REKLAMA

Největší města v historii lidstva, jejich vzrůst i zánik

Města se objevují, rostou a někdy také mizí. Vše je jen otázkou času. Města vždy plnila nejrůznější funkce, ale z historického úhlu pohledu se za posledních devět tisíc let (od roku 7000 před naším letopočtem do současnosti) drasticky proměnila jen jejich velikost. Nejstarší datované a archeology spolehlivě doložené město (dnes ležící na lokalitě Çatalhöyük v Turecku) mělo v roce sedm tisíc let před naším letopočtem zhruba jeden tisíc obyvatel. Největším městem dnes (pokud budeme počítat celou zastavěnou plochu) je Tokio s 38 miliony obyvatel.
Tokyo, zdroj: Fotolia.com - Sean Pavone Photo

Çatalhöyük v Turecku to o pět set let později dokonce vytáhl na 3500 obyvatel, ale to už dny jeho slávy zvolna končily. Domy vystavěné ze stlačené hlíny se na sebe mezi dvěma kopci tak tísnily, že tu lidé raději chodili po střechách. Pro archeology je toto město významné ještě ze dvou důvodů: podařilo se tu nalézt nejstarší mapu, a také nejstarší krajinnou malbu. Toto sídlo bylo definitivně opuštěno v roce 5700 př. n. l. V nejhustěji zasídleném kusu souše jej tou dobou už nahradil syrský Tell Brak, který byl situován na strategické obchodní cestě z Anatolie do Levanty. Tehdy toto jihomezopotamské centrum hostilo 4000 obyvatel. V rekordních počtech obyvatel dávných měst teď ale musíme poskočit o jednu nulu: Uruk, usazený na Eufratu, měl totiž kolem roku 3300 před naším letopočtem 40 000 lidí. Ovládal celé území dnešní Sýrie a Iránu. Kromě rozsáhlého chrámového okrsku se ale do dnešní doby dochovalo jen minimum památek. Mohlo za to i rozvrácení celé říše dobyvateli, kteří „nenechali kámen na kameni“.

Babylon, zdroj: Fotolia.com - homocosmicos

Egyptský Memfis s počtem obyvatel 35 000 by dnes nebyl větší než české okresní město. Jenže se psal rok 2250 př. n. l., a tehdy byla Stará říše na vzestupu. Došlo totiž ke sjednocení Horního a Dolního Egypta, a úrodném povodí řeky Nil se začala vzmáhat civilizace faraonů a stavitelů pyramid. O tři století později už význam Memfisu nepatrný. V roli hlavního města jej totiž nahradily Théby. V roce 1770 př. n. l. se titulem nejzasídlenějšího města mohl pyšnit „biblický“ Babylon, na území dnešního Iráku. Vladař Chamurapi se postaral o vybudování sídla s 60 000 obyvateli. Zatímco život této říše i města měl z pohledu historiků jepičí povahu, neplatilo to již zmíněných Thébách. V roce 1500 př. n. l. tu žilo 75 000 lidí. Celé sídlo „se stovkami bran“ nebylo jen hlavním ústředím říše, ale také významným místem zámořského obchodu. Přetahovanou na krátký čas vyhrál Nimrud, jehož populace dosáhla v roce 800 př. n. l. 80 000 lidí. Toto město na řece Tigris bylo známé rozsáhlým systémem zavlažovacích kanálů a zahrad, které i uprostřed pouště dávaly lidem bohatou úrodu.

Alexandrie, zdroj: Fotolia.com - javarman

Z podobného modelu vycházelo i Ninive. Náboženské středisko a centrum moci, jaké svět neviděl. Se 100 000 obyvateli a půl milionem otroků se není čemu divit. Plocha města pokrývala sedm kilometrů čtverečních, bylo tu patnáct velkých bran a 18 splavných říčních kanálů. Nechyběly ani akvadukty. Tři sta let před naším letopočtem mu ale vyfoukla titul největšího města Alexandrie, se 150 000 obyvateli. Tady už se z hodin dějepisu pohybujeme s větší jistotou. Vždyť toto město (které bylo hlavním městem Egypta po 1000 let) hostilo hned dva Divy světa – Velkou knihovnu, a také Maják. O likvidaci tohoto „věčného města“, které mimochodem disponovalo nejpočetnější židovskou populací před vznikem Izraele, se postarali až muslimští dobyvatelé.

Řím, zdroj: Fotolia.com - Photocreo Bednarek

Z devíti pahorků, mezi nimiž se rozkládala neúrodná bažina, vzniklo sto let před naším letopočtem skutečně nevšední město Řím. Dosavadní rekord spolehlivě překonal 400 000 obyvateli, a než se letopočet přelomí, dotáhne to na rovný milion lidí. Ale nic neroste až do nebe. Po rozpadu východo a západořímské říše dojde k nebývalému úpadku, a v roce 500, už našeho letopočtu, bude největším městem Konstantinopol s „pouhými“ 450 000 obyvateli.

Londýn, zdroj: Fotoliam.com - robert cicchetti

Rekordy se nyní přesouvají na dálný východ, do neznámé a tajemné Říše Středu. V roce 600 žije v Chang´anu (s rozlohou 15 kilometrů čtverečních) 600 000 lidí, než jej ve 12. století trumfne Kaifeng s 800 000. Z této slávy se ale přeplněné město na Velkém kanálu neraduje dlouho. Dřevěné domky z bambusu mají jednu podstatnou nevýhodu. Velmi dobře hoří. To Huangzhou (Čuang-Čou) už bylo stavěno chytřeji. Snad proto tu město přežilo prakticky až do dnešních dní. Když toto sídlo na vlastní oči spatřil cestovatel Marco Polo (a také cestovatel Ibn Battua), nemohli uvěřit. Tolik lidí na tak malém prostoru! Západní Evropa si na svůj první milion musela počkat. A byl to Londýn, kdo sáhnul na vavříny – v roce 1841 tu žilo 1,9 milionu obyvatel. Neměl však pověst slušného města: byl špinavý, hlučný, nebezpečný a zoufale přeplněný. V roce 1925 se nejlidnatější město přesunulo na nový kontinent.

New York, zdroj: Fotolia.com - jorisvo

New Yorku totiž tehdy žilo už 7,8 milionu lidí. A že je Velké jablko tím největším městem světa platilo až do roku 1965, kdy titul s 15 miliony obyvateli převzalo Tokio. Jen pro zajímavost, tohle město hostí největší počet nejlepších obchodních společností uváděných v listu Fortune Global 500, a také má pětkrát více restaurací ohodnocených Michellinskou hvězdou než metropole gastronomie, Paříž.

Sdílet / hodnotit tento článek

Z kategorie Architektura si přečtěte

REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist