REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Snižování energetické náročnosti existujících budov nejen zateplením – díl II.

Z několika pojednání o tom, že snížení objemu dodané energie na provoz budov je možno dosáhnout i jinými způsoby, než zateplením obálky či jejích částí, je předkládána v pořadí druhá část. Aby bylo možno provést přehledné porovnání různých variant, je vhodné nejprve zmínit, za jakých podmínek a s jakými předpoklady je možno budovu zateplit. Pouze při respektování platných legislativních požadavků je možno porovnávat různé způsoby vedoucí ke snížení energetické náročnosti tak, aby porovnání bylo objektivní a s potřebnou vypovídací schopností.

Kdy se rozhodnout pro zateplení starší budovy

Zateplování bývá obvykle finančně nejnáročnějším způsobem vedoucím ke snížení energetické spotřeby s poměrně dlouhou dobou návratnosti investice (není výjimkou doba reálné návratnosti přesahující 20 roků). Proto je vhodné toto rozhodnutí učinit po zralé úvaze zahrnující všechny aspekty takové akce – například fakt celkové revitalizace a prodloužení životnosti stavby, lepší uživatelský komfort se zvýšením tržní ceny nemovitosti atd. Rozhodně by nemělo být hlavním kritériem pouze získání finanční podpory některého z dotačních programů. Zateplovat pouze kvůli získání finanční dotace se často nevyplatí tak, jak si vlastníci představují.

Zateplení je velmi vhodné zvážit i v případě, že se má měnit tepelný zdroj. Pro dimenzování potřebného výkonu zdroje tepla je určující tepelná ztráta budovy. V případě, že by k novému zdroji tepla mělo přibýt pozdější zateplení, dojde nutně ke stavu, kdy je výkon zdroje tepla výrazně předimenzovaný. To vede většinou k situaci, ve které zdroj ztrácí na účinnosti, protože na takové podmínky není konstruován. Navíc se může znatelně zkrátit jeho životnost (například při cyklování – opakujícím se zapínání a vypínání v krátkých po sobě jdoucích intervalech).

Je též nutno zdůraznit, že zateplování lze technicky správně provést pouze tehdy, nevykytují-li se na předmětných stavebních konstrukcích vady (například statické poruchy, vlhké zdivo od vzlínající zemní vlhkosti, nefunkční odvodnění srážkové nebo spodní tlakové vody a podobně). Vždy je nutno přítomné vady nejprve odstranit a teprve potom přistoupit k realizaci zateplení.

3. ročník konference odborného internetového portálu TZB-info
„Rekonstrukce a provoz bytových domů“

středa 13. listopadu 2019 - Masarykova kolej, ČVUT, Praha, Praha 6 - Dejvice

Letošní konference je především zaměřena na témata, která vycházejí z běžné praxe majitelů, zástupců SVJ a správcovských firem. Konference se pokusí dát odpověď na uvedená témata:

Fond oprav - Správné nastavení fondu oprav / Investice - Jak zajistit finance pro plánované investice / Odpojení od CZT / Nástavby / Dálkové odečty vodoměrů / Větrání / Kvalitní svítidla

ONLINE PŘIHLÁŠKA

Legislativní rámec zateplování budov

Obecně lze celou problematiku rozdělit do dvou základních skupin, které byly vysvětleny v předcházejícím článku:

  • větší změna dokončené budovy – úpravy na více jak 25 % plochy obálky budovy,
  • jiná než větší změna dokončené budovy – například samostatné zateplení štítové stěny, střechy a podobně.

Větší změna dokončené budovy

Větší změnu nelze provádět bez respektování podmínek zákona a prováděcích vyhlášek. Celý proces je upraven zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a prováděcí vyhláškou č. 78/2013 Sb. o energetické certifikaci budov, obojí ve znění pozdějších změn. Těmito předpisy je kromě jiného upraven proces vydání Průkazu energetické náročnosti budovy (PENB). Může jej zpracovat pouze energetický specialista s oprávněním MPO ke zpracování energetických průkazů. Průkazem se prokazuje soulad projektu s požadavky na snižování energetické náročnosti budov.

PENB posuzuje projekt zateplení, z čehož plyne, že pro větší změnu dokončené budovy je nutná existence příslušným způsobem zpracované projektové dokumentace a je lhostejné, zda bude realizace podléhat územnímu a stavebnímu řízení nebo ne. Není tedy možné provádět zateplování bez projektu (alespoň v úrovni pro stavební řízení). Lze nicméně doporučit zpracování prováděcí projektové dokumentace, která řeší detaily a návaznosti stavebních procesů plus angažmá technického dozoru investora. Investor tím předejde mnoha problémům, které často při nepřipravené realizaci nastávají.

V případech, kdy má budova tepelný zdroj o tepelném výkonu přesahujícím 200 kW nastává kromě zpracování PENB navíc ještě povinnost nechat zpracovat energetický posudek. Ten může opět zpracovat pouze energetický specialista, na rozdíl od energetického specialisty zpracovávajícího PENB musí mít navíc oprávnění MPO k vypracování energetických auditů a posudků. Tímto posudkem se hodnotí možnost využití alternativních zdrojů dodávky energie do hodnocené budovy. Alternativními zdroji energie jsou:

  1. místní systémy dodávky energie využívající energii z obnovitelných zdrojů,
  2. kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET),
  3. soustava zásobování teplem (SZT, dřívější označení CZT),
  4. tepelné čerpadlo.

Alternativním zdrojům dodávky energie se budeme věnovat v dalším pokračování série předkládáaných článků.

Jiní než větší změna dokončené budovy

Pokud má vlastník v plánu provádět změnu, která není větší změnou, má v zásadě obdobnou povinnost nechat si zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy, kterým prokáže, že úpravy jsou v souladu s legislativou. V případě energetického posudku je rozhodnutí o jeho zpracování dobrovolné, nerozhoduje tedy již výkon tepelného zdroje.

Je třeba dát pozor na to, aby měněné technické systémy splňovaly technické požadavky dle přílohy vyhlášky č. 78/2013 Sb., kde jsou stanoveny tzv. referenční hodnoty, které je nutno splnit. To, zda je nebo není splněno, posoudí energetický specialista zpracovávající PENB.

Zateplování budov

Série článků je zaměřena na téma získání energetických úspor jinými způsoby než zateplením. Zateplování se tedy podrobně věnovat nebudeme, podrobné zpracování by vydalo na několik dalších článků. Dále pouze ukážeme pár chyb a problémů, se kterými se velmi často lze v praxi setkat.

Obrázek 1 - zateplená nadzemní stěna budovy, nezateplený základ pod úrovní upraveného terénu

Na obrázku č. 1 je velmi dobře patrná existence výrazného lineárního tepelného mostu podél styku upraveného terénu se stavební konstrukcí. Dochází tím k významnému úniku tepelné energie, riziku vzniku kondenzace podél styku podlahy se stěnou uvnitř objektu. Řešením je provést tepelnou izolaci základů pod úrovní upraveného terénu do hloubky alespoň 800 mm.

Obrázek 2 - pohled na nezateplenou stěnu objektu a výrazné tepelné mosty tvořené spárami mezi tvárnicovým zdivem

Na obrázku č. 2 je patrné, jak velkým zdrojem úniků tepelné energie může být nekvalitně provedená stěna z velkorozměrových tvárnic s promaltovanými spárami. Takto provedené zdivo volá po zateplení.

Obrázek 3 - zdivo z moderních voštinových tvarovek, které údajně nepotřebují zateplení

Novostavba rodinného domu z voštinových keramických tvarovek, u kterých výrobce deklaruje splnění pasívního standardu, vykazuje při nasnímání termokamerou množství teplotních anomálií. Celkový stav obvodového zdiva zkoumaného objektu vedl k doporučení dodatečně stěny zateplit, byť to původně stavebník neplánoval. Pro úplnost je nutné dodat, že na stavu, který je vidět na termogramu vpravo, se zásadní měrou podílela nekvalitní, či spíše nekvalifikovaná práce provádějících pracovníků.

Obrázek 4 - detail styku sklopně-posuvného křídla terasových dveří a pevně proskleného rámu

Naměřená nejnižší povrchová teplota ve spodní části prvku je +7,7 °C při vnitřní teplotě 20,9 až 21,9 °C zjištěné v průněhu měření a venkovní teplotě -2,8 až -1,0 °C. Nejde tedy o žádný extrém, přesto hodnoty naměřené povrchové teploty v celém rozsahu šedé oblasti v podstatě s určitostí označují oblast kondenzace na povrchu zkoumaného prvku, což se shodovalo s údaji sdělenými majitelem domu. Hlavní příčinou diagnostikovaného stavu bylo špatné seřízení pohyblivého křídla v rámu terasových dveří.

