrintu bývalého dolu. Poprvé tedy oficiálně, neboť důl byl již v minulosti hojně navštěvován mnohými nadšenci a to i přes přísný zákaz vstupu.

Do poslední chvíle nebylo jasné, zda se to zvládne, nicméně po několika letech příprav a práce na prohlídkové trase se Centru Caolinum Nevřeň podařilo získat povolení báňského úřadu. Plzeňský kraj projekt podporuje dlouhodobě. Od roku 2006 jsme obec jako provozovatele centra podpořili částkou téměř půl milionu korun,“ říká Alena Svobodová z Krajského úřadu Plzeňského Kraje.

Z počátku povrchovou těžbu zde zahájil v roce 1870 podnikatel Schüss. Zanedlouho se poté začal kaolin dobývat také hlubinnou metodou. Těžba ovšem netrvala dlouho a již v roce 1897 ji nový majitel Leo Wedel ukončil a přesunul veškerou technologii do Ledec. Od té doby historie o vlastnictví ložiska mlčí a důl byl pravděpodobně opuštěn až do dnešních let. Snad jen v během druhé světové války jej využívali místní obyvatelé jako provizorní úkryt pro sebe a hospodářská zvířata.

Těžba probíhala nejprve ručně, později bylo využito koňské síly a v roce 1884 zavedl Leo Wedel mechanizaci v podobě úzkokolejky v centrální transportní štole, po které jezdila parní lokomotiva. Kromě kaolinu se zde také kopal písek jako stavební materiál. Samotný kaolin se v ložisku nevyskytuje čistý, ale jako součást arkózy, která má strukturu podobnou pískovci a dá se proto poměrně snadno lámat. Kaolinu v něm bylo ovšem obsaženo zhruba 12 %.

I když těžba netrvala dlouho, kvůli špatné dostupnosti a velké vzdálenosti k vlakovému nádraží byla na sklonku 19. století přesunuta do Ledec, podařilo se tehdejším kopáčům vytvořit pozoruhodné dílo, jehož sály a chodby v celkové délce přes 1 100 metrů v mnoha místech dosahují výšky až 22 metrů, šířky 6 metrů a nacházejí se v hloubce až 34 metrů. Stopy po mlátku a kladívkách na stěnách připomínají ruční práci, okouřené výklenky jsou zase pozůstatkem po karbidových lampách. Majestátní prostory upoutaly i filmaře

Prohlídkovou trasu o délce zhruba 300 metrů s výkladem, které se zájemci od nynějška mohou účastnit pravidelně o víkendech a svátcích, lze jen a pouze doporučit. Je ovšem potřeba počítat s rezervací termínu v předstihu.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Inspirujte se tradičními řemeslnými postupy. Navštivte Centrum stavitelského dědictví

Inspirujte se tradičními řemeslnými postupy. Navštivte Centrum stavitelského dědictví

Centrum stavitelského dědictví v areálu národní kulturní památky Klášter Plasy nedaleko Plzně nabízí kromě jiného i celou řadu zajímavých stavebních postupů, materiálů, prvků a konstrukcí pocházejících ze sbírek významných architektů a stavitelů. Již jsme ho jednou s redakcí navštívili, dnes se zaměříme na některé ...