REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Historie a výstavba tramvajových tratí v Praze

Elektrické tramvaje se v pražských ulicích objevily počátkem 90. let 19. století, prvenství patřilo Křižíkově dráze, zprovozněné v létě 1891. Cestující ovšem vozila jen necelý kilometr z Letné ke Stromovce. Pět let poté přidal elektrotechnický průkopník linky do Libně a Vysočan, za další rok následovala trasa na Vinohrady. Ve stejné době podnikatel Matěj Hlaváček otevřel svou pouliční dráhu mezi Smíchovem a Košířemi - a také se do věci vložilo město.
Zdroj: Fotolia.com - Sergey Novikov

Pražští radní zřídili k 1. září 1897 Kancelář městských elektrických podniků, později zapsanou do firemního rejstříku pod názvem Elektrické podniky královského hlavního města Prahy, které postupně převzaly provozování všech pražských tramvají. O provozování kolejové dopravy v režii města přitom uvažovala Praha už v roce 1890, plány na vybudování parní tramvaje ale zůstaly jen na papíře. Tento druh pohonu se na území dnešní ČR nakonec objevil pouze v Brně, Ostravě a Bohumíně.

První se ocitla v městské režii trať vedoucí na Královské Vinohrady, vybudovaná Františkem Křižíkem, a na jaře 1898 převzaly Elektrické podniky provoz koňky, provozované od roku 1875 belgickým podnikatelem Eduardem Otletem. Koněspřežná tramvaj, která v té době jezdila na Malou Stranu, Smíchov i na Vinohrady, se v rukou města začala brzy měnit v elektrickou, poslední koňmi tažená linka, jezdící přes Karlův most, ale skončila teprve v květnu 1905.

Zdroj: Fotolia.com - PRILL MediendesignZdroj: Fotolia.com - PRILL Mediendesign

O dva roky později - tedy dekádu po rázném vstupu do oblasti městské hromadné dopravy - patřila už Praze, potažmo Elektrickým podnikům, veškerá tramvajová doprava v Praze i okolních, tehdy ještě samostatných obcích. Provoz tramvají ovšem nebyl jedinou starostí městské firmy, založené před 120 roky. Zabývala se také dodávkou elektrické energie - a to od její výroby v elektrárně přes správu vedení až po prodej domácnostem a podnikům. Tento systém fungoval až do konce druhé světové války.

Zdroj: Fotolia.com - franz12Zdroj: Fotolia.com - franz12

Za první republiky ovšem obě činnosti ještě spadaly pod Elektrické podniky hlavního města Prahy (adjektivum královské zmizelo z názvu se vznikem Československa), které ve 20. a 30. letech stály za bouřlivým rozvojem tramvajové dopravy v metropoli nového státu. Na konci první světové války neměla pražská tramvajová síť ani 80 kilometrů a část tratí byla dokonce jednokolejná, o 20 let později už jezdily tramvaje po 133 kilometrech vesměs dvoukolejných tratí.

Zdroj: Fotolia.com - Sergii FigurnyiZdroj: Fotolia.com - Sergii Figurnyi

Kolejová doprava, preferovaná vedením města, obsluhovala i část nově připojených součástí Velké Prahy. Od poloviny 20. let se pak - také v režii Elektrických podniků - do pražských ulic po více než 15 letech vrátily také městské autobusy. Podnik je využíval hlavně tam, kde se nevyplatila stavba tramvajových tratí nebo kde by pokládání kolejí bylo příliš složité. První linka vedla z Vršovic do Záběhlic, později se autobusy objevily i na Pankráci, v Kunraticích, Malešicích či Bohnicích.

Zdroj: Fotolia.com - Vojtech HeroutZdroj: Fotolia.com - Vojtech Herout

Prvotní pojetí autobusů jako pouhých napáječů tramvajových tras ovšem brzy vzalo za své, už v roce 1927 pronikly do samého středu Prahy. V polovině 30. let pak přišel třetí druh dopravy, trolejbusy. Zatímco tramvaje byly mezi válkami pro Elektrické podniky výdělečné, na autobusech vykazovaly milionové roční ztráty - hlavně kvůli tomu, že elektřinu si podnik vyráběl sám, zatímco za palivo do autobusů musel platit. Poněkud paradoxně ale byly prodělečné i trolejbusy.

Zdroj: Fotolia.com - beqaZdroj: Fotolia.com - beqa

Za okupace přišel útlum dopravy, nejprve té autobusové, a v roce 1942 se Elektrické podniky sloučily s městskými plynárnami a vodárnami v jednotné Městské podniky pražské. V září 1946, jen pár dní po 49. výročí založení podniku, se pak dopravní větev osamostatnila pod názvem Dopravní podniky hlavního města Prahy. Ten (až na změnu množného čísla na jednotné) nese největší komunální podnik hlavního města dodnes. Z části provozující elektrickou síť vznikla současná Pražská energetika (PRE).

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Dopravní stavby

Zdroj: AdobeStock, Jemang

Sjezd na pozemek nelze udělat kdekoli, musí plnit technické parametry. Jak se počítají rozhledové trojúhelníky?

Sjezd na pozemek nelze zřídit, kde se vám zlíbí. Nelze se například připojit z účelové komunikace na silnici I. třídy. Připojení se na komunikaci musí odpovídat požadavkům na rozhled pro bezpečné vyjíždění automobilů. Je přitom rozdíl, zda vyjíždíte na komunikaci v zastavěném nebo nezastavěném území, roli hraje i…

Ostrava, ilustrační obrázek, Zdroj: fotolia.com, kaprikfoto

Studie má navrhnout nejlepší propojení centra Ostravy s Dolní oblastí

Ostrava vyhlásila veřejnou zakázku na zpracování koncepční urbanistické studie budoucího využití území, které propojuje centrum krajské metropole s turisticky atraktivní Dolní oblastí Vítkovice. Cílem studie má být analýza území i zapracování všech dosud vzniklých dokumentů, které se k němu vztahují. Úkolem…

Tramvaj, ilustrační obrázek, Zdroj: fotolia.com, chalabala

Praha schválila změnu územního plánu pro tramvaje k hlavnímu nádraží

Praha změnila územní plán, aby bylo možné vybudovat tramvajovou trať z Vinohradské třídy kolem hlavního nádraží do Bolzanovy ulice. Změnu dnes schválili zastupitelé. Kdy se začne stavět zatím není jasné, magistrát spolu s radnicí Prahy 1 plánuje i úpravy Vrchlického sadů u nádraží. Praha kromě této trasy chystá…

Brno, Ilustrační obrázek © fotolia.com, joyt

Do finále soutěže na nové nádraží v Brně postoupily čtyři návrhy

Porota mezinárodní soutěže o návrh na nové hlavní náraží v Brně vybrala z 12 týmů čtyři do finále. Jejich úkolem bude rozpracovat návrhy do větší podrobnosti, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí Kanceláře architekta města Brna Jana Běhalová. Týmy mají vyrobit i fyzický model nádraží včetně jeho okolí. Jména čtyř…

Zdroj: Adobe Stock - mike mareen

Dálnici D4 stavíme od 60. let. Další úsek bude formou PPP. Začne se březnu

Výstavba a provoz části dálnice D4 mezi Příbrami a Pískem formou PPP je definitivně stvrzena. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) podepsal smlouvu s francouzským konsorciem DIVia. Stavba by měla začít v března, řekl po podpisu Havlíček. Jde o první projekt výstavby dálnice formou PPP v Česku. Co je PPP a jak šel…

REKLAMA