Inspirujte se tradičními řemeslnými postupy. Navštivte Centrum stavitelského dědictví
Centrum stavitelského dědictví v areálu národní kulturní památky Klášter Plasy nedaleko Plzně nabízí kromě jiného i celou řadu zajímavých stavebních postupů, materiálů, prvků a konstrukcí pocházejících ze sbírek významných architektů a stavitelů. Již jsme ho jednou s redakcí navštívili, dnes se zaměříme na některé detaily tohoto jedinečného prostoru.
Rozsáhlý areál s pozemky, který kdysi patřil mezi nejvýznamnější monastické komplexy ve střední Evropě, se proměnil k nepoznání. Zdevastované objekty bývalého kláštera, pivovaru a hospodářského dvora se postupně staly autentickou učebnici stavební kultury od románských počátků až po 19. století. Stavebně technickou výjimečnost podtrhují dochované doklady původních stavebních technologií, včetně pozdějších přestaveb, novostaveb a rekonstrukcí, zvláště v době baroka. Mistrně se podařilo obnovit kromě zmíněných budov, jež jsou urbanistickým jádrem celého památkového komplexu, například i velmi cennou raně gotickou dlažbu.
Prezentace vývoje stavebnictví a architektury
V rekonstruovaném areálu dvora se nyní nacházejí prostory pro nejrůznější aktivity zaměřené především na prezentaci vývoje stavebnictví a architektury. Najdeme tady stavebně řemeslnou huť, která má za cíl umožnit prostřednictvím kurzů a workshopů předávání tradičních postupů a dovedností v dobově zařízených dílnách. K praktickému provozu jsou připraveny technologicky náročné dílny kováře, slévače a klempíře; vyčleněny jsou i prostory pro další řemesla – tesaře, kameníka, cihláře, štukatéra, zedníka, pokrývače či rouraře. Své místo zde má i knihovna, kde je zpřístupněn tematicky specializovaný knižní fond stavitelské a architektonické literatury. V hospodářském dvoře najdou návštěvníci veškeré stavební technologie, v bývalém pivovaru jsou umístěny sbírky historického stavebního materiálu a prvků. Do areálu slavného plaského kláštera se tak vrátila všechna tradiční řemesla včetně vaření proslulého plaského piva. Objekt totiž získal i svoji typickou dominantu, sladovnický komín, takzvaný párník s plechovým nástavcem, který byl do Plas přemístěn ze zaniklé sušárny chmele v Hořesedlích na Rakovnicku a upraven podle dochovaných stavebních plánů z doby výstavby parostrojního pivovaru a nové sladovny na přelomu 19. a 20. století.
Krása tradičních řemesel v detailu
Národní technické muzeum (NTM) ukazuje zájemcům o historii stavebnictví opravdové klenoty. Fondy sbírky Stavitelství patří k nejstarším a nejcennějším. Do zlatého fondu určitě patří dary nejrůznějších institucí spojených se stavitelstvím, dary škol i předměty z pozůstalosti významných architektů a stavitelů. Je patrné, že charakter sbírky byl určen významnými stavitelskými tématy a počiny své doby. Sbírky muzea dokumentují vývoj technologií i forem jednotlivých prvků. Velmi krásné jsou například modely mostů, významných silničních a železničních mostních konstrukcí své doby, na nichž se uplatnily nové konstrukční technologie užívající kovy a principy příhradové konstrukce, později i beton a železobeton. K důležitým sbírkovým fondům patří také skupina Keramiky, obsahující mimo jiné vzorky tehdejší keramické a sklářské produkce, cihlářských výrobků, střešních krytin, keramických dlažeb a obkladů a keramických stropů. Z dalších skupin lze zmínit například skupiny Kanalizace, Silnice, Plyn a Vodárenství. Sbírky jsou průběžně obohacovány o nové předměty a různé modely staveb a jejich částí.
