REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Jakou hodnotu má komín v Ostravě? Má smysl zachraňovat staré průmyslové komíny?

V posledním půlroce česká média hojně informovala o snahách zachránit ostravský komín zvaný Strakáč. Tato stometrová dominanta Vítkovic sloužila pro úpravnu a spékárnu rud, známou též pod názvy jako aglomerace či hrudkovna. Továrna byla zprovozněna na počátku 60. let 20. století, aby dodávala nedalekým pecím vsázku pro výrobu železa. Konec jejího provozu pak přišel koncem minulého století a od té doby byl areál opuštěný a uprostřed náletové zeleně chátral až do letošního roku, kdy začaly demoliční práce.

Záchrana ostravského Strakáče

Snahy o záchranu komína spustil místní patriot Dominik Raška, předseda spolku Svatý Václav. Nicméně bohužel dosti pozdě – víc jak deset let po vydaném demoličním výměru. Impulsem pro záchranu se pro něj stala až na počátku roku 2018 zpráva, že komín společně s celým areálem bude konečně zbořen, území bude sanováno, rekultivováno a připraveno pro novou lehkou průmyslovou výstavbu.

Spolek začal upozorňovat na hodnoty komína formou článků, ve vstupech v rozhlasových a televizních relacích a různých setkání. Dále spustil petici na záchranu, kterou podepsalo víc jak 1200 lidí (i ze zahraničí). Důležitým krokem k záchraně komína bylo i podání podnětu na prohlášení za kulturní památku. Ministerstvo kultury komín ale za kulturní památku neprohlásilo, nicméně dnes ještě není rozhodnutí pravomocné a běží lhůta, kdy proti němu mohou účastníci řízení podat rozklad.

Majitel areálu s komínem – VÍTKOVICE, a. s. – s těmito aktivitami nesouhlasí. Logicky naopak vítá kompletní sanaci a dekontaminaci staré ekologické zátěže na pozemcích hrudkovny, která je kompletně v režii Ministerstva financí v rámci programu na likvidaci starých ekologických zátěží. Vlastník od začátku pragmaticky poukazoval na nutnost sanovat kontaminované území, zmiňoval špatný technický stav komína a také i to, že Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě před více jak deseti lety komín za hodnotný neoznačilo. Majitel tak dosud investuje čas a prostředky pouze do dnešní národní kulturní památky, se kterou aglomerace technologicky přímo souvisela – do tzv. Dolní oblasti Vítkovic.

Blíže se ale soustřeďme na informace o kuriózním komínu a jeho zasazení do historických souvislostí. Názor, zda by měl být komín zachráněn a zda bude komín Ostravě chybět ponecháme na čtenáři samotném.

O starých komínech a jejich významu pro naše kulturní dědictví si můžete přečíst ve starším článku autora Martina Vonky na ESTAV.cz

Unikátní zděné vysoké komíny

Strakáč patří mezi typologicky zajímavou skupinu vysokých zděných komínů. Zděné komíny vysoké nad sto metrů patřily ve své době mezi nejvyšší stavby na našem území a byly vrcholným dokladem umu svých stavitelů – komínářů. První stometrový komín u nás byl vybudován v roce 1920 pro Piettovu papírnu v Plzni. Komín dodnes stojí, byť ubouraný o 5 metrů a společně s kotelnou a dalšími budovami byl prohlášen roku 2013 za kulturní památku. Nejvyšší zděný komín na našem území vůbec vznikl pro kolínskou elektrárnu v roce 1931 a dosáhl výšky 120 metrů. Později byl snížen na výšku 117 metrů a je dodnes funkční.

Od poloviny 20. století začal ale postupně zděnou technologii u komínů výšek nad 80 metrů vytlačovat železobeton. Jedním z posledních se tak stal Strakáč. V průběhu asi padesáti let tak u nás vzniklo dle současného stavu poznání pouhých 27 zděných komínů výšek nad kulatou hranicí 100 metrů, přičemž dodnes se jich dochovalo 18 (z toho dva jsou ubourány pod 100 metrů). Tím, že u nás stojí kolem 3400 zděných komínů, se jedná o pouhý (a tedy cenný) zlomek komínového fondu. Nutno navíc dodat, že zděná technologie u komínů patří dnes již mezi zaniklá řemesla. Poslední zděný komín z komínovek byl u nás průmyslově postaven v roce 1984 v areálu domažlického pivovaru. Od této doby se staví tovární komíny z železobetonu a oceli.

jeden z velkých kouřovodů

Strakáč oproti jiným komínům vyniká svojí mohutností, což je patrné při prvním pohledu. Mohutnost můžeme vyjádřit i matematicky, a to poměrem šířky komína u terénu ku jeho výšce nad terénem. Běžné zděné tovární komíny mají tento poměr kolem 1:10, Strakáč pak 1:6,7. To souvisí s funkcí komína – masivní průduch musel odvádět veliký objem spalin. Podobné komíny stojí snad již jen v třineckých železárnách a v areálu někdejší Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě-Kunčicích.

Podívejme se na pár technických parametrů komína. Běžně udávaná výška je 101 metrů (primárním zdrojem bývá zřejmě komínová databáze KODA), nicméně komín byl nejspíš projektován a zrealizován jako stometrový. Vnější průměr v patě je 15 metrů a pod terénem se do komína napojují čtyři mohutné kouřovody o rozměrech kolem 3,5 x 3,5 metru. Vnitřní hořejší průměr je 920 centimetrů (pro srovnání: světlost nejvyššího komína ČR – třistametrového komína elektrárny Chvaletice – je menší, a to 880 centimetrů).

Dřík je v horní polovině doplněn o denní letecké značení v podobě natřené červenobílé šachovnice. A odtud právě pochází přezdívka komína – Strakáč.

Komíny – vyhledávané památníky své doby

Tovární komíny v dnešní době, kdy již nechrlí kolem sebe množství zplodin, se stávají uznávanými ikonami průmyslového věku. U nás i ve světě je k viděná celá řada realizací, kdy je komín buď sám, nebo ještě s továrnou zapojen do nových stavebních struktur. Komíny dodávají místu netradiční přidanou hodnotu, jsou to orientační body a vztyčené prsty, které poukazují na odlišnost místa.

dřík komína s výrazným denním leteckým značením

Hlubší úvahy o významu továrních komínů v dnešní době poskytne nově připravovaná kniha s názvem Tovární komíny. Ikony průmyslového věku z pera autorů tohoto článku. Kniha vyjde koncem roku 2018 jako dílčí výsledek projektu NAKI Ministerstva kultury ČR: Dokumentace, evidence, prezentace a návrhy konverzí továrních komínů jako ohrožené skupiny památek průmyslového dědictví na území České republiky.

Zmiňme dva konkrétní příklady ze světa, které ukazují možnosti a potenciál zachování komínových staveb. A to konkrétně u komínů funkčně podobných Strakáčovi, tedy těch, které sloužily provozu hutí a byly například vystaveny podobné kontaminaci. Obě ukázky mají jedno společné – na jejich záchraně měly významný vliv občanské aktivity.

První zmínku věnujme nejvyššímu zděnému komínu světa zvaného Anaconda Smelter Stack. Vyrostl do výšky 178 metrů v americké Montaně ve městě Anaconda v letech 1918–1919. Po ukončení provozu se zformovala v Anacondě skupina Anacondans to Preserve the Stack, která chtěla masivní komín uchovat jako památku na místní těžní a hutní průmysl. Plánům sdružení se dostalo veliké podpory a několikaleté usilovné snahy vyústily v roce 1986 dokonce k vyhlášení státního parku Anaconda Smoke Stack State Park, čímž byl komín, mimo jiné vyobrazený na jedné vitráži v místním kostele, zachráněn. Přímý přístup k němu je ale omezený, půda je v důsledku činnosti hutí nadále zamořena. Proto dva kilometry od něj vznikla vyhlídková zóna, kde jsou umístěny informace o huti a rekordní stavbě a vyzděný model koruny komína v měřítku 1:1.

Na zajímavé začlenění starého komína do nové struktury města se můžete podívat ve fotogalerii článku o přestavbě továrny na komunitní centrum.

