REKLAMA

Nahradí starou továrnu v srdci města bydlení nebo haly obchodního domu?

Diplomová práce architekta může buď skončit v šuplíku, nebo může dále žít, inspirovat a vyvolávat diskuse. O tu přínosnější alternativu se snaží Ing. arch. Jakub Kopecký v Náchodě, kam také zaměřil svoji pozornost. Náchodu hrozí, že území po bývalé továrně v samém srdci města bude zastavěno developerským projektem, a sice jedním velkým nákupním centrem. Odborníci se shodují, že taková výstavba by byla pro dopravně přetížené město devastující.

Mladý architekt v práci, která získala Cenu rektora ČVUT v soutěži Young Architect Award 2017, přináší inspirativní řešení zástavby a víří diskuse o tomto území na radnici i mezi občany. O jeho aktivitách jsme informovali již v rámci akce Den architektury.  Na ESTAV.cz přinášíme jeho vize a inspirace ze zahraničí. V příštích článcích si projdeme i jejich konkrétní řešení pro české okresní město. Pokračuje Ing. arch. Jakub Kopecký.

Současná situace: Sutiny továrny a nejasná budoucnost

Vybral jsem si palčivé téma areálu bývalé textilní továrny Tepny v Náchodě ve snaze představit vedení města a občanům možnou variantu jejího dalšího využití. Situace se nyní má tak, že areál nepatří městu a vlastník-developer jej má v plánu zastavět obchodním centrem s cílem maximalizace zisku za co nejnižší cenu.  Toto řešení nepovažuji já, a naštěstí ani tvůrci původního i současného územního plánu, za vhodné. Tehdejší náchodský územní plán popisuje danou lokalitu jako „smíšené území centrální“ – tzn. území sloužící pro městské integrované bydlení a celoměstskou občanskou vybavenost. Dané tvrzení územního plánu je tak zatím hlavním důvodem, proč investor ještě nemohl začít stavět svůj, pro město zničující, záměr.

Místo budov sutiny v centru města. Budou zde dva obří obchodní domy, nebo bydlení? Foto Jakub Kopecký

Jak může vypadat moderní městská čtvrť

Samotnému návrhu předcházela důkladná analýza řešeného areálu a města jako celku s následujícími závěry: Původní továrna o rozloze přibližně sedmi fotbalových hřišť se skoro celá rozprostírala na rovinatém pozemku, který je v rámci kopcovitého města žádanou lokalitou. Jeho poloha v přímém styku s historickým jádrem města ve stínu renesančního zámku nám tak může napovědět budoucí vhodné využití.

Polyfunkční čtvrť s převažující funkcí bydlení zdá se být vhodným řešením ve městě, jehož územní plán vyčlenil pro rozvoj rodinného bydlení lokality v širokém prstenci na okraji města. Zbývá tedy otázka, proč by mělo být území v blízkosti centra vhodnějším řešením pro bydlení, než plochy určené pro rodinné domy rozlézající se do kopců za hranicí stávajícího města?

Odpovědí může být hned několik. Zásadní je ekonomická a ekologická udržitelnost města. Už naši předci si byli vědomi nenahraditelnosti půdy, kterou v dnešní době bezostyšně zastavujeme, nevyužívajíce přitom potenciálu vnitřního města. Zároveň drancujeme rozpočty měst neefektivní realizací a správou dopravní (silnice, MHD,…) a technické (vodovody a kanalizace, elektro, plyn,..) infrastruktury, přiváděné do těchto nově vznikajících okrajových částí měst. V knize Pavla Hniličky Sídelní kaše se dozvídáme, že pro město je efektivní udržovat území s hustotou zalidnění cca 100 a více os/ha (zde se obyvatelům již vyplatí realizovat svoje cesty do obchodu, na úřad atp. pěšky), avšak výše zmiňovaná území s rodinnými domy dosahují hustoty zhruba 30 až 40 os/h, která má za následek neúměrné používání automobilu pro realizaci většiny svých cest (HNILIČKA, 2005: 31-33).

Jak se tedy vypořádat s touhou lidí bydlet ve městě ve vlastním rodinném domě se zahradou – touhou, která jde proti logice města samotného? Odpověď se snažím najít v zemích s dlouholetou demokratickou tradicí. Specifikujeme-li si hlavní výhody bydlení v rodinném domě dojdeme k závěru, že jsou jimi vlastní vstup, možnost využívat zahradu, obývat více pater a užívat si klid a bezpečí zajištěné soukromím. Oproti tomu bydlení v městské blokové zástavbě s sebou nese klady krátkých docházkových vzdáleností za prací a občanskou vybaveností (úřady, školy, obchody atp.), možnost využívat alternativní druhy dopravy (pěší chůze, kolo, skútr, …) a v neposlední řadě ekonomičnost provozu města samotného.

Jedna z posledních stojících budov po průmyslovém areálu. V současnosti nevyužívaná. Foto Jakub Kopecký

Rodinné bydlení ve městě? Inspirace v zahraničí

Tyto dva světy tak do značné míry dokáže skloubit typ nízké zástavby s vysokou hustotou domů a obyvatel, v angličtině označován termínem „low rise high density development“. Smyslem je skloubit požadavky na individuální rodinné bydlení (rodinný dům) se zdánlivě protichůdnými principy efektivně fungujícího města. Ve zkratce vyjmenuji několik řešení aplikovaných v podobných typech zástavby. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o čtvrť vytvořenou zahuštěním ulic s rodinnými domy. Dostáváme tak zástavbu s výškou přibližně od 2 do 4 pater, která vhodným architektonickým řešením umožní realizovat oddělené vstupy do každého domu (nebo také, do každého „bytu“), nabídne různé formy veřejných a soukromých zahrad a společných prostor, umožní stavět vícepodlažní obytné jednotky a ve vyšších podlažích nahradí chybějící přístup na zahradu terasami nebo střešní zahradou. Zároveň lze vhodnou dispozicí a urbanistickým řešením zajistit soukromí jednotlivých obyvatel.

Náchod z pohledu ze zámeckého kopce. Vpravo dole náměstí, ze záběru je vidět že město leží v údolí, sevřené kopci. Rovinaté polohy v centru města, blízko historického jádra jsou cenné a nedostatkové. Zdroj: Fotolia.com - martin951

Přínos podobné zástavby pro město je pak především v její hustotě. Snižujeme tak nároky na údržbu veřejných prostor a komunikací, na zřízení a údržbu sítí technické infrastruktury, a hlavně zkracujeme docházkové vzdálenosti, což má za následek větší motivaci lidí využít jiného druhu dopravy, než je individuální automobilová.

V úvodu zmiňuji, že podobná řešení vycházejí z principů a zkušeností zemí s dlouholetou demokratickou tradicí. Asi nejlepšími příklady jsou čtvrti vybudované v zemích Beneluxu – v nizozemském Amsterdamu, v belgických městech, ale i v Německu, Francii, Španělsku a Anglii.

Záběr z belgického města Brugge ukazující podobu nově vybudované rezidenční čtvrti v kontextu historického města UNESCO. Foto Jakub Kopecký

V rámci příprav projektu zástavby Náchoda jsem se rozhodl vyzkoušet na vlastní kůži pohyb v podobném typu zástavby v belgickém městě Bruggy. Město na seznamu památek UNESCO se vyznačuje příjemnou cihlovou zástavbou protkanou vodními kanály. Věřím tedy, že pro architekty ze studia Haverhals – Heylen Architecten návrh části města u parku Koningin Astridpark nedaleko historického centra nebyl lehkým úkolem. Jsem však toho názoru, že se velice obratně dokázali popasovat s požadavky na bydlení 21. století v kontextu hustě zastavěného historického města. Tento i jiné příklady mě utvrzují v přesvědčení, že podobný typ zástavby je vhodným řešením pro města 21. století.

Závěrem bych rád dodal, že pro město je důležitá rozmanitost všech typů zástavby. Při rozvoji sídla by ale mělo být stěžejním hledání vnitřních rezerv města pro účely zástavby a až následně rozšiřování jeho vnějších hranic – nikdy ne naopak.

Zdroj: HNILIČKA, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: Era vydavatelství, 2005. ISBN 80-7366-028-8.

Ing. arch. Jakub Kopecký

Po studiu bakalářského stupně oboru Architektura a stavitelství na ČVUT pokračoval na navazující magisterský stupeň na Fakultu umění a architektury TU v Liberci, kde studium v roce 2017 úspěšně zakončil. V rámci studia absolvoval stáž ve slovinské Lublani. Svou nynější vlastní praxi mohl založit i díky zkušenostem získaným praxí v několika architektonických ateliérech.

Sdílet / hodnotit tento článek

Z kategorie Architektura si přečtěte

Zdroj: Fotolia.com - XtravaganT

Vyladění interiéru podle feng shui: Prvek kov

Pokud si necháte na svůj dům, nebo byt zpracovat důkladný rozbor feng shui, objeví se v něm jedna z šesti metod, tzv. Teorie pěti prvků. Její kořeny najdeme v přírodě, v podobách, které nabývá během ...

Pocta České komory architektů byla v minulosti udělena i autorovi vysílače Ještěd Karlu Hubáčkovi, fotolia.com © pyty

Nominujte osobnost do Pocty České komory architektů

Česká komora architektů (ČKA) otevřela nominace do Pocty ČKA za rok 2016. Oceněním vzdává Komora od roku 2000 hold význačným osobnostem z oblasti architektury. Nominovat svoji osobnost může odborná ...

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist