REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Mezinárodní porota vybírá nominace na Českou cenu za architekturu

O držiteli letošní České ceny za architekturu rozhodne sedmičlenná mezinárodní odborná porota. Na post předsedkyně byla porotci zvolena renomovaná nizozemská architektka Marianne Loof, která je partnerkou známého architektonického studia LEVS architecten v Amsterdamu. O vítězství ve 2. ročníku prestižní soutěžní přehlídky, vyhlášené Českou komorou architektů (ČKA), se uchází 249 přihlášených prací.

Dalšími členy poroty jsou Matija Bevk (Slovinsko), Eelco Hooftman (Nizozemsko/Skotsko), Jiří Oplatek (Česká republika/Švýcarsko), Jakub Szczęsny (Polsko), Doris Wälchli (Švýcarsko) a Ľubomír Závodný (Slovensko).

Marianne Loof bezprostředně po absolutoriu Delft University of Technology v roce 1989 založila s Jurrianem van Stigtem v Amsterdamu Loof & van Stigt Architecten, od roku 2005 je partnerem společnosti LEVS architecten. S úspěchem realizovala projekty nejrůznějšího zaměření, od rozsáhlých rezidenčních záměrů – např. nedávno dokončené apartmánové bydlení Square v centru Amsterdamu nebo koncept zástavby pro 17 tisíc lidí u ruského města Kazaň, až po školy nebo stavby z nepálených cihel pro kmen Dogonů v Mali. Jejím cílem je vytvářet dobře fungující budovy, které jsou krásné, neškodí životnímu prostředí, slouží svému účelu po mnoho let, budovy, ve kterých se lidem dobře pracuje a žije. Marianne Loof byla v letech 2007–2009 hostující lektorkou na Fakultě architektury ČVUT, jak po této zkušenosti hodnotí české architektonické vzdělávání? „V LEVS máme vysoké procento studentů a zaměstnanců z Evropy, a to i z českých univerzit a ze Slovenska. Celkově oceňujeme vysokou úroveň dovedností, jako je kreslení a práce s počítačem. Také úroveň vzdělání je vysoká, ale v oblasti sociální a architektonické diskuse je izolovanější. Architekti v České republice jsou také více orientovaní na soukromé zakázky, toto malé měřítko projektů je odlišné než v Nizozemsku. U nás vedeme studenty k tomu, aby byli analytičtí, měli svůj jasný názor a neviděli architekturu a design jen jako umění, ale jako společenskou sílu.“

Marianne Loof Square AmsterdamMarianne Loof Square Amsterdam

V těchto dnech porota v čele s Marianne Loof vybírá z 249 prací přihlášených do aktuálního ročníku České ceny za architekturu užší okruh realizací, které budou představeny na nominačním večeru 12. června v kulturní zóně Pragovka v pražských Vysočanech. Slavnostní galavečer, na němž z tohoto výběru vzejde přibližně deset finalistů, včetně laureáta České ceny za architekturu, se uskuteční 27. listopadu 2017 v Místě pro nové umění – Jatka 78. Výstava všech nominovaných děl bude k vidění v průběhu listopadu a prosince 2017 v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze. Na začátku roku 2018 se výstava přesune do Galerie Architektury Brno.

Předsedkyně poroty Marianne Loof se osobně zúčastní nominačního večera. Společně s dalšími kolegy z poroty bude 12. června od 16 hodin ve Vnitroblocku diskutovat nad tématem Město pro život.

Více o České ceně za architekturu najdete na ceskacenazaarchitekturu a na Facebooku ceny. Na webových stránkách lze již nyní prohlížet přihlášená díla, dostupná je i interaktivní mapa, která představuje architekturu v jednotlivých regionech, a podporuje tak základní myšlenku ceny, a sice podporu architektury v rámci celé ČR. Získat zde rovněž můžete informace o složení Akademie ČCA, statutu soutěže atd.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Brána ze 14. století, na kterou teď město může být opravdu hrdé

Brána ze 14. století, na kterou teď město může být opravdu hrdé

Architekti tu při „oživení“ historické památky využili původní receptury malty. Přesné té, jaká byla použita před více než šesti stoletími. Ovšem k tomu, aby s ní mohli pracovat, se nejdřív museli podívat pořádně do hloubky, z čeho je ona stará brána vlastně vystavěná.

Foto: Alex Shoots Buildings

Funkcionalistický byt s původními prvky a růžovým prasátkem

Jedná se o kompletní rekonstrukci vlastního dvoupokojového bytu ve funkcionalistickém bytovém domě v Praze. Dům i řešený byt si zachovaly řadu původních prvků z konce 30. let 20. století. Cílem bylo zachovat maximum původních prvků, repasovat je a doplnit o současnou vrstvu.

Foto: José Hevia

Dům, který se sotva dotýká země: Casa Maragola vás ohromí lehkostí

Casa Maragola je netradiční španělský dům, zasazený do prudkého svahu, který integraci do krajiny a udržitelnost bere jako svou nedílnou součást. To díky invenci architekta. Výsledkem je obydlí, které respektuje a zároveň zdůrazňuje přírodní krásy svého okolí.

REKLAMA