Nám o něco blíž je k vidění ikonické zachování komína ve španělském městě Malaga. Zde, přímo na středomořském pobřeží, fungovala olověná huť s nejvyšším komínem v regionu, postaveným v roce 1923. Konec továrny přišel v roce 1979. Budovy byly srovnány se zemí a zůstal stát jen 106 metrů vysoký komín. V roce 1998 došlo pod komínem k setkání bývalých zaměstnanců hutě, jedné místní asociace a dalších lidí. Toto setkání přispělo k podpoře zachování a obnovy komína jako symbolu místního průmyslu. O 8 let později byl komín společně s dalšími dvanácti komíny ve městě zařazen městskou radou do katalogu chráněných průmyslových komínů města. To jim poskytlo ochranu před případnou demolicí a umožnilo jejich zapojení do funkčních městských struktur.

Komín ponížený na výšku 96 metrů byl v letech 2006–2008 opraven a dnes tvoří impozantní dominantu městské krajiny a slouží jako připomínka bohatého místního průmyslu. Je navíc příhodně začleněn do veřejného prostoru. Z jedné strany kolem něj vede promenáda, z druhé strany jej lemuje pláž. U jeho paty to žije. Řada lidí se u komína zastaví, pozdvihnou hlavy, vyfotografují se, děti zase vybíhají po šikmině betonového soklu, sklouzávají zase dolů nebo hravě běhají kolem. Lze i nahlédnout do nitra komína, kde je vidět z vrcholu zavěšené kyvadlo sloužící pro monitorování případné výchylky konstrukce z osy. Oprava stála víc jak půl milionu eur, nicméně město dostalo novou památku evropského významu – významnost a příkladnost obnovy komína byla stvrzena Evropskou unií v podobě zvláštního uznání za kulturní dědictví – Europa Nostra Awards 2009.

Komín v Malaze zůstal stát jako památník a dominanta pláže

Konec?

Je téměř jisté, že Strakáč brzy padne, byť iniciátor záchrany komína se nevzdává a vyvíjí další aktivity. Pokud komín padne, tak Ostrava přijde o zajímavou stavbu, jejímž zachováním se mohla dostat na světovou úroveň v oblasti nového využití vysokých zděných komínů.

Příspěvek byl realizován za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity NAKI II – projekt č. DG16P02B011.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Rekonstrukce komínů

Co připravit před stavbou kamen: Základy, komín, zdivo, přívod vzduchu...

Co připravit před stavbou kamen: Základy, komín, zdivo, přívod vzduchu...

Příprava domu pro stavbu individuálně navržených kamen nebo sálavého krbu vyžaduje dodržení několika důležitých zásad. V poslední době se začíná postupně zlepšovat stav v informovanosti budoucích majitelů kachlových kamen (individuálně navržených kamen) nebo sálavého krbu. Se skutečností, že s takovýmto topidlem se ...

Stavební deník je možné vést i on-line

Stavební deník je možné vést i on-line

Stavební deník je důležitý dokument. Není to jen „zase nějaký papír co po mě chce úřad“ ale důležitý důkazní materiál v případě, že se vyskytne potřeba reklamace či poruch stavby. Jeho zápisy mohou být důležité i při hledání příčin poruch i na stavbách svépomocí. Je v něm zapsáno vše podstatné – například jaké bylo ...

Zdroj: Fotolia.com - Andrey Popov

Kam umístit ohřívač vody, bojler nebo průtokový ohřívač

Připojování a umisťování ohřívačů vody musí odpovídat příslušným platným normám a dalším předpisům. Účelem je takové připojení, aby bylo co nejjednodušší a aby zajišťovalo bezpečný a bezporuchový provoz po dobu životnosti ohřívače. Případné opravy, přepojování nebo úpravy v zapojení provoz prodražují. Pro snížení ...

Zdroj: Fotolia.com - Liubov Furs

Města s nejvíce znečištěným ovzduším na světě

Slovy klasika: „Svět je překrásné místo pro život.“ Přesto na něm narazíte na místa, kde byste v zájmu svého zdraví raději pobývali co nejkratší dobu, a kde rozhodně žít nechcete. Třeba ve městech, která proslula nejvíce znečištěným ovzduším. Dnešní článek nebude příliš pozitivní. O to více by měl být varováním. ...

REKLAMA