REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Zelené kanceláře: O pětinu nižší nemocnost, o desetinu lepší profit

Sterilní kancelář, připomínající reklamu na čisticí prostředek? To už dnes neplatí, zvlášť když chcete prospět sobě i svým zaměstnancům. Aktuální série nezávislých studií vystavuje rostlinám v květináčích vynikající vysvědčení. Co všechno dokáže obyčejný fíkus?
Zdoj: AdobeStock

Na univerzitě ve Wageningenu bádají nad různými faktory životního prostředí dlouhá léta, a nesoustředí se přitom jenom na přírodu. Ostatně, dnes trávíme třetinu produktivního času života v zaměstnání a tak je jejich snaha porozumět významu zeleně v interiéru docela pochopitelná. Do neobvyklého experimentu zařadili zdejší výzkumníci celkem 75 zaměstnanců tří různých společností. Administrativní a technické zázemí v nich bylo cíleně rozděleno na dvě shodně vybavené části, jediným rozdílem to byla (ne)přítomnost vegetace. A pak? Devět měsíců sledování.

Pracujte v džungli, bacily se vám vyhnou

Po třech měsících už byly k dispozici první výsledky, které se týkaly spokojenosti zaměstnanců. „Ačkoliv si zdejší lidé stěžovali na totožné pracovní vypětí a prakticky stejnou hladinu stresu, prakticky si všichni uklidňující zeleň velmi pochvalovali,“ popisuje Sjerp de Vries, jeden z autorů experimentu. To by zase taková senzace nebyla. Ale po uběhnutí celých devíti měsíců začal být patrný ještě jeden, produktivitu výrazně ovlivňující faktor. O 20 % se v „zelených“ kancelářích snížila nemocnost, a to včetně rizikových chřipkových sezón. V průměru o 1,6 dní nemocenské na jednoho zaměstnance. „Byl to nenáhodný pozorovatelný efekt, který lze jen těžko vysvětlit jen rostlinami, ale nejde jim ani upřít,“ říká de Vries.

Zvýšení vlhkosti, vyladění klimatu

Co za tím může stát? Vegetace v interiéru rozhodně ovlivňuje vnitřní mikroklima. Vlhkost vzduchu zvyšuje v průměru o 5 % (až o 17 % v zimních měsících). Přítomnost rostlin výrazně omezila stížnosti na teplotu interiéru, prakticky nikdo si už nezaznamenával přílišný chlad nebo horko. Po devíti měsících se už 26 % zaměstnanců jednoznačně shodlo, že prostředí s vyšší atraktivitou je výrazněji motivuje k práci. Zdá se, že rostliny prostě umí vyladit vnitřní klima i mysl pracovníků. A investice do interiérové zeleně se prostřednictvím nižší nemocnosti splatí do šesti měsíců.

Zdoj: AdobeStockZdoj: AdobeStock

Stereotyp a konstantní tlak

Přímo na vztah mezi zelení na pracovišti a hladinou stresu a produktivitou se soustředila studie Technologické A&M university v Texasu. Vytvořili „simulované podmínky“ počítačové laboratoře se sedmadvaceti místy k sezení, do kterých zahnali své lidské pokusné králíky. Následně je napojili na senzory snímající tepovou frekvenci, a svěřili jim řadu náročných nesouvisejících úkolů. Znáte to: vyplnit tabulku, sepsat fakturu, stáhnout a přeposlat data, sepsat oficiální e-mail, vymyslet krátký prodejní text, vyhodnotit analýzu. Prostě pracovní stereotyp. Jenže s limitovaným časem.

Stres nesníží, ale pomohou uklidnit

Cílem výzkumníků totiž bylo účastníky trochu vyplašit, s čímž jim ubíhající digitální odpočet vteřin pomáhal. Roger S. Ulrich, vedoucí výzkumu, jen s nadšením sledoval, jak se mění výkonnostní křivka sledovaných subjektů, a za jak rychle se po splnění každého úkolu „uklidní“ jejich srdce. Pointa? Po provedení celého testu to zkusil s dalšími pokusnými králíky ještě jednou, ale tentokrát v kanceláři vybavené zelení. Výsledek?

Ideál? Dva květináče na zaměstnance

O 10 % větší efektivita a rychlost práce, a výrazně méně chyb. O 12 % menší hladina stresu a klidnější tepová frekvence. A čas na zotavení? Po pěti minutách v kancelářské džungli byli zaměstnanci znovu klidní, jako by ani předtím neplnili náročné úkoly. A kolik že rostlin na pracovišti je tedy optimum? Jay Naar, designér interiérů, který se soustředí na návrhy moderních kanceláří, zmiňuje že 15-30 květináčů do otevřeného prostoru o výměře 150 metrů čtverečních by mělo stačit. Dojde ke snížení koncentrace spor plísní ve vzduchu o 50-60 %, a také snížení hluku o 5 decibelů. To se může zdát málo, ale například snížení o 10 dB člověk vnímá jako snížení hluku o 50 %.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Interiér

Foto: Yohei Sasakura

Rodinný dům s terasou, která není ani venku, ani uvnitř

Zajímavý příklad moderní rezidenční architektury, která je v daném případě specifická svým konstrukčním řešením. Nabízí prvek vzájemně se prostupujících stěn z různých materiálů v řešení polootevřených prostor. K tomu ovšem tradiční ložnice a nábytek v retro stylu, jehož rustikální nádech je formován tradičně ...

REKLAMA
REKLAMA