Dvůr stavebních řemesel pro soudobou praxi
K praktickému předávání tradičních postupů a dovedností slouží Dvůr stavebních řemesel. Zde je možné si v praxi vše nastudované vyzkoušet a porovnat s moderními přístupy a technologiemi. Parné je to zvláště v oblasti hrubé stavby – od zakládání přes zděné nosné zdivo, až ke sloupkům a klenbám, jež uměli naši předci opravdu brilantně. Dokladem toho je řada dochovaných staveb, stejně jako staveb současných postavených tradiční technikou. Vysvětlení podstaty dřevěných staveb patří asi k tomu nejlepšímu, čím se lze inspirovat, ale také čemu se v současné době raději vyhnout (zvláště v oblasti hrázděných staveb). Dřevostavby přeci jenom za dobu svého trvání učinily velké pokroky a není nutné je vytvářet vlastníma rukama, s maximální přesností a precizností dobových detailů je mohou zhotovit i počítačem řízené stroje.
„Přechod na strojní výrobu na konci 18. století umožnil lepší a rychlejší opracování dřeva. Vznikly velké pilařské závody, které začaly ve velkém vyrábět nejen trámy, ale i prkna a fošny. To způsobilo, že se na stavbách vedle trámových konstrukcí začaly používat i konstrukce z prken a fošen s pro ně typickými spojovacími prostředky – hřebíky, kolíky, svorníky a hmoždíky. Z deskového řeziva se postupně začaly vyrábět sbíjené plnostěnné a příhradové nosníky a rámy. Pro období konce 18. století a počátku 19. století je charakteristické i hledání nových typů a tvarů dřevěných konstrukčních soustav pro halové stavby, zejména obloukového tvaru,“ komentuje sbírku doc. Petr Kuklík, vedoucí týmu Materiály a konstrukce budov UCEEB při ČVUT Praha.
Úskalí hrázděných staveb
Pokud se dále zabýváme opravdu hlubokou historii architektury a stavitelstvím, nelze nevzpomenout už legendární antický spis De architectura libri decem slavného Vitruvia (Marcus Vitruvius Pollio), který píše: „Chtěl bych, aby hrázděné zdivo (cratitii) nebylo vůbec vynalezeno. Oč totiž prospívá více svým rychlým provedením a úsporou místa, o to je k větší a k obecné pohromě, poněvadž je to hotová smolnice pro požáry. Je proto zřejmě výhodnější mít vydání s nákladem na zdi z pálených cihel nežli být v nebezpečí následkem úspor, jichž se dosáhlo při hrázdění. Hrázdění působí také trhliny v omítkových pracích při členění příčných a svislých trámů v konstrukcích. Hrázděné stěny totiž při omazávání do sebe nasávají vlhkost a bobtnají, při vysychání se potom stahují a svým smršťováním rozrušují celistvost omítek. Poněvadž však některé lidi k tomu nutí spěch, nedostatek peněz nebo potřeba příčky na nepodloženém místě, je nutno postupovat takto: Základ hrázděné zdi se provede tak, aby hrázděná zeď nebyla ve styku s podlahovou masou (rudus) ani s dlažbou. Je-li totiž do nich zapuštěna, stářím zetlívá, a když se sesedává, naklání se a rozrušuje vzhled omítky…“
Nutno dodat, že současná norma na tepelnou ochranu budov je poměrně přísná, a klasické hrázděné stavby tím tak trochu ztrácejí. Tam, kde mají bohatou tradici (Německo, Holandsko, v Česku pak západní a severní Čechy), se novostavby přizpůsobují už jenom spíše vzhledem. Za vyzdívkou se často skrývá sendvičová dřevostavba a vše co k ní a modernímu způsobu bydlení patří. Klasické hrázděné konstrukce totiž patří k těm nejnáročnějším konstrukčním systémům. Stěny tvořily rámy z masivních trámů s výplní z místně dostupných materiálů, což byly nejrůznější laťky, větve nebo sláma omazané lepenicí, tedy směsí jílu a řezanky. Od poslední čtvrtiny 19. století se začaly jako výplň používat cihly a vápenná malta.
Historia magistra vitae
Současní stavaři, projektanti a architekti se ovšem nevěnují pouze novostavbám, v jejich zájmu je rovněž údržba a rekonstrukce starých dřevěných konstrukcí a krovů. Společně s památkáři též řeší problematiku celodřevěných tesařských spojů, které jsou často brilantní prací tehdejších mistrů tesařů. Současně s tím se stále zdokonalují metody nedestruktivního vyšetřování vlastností konstrukčního dřeva a provádějí se stále preciznější stavebně historické průzkumy pomocí nejmodernější techniky. To vše se samozřejmě netýká jenom dřeva; vývoj je v Centru stavitelského dědictví v Plasech u Plzně stejně pečlivě mapován i u ocelových a betonových konstrukcí, což může být velmi dobrou inspirací nejenom pro všechny restaurátory, stavaře, architekty, projektanty či památkáře, ale i pro zvídavou laickou veřejnost.
„Již v době prvotních příprav projektu jsme věděli, že musíme zastřešovat několik základních činností – vybudování expozice stavitelství s návazným studijním depozitářem, provozování stavebně řemeslné huti, která bude směřovat k zachování tradičních technologií, a rovněž pořádání vzdělávacích programů, rozvoj metodické činnosti a popularizaci oboru. Chceme návštěvníky přesvědčit, že uchovávat kulturní dědictví má stále velký význam,“ podotýká na závěr vedoucí Centra stavitelského dědictví NTM Pavel Kodera, který byl zároveň našim průvodcem.
Podklady a fotografie pro zpracování článku poskytlo Centrum stavitelského dědictví Plasy projekt Národního technického muzea (NTM). Komentářem přispěl doc. Petr Kuklík, vedoucí týmu Materiály a konstrukce budov UCEEB při ČVUT Praha.
Fotogalerie
Související témata
Přečtěte si více k tématu Stavba
Další dotace na čistírny odpadních vod pro domácnosti
Za 240 milionů vznikne více než 2 000 DČOV pro téměř 10 000 obyvatel. Ke kanalizaci u nás není připojeno stále více než 1,5 milionu lidí.
Les uprostřed pouště: Dům, který se nepokouší zapadnout jde ostatním příkladem
Zelená fasáda dvanáctipatrového objektu v srdci Bejrútu působí dojmem zjevení. Přináší les doprostřed pouště a vytváří oázu tam, kde vládl jen písek. Tohle je projekt, který dost ambiciózním způsobem ztělesňuje změnu trendů, a snaží se na klimatické změny vlastním příkladem adaptovat celé město.
Černé stavby má podle návrhu nového stavebního zákona bourat stát
Černé stavby od chatiček po obří haly by podle návrhu nového stavebního zákona odstraňoval stát na své náklady, pak by je vymáhal po neukázněném investorovi. V Plzni to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Obce podle ní nemají peníze ani lidskou sílu k demolicím hlavně větších objektů, ani ...
Změna pravidel pro hypotéky: Zákon pro ČNB podporu nezískal
Sněmovna ani po dvouhodinové debatě nerozhodla v prvním čtení o vládní novele, která má České národní bance přinést zákonnou pravomoc určovat parametry hypoték. Zatím není jasné, kdy se k ní vrátí, mohlo by to být v pátek. Řada opozičních poslanců vyjadřovala obavy, že návrh zhorší dostupnost hypoték a bydlení. ...
Jak postupovat při povolení neobvyklého domu
Záměry drobného stavebníka postavit si rodinný dům i touhy developerů o stavbě celého bloku bytových domů mohou narazit na nečekané komplikace. Zvláště pak v případě, že se jedná o projekt netradičního vzhledu domu, jeho rozměrů či materiálů. Mohou se ozvat sousedé, kteří se stavbou nebudou souhlasit a budou se jí ...
Sdílet / hodnotit tento článek