Obrázek 5 - detail u okenního parapetu v bytovém domě

Na obrázku 5 je velmi pěkný důkaz zanedbání správného provedení připojovací spáry okna (byla prováděna pouze tepelně izolační výplň PUR pěnou bez vnitřního a vnějšího uzávěru a to ještě kvalita výplně byla velmi kolísavá). Navíc byl v zasklení použit nevhodný distanční rámeček vzhledem k velmi mělkému uložení skleněné výplně v zasklívací spáře. Souběh popsaných chyb měl za následek masívní kondenzaci v plochách označených šedou barvou a vznik plísně, kterou majitel bytu průběžně ošetřoval postřikem desinfekčním roztokem.

Obrázek 6 - příklad nekvalitně provedeného dodatečného zateplení stěn s výraznými bodovými tepelnými mosty způsobenými kotvami zajišťujícími stabilitu tepelně izolačních desek systému

Na obrázku č. 6 je patrný častý nešvar, který se při zateplování vyskytuje. Tím je používání nekvalitních kotvících prvků, v tomto případě se jednalo o talířové ocelové hmoždinky s plastovým roznášecím kroužkem. Bez použití uzavíracích zátek nad hlavou hmoždinky dochází k prokreslení každé kotvy a vzniku nesčetného množství bodových tepelných mostů. Světlé plochy ve spodní části termogramu jsou způsobeny sněhovou pokrývkou, světlý obdélník je infračervený odražeč, kterým se zjišťuje vliv reflexní teploty okolí.

Obrázek 7 - pohled na tentýž objekt zevnitř – horní partie v místnosti

Obrázek 8 - pohled na spodní partie obvodového zdiva zevnitř

Že nebyl zateplovací systém proveden příliš kvalitně ať již nedostatečnou tloušťkou izolantu nebo špatným provedením, dokládají i termogramy se snímky pořízené uvnitř budovy (viz obr. 7 a 8). U novostavby realizované v nedávné době existence tak výrazných teplotních anomálií na zvenku zateplených stěnách zaráží.

Shrnutí

Pokud se stavebník rozhodne zateplit svůj objekt, musí dodržet řadu pravidel, která byla v krátkosti výše naznačena. Zároveň je nutno zateplení provést kvalitně, z kvalitních materiálů, nejlépe systémových skladeb zateplovacích systémů. Lze doporučit zpracování projektové dokumentace, a pokud není technická erudice stavebníka na potřebné výši, doporučuji angažmá kvalitního technického dozoru. Těmito opatřeními lze zabránit mnoha pozdějším nepříjemnostem, z nichž byly některé výše dokumentovány.

Ing. Zdeněk Petrtyl

Autorizovaný inženýr a energetický specialista, jehož hlavním zaměřením je snižování energetické náročnosti všech typů budov – od rodinných a bytových domů po průmyslové objekty. Kromě toho se věnuje i optimalizaci projektů novostaveb do pasivního standardu. Podílel se na vývoji okenního systému Euro IV-78 a jako jeden z prvních jej uvedl na trh. Je spoluautorem odborných publikací (Okno – klíčová součást staveb, Moderní okna) i článků. Je také podepsán pod sekcí Okna – dveře na serveru TZB-info.cz. Mezi lety 1993 a 2007 působil ve vedení firem zaměřených na produkci dřevěných, dřevohliníkových a plastových oken a dveří. Promoval na Fakultě stavební ČVUT v Praze a stavebnictví se profesně věnuje již více než 30 let.

Sdílet / hodnotit tento článek

Čtěte i další díly seriálu

  1. Snižování energetické náročnosti existujících budov nejen zateplením – díl I.
  2. Snižování energetické náročnosti existujících budov nejen zateplením – díl II.
  3. Snižování energetické náročnosti existujících budov nejen zateplením – díl III.

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Fotolia.com - majorosl66

Bytový dům může využít solární panely k úsporám či k prodeji energie

Jak a čím optimálně ohřívat teplou vodu s ohledem na vysokou míru komfortu, když žijete v panelovém nebo činžovním domě? Některá společenství vlastníků a bytová družstva našla způsob, jak propojit ekonomický zájem s tím ekologickým, a sice kombinací současných zdrojů tepla s obnovitelnými zdroji energií, především ...

REKLAMA