REKLAMA

Města s nejvíce znečištěným ovzduším na světě

Slovy klasika: „Svět je překrásné místo pro život.“ Přesto na něm narazíte na místa, kde byste v zájmu svého zdraví raději pobývali co nejkratší dobu, a kde rozhodně žít nechcete. Třeba ve městech, která proslula nejvíce znečištěným ovzduším. Dnešní článek nebude příliš pozitivní. O to více by měl být varováním. Chovejme se, topme a stavme tak, abychom v našich městech nemuseli zažívat podobné situace.

Pokud bychom se soustředili na znečištěná města obecně, žebříček by jistě pamatoval na toxický Norilsk, ruský zázrak průmyslové chemie, anebo ghanské Agbobloshie, zanesené elektronickým odpadem celé Evropy. Jenže znečištěné ovzduší je mnohem zrádnější, než přímé znečištění. Obvykle nás nevaruje červeným sněhem nebo fialovou vodou (jako v Norilsku a Agbobloshie). Je všudypřítomné, nevyhnutelné a chronicky nebezpečné. A ve své podstatě není vůbec spravedlivé. Ne vždy se totiž vyskytuje tam, kde lidé ovzduší více než jinde znečišťují. Unášeno vzdušnými masami mění často místo svého vzniku za destinaci, kde se lidé naopak nestačí divit, proč se nemohou volně nadechnout. Pokud tedy milujete zdravé svěží povětří, kterým městům světa se máte raději vyhnout?

1. Zaprášený šampion je v tom nevině: Zabol, Irán

Absolutní světový rekordman ve znečištěném ovzduší, kde se za jediný rok života snadno stanete těžkým astmatikem. Jak je to vůbec možné, když město s necelými 150 000 obyvateli nedisponuje žádnou výraznou průmyslovou čtvrtí ani jinou patrnou újmou na životním prostředí? Zabol totiž bohužel „disponuje“ rozsáhlými mokřinami s poetickým jménem Hamoun, které každou sezónu vysychají. A pravidelné větrné smrště pak ženou do města nevyčerpatelné množství prachu. Bez zdravotních následků se tu nedá vyjít ven až 120 dnů v roce. Podle studie z roku 2017 tu stačí půlhodinka „zdravého“ pohybu na čerstvém povětří, například při cyklistice, aby negativní vliv okolí setřel pozitiva zmíněné sportovní aktivity. Prachové polétavé částice PM 2,5 tu dosahují hodnoty 217, a PM 10 neuvěřitelných 527. Irán má ve světovém žebříčku ještě dvě želízka v ohni, a to města Ahvaz a Búšehr. Ty už své místo (35+) ale mají zaslouženě, díky ropným rafinériím, ocelárnám a spalovnám zemního plynu.

Palác de Man Mandir nad městem Gwalior Zdroj: Fotolia.com - photlook

2. Nekoneční duelanti: Allahabad a Gwalior, Indie

Překrásná indická města, která sdílí bohatou historii, mimořádnou architekturu palácových a náboženských okrsků, i podobný počet obyvatel užšího centra (cca 1,5 milionu). Ačkoliv se Allahabad nachází ve státě Uttarpradéš, a Gwalior v Madhjapradéši, sdílí ještě jedno pro život zdejších lidí podstatné téma. Od roku 2000 se obě tyto metropole přetahují o druhé místo ve světovém žebříčku měst s nejvíce znečištěným ovzduším.

V roce 2012 tu naměřené hodnoty PM 2,5 přesáhly 170, a PM 10 pak 317. Vzduch na ulicích je tedy asi tak čistý, jako v koksovně. Na vině je katastrofální stav místní dopravní infrastruktury, která obě města bez ustání zaplavuje čmoudícími vozidly. Hned dalším důvodem jsou domácí topeniště, a permanentně kouřící skládky, na kterých se města zbavují odpadků. Stav ovzduší v Indii je skutečně tragický. V dvacítce nejznečištěnějších měst světa bychom narazili ještě na dalších osm (Patna, Rájpur, Dillí, Ludhiana, Kánpur, Khanna, Firozabád, Lakhnaú). I tady lze hlavní příčinu hledat u milionů osobních automobilů v ulicích a uhelných elektráren.

3. Z venkova velkoměsto: Bameda, Kamerun

V Bamedě a jejích četných předměstích dnes žije kolem tří milionů obyvatel. Před dvaceti lety to bylo jen něco kolem 250 000. A to je jednou z odpovědí na to, proč se tu nedá dobře dýchat. Město rozrůstající se extrémní rychlostí muselo bez potřebné infrastruktury absorbovat velké množství obyvatel. Výsledkem byl a v podstatě pořád ještě je totální kolaps dopravy, katastrofální situace v oblasti hygieny a nakládání s odpady, a samozřejmě problém s lokálními topeništi. Čistě teoreticky to Bameda „mohla ustát“. Ale poptávka po obydlích a palivovém dříví vedla k odlesnění okolních hor (což mimochodem vedlo k dalším problémům, například s kvalitou pitné vody, či erozí půdy), a zdejší pohoří pak přestala plnit svou roli přírodní bariéry. Přímo do města tak vane znečištěný vítr až z Yaoundé, a v údolí Bameda sedí jako v hrnci. V posledních letech se tu také výrazně změnilo klima, a dříve nebývalá smogová poklička je tu teď všední realitou. PM 2,5 v roce 2012 tu dosáhlo 132 a PM 10 hned 141.

4. Překvapení z Číny: Sing Tchaj

Skutečně, městem s nejhorší kvalitou vzduchu skutečně není nechvalně proslulý Peking.  Ten je v žebříčku 500 měst světa s nejhoršími naměřenými výsledky ve skutečnosti až třiapadesátý. Přesto má Čína ve světovém pořadníku hned několik reprezentativních zástupců. Sing Tchaj, Baoding, Handan nebo třeba Š’-ťia-čuang. Co jim je společné? Těžký průmysl, těžba a zpracování uhlí a tepelné elektrárny vyrábějící v energii. Konkrétně té v Sing Tchaj (s roční spotřebou 20 milionů tun uhlí) vděčí místní jak za 2,06 GW, tak i za hodnoty PM 2,5 128 a PM 10 193 (v roce 2014). O zbytek se starají zdejší ocelárny a chemičky. Změna stavu je sice žádaná, ale zatím není možná. Bez elektřiny by totiž nemohl fungovat průmysl, který se zaměřuje i na výrobu „čistých“ obnovitelných zdrojů. Dobře je to vidět i na příklad Handanu, města, kde se narodil první čínský císař. Plánem tu bylo snížit znečištění ovzduší o 6,5 %, a místo toho město zařadilo vzestup naměřených hodnot o 8 % vzhůru. Sídlo se tak stalo prakticky vylidněným, a kdo tu nemusí pracovat, raději se stěhuje pryč.

Ulánbátar, Mongolsko Zdroj: Fotoliamcom - tiplyashina

5. Mix ze světa? Mexiko i Mongolsko

V Mongolsku je v zimě opravdová zima. A tak asi nepřekvapí, že když si 1,4 milionů obyvatel hlavního města Ulánbátar pořádně zatopí v kamnech, začnou se dít věci. Čistota ovzduší v této zemi dlouhodobě není nejlepší díky přítomnosti těžkého průmyslu, ale není ani vyloženě špatná. I proto všechny překvapil krátkodobý „rekord“ z prosince loňského roku. Dne 16.12 2016 tu stoupla měřená hodnota PM 2,5 na 1985. Ne, to není letopočet, ale skutečná čtyřciferná hodnota. Nahnědlá mlha nad městem setrvala kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám 36 hodin, po které bylo zakázáno vycházet ven. Mongolsko díky tomuto extrémnímu výkyvu překonalo 80x maximální bezpečnostní limit nastavený Světovou zdravotnickou organizací, a hned pětkrát trumflo historický rekord Pekingu. Podobně se můžete nechat zaskočit i v Mexico City. Město položené v údolí pod horami má totiž nepříjemného souseda, sopku Popokatepetl. A ta když nemá zrovna svůj den, dokáže devítimilionovou metropoli pod sebou zavalit přívalem těžkých mraků, bohatých na síru.

Jak se dýchá v Čechách?

Světový seznam 500 měst s nejvíce znečištěným ovzduším pamatuje i na Českou republiku, byť pozice v listu jsme obsazovali naposled v roce 2013. Místa to nejsou v globálním měřítku významná, ale prvenstvím by stejně nemělo cenu se chlubit. Tehdy se prosadil Český Těšín na 466 místě, za kterým ještě následoval Havířov (467.), Orlová (469.) a Karviná (498.). Hodnoty PM 2,5 tu oscilovaly kolem čísla 33, a PM 10 42.

Sdílet / hodnotit tento článek

Z kategorie Alergie a bydlení si přečtěte

Alergie a bydlení: Čističky vzduchu a ionizátory

Alergie a bydlení: Čističky vzduchu a ionizátory

V dnešní době tráví člověk uvnitř budov čím dál více času, je tedy pochopitelné, že kvalita prostředí v budově má velký vliv na kvalitu života člověka. Nejpřímější vliv na náš zdravotní stav má ...

Jak předcházet vzniku alergií v našich domovech

Jak předcházet vzniku alergií v našich domovech

Metodu, kterou bychom spolehlivě zamezili rozvoji alergií, neznáme. Žádné z opatření nezaručí, že nebudete mít vy nebo vaše děti alergii. Můžeme však učinit opatření, abychom riziko vzniku alergií ...

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist