REKLAMA

Češi staví v Indonésii domy z bambusu a inspirují tamní obyvatele

Projekt Hideout vznikl jako zajímavá ukázka nápadité práce v tropech s levným a lokálně snadno dostupným stavebním materiálem, bambusem. Konvencím se poněkud vymyká, že zmíněný materiál tu do stavební praxe zapojuje dvojice Čechů, a destinací pro realizaci jejich projektů je indonéský ráj ostrova Bali.

Bambus? Na Bali nezájem

Autorem konceptu stavebního využití bambusu je Alena Fibichová a Jarmil Lhoták, tvůrčí dvojice, která sice nemá svým vzděláním k architektuře blízko, ale zato jim nechybí kreativita a chuť do práce. Hned první otázka, která nás v případě Asie a bambusu napadne je, že se tu přeci jedná o tradičně užívaný materiál, a tím pádem by mohl být přínos Čechů nezřetelný. Situace na Bali je ale diametrálně odlišná, než například ve Vietnamu nebo Kambodži (kde se na bambus při stavbě klade důraz v daleko větší míře).

 Bambus je na nejzápadnějším ostrově Malých Sund, Bali, ze stavebního hlediska spíše okrajovou záležitostí. Ve svém nízkonákladovém a nepříliš propracovaném pojetí se používá pouze při budování drobných konstrukcí v zemědělství (chlévy na dobytek, kurníky, výběhy a oplocení), nebo kontrastně v několika velmi nákladných a náročných exotických stavbách určených k využití v cestovním ruchu. Je také spojován se zastřešením domů sociálně níže postavených obyvatel. Naprosto tu ale chybí „střední cesta“, která by dokázala demonstrovat využití bambusu řekněme v klasické rezidenční zástavbě.  Tedy chyběla.

Zdroj: Valentino Luis

Stavební materiál pro všechny

Projekt Hideout, na který navazují další podobná dílka od dua Alena Fibichová a Jarmil Lhoták (pavilony i luxusní obydlí), to totiž od roku 2014 zdařile mění. Jak to? Povšimli si totiž „kontrastního rozměru“ využití bambusu. Na Bali všudypřítomný a volně dostupný by se jevil jako ideální stavební materiál, v jehož užití při budování obytných domů však na něj místní hleděli spíše s nedůvěrou. Příčina této „nejistoty“ plyne z celkem pochopitelné věci.

Pojem bambus (respektive botanickou systematikou celá podčeleď bambus) je souhrnný název pro množství rodů trav z čeledi lipnicovitých vyznačujících se dřevnatými stébly, kterých je na čtyři stovky druhů. Některé skutečně „za mnoho nestojí“, a pro většinu z nich je ze stavebního hlediska zcela klíčový způsob, jakým jsou pro stavební využití upraveny. Teprve pak jejich kvality dokáží vyniknout.

Zdroj: Valentino Luis

Projekt Hideout

Projekt Hideout Bali je tedy ve své podstatě malým bambusovým domkem (s využitelnou plochou 50 m2) se sedlovou střechou, který svou existencí názorně prezentuje širší možnosti využití tohoto ekologického a obnovitelného materiálu. Z hlediska členění interiéru se jedná o volnou kompozici otevřeného porostu, vymezeného horizontem dělícího patra a trojúhelníkového profilu střechy.  Konstrukce je jištěna šesti zpevněnými sloupy, o zbytek se pak stará už bambus v nejrůznější formě. Střecha je „došková“, vytvořená z místních travin.

Nejvýraznějším rysem stavby zůstávají trojúhelníková okna v prvním patře („Víte, kolik práce dalo přesvědčit místní sklenáře, aby udělal trojúhelníková okna?“), které celý dům otevírají výhledům na okolní svěží prales. Celý objekt je přitom usazen na břehu divoké říčky, disponuje koupáním přímo pod domem, a venkovní sprcha je instalována v přiléhající části dvora. Soukromí obyvatel je zajištěno příkrovem bujných stromů a zeleně v těsném okolí objektu. Energii na provoz objekt získává z malé vodní elektrárny.

Celá realizace je přitom postavena nad rámec dogmat a konvencí architektury. Její nosná myšlenka se opírá o místní potřebu obnovitelného a dostupného materiálu, který by současně snižoval ekologickou stopu stavební činnosti a nezatěžoval domácí rozpočet místním rodinám.

„Dřevo“, které nechutná termitům

Z tohoto hlediska je pak pro Bali bambus ideální volbou. Veškerý materiál vyrostl v okolí zdejší vesnice, v podhůří hor Karangasem. Mimochodem, zdejší bambus (Bambus Tali) je v regionu považován za nejkvalitnější. Roste ve výšce přibližně 800 metrů nad mořem, ve své celulózní tkáni obsahuje jen nízké procento sacharidů (proto také mnohem méně láká termity), a vyniká vysokou hustotou i odolností. Výsledkem pak je v Asii tolik hledaný koncept venkovského ekodomu, který si může dovolit skutečně každý.

A co o projektu Hideout a podobných realizacích na Bali ještě jeho tvůrci prozradili? Jarmil Lhoták například upozorňuje, že jeho dosavadní akademické zázemí (management obchodu ani zaměstnání v IT) ho znalostem, které dnes využívá, nikterak nepřiblížilo. „Jako malý kluk jsem si ale rád stavěl ve větvích stromů nejrůznější domky a doupata. A to je asi tak nejblíže tomu, co dělám teď.“ Podobně pak Alena Fibichová své znalosti z psychologie a pedagogiky dnes využije při komunikaci s místními staviteli.

Zdroj: Emily Hutchinson

Neznalost stavitelství nemusí být na škodu

Oba se pak shodují, že původní nedostatek zkušeností při práci s bambusem jim paradoxně otevřel mnohem širší úhel pohledu na celou problematiku. Odpadlo tak břemeno zažitých konceptů a tradovaných skutečností.  A představivost bez omezení, ta se cení. Jak se staví sen? „Vzhledem k tomu, že dům jsme stavěli bez architektů nebo developerů, nemáme v archivu žádné plány,“ říká Fibichová. „Pouze jeden sketchup, který jsem udělala na konci roku 2014. A ten je až legračně amatérský.“ Myšlenka ale zůstává.

Chtěli jsme změnit způsob, jakým se místní na bambus dívají. A čím hlouběji jsme do toho začali pronikat, zjišťovali jsme, jak potřebné je mít znalosti o jednotlivých druzích.“  Fibichová a Lhoták nepopírají, že to bylo náročné. „Ale pokud jsme to dokázali mi, zvládne to určitě každý, kdo bude chtít.“

Každý druh totiž potřebuje zvláštní zacházení, od okamžiku, kdy je sklizen až poté, co jej zapracujete do stavby. Procesní mechanismus zpracování se může lišit už ve výběru, ale také ve způsobu sekání a porážení, dělení, čištění, vysoušení, úpravě, povrchovém hlazení či zarovnávání, nebo impregnaci. A správný přístup úpravy se pak odráží nejen ve zlepšení materiálových vlastností, ale třeba v žádané barvě bambusu.

Alena Fibichová a Jarmil Lhoták Zdroj: Valentino Luis

Bambus je jako stavebnice. Poskládáte jednotlivé dílky k sobě, a pokud se vám to nehodí, rozeberete jej znovu na součástky. Bambus sice není zdaleka tak odolný a trvanlivý jako beton, ale pokud jej dobře na stavbu připravíte a budete jej udržovat, přetrvá desetiletí.  A rozhodně je lepším materiálem než dřevo. Do potřebné velikosti ke stavebnímu využití naroste za 2-3 roky, zatímco dřevo by muselo v podobě stromu vyrůstat padesát let. A bambus je tu všudypřítomný, v každé vesnici. Stačí ho jen sklidit, upravit a stavět s ním.“

Údaje o projektu

Název projektu: Hideout
Typ projektu: experimentální stavba, venkovská architektura, bambus
Architektonické studio: Alena Fibichová a Jarmil Lhoták
Lokalizace: Jangu, Duda, Selat, Kabupaten Karangasem, Bali, Indonésie
Vedoucí projektu: Alena Fibichová a Jarmil Lhoták
Stavební konzultace: Widhi Nugroho
Dodavatel materiálu: Freemite, ISEH Bambu Bali
Zahájení projektové činnosti: 2014
Rok dokončení (finalizace): 2015
Počet podlaží: 1+1
Využitelná plocha podlaží: 50 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Z kategorie Architektura si přečtěte

Znovu obnovená tržnice v průhledu tradičních stánků na Zelném trhu

Venkovní i krytá tržnice oživila centrum Brna

Krytá městská tržnice na Zelném trhu v Brně se probudila opět k životu po letech, kdy byla s despektem trpěna jako „umouněná Popelka“ historického náměstí. Náročná rekonstrukce po letech chátrání ...

Netradiční vánoční strom, který neexistuje

Netradiční vánoční strom, který neexistuje

Tento víkend se na mnoha našich náměstích rozsvítí vánoční strom. Ale co kdybyste přišli na obecní slavnost a tam vám řekli, že budou rozsvěcovat strom, který neexistuje? Alternativní pojetí tohoto ...

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist